17. června 2013

Jsou příhody, o nichž se domníváme, že nám by se nikdy stát nemohly. Jsme přece racionálně uvažující bytosti, na které si jen tak někdo nepřijde. Ovšem často stačí nějaká mírně krizová situace v kombinaci s krátkou chvílí, kdy emoce převáží nad rozumem, a neštěstí je na světě. Sedmasedmdesátiletá důchodkyně z Hradce Králové všechny ty finty podvodníků, kteří se dnes a denně pokoušejí okrádat seniory, znala z televize i z novin. A často nad nimi nevěřícně kroutila hlavou: „Jak jim na tohle mohli skočit?“ Jednoho dne ale zazvonil telefon a všechno bylo jinak…

Pan Michal – podnikatel - pracoval v úterý 21. května jako obvykle dlouho, takže se do postele dostal až po půlnoci – tedy dvaadvacátého. To je holt úděl podnikatele, který si vybudoval firmu a musí se o ni starat. Ten, který se oné noci vložil do jeho života, nejspíš takové starosti nemá. Spíš viděl tu druhou, světlejší stránku podnikatelova života, kterou starost o firmu v dobrém případě přináší – lepší auta a celkově vyšší životní standard. Snad to skutečně byla jen prachsprostá závist, která jej dohnala k podnikatelovu domu…

Je to obec asi se 400 obyvateli na Drahanské vrchovině a v blízkosti pramení Punkva. Asi ji málokdo zná, natož pak uhodne její název. Pokud ale dodáme, že v této obci sídlí firma Riho vyrábějící koupelnové systémy, můžete být o něco blíž. Je to obec Suchý. Úterý 11. června bylo oproti předchozím dnům ve firmě jiné, výjimečné, v areálu se totiž pohybovali policisté…