00:00:33 Tady máme 250 batůžků pro děti. Pro studenty té nové školy.

00:00:38 Nechali jsme je tady vyrobit, protože jsme věděli,

00:00:41 jak tam děti nosí věci buď v ruce nebo v igeliťákách

00:00:46 nebo v nějakejch pytlíkách, který si vyrobily

00:00:49 z pytlů od cementu.

00:00:55 Tohle je vlastně takovej systém na otevírání okenic,

00:00:59 protože tam v těch školách neexistují skla, jenom okenice.

00:01:05 A ty musí být zabezpečený jednak proti zlodějům

00:01:08 a jednak při povětrnostních podmínkách, který tam jsou

00:01:13 v období dešťů. Tak se prostě vždycky musejí přivírat.

00:01:16 A protože jsou tam vymyšlený okenice, který jsou posuvný,

00:01:21 tak jsme vymýšleli nějaký systém, který by se dal ovládat

00:01:24 jednou rukou a se šikovným zámečníkem jsme dali dohromady

00:01:29 z takových jednoduchých komponentů takovéhle zařízení.

00:01:34 Otočením se uvolní ty západky a může se s tím manipulovat.

00:01:39 Takže to tam vezeme na 80 oken.

00:01:43 Všechny ty komponenty musí být takové, aby to vydrželo.

00:01:48 Aby si to sami mohli opravit, když k něčemu dojde.

00:01:51 To znamená žádné velké sofistikované systémy, drahé.

00:01:54 Tak jsme vymysleli tohle. Věříme, že to bude fungovat.

00:02:05 Máme povolený 4 zavazadla. Tohle všechno budeme dávat

00:02:10 na 4 hromádky.

00:02:14 Pak to dáme do kufrů, zvážíme to a zbytek doložíme dárkama

00:02:18 jako jsou třeba jablka, který tam neznají.

00:02:22 Vyprávěli jsme o nich těm sirotkům, kteří se těší.

00:02:28 Mapa Středoafrické republiky je asi neobvyklá,

00:02:31 protože to je země naprosto neznámá.

00:02:37 Vždycky když v Čechách s někým mluvíme, tak vlastně vůbec neví,

00:02:41 kde Středoafrická republika leží.

00:02:45 Je to nejchudší zapomenutá země, kam nesměřuje zájem téměř nikoho.

00:03:21 Tahle země nemá prakticky žádný průmysl.

00:03:25 Podle statistik vlastně Středoafrická republika

00:03:29 je 4. nejméně rozvinutá země na světě.

00:03:32 Není ani po stránce turismu nějak zajímavá.

00:03:38 Z důvodu určité politické nestability

00:03:42 není vyhledávaná turisty.

00:03:46 Tato země není elektrifikovaná. Nemá žádnou železnici.

00:03:52 Jsou tady silnice, ale jen ze 2 procent jsou asfaltované.

00:03:56 Je to asi 300 kilometrů asfaltovaných silnic.

00:04:00 To je na zemi, která je větší než Francie,

00:04:03 naprosto zoufale málo.

00:04:07 Prostě ta země je chudá a nerozvinutá.

00:04:27 Jeden z problémů chudoby té země je možná i v tom,

00:04:31 že jí chybí taková vzdělaná elita.

00:04:39 Lidé se stahují do hlavního města. Tam to nějak funguje.

00:04:42 A už málokdy jdou zpátky.

00:05:04 Pořád mluvíme o vzdálenosti té země.

00:05:07 Ale je to hrozně klamné, protože v Praze si vpodstatě

00:05:10 člověk ráno sedne do letadla, v Paříži přestoupí

00:05:13 a večer v hlavním městě Středoafrické republiky

00:05:16 vystoupí z letadla. Takže je hrozně relativní,

00:05:20 jak je to daleko.

00:05:31 Když o tom přemýšlím, tak ta volba byla celkem jednoduchá.

00:05:35 My se dlouhá léta přátelíme s karmelitány,

00:05:37 kteří organizačně patří do jedné party

00:05:41 s italskými karmelitány i s těmi africkými.

00:05:46 Mezinárodní organizace sídlí vesměs právě v tom hlavním městě.

00:05:49 A jenom vyjíždějí.

00:05:51 Ale karmelitáni žijí ve vnitrozemí. A to je to, co i nás nabíjí,

00:05:56 inspiruje a zajímá.

00:06:00 Hlavně pro nás byla záruka, že i peníze, které u nás doma

00:06:04 vysbíráme od dárců, tak tady se velmi krátkou cestou

00:06:07 dostanou do cíle bez jakýchkoli administrativních problémů.

00:06:16 V roce 2003 tady proběhl vojenský převrat,

00:06:20 kdy se vlastně ujal moci nynější prezident.

00:06:24 Prostě prošel tou zemí a vlastně i tahle misie,

00:06:28 kde jsme teď, byla paradoxně vypleněna. Ale úplně.

