00:00:33Tady máme 250 batůžků pro děti. Pro studenty té nové školy.

00:00:38Nechali jsme je tady vyrobit, protože jsme věděli,

00:00:41jak tam děti nosí věci buď v ruce nebo v igeliťákách

00:00:46nebo v nějakejch pytlíkách, který si vyrobily

00:00:49z pytlů od cementu.

00:00:55Tohle je vlastně takovej systém na otevírání okenic,

00:00:59protože tam v těch školách neexistují skla, jenom okenice.

00:01:05A ty musí být zabezpečený jednak proti zlodějům

00:01:08a jednak při povětrnostních podmínkách, který tam jsou

00:01:13v období dešťů. Tak se prostě vždycky musejí přivírat.

00:01:16A protože jsou tam vymyšlený okenice, který jsou posuvný,

00:01:21tak jsme vymýšleli nějaký systém, který by se dal ovládat

00:01:24jednou rukou a se šikovným zámečníkem jsme dali dohromady

00:01:29z takových jednoduchých komponentů takovéhle zařízení.

00:01:34Otočením se uvolní ty západky a může se s tím manipulovat.

00:01:39Takže to tam vezeme na 80 oken.

00:01:43Všechny ty komponenty musí být takové, aby to vydrželo.

00:01:48Aby si to sami mohli opravit, když k něčemu dojde.

00:01:51To znamená žádné velké sofistikované systémy, drahé.

00:01:54Tak jsme vymysleli tohle. Věříme, že to bude fungovat.

00:02:05Máme povolený 4 zavazadla. Tohle všechno budeme dávat

00:02:10na 4 hromádky.

00:02:14Pak to dáme do kufrů, zvážíme to a zbytek doložíme dárkama

00:02:18jako jsou třeba jablka, který tam neznají.

00:02:22Vyprávěli jsme o nich těm sirotkům, kteří se těší.

00:02:28Mapa Středoafrické republiky je asi neobvyklá,

00:02:31protože to je země naprosto neznámá.

00:02:37Vždycky když v Čechách s někým mluvíme, tak vlastně vůbec neví,

00:02:41kde Středoafrická republika leží.

00:02:45Je to nejchudší zapomenutá země, kam nesměřuje zájem téměř nikoho.

00:03:21Tahle země nemá prakticky žádný průmysl.

00:03:25Podle statistik vlastně Středoafrická republika

00:03:29je 4. nejméně rozvinutá země na světě.

00:03:32Není ani po stránce turismu nějak zajímavá.

00:03:38Z důvodu určité politické nestability

00:03:42není vyhledávaná turisty.

00:03:46Tato země není elektrifikovaná. Nemá žádnou železnici.

00:03:52Jsou tady silnice, ale jen ze 2 procent jsou asfaltované.

00:03:56Je to asi 300 kilometrů asfaltovaných silnic.

00:04:00To je na zemi, která je větší než Francie,

00:04:03naprosto zoufale málo.

00:04:07Prostě ta země je chudá a nerozvinutá.

00:04:27Jeden z problémů chudoby té země je možná i v tom,

00:04:31že jí chybí taková vzdělaná elita.

00:04:39Lidé se stahují do hlavního města. Tam to nějak funguje.

00:04:42A už málokdy jdou zpátky.

00:05:04Pořád mluvíme o vzdálenosti té země.

00:05:07Ale je to hrozně klamné, protože v Praze si vpodstatě

00:05:10člověk ráno sedne do letadla, v Paříži přestoupí

00:05:13a večer v hlavním městě Středoafrické republiky

00:05:16vystoupí z letadla. Takže je hrozně relativní,

00:05:20jak je to daleko.

00:05:31Když o tom přemýšlím, tak ta volba byla celkem jednoduchá.

00:05:35My se dlouhá léta přátelíme s karmelitány,

00:05:37kteří organizačně patří do jedné party

00:05:41s italskými karmelitány i s těmi africkými.

00:05:46Mezinárodní organizace sídlí vesměs právě v tom hlavním městě.

00:05:49A jenom vyjíždějí.

00:05:51Ale karmelitáni žijí ve vnitrozemí. A to je to, co i nás nabíjí,

00:05:56inspiruje a zajímá.

00:06:00Hlavně pro nás byla záruka, že i peníze, které u nás doma

00:06:04vysbíráme od dárců, tak tady se velmi krátkou cestou

00:06:07dostanou do cíle bez jakýchkoli administrativních problémů.

00:06:16V roce 2003 tady proběhl vojenský převrat,

00:06:20kdy se vlastně ujal moci nynější prezident.

00:06:24Prostě prošel tou zemí a vlastně i tahle misie,

00:06:28kde jsme teď, byla paradoxně vypleněna. Ale úplně.

