Po desetileté tvůrčí pauze natočila jesenická skupina Priessnitz nové album Beztíže, které má být jejich poslední a na kterém se vracejí do časů i míst svých začátků. Totéž platí i pro jejich koncert v unikátní secesní Tančírně v Račím údolí v rychlebském podhůří. Provázejí Johana Matoušková a Pavel Kučera (2016). Účinkují: J. Švejdík, P. Kružík, D. Neuwerth, P. Klusák, M. Sborwitzová, M. Michálek a další. Kamera J. Berka. Režie R. Motyčka
00:00:25 Tak jsme došli.
00:00:27 Ahoj babi.
00:00:28 Co tady.
00:00:30 Pavle, my tady v podhůří Rychlebských hor jdeme na koncert.
00:00:34 To chci vidět. Tak jdeme.
00:00:39 Tady v Tančírně v Račím údolí nachystali jeseničtí Priessnitz
00:00:44 speciální koncert pro své fanoušky.
00:00:46 Na tomto koncertě představí své nové album Beztíže,
00:00:50 o kterém říkají, že bude jejich posledním. Tak se pojďme zajímat.
00:00:54 Pojďme se dojímat.
00:01:08 PÍSEŇ
00:01:11 Můj osobní upír bydlí támhle za řekou.
00:01:16 Má dlouhý vlasy, smutný oči a hodnou ženu.
00:01:22 Mluví tiše, šeptá, bratře, bratře, bratře, bratře, bratře,
00:01:30 měl jsem zvláštní sen, že ve stín budu proměněn.
00:01:36 Nacht und Nebel tančí po špičkách.
00:01:43 Nacht und Nebel v tichých uličkách.
00:02:04 Můj osobní upír bydlí támhle za řekou,
00:02:10 má divný zvyky chodit po půlnoci.
00:02:14 Zvoní po půlnoci s úsměvem, mluví tiše, šeptá, bratře,
00:02:24 bratře, bratře, bratře, bratře, měl jsem zvláštní sen,
00:02:28 že ve stín budu proměněn. Nacht und Nebel
00:02:34 tančí po špičkách. Nacht und Nebel
00:02:39 a v tichých uličkách.
00:02:50 Prissnitz je kapela, která vzešla z něčeho tak temného
00:02:54 a nepřehledného, jako je lidské podvědomí a dospěla k něčemu
00:02:59 tak racionálnímu, jako musí být dnešní chování kapely, aby přežila.
00:03:04 Mezi tím stihla přesvědčit spoustu lidí o tom,
00:03:08 že přinejmenším některé jejich písničky jsou zatraceně sugestivní.
00:03:24 Kapelu Priessnitz, především její rané období,
00:03:27 první 3 desky, pokládám za jeden z nejzdařilejších příkladů,
00:03:32 kdy se na české scéně povedlo nějaký trend přeložit
00:03:35 do domácích kulis a posunout ho někam dál a dát mu naše specifika
00:03:41 a zadělat na nějakou novou magii nebo na symbol místa.
00:04:01 Čím je pro vás dnešní koncert výjimečný a jaký máte vztah
00:04:05 k Tančírně, k tomuto místu?
00:04:08 Jsme tady po dvou letech.
00:04:12 Před dvěma lety jsme tady hráli benefiční koncert, to ještě
00:04:16 Tančírna nebyla v té podobě, v jaké je a nebylo jisté,
00:04:20 jestli se opraví, takže jsme strašně rádi, že se tady můžeme
00:04:24 vrátit po těch dvou letech.
00:04:25 Už hrajeme v opravených prostorách, všechno to dobře dopadlo.
00:04:29 A je to srdcovka.
00:04:31 Máme tady premiéru, takže ten hudební sál teď pokřtíme,
00:04:34 jsem zvědav a těším se.
00:04:36 PÍSEŇ
00:04:38 Nacht und Nebel...
00:04:42 Nebel...
00:04:48 Nebel...
00:04:54 Nebel...
00:05:20 Jaromíre, jak je tento kraj důležitý pro tvorbu kapely Priessnitz?
00:05:25 Na začátku to bylo hodně důležité.
00:05:29 Hledali jsme image těchto gotických hor a hodně jsme z toho vycházeli.
00:05:35 Dnes už mimo baskytaristy bydlíme všichni někde jinde,
00:05:39 takže je pro náš těžké se tady sejít.
00:05:55 Tvorba se proměňovala, byla alternativní, popová atd.