00:06:35 Když se tahle událost stala, tak opravdu museli karmelitáni

00:06:40 utéct. Bylo to docela dramatické. Do dneška, když o tom vyprávějí,

00:06:46 tak je na nich vidět, že to pro ně byl strašně silný zážitek.

00:06:50 A tady v Bozumu se střílelo.

00:07:36 VÝSTŘELY

00:07:45 V zemi ještě pořád existují různí banditi a rebelové.

00:07:51 Prostě čas od času se tady uděje nějaký incident.

00:07:56 STŘELBA

00:07:59 Vlastně tu severovýchodní část země vláda nemá pod kontrolou.

00:08:10 "Siriri" je slovo, které je ze "songa",

00:08:13 znamená pokoj, mír. A je to název obecně prospěšné společnosti,

00:08:18 kterou jsme před 6 lety založili.

00:08:20 Za těch 5, 6 let se nám podařilo dopravit na podporu projektu

00:08:24 ve Středoafrické republice takových 5-6 milionů korun.

00:08:28 Je to částka na jednu stranu asi strašně malá.

00:08:32 Na druhou stranu ve Středoafrické republice je stokoruna opravdu

00:08:35 částka, za kterou se dá pomáhat.

00:08:43 Karmelitáni jako misionáři mají své církevní školy,

00:08:49 které navštěvuje zhruba tisíc dětí. Mají vlastně základní školu

00:08:53 a pak mají takové pokračování, což je nižší stupeň

00:08:57 víceletého gymnázia.

00:09:02 Ty děti, přestože už výuka probíhá několik let, byly v provizorních

00:09:07 prostorech, v knihovně.

00:09:09 Ve stacionáři pro sirotky, kde vlastně dopoledne

00:09:12 byly volné třídy.

00:10:37 Šéf misie otec Aurelio měl myšlenku postavit nové budovy,

00:10:43 aby ta škola mohla fungovat tak, jak má.

00:10:47 HLAS Z VYSÍLAČKY

00:10:50 S tím, že jeho hlavní přání nebo hlavní zadání bylo,

00:10:55 aby ta škola byla hezká.

00:10:57 Řekl takovou zajímavou věc, že vlastně za stejné peníze

00:11:03 se dá postavit budova školy, ať je hezká nebo méně hezká,

00:11:11 a že je přesvědčen, že to prostředí,

00:11:15 do kterého děti chodí, že je nějakým způsobem formuje.

00:11:21 A proto chtěl, aby i ta budova byla taková,

00:11:25 aby ty děti na ni mohly být hrdé, aby tam rády chodily,

00:11:31 aby říkaly: To je naše škola!

00:11:37 My jsme při projektování neznali konfiguraci terénu.

00:11:41 Takže jsme něco vymysleli, a pak se to tady během realizace

00:11:44 vlastně dost podstatně změnilo.

00:11:47 A v Africe se to už nikde neoznamuje, to už nikoho nezajímá.

00:11:51 Myslím si, že záleží i na systému povolení,

00:11:54 která vůbec k zahájení stavby, bez ohledu na to,

00:11:57 v jakém stavu je projekt, potřebovali karmelitáni.

00:12:01 A tam je poměrně velký prostor pro korupci.

00:12:04 A v tomhle projevil otec Aurelio obrovskou diplomacii,

00:12:07 protože na zahájení stavby sem pozval prezidenta.

00:12:10 Byla to chvíle, kdy neměl všechna potřebná povolení.

00:12:14 Asi jich moc není, ale prostě neměl je.

00:12:16 Po dlouhé době, co o ně žádal a urgoval je, nebyly.

00:12:20 Takže udělal takový trochu riskantní kurážný krok,

00:12:23 ale zřejmě velmi strategický a diplomatický,

00:12:25 protože pozval prezidenta. Přijelo sem několik zástupců

00:12:29 ministerstev atd. Proběhla obrovská slavnost

00:12:32 a 14 dní po tom ty dlouho sháněné dokumenty přišly

00:12:36 a mohlo se začít stavět. A tak vlastně žádné další

00:12:39 papírování kolem jakýchkoli změn už neprobíhalo.

00:12:46 Ahoj! Jak se máš?

00:12:59 Když se čistil ten pozemek, protože ten školní pozemek

00:13:02 je až tamhle, jak končí to vysekané.

00:13:06 Pak se tady najednou vyklubal tenisový kurt.

00:13:10 Tady jsou lajny.

00:13:13 Támhle nahoře, jak je takový zbytek domu,

00:13:17 to bylo sídlo ředitele fabriky na zpracování bavlny.

00:13:22 Úplně si umím představit, jak tam seděli na terase,

00:13:25 popíjeli něco něco dobrého francouzského

00:13:28 a tady prostě manželky proháněly míček po tenisovém kurtu

00:13:33 a kolem běhali místní domordoci a nosili jim míčky.