00:06:35Když se tahle událost stala, tak opravdu museli karmelitáni

00:06:40utéct. Bylo to docela dramatické. Do dneška, když o tom vyprávějí,

00:06:46tak je na nich vidět, že to pro ně byl strašně silný zážitek.

00:06:50A tady v Bozumu se střílelo.

00:07:36VÝSTŘELY

00:07:45V zemi ještě pořád existují různí banditi a rebelové.

00:07:51Prostě čas od času se tady uděje nějaký incident.

00:07:56STŘELBA

00:07:59Vlastně tu severovýchodní část země vláda nemá pod kontrolou.

00:08:10"Siriri" je slovo, které je ze "songa",

00:08:13znamená pokoj, mír. A je to název obecně prospěšné společnosti,

00:08:18kterou jsme před 6 lety založili.

00:08:20Za těch 5, 6 let se nám podařilo dopravit na podporu projektu

00:08:24ve Středoafrické republice takových 5-6 milionů korun.

00:08:28Je to částka na jednu stranu asi strašně malá.

00:08:32Na druhou stranu ve Středoafrické republice je stokoruna opravdu

00:08:35částka, za kterou se dá pomáhat.

00:08:43Karmelitáni jako misionáři mají své církevní školy,

00:08:49které navštěvuje zhruba tisíc dětí. Mají vlastně základní školu

00:08:53a pak mají takové pokračování, což je nižší stupeň

00:08:57víceletého gymnázia.

00:09:02Ty děti, přestože už výuka probíhá několik let, byly v provizorních

00:09:07prostorech, v knihovně.

00:09:09Ve stacionáři pro sirotky, kde vlastně dopoledne

00:09:12byly volné třídy.

00:10:37Šéf misie otec Aurelio měl myšlenku postavit nové budovy,

00:10:43aby ta škola mohla fungovat tak, jak má.

00:10:47HLAS Z VYSÍLAČKY

00:10:50S tím, že jeho hlavní přání nebo hlavní zadání bylo,

00:10:55aby ta škola byla hezká.

00:10:57Řekl takovou zajímavou věc, že vlastně za stejné peníze

00:11:03se dá postavit budova školy, ať je hezká nebo méně hezká,

00:11:11a že je přesvědčen, že to prostředí,

00:11:15do kterého děti chodí, že je nějakým způsobem formuje.

00:11:21A proto chtěl, aby i ta budova byla taková,

00:11:25aby ty děti na ni mohly být hrdé, aby tam rády chodily,

00:11:31aby říkaly: To je naše škola!

00:11:37My jsme při projektování neznali konfiguraci terénu.

00:11:41Takže jsme něco vymysleli, a pak se to tady během realizace

00:11:44vlastně dost podstatně změnilo.

00:11:47A v Africe se to už nikde neoznamuje, to už nikoho nezajímá.

00:11:51Myslím si, že záleží i na systému povolení,

00:11:54která vůbec k zahájení stavby, bez ohledu na to,

00:11:57v jakém stavu je projekt, potřebovali karmelitáni.

00:12:01A tam je poměrně velký prostor pro korupci.

00:12:04A v tomhle projevil otec Aurelio obrovskou diplomacii,

00:12:07protože na zahájení stavby sem pozval prezidenta.

00:12:10Byla to chvíle, kdy neměl všechna potřebná povolení.

00:12:14Asi jich moc není, ale prostě neměl je.

00:12:16Po dlouhé době, co o ně žádal a urgoval je, nebyly.

00:12:20Takže udělal takový trochu riskantní kurážný krok,

00:12:23ale zřejmě velmi strategický a diplomatický,

00:12:25protože pozval prezidenta. Přijelo sem několik zástupců

00:12:29ministerstev atd. Proběhla obrovská slavnost

00:12:32a 14 dní po tom ty dlouho sháněné dokumenty přišly

00:12:36a mohlo se začít stavět. A tak vlastně žádné další

00:12:39papírování kolem jakýchkoli změn už neprobíhalo.

00:12:46Ahoj! Jak se máš?

00:12:59Když se čistil ten pozemek, protože ten školní pozemek

00:13:02je až tamhle, jak končí to vysekané.

00:13:06Pak se tady najednou vyklubal tenisový kurt.

00:13:10Tady jsou lajny.

00:13:13Támhle nahoře, jak je takový zbytek domu,

00:13:17to bylo sídlo ředitele fabriky na zpracování bavlny.

00:13:22Úplně si umím představit, jak tam seděli na terase,

00:13:25popíjeli něco něco dobrého francouzského

00:13:28a tady prostě manželky proháněly míček po tenisovém kurtu

00:13:33a kolem běhali místní domordoci a nosili jim míčky.

