Spolupráce moravských a norských etnografů a řemeslníků (2008). Režie V. Korčák
00:00:20 Do valašských údolí, kopců a strání, na paseky
00:00:23 a historické polany proniklo jaro.
00:00:26 Ožívá tak znovu i skanzen v Rožnově pod Radhoštěm.
00:00:29 Včetně ovcí a oveček, hlasité kovárny, tradičního hospodaření
00:00:34 a řemesel tradičních vesnických domácností.
00:00:38 K objektům lidové architektury v Mlýnské Dolině však letos
00:00:41 navíc přibyla stavba nová.
00:00:43 Společné dílo tesařů z Rožnova a norského Maihaugenu.
00:00:53 NORŠTINA
00:00:57 Konstrukce a postup dřevěné stavby u nás je jiná.
00:00:59 Říkáme jí lattechnik a představuje jiný postup při roubení.
00:01:03 Prahové trámy stavíme na výšku. Jsou opracovány velmi přesně
00:01:06 a leží těsně na sobě po celé délce.
00:01:09 Zámky jsou členitější a čela nosných trámů ve vazbách
00:01:12 rohů potom přesahují ven.
00:01:16 Vaše štípané šindele jsou pro nás novinkou.
00:01:19 U nás je neznáme. Ani techniku skládání a napojování.
00:01:22 Jak jsme viděli na domech tady a jak to také budeme
00:01:25 dělat na střeše stodoly. Máme sice něco podobného,
00:01:28 ale dřevěná krytina našich staveb je mnohem jednodušší a jednotlivé
00:01:32 desky jsou kladeny jen vedle sebe.
00:01:38 V listopadu minulého roku se skupina tesařů
00:01:40 z Valašského muzea zúčastnila prvního workshopu
00:01:43 s norskými partnery a účelem návštěvy byla společná práce,
00:01:47 stavba mostu ke stodole. Bylo to zajímavé.
00:01:52 Začalo to kácením stromů v lese těsně u polárního kruhu
00:01:59 a potom tradičním zpracováním dřeva až do takové formy,
00:02:03 která byla použitelná pro samotnou stavbu mostku.
00:02:10 Používaly se při tom ruční tradiční nástroje
00:02:13 a veškerá technika byla zakázaná.
00:02:18 Mistr, který nás poučoval, nám říkal, jak se kácí
00:02:23 a vybírá dřevo poklepáním a vyvrtáním vzorku.
00:02:26 Navrtal, vytáhl vzorek a podle vzorku poznal,
00:02:30 jak je dřevo husté. Tam je borovice průměr třeba 20 cm.
00:02:34 Když se skácela, letokruhy byly strašně hustě u sebe.
00:02:42 Podle spočítání 20 cm průměr, tak 150-170 let.
00:02:47 Což nás dosti překvapilo, protože u nás tak husté stromy nemáme.
00:02:51 U nás smrky mají průměr 80 cm a je to kolem 70 - 80 let.
00:03:02 Už první den stodola rostla jako z vody.
00:03:04 Po založení základových trámů, jednotlivých částí,
00:03:07 se díla chopilo svorně všech osm tesařů.
00:03:10 Navzdory jazykové bariéře mezi lidovou mluvou Beskyd
00:03:13 a několika nářečími Norska.
00:03:15 Hrubá stavba si vyžádala 40 kubíků smrkové a jedlové kulatiny
00:03:19 a téměř 600 běžných metrů střešních latí.
00:03:24 Tak Norové nám tady vlastně pomáhají postavit stodolu u mlýna.
00:03:30 Patřila do dvora mlynářského, protože mlynář v minulosti
00:03:35 měl feudální povinnost živit panské vepře z rozprášené mouky
00:03:40 ve svých zařízeních technických. Ten mlýn, pila a valcha
00:03:46 byly součástí celého osídlení, byly postavené v ústí údolí.
00:03:56 Právě odtud, z katastru Velkých Karlovic, pocházel vzor stodoly.
00:04:00 Mlýn postavil rod Tomkových v polovině 18. st.
00:04:03 Posledním vlastníkem byl rod Solanských.
00:04:06 Ten originál sestával z chléva, mlatu, seníku a průjezdu.
00:04:11 Jeho repliku ale nejdříve postavili v hale muzea
00:04:14 podle dochované dokumentace.
