00:00:01 Prvním ostravským hercem,

00:00:03 který mohl vstoupit po projekci

00:00:05 do hlavního promítacího sálu evropského filmového festivalu

00:00:09 v Cannes,

00:00:11 byl Michal Przebinda. O jeho cestě

00:00:13 z Ostravy do Cannes a zpět se se dozvíte v následujícím

00:00:17 vydání Salónu moravskoslezského.

00:00:19 ZNĚLKA

00:00:35 Dobrý večer. Ravennskými mozaikami

00:00:38 zdobili staří mistři v 5. a 6. století

00:00:41 kostely a baziliky v Itálii.

00:00:43 Jejich přesné kopie vyrobili v 50. letech italští restaurátoři

00:00:48 a museli se při tom držet postupů starých mistrů.

00:00:51 Kopie jsou u nás poprvé k vidění v olomouckém Arcidiecézním muzeu.

00:00:56 Ravennské mozaiky vám v průběhu dnešního Salónu

00:00:59 ještě ukážeme a představíme také olomoucké Arcidiecézní muzeum.

00:01:05 Na festivalu Divadelní Flora v Olomouci,

00:01:08 kde se představovaly soubory

00:01:10 kamenných scén Moravy a Slezska, divák viděl balet, činohru, operu

00:01:15 i dětská představení. Studenti teatrologie však

00:01:18 poukazují na to, že dramaturgie festivalu

00:01:21 neposouvá divadelní život ve městě nikam dál a navíc že dusí

00:01:25 jiné divadelní aktivity v Olomouci.

00:01:29 Na kulturní historii bohaté město Olomouc není v posledních

00:01:33 letech zrovna divadelním nebem. Možná proto, že klíčovým slovem

00:01:38 divadla

00:01:39 je slovo komunikace. V Divadelní Floře připojili

00:01:42 pořadatelé seminář s ambiciózním titulem

00:01:45 "V divadle na konci tisíciletí".

00:01:48 Olomouc je divadelně mrtvé město. Za poslední sezónu jsem neměl

00:01:52 jedinou motivaci jít tady do divadla.

00:01:55 Repertoár mi připadá chudý, nezáživný. Jako strnulá instituce,

00:01:59 která ve srovnání s Brnem nebo Ostravou hluboce zaostává.

00:02:04 Můžete se k tomu vyjádřit?

00:02:06 Davide, nezdvihnete hozenou rukavici?

00:02:10 Nějaká komunikace tady v Olomouci je velmi složitá,

00:02:18 respektive neexistuje. Zpráva, která k nám dolehla je,

00:02:24 že je poptávka po festivalu. Že tady chybí festival

00:02:28 alternativního divadla. Na to jsme zareagovali

00:02:32 a tím jsme se utvrdili v tom, že máme šanci,

00:02:35 pokud vypracujeme projekt, nějaké peníze na to dostat.

00:02:41 Uspořádat divadelní život ve městě se nedaří.

00:02:45 Například o umělecké úrovni olomoucké činohry

00:02:48 se vedou s odbornou veřejností dlouholeté spory.

00:02:53 Naše spolupráce s Univerzitou Palackého,

00:02:56 s katedrou teatrologie,

00:02:58 je ve dvou rovinách. V první je ta, že v naší

00:03:02 umělecké radě sedí přímo profesoři teatrologie,

00:03:05 a v druhé rovině je v souběžných akcích

00:03:10 jako třeba dnešní seminář...

00:03:13 -Jaká byla konkrétní spolupráce mezi místními teatrology

00:03:16 a divadlem při organizování této přehlídky?

00:03:20 Především to je akce divadla, takže katedra se na organizaci

00:03:27 přehlídky nijak nepodílela.

00:03:29 Myslím, že inspirace by měla vycházet z lidí,

00:03:33 kteří se o festival starají.