00:13:42Tady přes terasu vedla spojovací chodba do téhle části,

00:13:48která pravděpodobně, aspoň podle těch zbytků,

00:13:52sloužila jako kuchyň.

00:13:54Jestli jsi viděl Vzpomínky na Afriku,

00:13:57tak tam přesně ty domečky kolonizátorů takhle vypadaly.

00:14:10Tohle je taková - řekl bych - polorozpadlá zašlá sláva.

00:14:14A vedle stojí pořád ty hliněné domečky,

00:14:17jak tady asi v těch 60. letech stály taky.

00:14:21Tam se ten styl nezměnil. Tady tohleto prostě pustne.

00:14:26Takže je to takový zvláštní kontrast.

00:14:29Proč tady někdo nebydlí? Proč si to tady nějak nezařídili?

00:14:33Proč tady nehrají tenis?

00:14:36Ale když kolonizátoři odešli, tak jim jako by skončila doba,

00:14:41přirovnal bych to k otrokářské společnosti.

00:14:44Protože tady pracovali jak děti tak dospělí.

00:14:49Den, noc, soboty, neděle.

00:14:51Vlastně pociťovali kolonialismus podle mě tak úkorně,

00:14:55že jakmile kolonizátoři odešli, tak si řekli:

00:14:58Ne, s tím my nechceme mít nic společného.

00:15:07Tady je ta fabrika na zpracování bavlny.

00:15:10Tohle bylo hnací zařízení.

00:15:21-Přece ta fabrika jim mohla pořád něco vyrábět.

00:15:24-No, ale proč, že jo?

00:15:28Oni to asi nepotřebovali.

00:15:32Řekl bych, že my jsme tak nastaveni, Evropani, Američani,

00:15:37myslet pořád na ten zítřek. Co budeme dělat, jak to zařídíme.

00:15:43A přítomnost nám nějak uniká mezi prsty, a oni to mají obráceně.

00:15:48Je vůbec nezajímá, co bude zítra, protože to zítra taky nemusí být.

00:15:54Takže se maximálně soustředí na to prožít tu přítomnost, ten dnešek.

00:16:00BOUŘKA

00:16:30ODBÍJENÍ ZVONU

00:16:39To je zvon, školní zvon, který ráno svolává děti do školy.

00:16:44ZVONĚNÍ

00:17:04Takhle vypadá škola 15 kilometrů od Bozumu.

00:17:08Když jsme se dozvěděli o úrovni toho vyučování -

00:17:11prostě se tam učí 2 - 3 měsíce během školního roku

00:17:15a pak se ta škola uzavře. Mají tam 2 učitele,

00:17:19jeden je tělocvikář a druhý je bývalá zdravotní sestra.

00:17:25Oni vlastně memorují. Pořád něco odříkávají.

00:17:28Učitel jim něco předříkává, nemají učebnice, nemají kam psát.

00:17:30Všechno se učí zpaměti. V podstatě recitujou sborově.

00:17:37Rodiče ani nemají tendenci posílat děti do školy.

00:17:41Ukazují na děti, které chodí do školy,

00:17:43a ptají se, jak jim to prospěje, o co se mají líp.

00:17:47Pokud nepracují na poli, tak stejně zahynou hlady.

00:17:51K čemu tu školu vlastně potřebují? Vůbec tomu nerozumějí.

00:17:55Jim chybí vzory. Chybí jim vidět, že tohle je člověk,

00:17:58který se naučit řemeslo a může ho uplatnit.

00:18:01V té zemi jsou z 90% zemědělci.

00:18:05To je vlastně jejich jediná příležitost k živobytí.

00:18:09To jsou kusy kůry.

00:18:12Když se na to podíváš, tak je to obrovsky pracný.

00:18:44V rámci projektu UNICEF se budují záchody u venkovských škol.

00:18:50Je to zřejmě nějaká systematická práce, která se tady asi dlouhodobě

00:18:55realizuje. A určitě záslužná. Vlastně záchodky nebudou fungovat,

00:19:00když nefunguje ta škola.

00:19:03A ten projekt je na ty záchody, a ne na ty školy.

00:19:10MODLITBA

00:19:40Tohle bylo trochu specifické tím, že jsme si mohli dovolit

00:19:44být tady po celou dobu přítomni. Po 4 měsíce, polovinu doby stavby.

00:19:50To pro mě byla překvapivá zkušenost.

00:19:55Já jsem vlastně zjistil, že ti dělníci vůbec nevědí,

00:19:58jak ta škola bude vypadat.

00:20:00Prostě jen vědí, že tady mají postavit zeď, tady má být tohle,

00:20:04ale nevědí, jak to bude vypadat.