00:06:00 Když jsme natáčeli poslední desku, tak jsme si po těch 10 letech
00:06:05 od poslední desky, to byla deska Stereo, teď vychází deska,
00:06:10 která se bude jmenovat Beztíže, ještě není, vrátili jsme se k horám.
00:06:18 Když jsem si ta témata písniček pouštěl, jsou to vlastně písničky
00:06:28 o mém dětství, o našem dětství.
00:06:31 Je o vzpomínání.
00:06:34 Já jsem jako dítě jezdil do Račího údolí, které je kousek pod námi,
00:06:39 do pionýrského tábora.
00:06:41 Vždycky vzpomínám na tu paštiku a na pomazánky, které nám dělali.
00:06:46 Tady někde jsme měli k svačinkám ty paštiky.
00:06:54 K čemu si myslíš, že to je?
00:06:56 Že jsou ty věci přenositelné a vztahují se třeba ke konkrétním
00:07:01 místům a funguje to i pro lidi, kteří ta místa neznají.
00:07:06 Mysleli jsme si, že budeme takoví burani, když budeme hrát v Praze,
00:07:13 ale fungovalo to už od začátku.
00:07:16 Důvod, proč jsme dělali ty písničky, proč jsme dělali Aloise Nebela,
00:07:21 byl ten, že tady jsme cítili prázdnotu.
00:07:24 Němci byli odsunuti, s nimi zmizely písně a příběhy.
00:07:28 My máme potřebu, i když nejsme nejlepší muzikanti na světě
00:07:32 a nejlepší výtvarníci, zaplňovat tu prázdnotu příběhy.
00:07:37 Jak bylo pro tebe těžké se tenkrát odsud přestěhovat do Prahy?
00:07:42 Bylo to těžké.
00:07:43 Jak říká Petr Kružík, náš kytarista, že nepije kořalku, protože si ji 2x
00:07:48 v životě dal a 2x v životě se stěhoval.
00:07:51 Já to zase mám z jiné strany.
00:07:54 Můj svět měnily ženské.
00:07:57 Já bych tady bydlel do smrti.
00:07:59 Co je to, co ti tady nejvíc vyhovuje oproti Praze?
00:08:03 To, že tady nejsou lidi.
00:08:07 SMĚJÍ SE
00:08:11 PÍSEŇ
00:08:19 Cesta má prázdná místa,
00:08:24 kde není čas,
00:08:28 stříbrné satelity nevidí nás.
00:08:37 Jó krásná minulosti, úžasná budoucnosti.
00:08:45 Jó krásná minulosti, stavím se v současnosti.
00:08:54 Střepy v očích nevadí mi, jsou jako hvězdy,
00:09:02 střepy v očích, když padám.
00:09:28 Jó krásná minulosti, úžasná budoucnosti.
00:09:32 Jó krásná minulosti, úžasná budoucnosti.
00:09:37 Jó krásná minulosti, úžasná budoucnosti.
00:09:44 Jó krásná minulosti, úžasná budoucnosti.
00:10:03 S Jaroušem jsme se sešli někdy v 80. letech v garáži
00:10:08 a zkoušeli jsme hrát.
00:10:10 Jak vás ovlivňovalo tohle prostředí?
00:10:14 Tohle prostředí, to nevím.
00:10:16 Mě ale ovlivnilo třeba polské rádio.
00:10:21 Polské punkové kapely a takovéto věci.
00:10:24 Nikdy jsme nehráli cizí věci, ale v těch začátcích jsme
00:10:28 pár věcí polských kapel hráli.
00:10:31 Jak vnímáš vývoj kapely od začátků po současnost?
00:10:36 Nějaký vývoj by tam být měl, že?
00:10:43 Podle mě hrajeme jako všechny kapely jednu písničku, jen ji zkoušíme
00:10:48 co nejlépe udělat, rychle, nebo pomalu, myslím, že to tak je
00:10:53 u všech kapel stejné.
00:10:54 Určitě tam vývoj je, ale...
00:10:56 Když jsme začínali v roce 1985 nebo později, byla více cítit
00:11:01 gotika, protože jsme poslouchali takovéto kapely.
00:11:05 Teď už to tam podle mě není.
00:11:31 Kdo dne vybírá skladby do playlistů?
00:11:34 Jak to vlastně funguje?
00:11:38 Většinou to sestaví Jaromír, jelikož je to o tom,
00:11:42 co si pamatuješ za texty.
00:11:45 Já taky.
00:11:53 PÍSEŇ
00:11:55 A tak si hrajem, a tak si hrajem, zavázaný oči, dyť víš,
00:12:09 najdi si mě, šeptáš najdi si mě, kašlu ti na to, hm , vždyť víš...
