„Středně progresivní pracovníci jsou páteří každého díla“. Milan Uhde a Jan Konvalinka hovoří s profesorem Václavem Hořejším, bývalým ředitelem Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky (2005). Režie P. Sladký

„Kdyby byli naši vědečtí pracovníci alespoň tak dobří jako jejich západoevropští kolegové, potom by mi slovo průměr nepřipadalo pejorativní. Se solidním evropským průměrem bych byl spokojen, z toho potom mohou vyrůstat špičky…“ říká prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky v pořadu Čaj pro třetího, kam si ho pozvali Milan Uhde a Jan Konvalinka, a pokračuje: „Situace je ovšem dnes taková, že jsme o jeden stupeň pozadu – jejich průměr znamená u nás špičku. A úroveň jejich špiček se u nás příliš nevyskytuje…“

Jak je to vlastně s těmi středně progresivními pracovníky? Jsou pro naši vědu a výzkum přínosem či brzdou? Má česká věda opravdu rezignovat na požadavek dotační podpory celých odvětví, v nichž momentálně nemá špičkové představitele? Má se dát výpověď poctivým pětapadesátníkům, kteří dosud poctivě plnili zadané úkoly, ale nevymysleli nic nového? To jsou jen některé otázky, které v pořadu zazní. Profesor Hořejší odpověděl zajímavě na všechny.

Stopáž28 minut
Rok výroby 2005
 ST 4:3
ŽánrMagazín