00:20:06Takže jsem si s dělníkama sedli, já jsem vytáhl plány

00:20:10a ukázal jsem jim, jak bude ta škola vypadat.

00:20:13Ukazovali jsme ji obrázky a oni koukali, kouleli očima.

00:20:16Časem to pro ně nebyla jenom jako by normální práce.

00:20:21Prostě se postupně s tou stavbou jako by ztotožnili.

00:20:26Sami za námi chodili a říkali, že se jim to líbí.

00:20:30Že nikdy nic takového neviděli. Nikdy nic takového nedělali.

00:20:35Takže si myslím, že i pro ně je to ohromná zkušenost

00:20:40a měl jsem z toho radost, když jsem viděl,

00:20:44když jsme po 4 - 5 měsících přijeli na dokončení,

00:20:48tak jsem viděl ten posun, jak sami přemýšlejí,

00:20:51přicházejí s nápady. Úplně jiný přístup.

00:20:54To bylo takový povzbudivý a myslím, že tady docela mákli.

00:21:03My jsme dětem promítali filmy o zvířatech -

00:21:06"Exotická zvířata světa", těmhle odrostlým sirotkům.

00:21:11A oni celý film rozlišovali na to, "tyhle zvířata jsme jedli,

00:21:15tyhle jsme nejedli, tyhle jsou dobrý, tyhle nejsou dobrý".

00:21:18A když jsme jim ukázali tučňáky, tak jejich první dotaz byl:

00:21:20"A to se jí?"

00:21:24Dostane je šéf, Raya. A oba dva si sní.

00:21:28Takže oni tady zřejmě respektují hierarchii.

00:21:39Největší rozdíl mezi stavěním u nás a tady je v tom,

00:21:45že tady je to obrovská improvizace. Vymyslí se nějaká stavba,

00:21:49a realita je pak taková, že tenhle materiál není,

00:21:53a musí se vařit z toho, co je.

00:21:57Já jsem vždycky obdivoval prvorepublikové architekty

00:22:01a stavitele, kteří vlastně vedli stavbu od první čáry na papíře

00:22:07až po realizaci, kdy řídili dělníky na stavbě,

00:22:13kdy zadávali práci, zpracovávali detaily během stavby.

00:22:17To bylo stavění, které mně hrozně imponovalo,

00:22:21a to byl jeden z důvodů, proč jsem to chtěl studovat a dělat.

00:22:26Ta realita u nás je jiná. Stavební proces je sofistikovaný.

00:22:32Vstupuje do toho množství subjektů a vytrácí se ta tvůrčí radost.

00:22:37Aspoň já jsem to tak pociťoval.

00:22:40A tady mě naopak úplně nabíjelo, jak vlastně věci,

00:22:45které se zdají neřešitelné, se najednou dají z toho materiálu

00:22:53a z toho, co je tady k dispozici, nějak vymyslet,

00:22:56aby to dopadlo, aby to bylo hezký, aby se to prostě dalo postavit.

00:23:03Ty hadry, které tady používáme, člověk se toho štítí dotknout.

00:23:07Takže včera Kája vytáhl svoje tričko, rozporcoval ho,

00:23:10takže máme tyhle nóbl hadříky, ale nedáme je z ruky,

00:23:13aby nám je takhle nezmazali. Tak si ho neustále nosím u sebe.

00:23:17Evetuelně v kabelce.

00:23:21PRUDKÝ DÉŠŤ

00:23:30Nedávno jsem psal kolegům do práce, že závěr je trochu komplikovaný

00:23:35tím, že nám tady jednak prší, protože je období dešťů,

00:23:40a jednak tím, že materiál, který je potřeba na dokončení školy,

00:23:45vlastně tady není k sehnání.

00:23:47A nejbližší město, kde je možné ho sehnat, je Bangi, hlavní město,

00:23:51a to je 480 kilometrů.

00:23:57Tady jsme řešili odvodnění. Mají tady plastové novodurové roury.

00:24:02Aurelio zahlídl, že je mají, tak řekl: "Změř to a kupte to."

00:24:07Tak jsme tam poslali Josepha, který tady pracuje

00:24:11jako holka pro všechno, od svařování, přes opravu aut

00:24:16a nákupy těchhle věcí.

00:24:19Za 10 minut se vrátil s prázdnou. Ptali jsme se, co se děje,

00:24:23jestli to nemají. A o on říkal, že mají, ale je to strašně drahý.

00:24:26A já jsem říkal: Co to znamená strašně drahý?

00:24:29On říká 32.000 sefa. To znamená metr roury průměr 250

00:24:34vychází zhruba na 50 eur. Neuvěřitelné!