00:12:23 Možná, možná, možná se mi to jenom zdá,
00:12:29 ta tvoje láska, ta tvoje krása, možná, možná, možná
00:12:40 se mi to jenom zdá, otevřu dveře, za něma prázdno.
00:12:52 Dotkni, dotkni, dotkni se mě a jednom dotkni...
00:12:58 Dotkni, dotkni, dotkni se mě a já ti uvěřím.
00:13:05 Dotkni, dotkni, dotkni se mě a jednom dotkni...
00:13:12 Dotkni, dotkni, dotkni se mě a já ti uvěřím.
00:13:43 Možná, možná, možná se mi to jenom zdá,
00:13:48 ta tvoje láska, ta tvoje krása, možná, možná, možná
00:14:03 se mi to jenom zdá, otevřu dveře, za něma prázdno.
00:14:10 Dotkni, dotkni, dotkni se mě a jednom dotkni...
00:14:21 Dotkni, dotkni, dotkni se mě a já ti uvěřím.
00:14:25 Dotkni, dotkni, dotkni se mě a jednom dotkni...
00:14:30 Dotkni, dotkni, dotkni se mě a já ti uvěřím.
00:14:37 Dotkni, dotkni, dotkni se mě a jednom dotkni...
00:14:44 Dotkni, dotkni, dotkni se mě a já ti uvěřím.
00:14:51 Dotkni, dotkni, dotkni se mě a jednom dotkni...
00:14:57 Dotkni, dotkni, dotkni se mě a já ti uvěřím.
00:15:04 Dotkni, dotkni, dotkni se mě a jednom dotkni...
00:15:10 Dotkni, dotkni, dotkni se mě a já ti uvěřím.
00:15:18 Dotkni, dotkni, dotkni se mě a jednom dotkni...
00:15:24 Dotkni, dotkni, dotkni se mě a já ti uvěřím.
00:16:10 Pane Michálku, vy jste ve velké míře odpovědný
00:16:13 za rekonstrukci, kterou Tančírna prošla.
00:16:16 Jaká je ale historie tohoto místa?
00:16:18 Historie je velmi bohatá.
00:16:20 Já vám ji tady nebudu recitovat od začátku.
00:16:23 V podstatě od roku 1906-7 byl tento objekt postaven.
00:16:28 Sloužil pro veřejnost, i když zpočátku sloužil spíše
00:16:32 vrchnosti a posléze široké veřejnosti v okolí.
00:16:37 Jak vypadal kulturní program?
00:16:39 Jaké akce tady probíhaly?
00:16:41 To je možné říct jen ze vzpomínek pamětníků.
00:16:44 Ti vzpomínají, že tady byly čaje o páté s tanečky a hudbou.
00:16:49 Sloužilo to tady jako výletní místo s občerstvením pro turisty.
00:16:54 Osobně jsem už nic takového nezažil, já už jsem to tady zažil
00:16:59 jen jako ruinu a zdevastovaný objekt.
00:17:11 Jak došlo k samotné rekonstrukci?
00:17:13 Iniciativou a aktivitou lidí, kteří začali mít o objekt zájem
00:17:18 a začali bombardovat okolní samosprávy a úřady,
00:17:22 aby s tím něco dělali.
00:17:25 A protože se nikdo jiný nenašel, kdo by se do toho pustil a nebál se,
00:17:30 tak jsme se do toho pustili my.
00:17:33 Já říkám, že z mladické nerozvážnosti.
00:17:38 Jaké akce se tady dnes pořádají?
00:17:40 Kromě společenských akcí jako svatby, narozeniny, oslavy,
00:17:45 tak jsou tady workshopy, výstavy, taneční večery, koncerty,
00:17:51 dole máme informační centrum a kavárnu.
00:17:55 Turisté se mohou občerstvit, odpočinout si, nasát atmosféru,
00:18:00 protože to místo má zajímavého ducha.
00:18:05 PÍSEŇ
00:18:06 Padá hvězda i kámen shoří
00:18:12 a hadí král ze scény odchází.
00:18:21 Přítmí šatny kouří, je připravený.
00:18:30 A žádnej strážnej anděl není.
00:18:42 Cestou do pekel nelekej se,
00:18:47 je to jen, jen mámení.
00:18:51 Laciný triky elektrický, žárovky jsou,
00:18:59 jsou barevný.
00:19:20 Jsou barevný...
