00:00:20 Do valašských údolí, kopců a strání, na paseky

00:00:23 a historické polany proniklo jaro.

00:00:26 Ožívá tak znovu i skanzen v Rožnově pod Radhoštěm.

00:00:29 Včetně ovcí a oveček, hlasité kovárny, tradičního hospodaření

00:00:34 a řemesel tradičních vesnických domácností.

00:00:38 K objektům lidové architektury v Mlýnské Dolině však letos

00:00:41 navíc přibyla stavba nová.

00:00:43 Společné dílo tesařů z Rožnova a norského Maihaugenu.

00:00:53 NORŠTINA

00:00:57 Konstrukce a postup dřevěné stavby u nás je jiná.

00:00:59 Říkáme jí lattechnik a představuje jiný postup při roubení.

00:01:03 Prahové trámy stavíme na výšku. Jsou opracovány velmi přesně

00:01:06 a leží těsně na sobě po celé délce.

00:01:09 Zámky jsou členitější a čela nosných trámů ve vazbách

00:01:12 rohů potom přesahují ven.

00:01:16 Vaše štípané šindele jsou pro nás novinkou.

00:01:19 U nás je neznáme. Ani techniku skládání a napojování.

00:01:22 Jak jsme viděli na domech tady a jak to také budeme

00:01:25 dělat na střeše stodoly. Máme sice něco podobného,

00:01:28 ale dřevěná krytina našich staveb je mnohem jednodušší a jednotlivé

00:01:32 desky jsou kladeny jen vedle sebe.

00:01:38 V listopadu minulého roku se skupina tesařů

00:01:40 z Valašského muzea zúčastnila prvního workshopu

00:01:43 s norskými partnery a účelem návštěvy byla společná práce,

00:01:47 stavba mostu ke stodole. Bylo to zajímavé.

00:01:52 Začalo to kácením stromů v lese těsně u polárního kruhu

00:01:59 a potom tradičním zpracováním dřeva až do takové formy,

00:02:03 která byla použitelná pro samotnou stavbu mostku.

00:02:10 Používaly se při tom ruční tradiční nástroje

00:02:13 a veškerá technika byla zakázaná.

00:02:18 Mistr, který nás poučoval, nám říkal, jak se kácí

00:02:23 a vybírá dřevo poklepáním a vyvrtáním vzorku.

00:02:26 Navrtal, vytáhl vzorek a podle vzorku poznal,

00:02:30 jak je dřevo husté. Tam je borovice průměr třeba 20 cm.

00:02:34 Když se skácela, letokruhy byly strašně hustě u sebe.

00:02:42 Podle spočítání 20 cm průměr, tak 150-170 let.

00:02:47 Což nás dosti překvapilo, protože u nás tak husté stromy nemáme.

00:02:51 U nás smrky mají průměr 80 cm a je to kolem 70 - 80 let.

00:03:02 Už první den stodola rostla jako z vody.

00:03:04 Po založení základových trámů, jednotlivých částí,

00:03:07 se díla chopilo svorně všech osm tesařů.

00:03:10 Navzdory jazykové bariéře mezi lidovou mluvou Beskyd

00:03:13 a několika nářečími Norska.

00:03:15 Hrubá stavba si vyžádala 40 kubíků smrkové a jedlové kulatiny

00:03:19 a téměř 600 běžných metrů střešních latí.

00:03:24 Tak Norové nám tady vlastně pomáhají postavit stodolu u mlýna.

00:03:30 Patřila do dvora mlynářského, protože mlynář v minulosti

00:03:35 měl feudální povinnost živit panské vepře z rozprášené mouky

00:03:40 ve svých zařízeních technických. Ten mlýn, pila a valcha

00:03:46 byly součástí celého osídlení, byly postavené v ústí údolí.

00:03:56 Právě odtud, z katastru Velkých Karlovic, pocházel vzor stodoly.

00:04:00 Mlýn postavil rod Tomkových v polovině 18. st.

00:04:03 Posledním vlastníkem byl rod Solanských.

00:04:06 Ten originál sestával z chléva, mlatu, seníku a průjezdu.