00:24:40Prostě ten obchodník, vědom si toho, že na 400 kilometrů

00:24:44od něj není nikdo jiný, kdo by mu konkuroval,

00:24:48tak nasadil takovouhle cenu.

00:24:50A teď je to tady vykopaný, připravený, čekáme,

00:24:54kdy Joseph přiveze roury, a on přijede a řekne:

00:24:57"To nemůžeme koupit." Potřebovali jsme 15 metrů.

00:25:0215 metrů x 50 eur, za to by se dala postavit další budova, že?

00:25:06Tak se to vyzdilo, vybetonovaly se takový koryta,

00:25:10přikrylo se to plechem a na to se udělala výztuž,

00:25:14aby se to udrželo, a vlastně jsme si to potrubí vytvořili sami.

00:25:18Ale bylo to mnohem pracnější.

00:25:20Ale nakonec to šlo, nakonec jsme to stihli.

00:25:25-Já tomu nerozumím. Proč se natírá tabule?

00:25:30Tady zvolili takovou metodu, že když se dělala omítka,

00:25:35Tak udělali tlustší omítku v tomhle místě a natírá se to.

00:25:40Zřejmě je to náhradní řešení kvůli chybějícímu materiálu.

00:25:46Tak na to udělali takovýhle nátěr a černě se to natře.

00:25:53Tady se člověk učí vynalézavosti.

00:25:59-Ahoj!
-Ahoj!

00:26:03Můj učitel "sanga".

00:26:06Říká se, že ten jazyk má asi jen 1000 slov.

00:26:09Zápor je to, že řekneš větu, a na konci řekneš "api" nebo "ape".

00:26:16Ape.

00:26:26Tohle je frankofonní země. Já jsem kdysi dělala francouzštinu.

00:26:31Věděla jsem, že se jednoduše domluvím,

00:26:34ale abych tlumočila na stavbě, na to jsem kuráž neměla.

00:26:38Ale prostě bylo jasné, že jiná možnost není,

00:26:41že buď použiju to, co umím, a pokořím se trochu

00:26:45a budu mluvit takovou jednodušší francouzštinou a půjdeme do toho,

00:26:49a nebo to vzdáme. Takže jsem do toho šli.

00:26:53A tady na místě jsem se začala učit slovíčka jako "lešení" a "výztuž".

00:26:59Bylo to trochu traumatický.

00:27:08Pak jsme přišli na to, že když jim Kája potřebuje

00:27:11něco opravdu s autoritou a rázně říct,

00:27:14tak to nemůže probíhat tak, že mi někde za rohem vysvětlí situaci,

00:27:17pak tam jdeme a já těm deseti černým dělníkům něco řeknu.

00:27:22Oni na mě koukají a jsou opravdu zmatení z toho, že já, žena,

00:27:25něco říkám. Tak jsme přišli na to, že to musí fungovat tak,

00:27:29že v takové chvíli, kdy je něco křivě, je to špatně udělaný,

00:27:33a Kája jim potřeboval energicky říct: Tak takhle ne!

00:27:37Takže jsme tam přišli, Kája to tam vystřihl v češtině,

00:27:41s těmi emocemi, aby to slyšeli, to pro ně bylo srozumitelný,

00:27:45a já jsem to pak trošku neutrálně přeložila.

00:27:49Tak jsme pochopili, že to je způsob, který je pro ně přijatelný.

00:28:07Ve Středoafrické republice v současné době navštěvuje školu

00:28:11průměrný občan 3 a půl roku.

00:28:42Tenhle typ školy, ucelený, přes tu základní, college a lyceum

00:28:47funguje pro oblast velikou asi jako u nás Morava.

00:28:55S tahle zajištěnou úrovní výuky. Ta college je i tady v Bozum

00:28:59nebo i o kus dál.

00:29:01Ale to je typ škol, které mají - Ty jsou státní a mají tam třeba

00:29:08jenom 3 učitele na 700 dětí. Není zajištěna komplexnost výuky

00:29:14ani kontinuita výuky, protože když v polovině roku

00:29:18dojdou státní peníze, tak řeknou učitelům,

00:29:21že prostě nemají peníze a učitelé začnou vyrábět košíky

00:29:25a prodávat je na trhu, aby se nějak uživili. Ale přestanou učit.

00:29:51První projekt, který jsme pomohli realizovat,

00:29:55byl stacionář pro sirotky. Podíleli jsme se na počáteční

00:29:59investici nějakým darem, který jsme tady nasbírali.

00:30:05A poté, co byl stacionář postaven a vybudován, tak jsme se zavázali,

00:30:10že budeme hradit provoz stacionáře. To je stacionář pro 200 - 250 dětí,

00:30:17které nemají nikoho nebo přišli o rodiče,

00:30:23a věnují se jim vychovatelé pod záštitou karmelitánů

00:30:29nebo misionářů.

