17. června 2013

Na čtrnácté květnové ráno roku 2013 nebude v dobrém vzpomínat čtyřiadvacetiletá žena z Kosmonos u Mladé Boleslavi. Osud jí toho dne totiž vrazil pořádnou ránu do zad - a to doslova. Bylo krátce před devátou hodinou, když se nic zlého netušíc vracela domů z práce. Tam už ale nedošla…

Jsou příhody, o nichž se domníváme, že nám by se nikdy stát nemohly. Jsme přece racionálně uvažující bytosti, na které si jen tak někdo nepřijde. Ovšem často stačí nějaká mírně krizová situace v kombinaci s krátkou chvílí, kdy emoce převáží nad rozumem, a neštěstí je na světě. Sedmasedmdesátiletá důchodkyně z Hradce Králové všechny ty finty podvodníků, kteří se dnes a denně pokoušejí okrádat seniory, znala z televize i z novin. A často nad nimi nevěřícně kroutila hlavou: „Jak jim na tohle mohli skočit?“ Jednoho dne ale zazvonil telefon a všechno bylo jinak…

Pan Michal – podnikatel - pracoval v úterý 21. května jako obvykle dlouho, takže se do postele dostal až po půlnoci – tedy dvaadvacátého. To je holt úděl podnikatele, který si vybudoval firmu a musí se o ni starat. Ten, který se oné noci vložil do jeho života, nejspíš takové starosti nemá. Spíš viděl tu druhou, světlejší stránku podnikatelova života, kterou starost o firmu v dobrém případě přináší – lepší auta a celkově vyšší životní standard. Snad to skutečně byla jen prachsprostá závist, která jej dohnala k podnikatelovu domu…