00:13:42 Tady přes terasu vedla spojovací chodba do téhle části,

00:13:48 která pravděpodobně, aspoň podle těch zbytků,

00:13:52 sloužila jako kuchyň.

00:13:54 Jestli jsi viděl Vzpomínky na Afriku,

00:13:57 tak tam přesně ty domečky kolonizátorů takhle vypadaly.

00:14:10 Tohle je taková - řekl bych - polorozpadlá zašlá sláva.

00:14:14 A vedle stojí pořád ty hliněné domečky,

00:14:17 jak tady asi v těch 60. letech stály taky.

00:14:21 Tam se ten styl nezměnil. Tady tohleto prostě pustne.

00:14:26 Takže je to takový zvláštní kontrast.

00:14:29 Proč tady někdo nebydlí? Proč si to tady nějak nezařídili?

00:14:33 Proč tady nehrají tenis?

00:14:36 Ale když kolonizátoři odešli, tak jim jako by skončila doba,

00:14:41 přirovnal bych to k otrokářské společnosti.

00:14:44 Protože tady pracovali jak děti tak dospělí.

00:14:49 Den, noc, soboty, neděle.

00:14:51 Vlastně pociťovali kolonialismus podle mě tak úkorně,

00:14:55 že jakmile kolonizátoři odešli, tak si řekli:

00:14:58 Ne, s tím my nechceme mít nic společného.

00:15:07 Tady je ta fabrika na zpracování bavlny.

00:15:10 Tohle bylo hnací zařízení.

00:15:21 -Přece ta fabrika jim mohla pořád něco vyrábět.

00:15:24 -No, ale proč, že jo?

00:15:28 Oni to asi nepotřebovali.

00:15:32 Řekl bych, že my jsme tak nastaveni, Evropani, Američani,

00:15:37 myslet pořád na ten zítřek. Co budeme dělat, jak to zařídíme.

00:15:43 A přítomnost nám nějak uniká mezi prsty, a oni to mají obráceně.

00:15:48 Je vůbec nezajímá, co bude zítra, protože to zítra taky nemusí být.

00:15:54 Takže se maximálně soustředí na to prožít tu přítomnost, ten dnešek.

00:16:00 BOUŘKA

00:16:30 ODBÍJENÍ ZVONU

00:16:39 To je zvon, školní zvon, který ráno svolává děti do školy.

00:16:44 ZVONĚNÍ

00:17:04 Takhle vypadá škola 15 kilometrů od Bozumu.

00:17:08 Když jsme se dozvěděli o úrovni toho vyučování -

00:17:11 prostě se tam učí 2 - 3 měsíce během školního roku

00:17:15 a pak se ta škola uzavře. Mají tam 2 učitele,

00:17:19 jeden je tělocvikář a druhý je bývalá zdravotní sestra.

00:17:25 Oni vlastně memorují. Pořád něco odříkávají.

00:17:28 Učitel jim něco předříkává, nemají učebnice, nemají kam psát.

00:17:30 Všechno se učí zpaměti. V podstatě recitujou sborově.

00:17:37 Rodiče ani nemají tendenci posílat děti do školy.

00:17:41 Ukazují na děti, které chodí do školy,

00:17:43 a ptají se, jak jim to prospěje, o co se mají líp.

00:17:47 Pokud nepracují na poli, tak stejně zahynou hlady.

00:17:51 K čemu tu školu vlastně potřebují? Vůbec tomu nerozumějí.

00:17:55 Jim chybí vzory. Chybí jim vidět, že tohle je člověk,

00:17:58 který se naučit řemeslo a může ho uplatnit.

00:18:01 V té zemi jsou z 90% zemědělci.

00:18:05 To je vlastně jejich jediná příležitost k živobytí.

00:18:09 To jsou kusy kůry.

00:18:12 Když se na to podíváš, tak je to obrovsky pracný.

00:18:44 V rámci projektu UNICEF se budují záchody u venkovských škol.

00:18:50 Je to zřejmě nějaká systematická práce, která se tady asi dlouhodobě

00:18:55 realizuje. A určitě záslužná. Vlastně záchodky nebudou fungovat,

00:19:00 když nefunguje ta škola.

00:19:03 A ten projekt je na ty záchody, a ne na ty školy.

00:19:10 MODLITBA

00:19:40 Tohle bylo trochu specifické tím, že jsme si mohli dovolit

00:19:44 být tady po celou dobu přítomni. Po 4 měsíce, polovinu doby stavby.

00:19:50 To pro mě byla překvapivá zkušenost.

00:19:55 Já jsem vlastně zjistil, že ti dělníci vůbec nevědí,

00:19:58 jak ta škola bude vypadat.

00:20:00 Prostě jen vědí, že tady mají postavit zeď, tady má být tohle,

00:20:04 ale nevědí, jak to bude vypadat.