00:04:11 Jeho repliku ale nejdříve postavili v hale muzea

00:04:14 podle dochované dokumentace.

00:04:17 Celé to zastřešení je vlastně dáno tzv. Norskými fondy.

00:04:21 Valašské muzeum získalo grant z norské podpory ve výši

00:04:24 zhruba 3 miliónů eur, který bude použit na dostavbu

00:04:28 expozičních areálů, Valašské dědiny, Mlýnské Doliny

00:04:32 a částečné rekonstrukce některých objektů v dřevěném městečku.

00:04:37 Norské fondy na rozdíl od Evropských fondů se liší

00:04:40 ještě tím, že norská strana požaduje nad rámec veškeré

00:04:43 činnosti zpracování projektu také partnerství.

00:04:48 To partnerství má výhodu pro obě strany.

00:04:51 Jednak pro ty Nory má výhodu v tom, že poznají přesněji,

00:04:54 co se dělá u nás. Pro nás je to jakási garance toho,

00:04:59 že oni svým způsobem provádějí supervizory toho, co mi provádíme.

00:05:03 Kontrolují, zda využíváme tradiční techniky a tradiční materiály.

00:05:08 Co je asi nejdůležitější, je výměna zkušeností v oblasti

00:05:13 výstavby tradiční architektury, v oblasti zachování staveb,

00:05:18 konzervace a zprovoznění a nabídnutí veřejnosti k prohlídce.

00:05:26 V programu norských hostů byly také exkurze

00:05:29 za lidovou architekturou Beskyd, ve Velkých Karlovicích

00:05:32 a prohlídka objektů architekta Jurkoviče na Pustevnách.

00:05:36 Nejvíce je však upoutal vesnický kostel sv. Bedřicha v údolí Bílé.

00:05:40 V chráněné krajinné oblasti. A není divu.

00:05:43 Kostelík je totiž norský a myšlenka postavit jej

00:05:46 v horském údolí vznikla ve druhé polovině 19. st.

00:05:51 Mezi našimi kostely a těmi norskými je rozdíl především v konstrukci,

00:05:55 protože ty vycházejí ze sloupů vysokých.

00:05:59 Sloupy jsou propojené vaznicemi horizontálními

00:06:04 a ondřejovskými kříži a arkádou archivoltovou

00:06:08 a na tom je posazena střecha. Vše ostatní je k tomu

00:06:13 přiložené a šalované z desek.

00:06:19 To znamená, že on docílil poloviční cenu kostela.

00:06:26 Studie o norské stavbě v obci Bílá dokazuje progresivní

00:06:29 konstrukci dřevěných staveb známou v Norsku od 12. st.

00:06:33 A také vyspělost místních řemeslníků.

00:06:37 Ti totiž v letech 1873 až 1875 zvládli sloupovou architekturu

00:06:43 stejně dobře, jako problém odvodu srážené vlhkosti.

00:06:48 Dodnes se dílo stavitele Antonína Kybasta vyznačuje

00:06:51 vysokými užitnými parametry.

00:06:54 Arcibiskupství bylo spokojené a my tady máme klasický norský kostel.

00:07:07 Norové byli u mě teď na návštěvě, vlastně na takové pracovní exkurzi,

00:07:11 kdy se učili toto staré řemeslo pochopit.

00:07:17 Oni ve Skandinávii neznají tento výrobek,

00:07:20 jak se vyrábí ručně štípaný šindel.

00:07:25 Tak jsme jim to předváděli a sami si to zkoušeli tady vyrobit.

00:07:39 Dřív se tento šindel používal na starých stavbách.

00:07:44 Dnes se používá i na novodobých stavbách. Já si myslím,

00:07:47 že tento šindel obstojí v tvrdé konkurenci krytin dnešních.

00:07:52 Už jsem se o tom sám přesvědčil. Když bylo před 2 lety krupobití,

00:07:58 viděl jsem rozbité střechy i plechové i tašky rozbité.

00:08:04 Byl jsem se podívat na šindelovou krytinu a ta velice dobře obstála.