00:30:41Další projekty, které jsou dlouhodobé a kterými pomáháme

00:30:46při jejich realizaci, je zdravotní středisko,

00:30:50kde se taky podílíme na hrazení nákladů na provoz.

00:30:56Zdravotní středisko je ve městě Baoro.

00:31:06Když tady přijmou pacienta, tak s ním většinou přijedou

00:31:10příbuzní, protože ti mu tady vaří a perou.

00:31:15Vždycky si v areálu nemocnice rozdělají oheň

00:31:18a tam připravují nějaké jídlo, protože tady to nefunguje tak,

00:31:22jak jsme zvyklí z Evropy, že když někdo přijde do nemocnice,

00:31:26tak je o něj postaráno, a tady o něj prostě postaráno není.

00:31:30Tady dostane maximálně postel a to ještě bez matrace.

00:31:34Takže tu často lidi leží jen na kovovém roštu.

00:31:42Protože často tady jezdí hoši na motorkách po mizerných cestách,

00:31:47tak je dost často zranění z motorek a zlomené nohy

00:31:52a takováhle zranění.

00:31:59Nemají tady elektřinu, takže jediný sterilizační přístroj

00:32:03je takový sud, který se hermeticky uzavře, takový papiňák.

00:32:09Postaví se na oheň, to, co je vevnitř, se vyvaří

00:32:13a mají prostě sterilováno.

00:32:16Tak tady se ošetřuje a obvazuje.

00:32:22To je anesteziolog. A mají tak 3-4 operace za týden.

00:32:34-Kýla.
-Kýla.

00:32:40Teď vlastně nefunguje generátor, takže je opět nějaké mezidobí,

00:32:44než ho zase rozchodí. A pak se zase bude operovat.

00:32:48Ale na dotaz, jestli je tady teď elektřina, říká, že ne.

00:32:53K něčemu ale potřebují nástroje.

00:32:58Nebo jsou opravdu zvyklí asi - Mlátí do toho kladivem nebo nevím.

00:33:14DOMLUVA VE FRANCOUZŠTINĚ

00:33:20Ptal se, jestli bychom mu nemohli opatřit zelenou košili pro operace.

00:33:28Tu starou už má úplně vyšisovanou.

00:33:38Když jsme tady byli v únoru, tak jsme zažili takový příběh.

00:33:41Během poledního oběda odvolali z misie kněze, což bylo neobvyklé.

00:33:45Přijel sem do nemocnice a pak se vrátil.

00:33:48Ptali jsme se, co se stalo. A on popisoval, že sem den předtím

00:33:51přivezli nějakého mladého kluka, který měl havárii na motorce.

00:33:56Byl v komatu.

00:33:58A druhý den v poledne přivolali toho kněze, protože rozhodli -

00:34:02tedy ten lékař nebo zdravotní personál -

00:34:04že odpojí všechny přístroje. Protože s ním nebylo možné

00:34:10komunikovat a oni nevěděli, jestli by jim zaplatil,

00:34:14až se uzdraví. A to byl důvod pro to, že si řekli,

00:34:18že na to nemůžou čekat, a tak ho prostě odpojíme.

00:34:21My jsme se to dozvěděli u stolu, sedělo nás tam víc, dobrovolníků,

00:34:25a na místě jsme se domluvili, že uděláme sbírku.

00:34:29On zatelefonoval do nemocnice, kolik je potřeba, a vyšlo najevo,

00:34:33že jde asi o 120 eur. Takže na místě jsme dali dohromady

00:34:37120 eur, kněz jel zpátky do nemocnice

00:34:40a ten člověk byl zachráněnej.

00:34:45To jsou takové silné příběhy. Ale to je realita.

00:34:48Ten personál za nemocné platit nemůže.

00:34:51Ale pro nás bylo šokující, když jsme viděli,

00:34:53že jen ta nejistota, jestli zaplatí nebo ne,

00:34:57je důvodem pro to, že ten člověk zemře.

00:35:47My jsme přivezli při naší první návštěvě, protože jsem odhadoval,

00:35:51z čeho se bude dělat a co tu budeme potřebovat,

00:35:54tak jsme přivezli nějaký nářadí, nástroje, hadicovou vodováhu.

00:35:58Oni vůbec nevěděli, jak to funguje.

00:36:02Úplně na začátku, v únoru, když jsme něco měřili

00:36:06a ukazoval jsem jim, tak oni vůbec nevěděli

00:36:08jak na to koukat, z který strany, co mají vlastně vidět,

00:36:11co si mají s čím srovnat.

00:36:18Vysvětloval jsem, jak se s tím dá pracovat

00:36:22a pak se z nich se stali experti přes měření vodorovný roviny

00:36:27hadicovou vodováhou.