00:20:06 Takže jsem si s dělníkama sedli, já jsem vytáhl plány

00:20:10 a ukázal jsem jim, jak bude ta škola vypadat.

00:20:13 Ukazovali jsme ji obrázky a oni koukali, kouleli očima.

00:20:16 Časem to pro ně nebyla jenom jako by normální práce.

00:20:21 Prostě se postupně s tou stavbou jako by ztotožnili.

00:20:26 Sami za námi chodili a říkali, že se jim to líbí.

00:20:30 Že nikdy nic takového neviděli. Nikdy nic takového nedělali.

00:20:35 Takže si myslím, že i pro ně je to ohromná zkušenost

00:20:40 a měl jsem z toho radost, když jsem viděl,

00:20:44 když jsme po 4 - 5 měsících přijeli na dokončení,

00:20:48 tak jsem viděl ten posun, jak sami přemýšlejí,

00:20:51 přicházejí s nápady. Úplně jiný přístup.

00:20:54 To bylo takový povzbudivý a myslím, že tady docela mákli.

00:21:03 My jsme dětem promítali filmy o zvířatech -

00:21:06 "Exotická zvířata světa", těmhle odrostlým sirotkům.

00:21:11 A oni celý film rozlišovali na to, "tyhle zvířata jsme jedli,

00:21:15 tyhle jsme nejedli, tyhle jsou dobrý, tyhle nejsou dobrý".

00:21:18 A když jsme jim ukázali tučňáky, tak jejich první dotaz byl:

00:21:20 "A to se jí?"

00:21:24 Dostane je šéf, Raya. A oba dva si sní.

00:21:28 Takže oni tady zřejmě respektují hierarchii.

00:21:39 Největší rozdíl mezi stavěním u nás a tady je v tom,

00:21:45 že tady je to obrovská improvizace. Vymyslí se nějaká stavba,

00:21:49 a realita je pak taková, že tenhle materiál není,

00:21:53 a musí se vařit z toho, co je.

00:21:57 Já jsem vždycky obdivoval prvorepublikové architekty

00:22:01 a stavitele, kteří vlastně vedli stavbu od první čáry na papíře

00:22:07 až po realizaci, kdy řídili dělníky na stavbě,

00:22:13 kdy zadávali práci, zpracovávali detaily během stavby.

00:22:17 To bylo stavění, které mně hrozně imponovalo,

00:22:21 a to byl jeden z důvodů, proč jsem to chtěl studovat a dělat.

00:22:26 Ta realita u nás je jiná. Stavební proces je sofistikovaný.

00:22:32 Vstupuje do toho množství subjektů a vytrácí se ta tvůrčí radost.

00:22:37 Aspoň já jsem to tak pociťoval.

00:22:40 A tady mě naopak úplně nabíjelo, jak vlastně věci,

00:22:45 které se zdají neřešitelné, se najednou dají z toho materiálu

00:22:53 a z toho, co je tady k dispozici, nějak vymyslet,

00:22:56 aby to dopadlo, aby to bylo hezký, aby se to prostě dalo postavit.

00:23:03 Ty hadry, které tady používáme, člověk se toho štítí dotknout.

00:23:07 Takže včera Kája vytáhl svoje tričko, rozporcoval ho,

00:23:10 takže máme tyhle nóbl hadříky, ale nedáme je z ruky,

00:23:13 aby nám je takhle nezmazali. Tak si ho neustále nosím u sebe.

00:23:17 Evetuelně v kabelce.

00:23:21 PRUDKÝ DÉŠŤ

00:23:30 Nedávno jsem psal kolegům do práce, že závěr je trochu komplikovaný

00:23:35 tím, že nám tady jednak prší, protože je období dešťů,

00:23:40 a jednak tím, že materiál, který je potřeba na dokončení školy,

00:23:45 vlastně tady není k sehnání.

00:23:47 A nejbližší město, kde je možné ho sehnat, je Bangi, hlavní město,

00:23:51 a to je 480 kilometrů.

00:23:57 Tady jsme řešili odvodnění. Mají tady plastové novodurové roury.

00:24:02 Aurelio zahlídl, že je mají, tak řekl: "Změř to a kupte to."

00:24:07 Tak jsme tam poslali Josepha, který tady pracuje

00:24:11 jako holka pro všechno, od svařování, přes opravu aut

00:24:16 a nákupy těchhle věcí.

00:24:19 Za 10 minut se vrátil s prázdnou. Ptali jsme se, co se děje,

00:24:23 jestli to nemají. A o on říkal, že mají, ale je to strašně drahý.

00:24:26 A já jsem říkal: Co to znamená strašně drahý?

00:24:29 On říká 32.000 sefa. To znamená metr roury průměr 250

00:24:34 vychází zhruba na 50 eur. Neuvěřitelné!