00:08:11 Nebylo na ní vidět žádné známky po krupobití.

00:08:22 Jim to šlo velice pěkně. Když dostane zručný člověk do ruky

00:08:26 tento poříz a má k tomu, jak my říkáme na Valašsku,

00:08:30 to hofmeis, takové ,že on chytne ten výrobní prostředek do ruky,

00:08:37 ten poříz a tak mu to jde. Někdo by se to nenaučil vůbec.

00:08:44 Ten šindel patří tady na tu vesnici, kde se dneska

00:08:48 zase staví ty roubené domky, takže na to taky patří šindel.

00:08:57 Používá se na to i tvrdá krytina.

00:09:00 Ale pro to oko je to lahodnější, tato měkčí krytina.

00:09:06 Jak staří lidé říkávali, tady na Valašsku

00:09:09 pod šindelovou krytinou se dobře spí a taky se pěkně uvažuje.

00:09:18 Stavba stodoly šlape doopravdy jako hodinky.

00:09:21 Pod dohledem Antonína Závorky, parťáka Rožnovských,

00:09:24 zabrala jeden půlden demontáž,

00:09:27 potom další den a kousek skládání roubené vazby a zaklínování krovu.

00:09:40 Ukládání šindelů bylo koncertem ve svižném tempu pro čtyři norské

00:09:44 a čtvery valašské ruce. Na samotných rukách tesařů

00:09:47 dokonce ani nebylo na první pohled patrné, čí ruce právě

00:09:51 skládají šindele a komu patří sekera.

00:09:59 NORŠTINA

00:10:07 U vás mají lesy lepší podmínky a lepší klima.

00:10:10 Strom v Norsku potřebuje více času, aby dorostl ke zpracování.

00:10:17 Jeho dřevo je ale hustější a kvalitnější než u vás.

00:10:23 Dřevo ve vašich lesích má sice nižší pevnost,

00:10:26 ale znáte a umíte techniku stavby, která je tomu přizpůsobená.

00:10:31 A stejně jako u nás umíte dřevěné stavby realizovat tak,

00:10:34 aby přesně odpovídaly svému konkrétnímu účelu

00:10:38 a klimatickým podmínkám konkrétního místa v krajině.

00:10:42 Ten princip je vlastně všude stejný.

00:10:46 Pro nás je práce s Rožnovskými velmi zajímavá

00:10:49 a také navíc velmi prospěšná. Totiž že to všechno můžeme poznat.

00:10:56 Na začátku jsme měli obavy, jak bude probíhat komunikace

00:10:59 mezi rožnovskými valašskými tesaři a mezi tesaři z Lillehammeru.

00:11:03 Ale chlapi, sotva se dostali k sobě, tak se zjistilo,

00:11:07 že těch slov moc nepotřebují, protože oni se dorozumívají

00:11:10 vlastně i svým vercajkem, ne že by se bili, ale používáním

00:11:15 těch nástrojů, používáním technik a v podstatě stačí minimálně slov.

00:11:21 Je to spíš taková znaková řeč

00:11:23 s troškou angličtiny a komunikace funguje.

00:11:28 Je zajímavé, že komunikace funguje nejen v pracovní činnosti

00:11:31 ale také, když se posedí někde u piva a baví se o tom,

00:11:36 jak to probíhalo dneska a čím se baví kdo doma.

00:11:46 Tvář beskydské vesnice se rychle mění.

00:11:49 Přibývá domků z katalogu.

00:11:51 Místy je však k vidění i necitlivá modernizace,

00:11:54 jinde nedůvěru vyvolávající roubená novostavba.

00:11:57 Jenom ty původní,kdysi přesně zbudované ke svému účelu

00:12:01 a respektující místní klima, zůstávají.

00:12:05 Já si myslím, že i při současné změně krajiny

00:12:09 a modernizaci starých domů, že se najdou taková místa,

00:12:13 jako tady Polana n. Rožnovem, kde ta zástavba v podstatě zůstává

00:12:17 od toho konce 18. st. stejná.