00:03:38 Co se týče samotné Divadelní Flóry, jde o způsob,

00:03:41 jakým se věci dějí.

00:03:43 Pro hostující soubory je přehlídka jen obyčejnou zájezdovou štací.

00:03:48 Ke vzájemnému setkání mezi divadly vůbec nedojde.

00:03:52 Mladí lidé v Polsku žijí více divadlem než u nás.

00:03:56 V českém kontextu, kde pořád ještě doznívá motor českého

00:04:01 národního obrození, dosáhnout toho,

00:04:04 aby divadlo nebylo považováno za hlásnou troubu

00:04:08 jakýchkoli idejí, za výchovnou instituci,

00:04:12 to samo o sobě je velice obtížné.

00:04:16 UKÁZKA PŘEDSTAVENÍ

00:04:18 -Obtížné nemusí znamenat neuskutečnitelné.

00:04:21 Třeba se jen stačí rozhlédnout

00:04:23 jak to dělají jinde. Možná jinak, možná lépe.

00:04:28 Domnívám se, že přehlídky na Moravě či v Čechách a v Polsku

00:04:34 jsou velmi odlišné. Na festivalech v Polsku

00:04:39 je celá koncepce vedená pracovně. Je to otevřené diskusní pole

00:04:46 mezi herci a diváky tak, že všichni tvoří jeden kolektiv.

00:04:53 -Před 2 lety jsem zpracovala projekt přehlídky

00:04:58 studentů hereckých škol, o kterém jsem se domnívala,

00:05:07 že bude mít svoje místo, svoji platnost.

00:05:14 Jednak proto, že Olomouc je

00:05:16 univerzitní město, jednak že tu je katedra dějin

00:05:20 dramatických umění. Festival studentů hereckých škol

00:05:26 skončil na financích.

00:05:29 Jak dlouho reflektujete situaci v moravských divadlech?

00:05:34 Absolvovali jsme přehlídky v Brně, v Ostravě. Najednou je nějaká

00:05:39 přehlídka v Olomouci, o které nikdo moc neví proč se koná.

00:05:43 Jsou na to peníze od Telekomu, ale idea mi nějak uniká.

00:05:48 -Pane řediteli, mohl byste nám představit

00:05:53 dramaturgickou koncepci olomoucké přehlídky?

00:05:56 Olomoucká přehlídka Flóra 98 je festivalem vícesouborových

00:06:03 moravských divadel. Protože to je druhá přehlídka,

00:06:08 nemá stanovenou přesnou koncepci.

00:06:15 -Při chvále vší nabídkové pestrosti, posouvá takovýto festival

00:06:20 úroveň divadelní tvorby ve městě někam dál?

00:06:25 Pokud bychom se měli do budoucna zamýšlet nad nějakým festivalem

00:06:31 v Olomouci, a to už nemusí být festival alternativního divadla,

00:06:37 nebo nějak žánrově vymezeného, myslím, že by se to mělo odvíjet

00:06:44 od jednoho hlavního bodu. Od vzájemné komunikace

00:06:50 mezi olomouckými divadelníky, a nejen mezi nimi,

00:06:55 ale i mezi zástupci města Olomouce.

00:07:00 UKÁZKA

00:07:04 Téměř každé vícesouborové divadlo na Severní Moravě a ve Slezsku

00:07:09 má svou vlastní divadelní přehlídku. Jsou-li však festivaly

00:07:13 pouhými výkladními skříněmi nazkoušených kusů

00:07:16 bez potřeby vzájemného tvůrčího dialogu,

00:07:19 je na místě se ptát:

00:07:21 "Přispívají k růstu českého divadla?"

00:07:24 Co se týče festivalů vůbec, připadá mi poněkud ošemetné

00:07:28 se uzavřít do nějakého regionu a nereflektovat ostatní tvorbu.

00:07:35 Je to problém celého českého divadla.