00:19:42 Cestou do pekel nelekej se,
00:19:46 je to jen, jen mámení.
00:19:51 Laciný triky elektrický, žárovky jsou,
00:19:57 jsou barevný.
00:20:00 Pouťoví čerti, čarodějky mají svý kouzla plamenný.
00:20:09 Figury z vosku, jsme tu všichni
00:20:13 jakoby rozumu zbavení, zbavení.
00:20:37 Lalalala...
00:20:46 Lalalala...
00:21:24 Vy tady točíte novou desku, má se jmenovat Beztíže
00:21:28 a údajně má být návratem kapely do Jeseníků i k začátkům.
00:21:32 Jak to funguje v osobní a jak ve zvukové rovině?
00:21:35 Je to zajímavá práce.
00:21:37 My tomu říkáme ruční práce dřevní.
00:21:40 Je to taková truhlárna.
00:21:44 Písničky hodně vycházejí z pocitů z dětství a návratu
00:21:50 pocitů z kraje Jeseníků, z polí a lesů.
00:21:57 Docela se nám to tady daří.
00:21:59 Myslím si, že třeba Dušan je na to hodně senzitivní,
00:22:03 takže nám z toho vychází dobrý sound.
00:22:06 To je tématická stránka věci.
00:22:08 Co se týče zvuku, co je zvuk starých Priessnitz z dob v Jeseníku?
00:22:13 Prostě dřevní zvuk, což tady funguje.
00:22:16 Je to takové blues.
00:22:28 Vy jste desku nevydali 10 let, jak se vám po těch deseti letech
00:22:33 navazuje?
00:22:34 Já ten odstup nevnímám.
00:22:37 To tak uteklo, že vůbec nic.
00:22:39 Zajímavé na to je, že my, když se sejdeme na koncertě
00:22:43 a třeba se půl roku nevidíme, protože každý bydlíme někde jinde,
00:22:48 když se tedy sejdem, na tom koncertě se ihned vrátí
00:22:52 atmosféra, která tam vždy je.
00:22:54 Děláme chyby, protože jsme lidé a nezkoušíme každý den,
00:22:59 ale ta atmosféra je tam hned.
00:23:05 Ta parta takhle funduje.
00:23:09 Není problém vrátit se do té atmosféry Priessnitz.
00:23:13 HRAJÍ
00:23:42 V jakém časovém úseku vznikaly písničky pro tu novou desku?
00:23:46 Jsou úplně nové, nebo vznikaly celou dobu od minulé desky?
00:23:50 Všechny nejsou nové.
00:23:52 Některé dema mají 6 nebo 7 let.
00:23:55 Je v tom možná celých těch 10 let.
00:23:59 Je ale fakt, že polovinu máme z posledních dvou let.
00:24:04 Ona se má jmenovat Beztíže, znamená to, že vzniká bez nějakého
00:24:08 tlaku, že je to deska pro radost?
00:24:11 Já to tak cítím.
00:24:12 Určitě.
00:24:13 Žádný tlak na nás není vyvíjen, nemáme žádnou smlouvu, nic takového.
00:24:18 Byl to koncept, aby to byla deska, která nemá ambice, aby se hrála
00:24:23 za každou cenu v rádiích.
00:24:27 Děláme to všichni tak nějak dobrovolně.
00:24:31 Všichni lidé kolem nás, ten tým, to dělá spíš proto,
00:24:35 že mají Priessnitz rádi, než že bychom za tím cítili
00:24:39 nějaký business nebo nějakou cestu na vrchol.
00:24:45 Když jste vydali poslední desku před 10 lety, zaznamenali jste,
00:24:49 že by se nějak měnila poptávka po tom, aby ta kapela hrála,
00:24:54 nebo nehrála, a to i vzhledem k tomu, že dlouho nevyšlo
00:24:58 nic nového?
00:24:59 Když jsme dělali film Aloise Nebela, oslovil nás Pavel Strnad,
00:25:03 producent filmu, abychom k tomu udělali nějaké turné, a my jsme
00:25:08 najednou zjistili, že jsou plné sály a že nás to zase baví.
00:25:12 To byl ten impuls, kdy jsme si řekli, že ještě jednu desku uděláme.
00:25:17 PÍSEŇ
00:25:22 Zaplatím a půjdu, půjdu spát, spát.
00:25:34 Tam, kde dítě vstává a voní černá káva rád,
00:25:45 ale ještě je co pít a o čem mluvit...
00:25:53 Spát, když město probuzené v hluku utopené.