00:12:22 A přitom ty domy žijí, hospodaří se tady.

00:12:28 Na tom grantu samozřejmě těm Norům záleželo z toho důvodu,

00:12:32 že oni v rámci pomoci, kterou poskytují Východní Evropě,

00:12:35 dali jako stěžejní oblast zachování kulturního dědictví.

00:12:42 Projekt, které připravilo Valašské muzeum, přesně splňoval

00:12:45 cíle, které byly požadovány.

00:12:51 NORŠTINA

00:12:55 Z pobytu u vás máme všichni dobrý pocit.

00:12:58 Z krajiny i z lidí.

00:12:59 Okolí je tu nádherné, údolí jsou pěkná.

00:13:03 Mám velmi příjemný dojem. Je tu opravdu velmi pěkná příroda.

00:13:10 To bylo zajímavé, když jsme jeli do Bílé.

00:13:14 Všichni Norové se dívali do lesa z toho mikrobusu.

00:13:17 Sledovali stromy,protože oni mají jenom borovice k dispozici

00:13:23 Kdežto my máme široký sortiment. To jejich dřevo je husté.

00:13:31 Tak husté, že na jednom centimetru mají až 33 letokruhů.

00:13:38 Kdežto u nás nějakých 6 letokruhů na centimetru. To je už dost.

00:13:43 Ta kvalita je úplně někde jinde. Oni vůbec nepoužívají impregnaci.

00:13:49 Neví, co to je impregnace, konzervace,

00:13:51 nedávají vůbec hydroizolace a mají jiné technologie.

00:13:53 Nemají spoje, jak jsou u nás, oni mají trošku jiné zámky.

00:13:56 Nedávají do spár mech, asparingy, mají úplně jiné technologie spojů.

00:14:01 Takže je to docela zajímavé.

00:14:04 Tesaři z Maihaugenu a z Rožnova spotřebovali na střechu

00:14:07 po 120 m čtverečních, více jak 6500 štípaných šindelů.

00:14:12 A samotná stodola?

00:14:14 S mlýnem a pilou vytvoří ucelené klasické vesnické hospodářství.

00:14:19 Tato spolupráce, která teď byla navázaná, je velice prospěšná.

00:14:24 Protože naši tesaři i jiní pracovníci, konzervátoři,

00:14:29 poznali, jakým způsobem se pracuje u nich.

00:14:34 Také poznali tu architekturu, na jaké úrovni je a jak je stará.

00:14:39 My tak staré objekty nemáme.

00:14:43 Na druhé straně pro ty Nory je to takové trošku překvapení

00:14:50 a poznání něčeho, co je na severu naprosto neznámé.

00:14:54 Kultura střední Evropy.

00:14:57 Já věřím, že to, co se děje teď, nebude mít konec v okamžiku,

00:15:01 kdy skončí Norské granty, ale že to bude pokračovat dál.

00:15:05 Protože my jsme začali dělat poměrně zajímavé věci.

00:15:07 Začali jsme zpracovávat katalog tradičních tesařských nástrojů,

00:15:12 které se používají při výstavbě tradičních dřevěných staveb.

00:15:16 Zpracováváme jakýsi slovník vícejazyčný,

00:15:19 který bychom rádi potom poskytli dál k dalšímu rozšíření.

00:15:30 Výhodou je, že naši norští partneři mají poměrně

00:15:33 dobré spojení s projekty, které se realizují v rámci UNESCA.

00:15:37 Počítáme s tím, že výstupy z toho, co teď připravujeme,

00:15:40 budou dále využity s tím, že je můžeme šířit dál.

00:15:44 Protože oni mají v současné době pod svou patronací

00:15:48 spolupráci s muzei v Gruzii, ve Spojených Státech,

00:15:51 někde v Asii začali svoje kontakty.

00:15:55 Takže zdá se, že bychom to kulturní dědictví mohli

00:15:58 skutečně uskládat do forem, které budou přijatelné

00:16:01 a srozumitelné v podstatě kolem celého světa.

00:16:05 Skryté titulky Martina Vrbská

00:16:06 .