00:24:40 Prostě ten obchodník, vědom si toho, že na 400 kilometrů

00:24:44 od něj není nikdo jiný, kdo by mu konkuroval,

00:24:48 tak nasadil takovouhle cenu.

00:24:50 A teď je to tady vykopaný, připravený, čekáme,

00:24:54 kdy Joseph přiveze roury, a on přijede a řekne:

00:24:57 "To nemůžeme koupit." Potřebovali jsme 15 metrů.

00:25:02 15 metrů x 50 eur, za to by se dala postavit další budova, že?

00:25:06 Tak se to vyzdilo, vybetonovaly se takový koryta,

00:25:10 přikrylo se to plechem a na to se udělala výztuž,

00:25:14 aby se to udrželo, a vlastně jsme si to potrubí vytvořili sami.

00:25:18 Ale bylo to mnohem pracnější.

00:25:20 Ale nakonec to šlo, nakonec jsme to stihli.

00:25:25 -Já tomu nerozumím. Proč se natírá tabule?

00:25:30 Tady zvolili takovou metodu, že když se dělala omítka,

00:25:35 Tak udělali tlustší omítku v tomhle místě a natírá se to.

00:25:40 Zřejmě je to náhradní řešení kvůli chybějícímu materiálu.

00:25:46 Tak na to udělali takovýhle nátěr a černě se to natře.

00:25:53 Tady se člověk učí vynalézavosti.

00:25:59 -Ahoj!
-Ahoj!

00:26:03 Můj učitel "sanga".

00:26:06 Říká se, že ten jazyk má asi jen 1000 slov.

00:26:09 Zápor je to, že řekneš větu, a na konci řekneš "api" nebo "ape".

00:26:16 Ape.

00:26:26 Tohle je frankofonní země. Já jsem kdysi dělala francouzštinu.

00:26:31 Věděla jsem, že se jednoduše domluvím,

00:26:34 ale abych tlumočila na stavbě, na to jsem kuráž neměla.

00:26:38 Ale prostě bylo jasné, že jiná možnost není,

00:26:41 že buď použiju to, co umím, a pokořím se trochu

00:26:45 a budu mluvit takovou jednodušší francouzštinou a půjdeme do toho,

00:26:49 a nebo to vzdáme. Takže jsem do toho šli.

00:26:53 A tady na místě jsem se začala učit slovíčka jako "lešení" a "výztuž".

00:26:59 Bylo to trochu traumatický.

00:27:08 Pak jsme přišli na to, že když jim Kája potřebuje

00:27:11 něco opravdu s autoritou a rázně říct,

00:27:14 tak to nemůže probíhat tak, že mi někde za rohem vysvětlí situaci,

00:27:17 pak tam jdeme a já těm deseti černým dělníkům něco řeknu.

00:27:22 Oni na mě koukají a jsou opravdu zmatení z toho, že já, žena,

00:27:25 něco říkám. Tak jsme přišli na to, že to musí fungovat tak,

00:27:29 že v takové chvíli, kdy je něco křivě, je to špatně udělaný,

00:27:33 a Kája jim potřeboval energicky říct: Tak takhle ne!

00:27:37 Takže jsme tam přišli, Kája to tam vystřihl v češtině,

00:27:41 s těmi emocemi, aby to slyšeli, to pro ně bylo srozumitelný,

00:27:45 a já jsem to pak trošku neutrálně přeložila.

00:27:49 Tak jsme pochopili, že to je způsob, který je pro ně přijatelný.

00:28:07 Ve Středoafrické republice v současné době navštěvuje školu

00:28:11 průměrný občan 3 a půl roku.

00:28:42 Tenhle typ školy, ucelený, přes tu základní, college a lyceum

00:28:47 funguje pro oblast velikou asi jako u nás Morava.

00:28:55 S tahle zajištěnou úrovní výuky. Ta college je i tady v Bozum

00:28:59 nebo i o kus dál.

00:29:01 Ale to je typ škol, které mají - Ty jsou státní a mají tam třeba

00:29:08 jenom 3 učitele na 700 dětí. Není zajištěna komplexnost výuky

00:29:14 ani kontinuita výuky, protože když v polovině roku

00:29:18 dojdou státní peníze, tak řeknou učitelům,

00:29:21 že prostě nemají peníze a učitelé začnou vyrábět košíky

00:29:25 a prodávat je na trhu, aby se nějak uživili. Ale přestanou učit.

00:29:51 První projekt, který jsme pomohli realizovat,

00:29:55 byl stacionář pro sirotky. Podíleli jsme se na počáteční

00:29:59 investici nějakým darem, který jsme tady nasbírali.

00:30:05 A poté, co byl stacionář postaven a vybudován, tak jsme se zavázali,

00:30:10 že budeme hradit provoz stacionáře. To je stacionář pro 200 - 250 dětí,

00:30:17 které nemají nikoho nebo přišli o rodiče,

00:30:23 a věnují se jim vychovatelé pod záštitou karmelitánů

00:30:29 nebo misionářů.