00:26:06 Kdosi mi říkal, možná mi říkal, ale už si nevzpomínám.
00:26:18 Kdosi mi říkal, možná mi říkal, že už to mám spočítaný.
00:26:36 Zaplatím a půjdu, půjdu spát, spát,
00:26:46 tam, kde slunce svítí, svítí do oken,
00:27:02 ale ještě je co pít
00:27:05 a o čem mluvit...
00:27:08 Spát, když město probuzené v hluku utopené.
00:27:20 Kdosi mi říkal, možná mi říkal, že už to mám spočítaný.
00:27:32 Kdosi mi říkal, možná mi říkal, že už to mám spočítaný.
00:28:10 Kdosi mi říkal, možná mi říkal, kdosi mi říkal, možná mi říkal,
00:28:22 kdosi mi říkal, možná mi říkal, kdosi mi říkal, možná mi říkal,
00:28:34 kdosi mi říkal, cosi mi říkal,
00:28:39 že už to mám, že už to mám spočítaný,
00:28:47 že už to mám, že už to mám spočítaný.
00:29:08 Vy jste 1/3 týmu, která spolupracovala
00:29:10 na rekonstrukci Tančírny v Račím údolí.
00:29:13 Jaká to byla práce?
00:29:15 Práce to byla výjimečně dobrá, protože to byla krásná stavba,
00:29:19 inteligentní investor a dobrá firma, která to realizovala,
00:29:23 takže nám všechno hrálo do karet.
00:29:25 V čem je z vašeho pohledu z architektonického hlediska
00:29:29 ta budova nejzajímavější a nejcennější?
00:29:32 Myslím si, že především typologicky.
00:29:34 Já aspoň neznám žádnou jinou tančírnu v takovémto kontextu
00:29:39 přírodní rezervace, toho krásného údolí.
00:29:42 Myslím, že především tou funkcí.
00:29:44 Ale i styl je dost unikátní.
00:29:47 Ona je to taková německá stavba, byly to Sudety.
00:29:50 Budovu navrhnul stavitel Alois Utner.
00:29:53 Utnerovi byli významný místní stavitelský rod.
00:29:57 Byli stavitelé i velmi zruční tesaři.
00:30:00 Myslím, že je to na té budově vidět.
00:30:04 Je tam spousta velmi pěkných tesařských detailů.
00:30:08 Myslím, že ta práce se dřevem je tam velmi cenná.
00:30:14 Co bylo největší úskalí rekonstrukce?
00:30:17 Stavba, ač byla ve velmi špatném stavu, byly zachovány fragmenty,
00:30:21 takže se to dalo rekonstruovat podle částí, které tam zůstaly.
00:30:26 Pokud bylo něco už skutečně pryč, existovala k tomu fotodokumentace,
00:30:31 takže obnovit se to dalo docela dobře.
00:30:34 Trochu problém byl s barevností, protože tam je to vždy na citu
00:30:38 toho člověka.
00:30:41 PÍSEŇ
00:30:44 Až se probudíš, bude dávno pryč, někde na cestě.
00:31:03 Mobil vypnutý, brýle sluneční někde na cestě kdo ví kam.
00:31:21 Je to pořád stejný, stejný příběh, stejný pán,
00:31:37 jen pokaždé má jiný plán, jen pokaždé má jinou tvář.
00:31:57 Když zamykáš, klíčem otočíš a pochopíš, v tu chvíli pochopíš,
00:32:11 že je to napořád, že tu budeš a budeš stát, že se nepohneš,
00:32:26 dokud se nevrátí.
00:32:34 Je to pořád stejný, stejný příběh, stejný pán,
00:32:50 jen pokaždé má jiný plán, jen pokaždé má jinou tvář.
00:33:27 ZPÍVÁ BEZE SLOV
00:34:19 Je to pořád stejný, jen pokaždé má jiný plán.
00:34:33 Je to pořád stejný, jen pokaždé má jinou tvář.
00:34:47 Je to pořád stejný, jen pokaždé má jiný plán.
00:35:01 Je to pořád stejný, jen pokaždé má jinou tvář.
00:35:30 Dušane, ty jsi se s Priessnitz potkal ve studiu před 10 lety,
00:35:34 kdy točili desku Stereo.
00:35:36 Jak se podle tebe ta kapela za těch 10 let proměnila?
00:35:40 Já myslím, že se moc neproměnila.
00:35:42 Oni mají svou poetiku a svůj výraz a svůj styl a myslím si,
00:35:47 že je dobře, že se vlastně moc neproměnili.