00:36:33Teď jsme třeba přivezli aku-šroubovák,

00:36:36protože se osazovalo kování na ty okenice, a věděl jsem,

00:36:40že těch šroubů budou mraky, a dělat to ručně -

00:36:43Tak jsme právě přivezli takové nářadí, které tady zůstane

00:36:48a budou ho moct dál používat.

00:36:51Když jsme to dělali, tak ti dělníci na to koukali

00:36:54a já jim pak řekl, ať si to zkusí.

00:36:59Pak přišel jeden, takovej kopáč, pravděpodobně pologramotnej,

00:37:03veselej dělník, měli jsme ho tady moc rádi.

00:37:07Přišel a zpovzdálí okukoval to vrtání.

00:37:10Tak jsme mu nabídli, jestli si to chce taky zkusit.

00:37:13A první spontánní reakce byla: Ne, ne. Vůbec.

00:37:16A v tu chvíli řekl: A nebo jo. dala jsem mu vrtačku a začal vrtat.

00:37:20Držel to, jako kdyby byla ze skla. Zavrtal šroub a zavýskal.

00:37:27To jsou úžasný chvíle.

00:37:30To se v Čechách nezažije.

00:37:34Tam bych asi těžko někoho tímhle překvapil.

00:37:42Vždycky k večeru vysypou ty pytle od cementu a dělí se o ně.

00:37:47Mají to rozdělené podle nějakého zvláštního klíče.

00:37:50Jednak asi využívají ty zbytky, co v tom jsou.

00:37:52A jednak se jim asi ty pytle hodí. Takže každý večer tady dělají

00:37:56piknik z prázdných pytlů. A když začali, tak už jsme věděli,

00:38:01že už se blíží úklid a konec.

00:38:17Od samého začátku sledujeme takový cíl.

00:38:20Nesnažíme se těm lidem dávat něco hotového. Hotové produkty.

00:38:27To je to známé čínské přísloví, než dávat někomu ryby,

00:38:32tak je lepší ho naučit ty ryby chytat.

00:38:36Tohle je opravdu velmi výstižný.

00:38:40A rozhodně to má větší perspektivu, než jim tam vozit něco hotovýho.

00:38:46A ti lidé jsou ochotní se učit.

00:38:53Ti lidé, protože jsou negramotní, neznamená, že jsou primitivní.

00:38:58V nich jdou pěstovat vlastnosti, který jsou lidsky hodnotný.

00:39:02A z toho, co my tady zažíváme, je vidět, že nositeli toho

00:39:06jsou právě ti karmelitáni, kteří tady s nimi žijí,

00:39:10kteří příkladem vlastního života, tím, že je učí hospodařit,

00:39:14s financemi, s časem, s energií, spořit si prostředky.

00:39:21Tady pro ně postavili a založili něco, co by se u nás

00:39:25asi před 100 lety nazvalo jako kampelička.

00:39:28To jsou unikáty, které člověk s obdivem sleduje.

00:39:47Třeba nám píšou naši přátelé a někdy tam je nádech toho,

00:39:51že jsme prostě hrdinové, že jsme se sem vydali atd.

00:39:55To je něco, co odmítáme, protože tady na místě člověk vidí

00:40:01všechno v konfrontaci.

00:40:04My jsme sem přijeli opravdu jenom na chvíli a zase se vracíme

00:40:08domů, do svého pohodlí,

00:40:11do těch možností tekoucí vody, neustále fungující elektřiny atd.

00:40:17Ale jestli je někdo hrdina, tak jsou to ti schopní,

00:40:23nadaní, zdatní a taletovaní lidé, které tady potkáváme,

00:40:30kteří se rozhodli tady žít vlastně trvale nebo dlouhodobě.

00:40:36A žít tady s těmi místními lidmi.

00:40:39A to jsou lidé, kteří by někde uprostřed Evropy byli

00:40:42špičkoví manažeři nějakých velkých firem.

00:40:46Ti lidé mají jazykové znalosti, manažerské, organizační schopnosti.

00:40:51Společensky jsou v situaci, kdy jednají s konzuly,

00:40:56s prezidentem, s ministry. Ale zároveň jsou v kontaktu

00:41:01s těmi chudými, sirotky, vtipkují tady s těmi lidmi

00:41:06a vnitřně dokázat žít jaksi vyrovnaně, lidsky, zrale,

00:41:13vyrovnaně, uprotřed té situace, tak to jsou lidi,

00:41:18před kterými smekám.

00:41:21ZPĚV

00:41:39MODLITBA

00:41:45Co se týká náboženského uspořádání, tak právě podle nějakých statistik

00:41:50je to zhruba na třetiny. Třetina jsou křesťané,

00:41:54třetina jsou protestanti a třetina jsou muslimové.