00:30:41 Další projekty, které jsou dlouhodobé a kterými pomáháme

00:30:46 při jejich realizaci, je zdravotní středisko,

00:30:50 kde se taky podílíme na hrazení nákladů na provoz.

00:30:56 Zdravotní středisko je ve městě Baoro.

00:31:06 Když tady přijmou pacienta, tak s ním většinou přijedou

00:31:10 příbuzní, protože ti mu tady vaří a perou.

00:31:15 Vždycky si v areálu nemocnice rozdělají oheň

00:31:18 a tam připravují nějaké jídlo, protože tady to nefunguje tak,

00:31:22 jak jsme zvyklí z Evropy, že když někdo přijde do nemocnice,

00:31:26 tak je o něj postaráno, a tady o něj prostě postaráno není.

00:31:30 Tady dostane maximálně postel a to ještě bez matrace.

00:31:34 Takže tu často lidi leží jen na kovovém roštu.

00:31:42 Protože často tady jezdí hoši na motorkách po mizerných cestách,

00:31:47 tak je dost často zranění z motorek a zlomené nohy

00:31:52 a takováhle zranění.

00:31:59 Nemají tady elektřinu, takže jediný sterilizační přístroj

00:32:03 je takový sud, který se hermeticky uzavře, takový papiňák.

00:32:09 Postaví se na oheň, to, co je vevnitř, se vyvaří

00:32:13 a mají prostě sterilováno.

00:32:16 Tak tady se ošetřuje a obvazuje.

00:32:22 To je anesteziolog. A mají tak 3-4 operace za týden.

00:32:34 -Kýla.
-Kýla.

00:32:40 Teď vlastně nefunguje generátor, takže je opět nějaké mezidobí,

00:32:44 než ho zase rozchodí. A pak se zase bude operovat.

00:32:48 Ale na dotaz, jestli je tady teď elektřina, říká, že ne.

00:32:53 K něčemu ale potřebují nástroje.

00:32:58 Nebo jsou opravdu zvyklí asi - Mlátí do toho kladivem nebo nevím.

00:33:14 DOMLUVA VE FRANCOUZŠTINĚ

00:33:20 Ptal se, jestli bychom mu nemohli opatřit zelenou košili pro operace.

00:33:28 Tu starou už má úplně vyšisovanou.

00:33:38 Když jsme tady byli v únoru, tak jsme zažili takový příběh.

00:33:41 Během poledního oběda odvolali z misie kněze, což bylo neobvyklé.

00:33:45 Přijel sem do nemocnice a pak se vrátil.

00:33:48 Ptali jsme se, co se stalo. A on popisoval, že sem den předtím

00:33:51 přivezli nějakého mladého kluka, který měl havárii na motorce.

00:33:56 Byl v komatu.

00:33:58 A druhý den v poledne přivolali toho kněze, protože rozhodli -

00:34:02 tedy ten lékař nebo zdravotní personál -

00:34:04 že odpojí všechny přístroje. Protože s ním nebylo možné

00:34:10 komunikovat a oni nevěděli, jestli by jim zaplatil,

00:34:14 až se uzdraví. A to byl důvod pro to, že si řekli,

00:34:18 že na to nemůžou čekat, a tak ho prostě odpojíme.

00:34:21 My jsme se to dozvěděli u stolu, sedělo nás tam víc, dobrovolníků,

00:34:25 a na místě jsme se domluvili, že uděláme sbírku.

00:34:29 On zatelefonoval do nemocnice, kolik je potřeba, a vyšlo najevo,

00:34:33 že jde asi o 120 eur. Takže na místě jsme dali dohromady

00:34:37 120 eur, kněz jel zpátky do nemocnice

00:34:40 a ten člověk byl zachráněnej.

00:34:45 To jsou takové silné příběhy. Ale to je realita.

00:34:48 Ten personál za nemocné platit nemůže.

00:34:51 Ale pro nás bylo šokující, když jsme viděli,

00:34:53 že jen ta nejistota, jestli zaplatí nebo ne,

00:34:57 je důvodem pro to, že ten člověk zemře.

00:35:47 My jsme přivezli při naší první návštěvě, protože jsem odhadoval,

00:35:51 z čeho se bude dělat a co tu budeme potřebovat,

00:35:54 tak jsme přivezli nějaký nářadí, nástroje, hadicovou vodováhu.

00:35:58 Oni vůbec nevěděli, jak to funguje.

00:36:02 Úplně na začátku, v únoru, když jsme něco měřili

00:36:06 a ukazoval jsem jim, tak oni vůbec nevěděli

00:36:08 jak na to koukat, z který strany, co mají vlastně vidět,

00:36:11 co si mají s čím srovnat.

00:36:18 Vysvětloval jsem, jak se s tím dá pracovat

00:36:22 a pak se z nich se stali experti přes měření vodorovný roviny

00:36:27 hadicovou vodováhou.