00:35:51 Oni teď točí desku.
00:35:54 Mluví o tom, že to je návrat ke kořenům.
00:35:57 Je to spíš taková mladistvá energie nebo pokus mladistvou energii
00:36:01 znovu nakopnout, jak to třeba dělá spousta kapel, třeba U2,
00:36:06 nebo je to spíš sentiment nad mládím?
00:36:08 Myslím si, že to je dospělá deska a dospělé hraní.
00:36:13 Ty písničky jsou podle mě úplně skvělé, ale dřív možná
00:36:18 nebyly úplně všechny podmínky na ty nahrávky a všechno nedocvaklo
00:36:22 tak, jak by mělo.
00:36:27 Doufám, že jsem teď nic nezakřikl, ale mám pocit, že se to zacvaklo
00:36:32 a ta kapela i všichni, co na tom pracují,
00:36:35 jsme jasně dospěli k názoru, který se třeba dřív více hledal.
00:36:44 Proč nehraješ?
00:36:45 Co?
00:36:46 Peťo, ty to hraješ blbě.
00:36:48 Tam se to hraje 4x a pak to teprve začne.
00:36:53 Na co hraje tematicky a zvukově ta jejich nová deska?
00:36:59 Myslím si, že to je takový velký pocitový návrat.
00:37:03 Jaromír žije v Praze, ale pořád se vrací domů, a to jak fyzicky,
00:37:09 tak, myslím, i mentálně.
00:37:12 V tom to je.
00:37:15 Cítím v tom určitou návaznost na Aloise Nebela.
00:37:18 A je to dobře.
00:37:20 Je to ta kapela z hor a tak to vždy bylo.
00:37:24 Není to kapela z Brooklynu a není to ani kapela z Jižáku
00:37:28 v Praze, ani z pražské kavárny.
00:37:32 Je to kapela z Jeseníků.
00:37:36 PÍSEŇ
00:37:37 Až skončí tahle zima, zmizí stopy z plání,
00:37:45 odletí a přiletí ptáci do svých hnízd,
00:37:56 až skončí tahle zima, přijedou letní hosti,
00:38:03 ti co mají svý psy a děti rádi.
00:38:16 Ale zatím vítr skulinu hledá, udržovat oheň je třeba.
00:38:36 Ale zatím vítr skulinu hledá, pálit obrazy a slova.
00:39:15 Až skončí tahle zima,
00:39:24 až skončí tahle zima,
00:39:34 až skončí tahle zima...
00:41:37 Dušane, ty jsi fotograf, Tomáši, ty jsi režisér, oba jste
00:41:41 spolupracovali s Priessnitz na jiných projektech.
00:41:44 Co vás s tou kapelou svedlo dohromady?
00:41:48 Tomáš by mohl začít.
00:41:51 Vždy na začátku je oslovení na práci, takže práce.
00:41:56 O kterou práci se jednalo v tvém případě?
00:41:59 Jednalo se o videoklip na remix V samotách, který dělal
00:42:04 Honza Muchow.
00:42:05 To bylo myslím v roce 2001.
00:42:43 Ty jsi v té době začal Priessnitz fotit.
00:42:46 Nebo možná krátce poté.
00:42:48 Já jsem s nimi přišel poprvé do kontaktu na natáčení
00:42:53 plalistu živáku.
00:42:55 Bylo to v roce 2003 nebo o něco později.
00:42:58 Čeho si na spolupráci s nimi nejvíc ceníte?
00:43:01 Toho, že dávají prostor.
00:43:04 -Díky.
-To byla jeho odpověď.
00:43:07 Ale je to tak.
00:43:09 Priessnitz byla jedna z kapel, která k tomu vytvářela podmínky.
00:43:15 Řekli, že máme dělat, co chceme a že nám věří.
00:43:18 A my jsme to prostě dělali.
00:43:22 PÍSEŇ
00:43:49 Na kraji města jsou staré továrny, hladové hangáry a slepé baráky,
00:44:02 tam nic nehledej, na nikoho nečekej,
00:44:08 tam nic nehledej, raděj domů pospíchej a utíkej.
00:44:21 Utíkej...
00:44:29 Na kraji města jsou cesty bezcílný, auťáky rezavý a lesy hluboký,
00:44:41 tam nic nehledej, na nikoho nečekej,
00:44:48 tam nic nehledej, raděj domů pospíchej a utíkej.
00:45:01 Pospíchej...
00:45:07 Utíkej...
00:45:14 Pospíchej...