00:41:58Tady jsme se setkali s tím, vlastně i důkazem je tady ta škola,

00:42:03do které chodí jak muslimové tak protestanti

00:42:06a vedou je vlastně křesťanští misionáři.

00:42:11Ale vůbec jsme tady nezaregistrovali nějaký náznak

00:42:17něčeho, že by tady prostě dávali někomu najevo, ty jsi muslim

00:42:23nebo něco podobnýho. Vůbec ne. Potkáváme tady muslimy.

00:42:28Všichni tady společně vedle sebe žijí a jde to.

00:42:42VÝSKÁNÍ A POTLESK

00:42:50ZPĚV

00:43:07Člověk není jenom ostrov sám pro sebe.

00:43:10Je součást nějakého celku. Něčeho většího.

00:43:14To znamená, že mu nemůže být jedno, jestli se s tím celkem někde

00:43:19na druhým konci něco děje, tak se mě to prostě dotýká,

00:43:23protože jsem toho součástí.

00:43:26ZPĚV

00:43:29My jsme se nezaslouženě vlastně ocitli v bohatší části světa,

00:43:35a vlastně ti Středoafričani se nezaviněně ocitli

00:43:40v té chudší části světa.

00:43:43A nemůžeme si říct, tak jsme měli štěstí a oni smůlu.

00:43:49A tím to smést ze stolu. Ne. Pokud si uvědomujeme

00:43:53tyhlety souvislosti, že opravdu jsme součástí nějakého velkého

00:43:57celku, tak nám to nemůže být jedno. ZPĚV

00:45:11Docela hezký zážitek byl, který nám vyprávěl otec Aurelio,

00:45:15že sem přijel někdo z jiného města. Přivezl nějaký stavební materiál

00:45:19a přišel se podívat, protože věděl o té stavbě tady.

00:45:25To bylo v době, když jsme tady nebyli, byli jsme v Praze.

00:45:29Přišel se podívat a strašně se mu to líbilo.

00:45:31Právě ta preciznost a práce těch dělníků.

00:45:35Pak se otočil na otce Aurelia a dal mu 10.000 franků,

00:45:38což je tak 400. 4 stovky.

00:45:41Ale tady je to velká částka. Na ty poměry je to velká částka.

00:45:44Dal mu to, ať jim koupí něco dobrýho k jídlu,

00:45:48ať se dobře nají, ať mají hostinu. Ať to oslaví.

00:45:51Ale bylo to gesto obdivu vůči těm dělníkům.

00:45:55To je tady zcela neobvyklé.

00:46:45Věřím, že ti lidé, když absolvovali tuhle stavbu,

00:46:48tak získali nějakou kvalifikaci. Vnímám to tak,

00:46:52jako kdyby absolvovali nějakou školu.

00:46:54Nějaký kvalifikační kurs. Oni jsou teď schopni

00:46:59samostatně používat všechny ty materiály a to nářadí,

00:47:04které zůstalo tady na misii.

00:47:07Když tady budou dál něco budovat, tak to určitě budou mít k dispozici

00:47:15My jsme rádi, že jsme na tý cestě mohli jít kus s vámi.

00:47:20POTLESK

00:47:24Věřím, že znalosti, které tady získali,

00:47:27že využijí i při stavbě těch svých chaloupek, které tu mají.

00:47:30A je možné, že až přijedeme příště, tak uvidíme, že si někdo vystřihl

00:47:36oblouk na svý chaloupce a zastřešil to podobně jako tady.

00:47:40Nebo tam bude mít šikmý sloup nebo něco podobnýho.

00:47:44Věřím, že je to inspirovalo. Oni hodně pozorovali ty věci,

00:47:48jak to roste, co se děje, a jak se co provádí.

00:47:52Takže si myslím, že to určitě použijí.

00:48:00Ono vlastně nešlo jen o postavení jedné školy,

00:48:03ale ty lidi to kvalifikovalo a vybavilo pro další práci,

00:48:07kterou budou dělat. A to si myslím, že je taky strašně cenné.

00:48:11Ahoj!

00:48:34ZPĚV

00:48:57Až se seženou peníze a bude zase chuť a elán,

00:49:01což ze strany Aurelia předpokládám, asi že jo,

00:49:06a bude tu ta potřeba, tak možná ještě vedle,

00:49:10pozemek je velkej, tak tam se ještě nějaká jedna

00:49:14nebo dvě budovy vejdou.
-Takže se vrátíte?

00:49:16-Třeba jo.

00:49:19Zase pro takovýhle malý školáky, viď?

00:49:38ZPĚV

00:50:52Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2015