00:36:33 Teď jsme třeba přivezli aku-šroubovák,

00:36:36 protože se osazovalo kování na ty okenice, a věděl jsem,

00:36:40 že těch šroubů budou mraky, a dělat to ručně -

00:36:43 Tak jsme právě přivezli takové nářadí, které tady zůstane

00:36:48 a budou ho moct dál používat.

00:36:51 Když jsme to dělali, tak ti dělníci na to koukali

00:36:54 a já jim pak řekl, ať si to zkusí.

00:36:59 Pak přišel jeden, takovej kopáč, pravděpodobně pologramotnej,

00:37:03 veselej dělník, měli jsme ho tady moc rádi.

00:37:07 Přišel a zpovzdálí okukoval to vrtání.

00:37:10 Tak jsme mu nabídli, jestli si to chce taky zkusit.

00:37:13 A první spontánní reakce byla: Ne, ne. Vůbec.

00:37:16 A v tu chvíli řekl: A nebo jo. dala jsem mu vrtačku a začal vrtat.

00:37:20 Držel to, jako kdyby byla ze skla. Zavrtal šroub a zavýskal.

00:37:27 To jsou úžasný chvíle.

00:37:30 To se v Čechách nezažije.

00:37:34 Tam bych asi těžko někoho tímhle překvapil.

00:37:42 Vždycky k večeru vysypou ty pytle od cementu a dělí se o ně.

00:37:47 Mají to rozdělené podle nějakého zvláštního klíče.

00:37:50 Jednak asi využívají ty zbytky, co v tom jsou.

00:37:52 A jednak se jim asi ty pytle hodí. Takže každý večer tady dělají

00:37:56 piknik z prázdných pytlů. A když začali, tak už jsme věděli,

00:38:01 že už se blíží úklid a konec.

00:38:17 Od samého začátku sledujeme takový cíl.

00:38:20 Nesnažíme se těm lidem dávat něco hotového. Hotové produkty.

00:38:27 To je to známé čínské přísloví, než dávat někomu ryby,

00:38:32 tak je lepší ho naučit ty ryby chytat.

00:38:36 Tohle je opravdu velmi výstižný.

00:38:40 A rozhodně to má větší perspektivu, než jim tam vozit něco hotovýho.

00:38:46 A ti lidé jsou ochotní se učit.

00:38:53 Ti lidé, protože jsou negramotní, neznamená, že jsou primitivní.

00:38:58 V nich jdou pěstovat vlastnosti, který jsou lidsky hodnotný.

00:39:02 A z toho, co my tady zažíváme, je vidět, že nositeli toho

00:39:06 jsou právě ti karmelitáni, kteří tady s nimi žijí,

00:39:10 kteří příkladem vlastního života, tím, že je učí hospodařit,

00:39:14 s financemi, s časem, s energií, spořit si prostředky.

00:39:21 Tady pro ně postavili a založili něco, co by se u nás

00:39:25 asi před 100 lety nazvalo jako kampelička.

00:39:28 To jsou unikáty, které člověk s obdivem sleduje.

00:39:47 Třeba nám píšou naši přátelé a někdy tam je nádech toho,

00:39:51 že jsme prostě hrdinové, že jsme se sem vydali atd.

00:39:55 To je něco, co odmítáme, protože tady na místě člověk vidí

00:40:01 všechno v konfrontaci.

00:40:04 My jsme sem přijeli opravdu jenom na chvíli a zase se vracíme

00:40:08 domů, do svého pohodlí,

00:40:11 do těch možností tekoucí vody, neustále fungující elektřiny atd.

00:40:17 Ale jestli je někdo hrdina, tak jsou to ti schopní,

00:40:23 nadaní, zdatní a taletovaní lidé, které tady potkáváme,

00:40:30 kteří se rozhodli tady žít vlastně trvale nebo dlouhodobě.

00:40:36 A žít tady s těmi místními lidmi.

00:40:39 A to jsou lidé, kteří by někde uprostřed Evropy byli

00:40:42 špičkoví manažeři nějakých velkých firem.

00:40:46 Ti lidé mají jazykové znalosti, manažerské, organizační schopnosti.

00:40:51 Společensky jsou v situaci, kdy jednají s konzuly,

00:40:56 s prezidentem, s ministry. Ale zároveň jsou v kontaktu

00:41:01 s těmi chudými, sirotky, vtipkují tady s těmi lidmi

00:41:06 a vnitřně dokázat žít jaksi vyrovnaně, lidsky, zrale,

00:41:13 vyrovnaně, uprotřed té situace, tak to jsou lidi,

00:41:18 před kterými smekám.

00:41:21 ZPĚV

00:41:39 MODLITBA

00:41:45 Co se týká náboženského uspořádání, tak právě podle nějakých statistik

00:41:50 je to zhruba na třetiny. Třetina jsou křesťané,

00:41:54 třetina jsou protestanti a třetina jsou muslimové.