00:04:17 Celé to zastřešení je vlastně dáno tzv. Norskými fondy.
00:04:21 Valašské muzeum získalo grant z norské podpory ve výši
00:04:24 zhruba 3 miliónů eur, který bude použit na dostavbu
00:04:28 expozičních areálů, Valašské dědiny, Mlýnské Doliny
00:04:32 a částečné rekonstrukce některých objektů v dřevěném městečku.
00:04:37 Norské fondy na rozdíl od Evropských fondů se liší
00:04:40 ještě tím, že norská strana požaduje nad rámec veškeré
00:04:43 činnosti zpracování projektu také partnerství.
00:04:48 To partnerství má výhodu pro obě strany.
00:04:51 Jednak pro ty Nory má výhodu v tom, že poznají přesněji,
00:04:54 co se dělá u nás. Pro nás je to jakási garance toho,
00:04:59 že oni svým způsobem provádějí supervizory toho, co mi provádíme.
00:05:03 Kontrolují, zda využíváme tradiční techniky a tradiční materiály.
00:05:08 Co je asi nejdůležitější, je výměna zkušeností v oblasti
00:05:13 výstavby tradiční architektury, v oblasti zachování staveb,
00:05:18 konzervace a zprovoznění a nabídnutí veřejnosti k prohlídce.
00:05:26 V programu norských hostů byly také exkurze
00:05:29 za lidovou architekturou Beskyd, ve Velkých Karlovicích
00:05:32 a prohlídka objektů architekta Jurkoviče na Pustevnách.
00:05:36 Nejvíce je však upoutal vesnický kostel sv. Bedřicha v údolí Bílé.
00:05:40 V chráněné krajinné oblasti. A není divu.
00:05:43 Kostelík je totiž norský a myšlenka postavit jej
00:05:46 v horském údolí vznikla ve druhé polovině 19. st.
00:05:51 Mezi našimi kostely a těmi norskými je rozdíl především v konstrukci,
00:05:55 protože ty vycházejí ze sloupů vysokých.
00:05:59 Sloupy jsou propojené vaznicemi horizontálními
00:06:04 a ondřejovskými kříži a arkádou archivoltovou
00:06:08 a na tom je posazena střecha. Vše ostatní je k tomu
00:06:13 přiložené a šalované z desek.
00:06:19 To znamená, že on docílil poloviční cenu kostela.
00:06:26 Studie o norské stavbě v obci Bílá dokazuje progresivní
00:06:29 konstrukci dřevěných staveb známou v Norsku od 12. st.
00:06:33 A také vyspělost místních řemeslníků.
00:06:37 Ti totiž v letech 1873 až 1875 zvládli sloupovou architekturu
00:06:43 stejně dobře, jako problém odvodu srážené vlhkosti.
00:06:48 Dodnes se dílo stavitele Antonína Kybasta vyznačuje
00:06:51 vysokými užitnými parametry.
00:06:54 Arcibiskupství bylo spokojené a my tady máme klasický norský kostel.
00:07:07 Norové byli u mě teď na návštěvě, vlastně na takové pracovní exkurzi,
00:07:11 kdy se učili toto staré řemeslo pochopit.
00:07:17 Oni ve Skandinávii neznají tento výrobek,
00:07:20 jak se vyrábí ručně štípaný šindel.
00:07:25 Tak jsme jim to předváděli a sami si to zkoušeli tady vyrobit.
00:07:39 Dřív se tento šindel používal na starých stavbách.
00:07:44 Dnes se používá i na novodobých stavbách. Já si myslím,
00:07:47 že tento šindel obstojí v tvrdé konkurenci krytin dnešních.
00:07:52 Už jsem se o tom sám přesvědčil. Když bylo před 2 lety krupobití,
00:07:58 viděl jsem rozbité střechy i plechové i tašky rozbité.
00:08:04 Byl jsem se podívat na šindelovou krytinu a ta velice dobře obstála.
00:08:11 Nebylo na ní vidět žádné známky po krupobití.
00:08:22 Jim to šlo velice pěkně. Když dostane zručný člověk do ruky
00:08:26 tento poříz a má k tomu, jak my říkáme na Valašsku,
00:08:30 to hofmeis, takové ,že on chytne ten výrobní prostředek do ruky,
00:08:37 ten poříz a tak mu to jde. Někdo by se to nenaučil vůbec.
