Vlk z Královských Vinohrad

Autobiograficky laděný příběh výstředního režiséra Jana Němce, který s gustem sobě vlastním vypráví o svých láskách, filmech, nadějích, prohrách i vítězstvích. Neboť kdo byl jednou vlkem, vlkem navždy zůstává. Televizní premiéra koprodukčního snímku ČT. Hrají: J. Mádl, K. Roden, M. Pechlát, T. Pauhofová, T. Klein, M. Sobotková, G. Míčová, M. Janoušková, T. Otis a další. Kamera J. Maxa. Scénář a režie J. Němec

Pořad bylo možné přehrát do 3. 9. 2019

Video není k dispozici

01:28

Trailer

Galerie

Reálnými životními zážitky inspirovaný film volně vychází z Němcovy povídkové sbírky Nepodávej ruku číšníkovi a pozoruje jeho životní osudy od šedesátých let 20. století do současnosti. „Film má v názvu Vlka, tvora divokého, lstivého, neovladatelného. Vlk v rouše beránčím a naopak. Film zachycuje místa činu, autentický dialog, autorský komentář, archívy pravé i falzifikáty. To, co je ve filmu, se skutečně stalo a John Jan (Němcovo alter ego) to skutečně prožil. I když, pravda, občas to trochu nafouknul.” Jan Němec

Jan Němec, který se dokončení filmu bohužel nedožil, obsadil do role mladého režiséra Jiřího Mádla. Po několika letech příprav Němec zahájil natáčení s Mádlem na filmovém festivalu v Cannes v létě 2015, kde zaznamenali osudový rok 1968. Právě události roku 1968, jak je Němec prožil na festivalu v Cannes, jsou ústředním bodem vyprávění filmu Vlk z Královských Vinohrad. Tři zástupci české nové vlny včetně Němce měli tehdy šanci získat Zlatou palmu. Levicoví francouzští filmaři v čele s Jean-Lucem Godardem, François Truffautem a Louisem Mallem ale pod vlivem revolučních studentských bouří festivalovou soutěž předčasně ukončili. Osudovou ránou Němcovy slibné mezinárodní kariéry byl příjezd ruských tanků do Prahy. Jiří Mádl vzpomíná na režiséra Jana Němce s úctou: „Bylo mi potěšením s panem Němcem pracovat, užíval jsem si každý den, jak jen to šlo. Bylo mi ctí.“

Roli režiséra – vypravěče – ztvárnil Karel Roden, který již v minulosti několikrát s Janem Němcem spolupracoval, například na výjimečném autobiografickém filmu Noční hovory s matkou (2001) nebo na celovečerních projektech Holka Ferrari Dino (2009) a Heart Beat 3D (2010).

„Kromě Cannes se film se natáčel v Praze, v New Yorku, v Californii, i na festivalu v Karlových Varech, kam se ve vzpomínce na Jana Němce symbolicky film vrací.“ říká producent filmu Tomáš Michálek.

Dokončovacích prací se ujal pomocný režisér Tomáš Klein spolu s dramaturgem a kreativním producentem Jakubem Felcmanem a střihačem Josefem Krajbichem, s nimiž Němec pracoval na hrubém střihu. Kameramanem snímku byl Němcův dlouholetý spolupracovník Jiří Maxa. Dokončení filmu probíhalo za pomoci Němcovy manželky – Ivy Ruszelákové. „Jan Němec přizpůsoboval kinematografii těm prostředkům, které pro něj byly dosažitelné, nikoliv naopak - žádný železný scénář, žádné ustálené vyprávěcí normy. Proces vzniku filmu byl živý a neustále se proměňující proud. Všechno podřízené hlavní myšlence, netvořil žádné obskurní filmy pro úzkou skupinu diváků. Tvořil filmy pro všechny, ale tak aby nehypnotizoval, aby budil, provokoval, vzrušoval, rozrušoval.”, uvedl Jakub Felcman.

Snímek získal v hlavní soutěži 51. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Zvláštní uznání poroty. V rámci slavnostního závěrečného ceremoniálu ve Velkém sálu hotelu Thermal v sobotu 9. 7. 2016 ocenění převzal producent Tomáš Michálek.

„Toto ocenění je pro nás nesmírně důležité a plní vyřčené přání Jana Němce vrátit se na karlovarský festival s filmem a získat cenu. Věřím, že toto Zvláštní uznání Vlku z Královských Vinohrad dodá na cti jako celé tvorbě Jana Němce, který je a zůstane ikonou československé kinematografie. Mezinárodní filmový festival v Rotterdamu v roce 2017 vzdá režisérovi poctu ucelenou retrospektivou, kde Vlk z Královských Vinohrad bude uveden v mezinárodní premiéře. Doufám, že jeho cesta bude alespoň tak dlouhá jako život Jana Němce, který by s námi oslavil 12. července 2016 i své osmdesátiny,“ sdělil Tomáš Michálek

Film vznikl v produkční společnosti MasterFilm v koprodukci s Českou televizí, postprodukční společností UPP, francouzskou společností BocaLupo Films a slovenskou Media Film, za podpory Státního fondu kinematografie a Audiovizuálního fondu Slovenské republiky.

„Jan Němec celý svůj život experimentoval s filmem a hledal jeho hranice. Byl to tvůrčí člověk, který nechtěl, aby film posloužil jemu a nějaké jeho kariéře, ale aby on posloužil filmu a něco změnil, posunul… Myslím, že otisk toho všeho nese i jeho poslední film, na kterém měla Česká televize tu čest podílet se také.” Helena Uldrichová, vedoucí Filmového centra.