00:41:58 Tady jsme se setkali s tím, vlastně i důkazem je tady ta škola,

00:42:03 do které chodí jak muslimové tak protestanti

00:42:06 a vedou je vlastně křesťanští misionáři.

00:42:11 Ale vůbec jsme tady nezaregistrovali nějaký náznak

00:42:17 něčeho, že by tady prostě dávali někomu najevo, ty jsi muslim

00:42:23 nebo něco podobnýho. Vůbec ne. Potkáváme tady muslimy.

00:42:28 Všichni tady společně vedle sebe žijí a jde to.

00:42:42 VÝSKÁNÍ A POTLESK

00:42:50 ZPĚV

00:43:07 Člověk není jenom ostrov sám pro sebe.

00:43:10 Je součást nějakého celku. Něčeho většího.

00:43:14 To znamená, že mu nemůže být jedno, jestli se s tím celkem někde

00:43:19 na druhým konci něco děje, tak se mě to prostě dotýká,

00:43:23 protože jsem toho součástí.

00:43:26 ZPĚV

00:43:29 My jsme se nezaslouženě vlastně ocitli v bohatší části světa,

00:43:35 a vlastně ti Středoafričani se nezaviněně ocitli

00:43:40 v té chudší části světa.

00:43:43 A nemůžeme si říct, tak jsme měli štěstí a oni smůlu.

00:43:49 A tím to smést ze stolu. Ne. Pokud si uvědomujeme

00:43:53 tyhlety souvislosti, že opravdu jsme součástí nějakého velkého

00:43:57 celku, tak nám to nemůže být jedno. ZPĚV

00:45:11 Docela hezký zážitek byl, který nám vyprávěl otec Aurelio,

00:45:15 že sem přijel někdo z jiného města. Přivezl nějaký stavební materiál

00:45:19 a přišel se podívat, protože věděl o té stavbě tady.

00:45:25 To bylo v době, když jsme tady nebyli, byli jsme v Praze.

00:45:29 Přišel se podívat a strašně se mu to líbilo.

00:45:31 Právě ta preciznost a práce těch dělníků.

00:45:35 Pak se otočil na otce Aurelia a dal mu 10.000 franků,

00:45:38 což je tak 400. 4 stovky.

00:45:41 Ale tady je to velká částka. Na ty poměry je to velká částka.

00:45:44 Dal mu to, ať jim koupí něco dobrýho k jídlu,

00:45:48 ať se dobře nají, ať mají hostinu. Ať to oslaví.

00:45:51 Ale bylo to gesto obdivu vůči těm dělníkům.

00:45:55 To je tady zcela neobvyklé.

00:46:45 Věřím, že ti lidé, když absolvovali tuhle stavbu,

00:46:48 tak získali nějakou kvalifikaci. Vnímám to tak,

00:46:52 jako kdyby absolvovali nějakou školu.

00:46:54 Nějaký kvalifikační kurs. Oni jsou teď schopni

00:46:59 samostatně používat všechny ty materiály a to nářadí,

00:47:04 které zůstalo tady na misii.

00:47:07 Když tady budou dál něco budovat, tak to určitě budou mít k dispozici

00:47:15 My jsme rádi, že jsme na tý cestě mohli jít kus s vámi.

00:47:20 POTLESK

00:47:24 Věřím, že znalosti, které tady získali,

00:47:27 že využijí i při stavbě těch svých chaloupek, které tu mají.

00:47:30 A je možné, že až přijedeme příště, tak uvidíme, že si někdo vystřihl

00:47:36 oblouk na svý chaloupce a zastřešil to podobně jako tady.

00:47:40 Nebo tam bude mít šikmý sloup nebo něco podobnýho.

00:47:44 Věřím, že je to inspirovalo. Oni hodně pozorovali ty věci,

00:47:48 jak to roste, co se děje, a jak se co provádí.

00:47:52 Takže si myslím, že to určitě použijí.

00:48:00 Ono vlastně nešlo jen o postavení jedné školy,

00:48:03 ale ty lidi to kvalifikovalo a vybavilo pro další práci,

00:48:07 kterou budou dělat. A to si myslím, že je taky strašně cenné.

00:48:11 Ahoj!

00:48:34 ZPĚV

00:48:57 Až se seženou peníze a bude zase chuť a elán,

00:49:01 což ze strany Aurelia předpokládám, asi že jo,

00:49:06 a bude tu ta potřeba, tak možná ještě vedle,

00:49:10 pozemek je velkej, tak tam se ještě nějaká jedna

00:49:14 nebo dvě budovy vejdou.
-Takže se vrátíte?

00:49:16 -Třeba jo.

00:49:19 Zase pro takovýhle malý školáky, viď?

00:49:38 ZPĚV

00:50:52 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2015