00:08:44 Ten šindel patří tady na tu vesnici, kde se dneska
00:08:48 zase staví ty roubené domky, takže na to taky patří šindel.
00:08:57 Používá se na to i tvrdá krytina.
00:09:00 Ale pro to oko je to lahodnější, tato měkčí krytina.
00:09:06 Jak staří lidé říkávali, tady na Valašsku
00:09:09 pod šindelovou krytinou se dobře spí a taky se pěkně uvažuje.
00:09:18 Stavba stodoly šlape doopravdy jako hodinky.
00:09:21 Pod dohledem Antonína Závorky, parťáka Rožnovských,
00:09:24 zabrala jeden půlden demontáž,
00:09:27 potom další den a kousek skládání roubené vazby a zaklínování krovu.
00:09:40 Ukládání šindelů bylo koncertem ve svižném tempu pro čtyři norské
00:09:44 a čtvery valašské ruce. Na samotných rukách tesařů
00:09:47 dokonce ani nebylo na první pohled patrné, čí ruce právě
00:09:51 skládají šindele a komu patří sekera.
00:09:59 NORŠTINA
00:10:07 U vás mají lesy lepší podmínky a lepší klima.
00:10:10 Strom v Norsku potřebuje více času, aby dorostl ke zpracování.
00:10:17 Jeho dřevo je ale hustější a kvalitnější než u vás.
00:10:23 Dřevo ve vašich lesích má sice nižší pevnost,
00:10:26 ale znáte a umíte techniku stavby, která je tomu přizpůsobená.
00:10:31 A stejně jako u nás umíte dřevěné stavby realizovat tak,
00:10:34 aby přesně odpovídaly svému konkrétnímu účelu
00:10:38 a klimatickým podmínkám konkrétního místa v krajině.
00:10:42 Ten princip je vlastně všude stejný.
00:10:46 Pro nás je práce s Rožnovskými velmi zajímavá
00:10:49 a také navíc velmi prospěšná. Totiž že to všechno můžeme poznat.
00:10:56 Na začátku jsme měli obavy, jak bude probíhat komunikace
00:10:59 mezi rožnovskými valašskými tesaři a mezi tesaři z Lillehammeru.
00:11:03 Ale chlapi, sotva se dostali k sobě, tak se zjistilo,
00:11:07 že těch slov moc nepotřebují, protože oni se dorozumívají
00:11:10 vlastně i svým vercajkem, ne že by se bili, ale používáním
00:11:15 těch nástrojů, používáním technik a v podstatě stačí minimálně slov.
00:11:21 Je to spíš taková znaková řeč
00:11:23 s troškou angličtiny a komunikace funguje.
00:11:28 Je zajímavé, že komunikace funguje nejen v pracovní činnosti
00:11:31 ale také, když se posedí někde u piva a baví se o tom,
00:11:36 jak to probíhalo dneska a čím se baví kdo doma.
00:11:46 Tvář beskydské vesnice se rychle mění.
00:11:49 Přibývá domků z katalogu.
00:11:51 Místy je však k vidění i necitlivá modernizace,
00:11:54 jinde nedůvěru vyvolávající roubená novostavba.
00:11:57 Jenom ty původní,kdysi přesně zbudované ke svému účelu
00:12:01 a respektující místní klima, zůstávají.
00:12:05 Já si myslím, že i při současné změně krajiny
00:12:09 a modernizaci starých domů, že se najdou taková místa,
00:12:13 jako tady Polana n. Rožnovem, kde ta zástavba v podstatě zůstává
00:12:17 od toho konce 18. st. stejná.
00:12:22 A přitom ty domy žijí, hospodaří se tady.
00:12:28 Na tom grantu samozřejmě těm Norům záleželo z toho důvodu,
00:12:32 že oni v rámci pomoci, kterou poskytují Východní Evropě,
00:12:35 dali jako stěžejní oblast zachování kulturního dědictví.
00:12:42 Projekt, které připravilo Valašské muzeum, přesně splňoval
00:12:45 cíle, které byly požadovány.
00:12:51 NORŠTINA
00:12:55 Z pobytu u vás máme všichni dobrý pocit.