00:45:23 Hadí stezky, tam, kde lišky než tě chytí a zavřou brány.
00:45:53 Na kraji města jsou dráty ostnatý, komíny vysoký a psi hladoví,
00:46:05 tam nic nehledej, na nikoho nečekej,
00:46:12 tam nic nehledej, raděj domů pospíchej a utíkej.
00:46:24 Pospíchej...
00:46:31 Utíkej...
00:46:37 Pospíchej...
00:46:53 Ty jsi Tomáši také s Jaromírem spolupracoval na filmu Alois Nebel,
00:46:57 který jsi režíroval.
00:46:59 Jaká to byla pro tebe spolupráce?
00:47:01 Tak to byla dřina.
00:47:03 Byla to věc, kdy trávíte veškerý čas velmi intenzivně v jedné místnosti
00:47:08 několik let a tam pak jde všechno stranou.
00:47:25 Čím jsou podle vás Priessnitz na české scéně zajímaví nebo ojedinělí?
00:47:30 Když to vezmu z hudebního hlediska, tak je to jedna z mále kapel,
00:47:35 která má dobrý anglický model.
00:47:38 Zpěvák je autor textu a kytarista je autor hudby.
00:47:42 Tahle věc u českých kapel moc neexistuje.
00:47:47 Není tam nějaké pnutí dvou autorů.
00:47:51 Myslím, že to dělá Priessnitz něčím výjimečným a není to kapela,
00:47:56 která je postavená na jednom, nebo na druhém členu,
00:48:01 jsou v něčem jako Bleir, kteří na těchto věcech
00:48:06 v dobré éře stavěli.
00:48:10 V tomto jsou Priessnitz unikátní.
00:48:47 Priessnitz je z mého pohledu naprosto specifická a ojedinělá
00:48:51 kapela na české scéně už v tom smyslu, že se jí na začátku 90. let
00:48:56 podařilo lokalizovat do svého prostředí, do svého kraje,
00:49:00 nějaké zahraniční, ani ne globální jako spíš britský trend
00:49:04 a dokonale to zafungovalo v tom, že zvuk toho, řekněme,
00:49:09 gotického rocku se úplně geniálně prolnul s mytologií nebo historií
00:49:14 Jesenicka.
00:49:17 A to je kvalita, která v té hudbě zůstala dodnes a ani po těch více
00:49:22 jak 25 letech se nevytratila.
00:49:28 Upřímně řečeno, docela dlouho mi trvalo, než jsem se k téhle
00:49:33 kapele nějak přiblížil a pokud se mi podařilo časem
00:49:37 tu kapelu nějak procítit, pak přes její posluchače,
00:49:41 přes její fanoušky.
00:49:43 Získal jsem pocit, že extra podstatní jsou tady
00:49:47 ti tahouni kapely, kteří dokáží
00:49:51 do hlediště, do posluchačů něco vyzářit
00:49:56 a přesvědčit je.
00:50:01 PÍSEŇ
00:50:03 Procitám, usínám, čas plyne tam a zase zpátky,
00:50:18 chodím do práce, chodím do kina
00:50:26 a život, život je tak krásný. Dívám se na TV
00:50:38 bez zájmu bez viny,
00:50:43 čas plyne tam a zase zpátky.
00:50:53 Občas si něco dám, občas se odhodlám,
00:51:00 vždyť život, život je tak krátký, když život, život je tak krátký
00:51:16 a krásný.
00:51:18 Ráno to není dobrý, civím do zrcadla, možná z lásky,
00:51:27 válečné malování, stéká do umývadla,
00:51:32 počítám vrásky.
00:51:40 Pokud jde o Jaromíra Švejdíka, jako o zpěváka a textaře,
00:51:44 tak když se dnes bavím s mladší generací českých písničkářů
00:51:51 a textařů, tak je to jméno, které padá takřka unisono
00:51:56 jako nějaký vzor pro to, jak se má textovat v češtině
00:52:00 a jak se má v češtině zpívat.
00:52:03 Je tady generace, která přes všechny změny, které přicházejí v kultuře,
00:52:09 v muzice, chce s pocitem kytarovek, kytarovek tohoto typu, být dál.
00:52:14 A pak je tady ještě jedna věc.
00:52:17 Myslím si, že Priessnitz byl hrdý na své místo, na svůj lokál v době,
00:52:24 kdy se to moc nenosilo.
00:52:26 Podařilo se jim zlomit pocit, že to není UnCool
00:52:30 a dosáhli přesného opaku.
