21. února 2016

Magazín tentokrát netradičně zahájí svou glosou Daniel Raus. Přizná se k tomu, že již řadu let marně touží po zaměstnání v Božích mlýnech. Ty, jak známo, melou sice pomalu, ale jistě. Melou jak těm, kteří si svou životní mlýnicí plnou utrpení a ponížení prošli, tak i těm druhým, kteří s velkým gustem oněmi drtícími kameny pohybovali.

Publicistická glosa v mnohém předznamenává hlavní reportáž, která se tentokrát věnuje festivalu Mene Tekel. Ten začne už v neděli 21. února mší v Ostravě-Svinově. V průběhu uplynulých deseti let představili organizátoři festivalu šokující příběhy mnoha lidí, které nemilosrdně semlela nacistická a komunistická zvůle. Na webových stránkách festivalu se mimo jiné uvádí, že „v letech 1948 — 1989 bylo z politických důvodů v naší zemi odsouzeno k nepodmíněnému trestu odnětí svobody 248 tisíc nevinných lidí. Trpěly nejen oběti politických procesů, ale také rodiny vystavené perzekuci, pronásledování, diskriminaci; byly ukradeny rodové majetky, děti odloučeny od matek a otců, zpřetrhány tradiční společenské vazby a pošlapána lidská práva.“

Od loňského roku patří do programu festivalu Mene Tekel také udílení cen Dáma/Rytíř české kultury. Toto státní ocenění inicioval ministr kultury Daniel Herman. Ten ho také v pátek 26. února při slavnostním večeru ve Vinohradském divadle předá vybraným osobnostem. Mozaika osudů tří oceněných – Helgy Hoškové, Boženy Kuklové – Jíšové a Františka Mišky – je součástí obsáhlejší reportáže Allana Lazarova a Michaela Otřísala. Je dalším z mnoha drobných příspěvků České televize k tomu, abychom pod závějí času nepochovali i vlastní historickou paměť.