00:12:58 Z krajiny i z lidí.
00:12:59 Okolí je tu nádherné, údolí jsou pěkná.
00:13:03 Mám velmi příjemný dojem. Je tu opravdu velmi pěkná příroda.
00:13:10 To bylo zajímavé, když jsme jeli do Bílé.
00:13:14 Všichni Norové se dívali do lesa z toho mikrobusu.
00:13:17 Sledovali stromy,protože oni mají jenom borovice k dispozici
00:13:23 Kdežto my máme široký sortiment. To jejich dřevo je husté.
00:13:31 Tak husté, že na jednom centimetru mají až 33 letokruhů.
00:13:38 Kdežto u nás nějakých 6 letokruhů na centimetru. To je už dost.
00:13:43 Ta kvalita je úplně někde jinde. Oni vůbec nepoužívají impregnaci.
00:13:49 Neví, co to je impregnace, konzervace,
00:13:51 nedávají vůbec hydroizolace a mají jiné technologie.
00:13:53 Nemají spoje, jak jsou u nás, oni mají trošku jiné zámky.
00:13:56 Nedávají do spár mech, asparingy, mají úplně jiné technologie spojů.
00:14:01 Takže je to docela zajímavé.
00:14:04 Tesaři z Maihaugenu a z Rožnova spotřebovali na střechu
00:14:07 po 120 m čtverečních, více jak 6500 štípaných šindelů.
00:14:12 A samotná stodola?
00:14:14 S mlýnem a pilou vytvoří ucelené klasické vesnické hospodářství.
00:14:19 Tato spolupráce, která teď byla navázaná, je velice prospěšná.
00:14:24 Protože naši tesaři i jiní pracovníci, konzervátoři,
00:14:29 poznali, jakým způsobem se pracuje u nich.
00:14:34 Také poznali tu architekturu, na jaké úrovni je a jak je stará.
00:14:39 My tak staré objekty nemáme.
00:14:43 Na druhé straně pro ty Nory je to takové trošku překvapení
00:14:50 a poznání něčeho, co je na severu naprosto neznámé.
00:14:54 Kultura střední Evropy.
00:14:57 Já věřím, že to, co se děje teď, nebude mít konec v okamžiku,
00:15:01 kdy skončí Norské granty, ale že to bude pokračovat dál.
00:15:05 Protože my jsme začali dělat poměrně zajímavé věci.
00:15:07 Začali jsme zpracovávat katalog tradičních tesařských nástrojů,
00:15:12 které se používají při výstavbě tradičních dřevěných staveb.
00:15:16 Zpracováváme jakýsi slovník vícejazyčný,
00:15:19 který bychom rádi potom poskytli dál k dalšímu rozšíření.
00:15:30 Výhodou je, že naši norští partneři mají poměrně
00:15:33 dobré spojení s projekty, které se realizují v rámci UNESCA.
00:15:37 Počítáme s tím, že výstupy z toho, co teď připravujeme,
00:15:40 budou dále využity s tím, že je můžeme šířit dál.
00:15:44 Protože oni mají v současné době pod svou patronací
00:15:48 spolupráci s muzei v Gruzii, ve Spojených Státech,
00:15:51 někde v Asii začali svoje kontakty.
00:15:55 Takže zdá se, že bychom to kulturní dědictví mohli
00:15:58 skutečně uskládat do forem, které budou přijatelné
00:16:01 a srozumitelné v podstatě kolem celého světa.
00:16:05 Skryté titulky Martina Vrbská
00:16:06 .
V idylické krajině pod Radhoštěm zněla norština, provázená zvuky tesařských nástrojů. Do valašské dědiny přijela parta lidových řemeslníků z Norska, aby zde postavila valašskou stodolu. Cílem přímé spolupráce mezi rožnovským Valašským muzeem v přírodě a Národním skanzenem lidové architektury v Maihaugenu – za odborné a finanční pomoci Norských fondů – je srovnání valašské vesnice s podobnými stavbami v Norsku. A tak se tentokrát dozvíme, že právě norský Maihaugen je jedním z nejstarších a největších skanzenů na světě. A nebo že lidové stavby Valašska z přelomu 19. a 20. století vykazují přítomnost severských stavebních prvků i architektonických detailů…