Žijeme v době šílené? A jak si v ní zachovat zdravý rozum? Pozvání k hovoru přímo v areálu Psychiatrické nemocnice v Bohnicích přijali neuropatolog František Koukolík, psychiatři Martin Hollý a Michal Samson, adiktolog Michal Miovský, abstinující spisovatel Josef Formánek a biskup Václav Malý. Tentokrát na téma Stav duše

Obsah dílu

Přehrát vše

„Co je za námi? A co je před námi? Tyto otázky blednou ve srovnání s tím, co je v nás.“ Autor neznámý o duši

Žijeme v době šílené, nebo už jsme sami šílení?

Klikněte pro větší obrázekPřibývá špatných zpráv, obav a stresu, nebo jim jen snáze podléháme? Opravdu je 21. století stoletím nemocných duší? A především: kdy už jde skutečně o nemoc? A umíme léčit nemocné duše? Nejen na to zaostří první díl nového pořadu Fokus Václava Moravce, který se bude vysílat v úterý 3. února přímo z Psychiatrické léčebny v Bohnicích.

Doba na nás klade stále větší nároky. Dokonce i veškerá technika, přestože nám má život ulehčovat, na nás klade čím dál víc požadavků. A to se někde odrazit musí. „Ano, neurotické projevy jsou mezi lidmi častější než dřív. Troufám si tvrdit, že neurózou trpíme tím nebo oním způsobem všichni,“ říká psychoterapeut a ředitel České asociace pro psychické zdraví Jan Martínek.

Špatná nálada, nebo nemoc?

Jenže kde přesně leží hranice mezi lehčí neurózou či rozladěností a skutečnou nemocí? Především je třeba říct, že tyto hranice nejsou příliš ostré a navíc se stále posouvají. Jako třeba v případě deprese. To, co se ještě do loňského května považovalo za smutek ze ztráty, se teď podle nové klasifikace Americké psychiatrické asociace už dá označit za depresi - pokud trvá po určitou dobu.

„Obecně ale můžeme říci, že hranice mezi náladou a onemocněním je v neovladatelnosti nebo neodklonitelnosti určitého emočního prožívání,“ upřesňuje ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý. Když tedy máme jen špatnou náladu, jsme nakonec přece jen schopni cítit a prožít radost. Člověk nemocný depresí to ale nedokáže. Protože samotná radost je nemocná. A nejen to: nemocná je i vůle. „Depresivní člověk sám prožívá zacyklený pocit viny, že není schopen něco udělat. Když se mu pak někdo snaží pomoci slovy, aby se vzchopil a snažil, tak jen posiluje jeho sebeobviňování,“ doplňuje Hollý.

Klikněte pro větší obrázekPočet lidí, kteří navštívili ordinaci psychiatra, narostl za posledních třináct let o dvě třetiny. Znamená to, že je víc nemocných? Že je péče dostupnější nebo že zabrala osvěta a návštěva psychiatra není už takové stigma? Nejspíš všechno dohromady. „Interpretace může být různá, ale pokud budu usuzovat i z vlastní psychoterapeutické praxe, tak osobně musím souhlasit,“ přitakává Jan Martínek.

Přesné a komplexní statistiky o rozsahu duševních onemocnění totiž v Česku neexistují. Stejně jako neexistuje zákon o duševním zdraví, přestože většina evropských a západních zemí ho má. Zrovna tak se – ke škodě všech - nemluví o celospolečenské zátěži, kterou psychické nemoci představují. Zato jsou k dispozici tvrdá data o rostoucím počtu závislých na alkoholu a drogách. Co v těchto podmínkách lékaři a terapeuti zmůžou? Mají pacienti a česká psychiatrie naději na uzdravení?

Sledujte Fokus Václava Moravce v úterý 3. února od 20:00 na ČT24. A už teď s námi můžete sdílet vaše názory, zkušenosti nebo otázky na webu, Facebooku, Twitteru nebo Snapchatu.

Rozhovor s maminkou ze Žďárské kauzy

Rozhovor s maminkou ze Žďárské kauzy

Stopáž120 minut
Rok výroby 2015
 ST