18. září 2011

Krakov už po jedenadvacáté hostil světoznámý Festival židovské kultury, který do krakovské čtvrti Kazimierz každoročně přivádí desítky umělců a tisíce návštěvníků. Svou šíří záběru je otevřený nejširší společnosti, které nabízí vhled do minulosti i současnosti židovství.

Na půdě vídeňské university se konala konference Společnosti pro katolickou teologii. Český teolog Tomáš Halík se na ní dočkal ocenění své knihy Vzdáleným na blízku, která v anglickém překladu nese název Patience with God.

I uprostřed národnostně a nábožensky homogenního Polska žijí lidé, kteří si v tichosti udržují svou kulturní a církevní identitu. Říkají si Lemkové, jsou pravoslavní a jejich řeč má svůj základ ve staroslovanštině.

Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech letos poprvé hostil malý nenápadný seminář, ke kterému se nechalo pozvat pět duchovních, dva z církve katolické a tři z evangelické. Společně sledovali vybrané filmy a následně se pokoušeli dobrat jejich sdělení.

Nad příběhem šíleného střelce, Anderse Breivika, se pomalu zavírají mediální vody. Otevřenou však pro mnohé křesťany zůstává otázka, zda má nějaké opodstatnění skutečnost, že svému činu Breivik připisuje mimo jiné také křesťanskou motivaci.

Osudy některých významných míst nabízejí námět na velmi napínavý příběh. Západočeské Skoky mezi ně rozhodně patří. Staré poutní místo poznamenalo vysídlení původního německého obyvatelstva a jeho neúspěšné znovu osídlení v padesátých letech. Z kvetoucí vesnice zbylo několik chátrajících budov a opuštěný kostel. S jeho zánikem se nehodlá smířit skupina dobrovolníků z občanského sdružení Pod střechou.

Akademický malíř Miroslav Rada se zjevně nechystá odložit štětec a paletu, ačkoliv by na to měl ve svých dvaaosmdesáti letech právo. Duchovně mladý umělec v galerii Lapidarium představuje svou tvorbu posledních pěti let.

Ekumenické setkání s biblí a uměním našlo v posledních letech své místo k přebývání ve městě s bohatou tradicí židovské kultury - Třebíči. Skupina seniorů, kteří se nechtějí zapouzdřit sami do sebe, tentokráte s odborníky promýšlela téma aktivního stárnutí.

Svatovavřinecká pouť na pražském Petříně, to je už pomalu zavedená značka kvality. Pozoruhodně přirozené prolnutí toho, co se děje před kostelem, s tím, co se děje uvnitř, je oslovující pro ty, kteří cíleně přicházejí, i pro ty, co jen tak jdou kolem.

Když pánové Vávra a Vacek vyrazí na návštěvu, vždycky se urodí něco pozoruhodného. Tentokráte si povídají s religionistou Pavlem Hoškem o tom, co by mohla světová náboženství a zároveň každý z nás udělat pro pokoj v dnešním světě.