Antonín Dvořák: Slovanské tance 1. řada, op. 46
Slovanské tance patří k nejpopulárnějším dílům Antonína Dvořáka a české romantické hudby vůbec. Vznikly tak, že berlínský nakladatel Simrock žádal po skladateli české tance pro čtyřruční klavír, které měly být protějškem tehdy již proslulých Brahmsových Uherských tanců. Objednávka našla u Dvořáka živou odezvu, takže se vzápětí pustil do práce. Odchován českou lidovou taneční hudbou, cítil se Dvořák při kompozici Slovanských tanců doslova ve svém živlu. Lze-li soudit podle dochovaného náčrtu první řady, byl celý prvotní náčrt dílem snad jen několika hodin, celá kompozice pak zabrala tři týdny. Během této práce však již zřejmě naplno fungoval skladatelův mimořádný smysl pro orchestrální zvuk, takže souběžně s klavírní podobou tanců začala vznikat i jejich orchestrální verze. Ta se považuje za přelomové dílo, díky kterému na sebe Dvořák upozornil i v zahraničí a zahájil tím svou světovou kariéru.
První řadu Slovanských tanců vám nabízíme ze záznamu z Dvořákova sálu pražského Rudolfina z roku 2015 v interpretaci České filharmonie a s dirigentem Jiřím Bělohlávkem (1946–2017). Bělohlávek začínal jako violoncellista, ale záhy u něj převládlo dirigování. Už za studií na Akademii múzických umění, které dokončil v roce 1972, se stal finalistou Karajanovy dirigentské soutěže. Samostatně začínal Bělohlávek u Státní filharmonie Brno. Od roku 1977 vedl 12 let Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a naplňoval svou „vidinu vytvoření konkurenčního ansámblu výkonnostně srovnatelného s Českou filharmonií“. V letech 2006 až 2012 se Jiří Bělohlávek stal šéfem proslulého londýnského Symfonického orchestru BBC. Vynikl dokonalou profesionalitou, pozorností k detailům i smyslem pro barevnost hudby. Pak nastoupil do České filharmonie jako šéfdirigent a umělecký ředitel, na začátku ledna 2017 podepsal smlouvu s Českou filharmonií na dalších šest let. Ve funkci tak měl setrvat do sezony 2021/2022, což už se bohužel nestalo.