00:52:33 PÍSEŇ
00:52:34 Občas si něco dám, občas se odhodlám
00:52:38 a život, život je tak krátký a život, život je tak krátký
00:52:52 a krásný.
00:52:54 Ráno to není dobrý, civím do zrcadla,
00:53:00 možná z lásky. Válečné malování
00:53:06 stéká do umývadla, počítám vrásky.
00:53:11 Ráno to není dobrý, civím do zrcadla, možná z lásky.
00:53:19 Válečné malování stéká do umývadla,
00:53:26 počítám vrásky.
00:54:01 My jsme se bavili s Jaromírem o té vaší desce, která teď vzniká,
00:54:06 nebo vlastně vznikla.
00:54:08 Co bude dál?
00:54:09 On říkal, že to je nejspíš poslední deska, kterou plánujete.
00:54:13 Co bude tedy dál? Bude křest?
00:54:16 Bude nějaké turné? A pak?
00:54:19 Já myslím, že turné bude určitě.
00:54:23 Jestli bude křest...
00:54:26 To je místní tradice v Česku.
00:54:29 Krátké turné bude určitě.
00:54:32 A potom to znamená konec kapely?
00:54:36 To teď nevíme. Teď jsme vyšli ze studia a uvidíme.
00:54:45 Je to 10 let zpět, co jsme vydali Stereo a taky jsme ještě 10 let
00:54:50 hráli, takže jestli budeme ještě 10 let hrát, to nevím, ale není to
00:54:55 úplný konec.
00:54:57 Tou deskou cítím, že se ten okruh trochu uzavřel.
00:55:01 Uvidíme, třeba pak vydáme nějakou country desku,
00:55:05 až budeme v seniorském věku.
00:55:07 Nebo tak něco.
00:55:09 PÍSEŇ
00:55:35 Sedí vedle sebe, nemůžou si pomoci
00:55:41 a chtěli by se dotknout, ale jsou bezrucí.
00:55:47 Sedí vedle sebe v tý prázdný místnosti,
00:55:54 chtěli by spolu mluvit, ale jsou bezústí.
00:56:01 Býval šťastný, ona můza, býval křehký a ona víla,
00:56:13 býval mocný a ona síla, býval krásný a ona víra.
00:56:26 Sedí vedle sebe, nemůžou si pomoci
00:56:33 a chtěli by se pohnout a jsou beznohý,
00:56:39 sedí vedle sebe v tom domě ztracený
00:56:45 a chtěli by se dívat, ale jsou bez očí.
00:56:51 Býval šťastný, ona můza, býval křehký a ona víla,
00:57:04 býval mocný a ona síla, býval krásný a ona víra.
00:57:16 Víra...
00:57:21 Síla je víra a víra je síla.
00:57:31 Víra je síla a víra je síla.
00:58:10 Býval šťastný, ona můza, býval křehký a ona víla,
00:58:20 býval mocný a ona síla, býval krásný a ona víra.
00:58:34 Býval šťastný, býval křehký,
00:58:46 býval mocný, býval krásný.
00:59:11 Tak tohle byla Priessnitzova léčivá kůra
00:59:14 ze secesní Tančírny v Račím údolí.
00:59:16 No a vy se mějte hezky a hlavně žijte Kombo.
00:59:23 Skryté titulky: Eva Hadwigerová Česká televize 2016
V dalším vydání pravidelného hudebního pořadu kombinujícího záznam koncertu s dokumentárním pohledem do zákulisí muzikantů a prostředí, v němž se jejich vystoupení koná, zavítáme do unikátního prostředí secesní Tančírny v Račím údolí, nedávno úspěšně zrekonstruovaného kulturního areálu z úplného počátku 20. století, kterou si vybrala kapela Priessnitz pro svůj koncert v podhůří Rychlebských hor. Jeseničtí Priessnitz jsou zásadní skupinou domácí kytarové scény. Kapela, která vznikla ještě před revolucí, se v 90. letech stala jednou z vůdčích celé nezávislé tuzemské hudební scény. Její frontman Jaromír Švejdík se v té době přestěhoval do Prahy, nicméně témata jeho rodného kraje se stále objevují v jejich písních. Nyní po desetileté tvůrčí pauze skupina natočila nové album Beztíže, na kterém se vracejí do časů i míst svých začátků, a to jak zvukově, tak tematicky. Moderátoři Johana Matoušková a Pavel Kučera nahlédnou do zákulisí nahrávání písní ve studiu Sono records a bude je mimo jiné zajímat, jestli to bude opravdu poslední deska legendárních Priessnitz.