Vzpomínky, které neshořely

Izraelská výtvarnice Chava Pressburger žije a pracuje nedaleko města Beer-sheva, na pokraji negevské pouště. Vytváří úchvatné cykly ručních papírů, pro které si sama pěstuje na své zahrádce květiny. Tématem jsou evokace čínských básní a možnosti samotného papíru, ale také násilí současného i minulého světa. Chava Presburger se totiž kdysi jmenovala Eva Ginzová, žila v české židovské rodině v Praze a myslela si, že to tak bude pořád. Přišel však Adolf Hitler, s ním tzv." Rasové zákony" a všechno bylo jinak. Do Terezína odešel její milovaný bratr Petr a zanedlouho i ona s tatínkem. Dětství skončilo... V přeplněném Terezíně se Petr stal uznávaným redaktorem časopisu Vedem, kam také sám přispíval básněmi, reportážemi i kresbami, jež svědčí o výjimečné duševní vyzrálosti dospívajícího chlapce. Mnohé se dochovaly dodnes a jsou uloženy v jeruzalémském muzeu holokaustu Yad Vashem. 28. září 1944 byl by Petr povolán do transportu, kam se přihlásila i jeho sestra Eva. Chtěla jej následovat, ale odmítli ji. Petr dorazil až do Osvětimi, kde ho Anděl smrti - jak se říkalo Dr. Josefu Mengelemu - poslal nalevo, to znamená do plynové komory... Celý svůj krátký život snil Petr Ginz o dobrodružstvích, oceánech, vysokých horách a o cestách do vesmíru. Tato témata také často maloval. Jedna z kreseb, na níž je naše země z pohledu vesmírného pozorovatele, obletěla nadávno celý svět. Ilan Ramon, izraelský kosmonaut, přítel rodiny Pressburgerových, jehož matka i babička přežily Osvětim, si s sebou vzal do kabiny raketoplánu Columbia její věrnou kopii. Shořela spolu s ním na jeho poslední průzkumné cestě, stejně jako český chlapec Petr Ginz, který by se právě dnes dožil 90 let. Vzpomínky však neshořely... Chava Pressburger ve svém díle evokuje dávno zmizelé osudy...