00:07:51 Když měl před rokem na Janáčkově konzervatoři v Ostravě

00:07:55 svůj absolventský koncert klavírista Martin Kasík,

00:07:59 nikdo netušil, že už letos vyhraje klavírní soutěž Pražského

00:08:03 jara.

00:08:05 Mimochodem, 40 let to nedokázal žádný český klavírista.

00:08:09 Pedagogové Janáčkovy konzervatoře se domnívají,

00:08:12 že svého velkého úspěchu se dočkají také 3 čerství

00:08:16 absolventi oboru kompozice: Beáta Morávková, Markéta Dvořáková

00:08:20 a Vladimír Figar.

00:08:22 Své absolventské skladby tvořili studenti každý sám.

00:08:26 Bez vzájemné spolupráce nebo ovlivňování.

00:08:29 Přesto jsou skladby natolik provázané,

00:08:32 že je na absolventském koncertě

00:08:35 zahrála Janáčkova filharmonie jako jednu symfonickou báseň

00:08:39 s názvem "Třikrát o tomtéž".

00:08:42 První věta "O tomtéž", to je Beáta Morávková,

00:08:45 to je pocit hudebních zvuků, které se převalují

00:08:52 a dojde ke krásnému optimistickému závěru,

00:08:57 i když tam není žádné dur, žádná klasická forma optimismu.

00:09:05 Ale ono to z toho vyplyne. To je prostě její pohled.

00:09:09 Jsem Beáta Morávková, pocházím z Vendryně,

00:09:12 narodila jsem se tam a bydlím tam doteď,

00:09:15 studuji v Ostravě na Janáčkově konzervatoři kompozici

00:09:19 a letos budu končit své 6leté studium.

00:09:23 HRAJE ORCHESTR

00:09:33 Markéta se před měsícem vdala, její manžel hraje na basu.

00:09:39 Její skladba je skladba, která jde.

00:09:47 Od začátku do konce, je cílevědomá, je cílená k tomu,

00:09:52 že se vysloví. Je to od prvního taktu.

00:09:57 Teď jedeme do Studénky, protože tam každý pátek učím

00:10:01 malé děti, učím tam keyboardy a klavír.

00:10:04 Původně jsem se hlásila na herectví, komisi jsem zahrála svoji písničku

00:10:17 a zeptali se mě, proč nechci studovat skladbu.

00:10:22 Tak jsem na ně akorát vyvalila oči,

00:10:25 vůbec jsem nevěděla, o co jde,

00:10:27 a příští rok jsem se hlásila na skladbu.

00:10:30 HRAJE ORCHESTR

00:10:42 -Láďa Figar v poslední části "O tomtéž", to je nádhera.

00:10:49 Začíná to humorně, s nadhledem,

00:10:53 velice se mi líbí, že to končí smířlivě,

00:10:57 poslední takt je vlastně 6 taktů pauzy.

00:11:03 Jsem Vladimír Figar, letos končím studium kompozice

00:11:09 na Janáčkově konzervatoři v Ostravě.

00:11:14 Bydlím v Bobrovníkách, což je malá vesnice nedaleko Hlučína.

00:11:22 Je to o tomtéž. Jsou to mladí, pěkní, zdraví lidé,

00:11:26 kteří vidí, co se kolem nich děje,

00:11:32 vědí, co se děje v nich a najednou vyvstal pocit sdělit to

00:11:39 dál.

00:11:40 Měl by to být vtip. Třikrát o tomtéž,

00:11:43 i když jsme zřejmě každý jiný. To je velice vtipné.

00:11:47 Myslím, že to v těch skladbách taky je. U nás všech tří.

00:11:52 Myslím, že skladba každého autora

00:11:55 vyjadřuje jeho vnitřní svět. Každého člověka takový, jaký je.

00:11:59 I ty naše 3 skladby byla každá jiná, každá vyjadřovala svého autora.

00:12:06 Moje poslední skladba je trochu ovlivněna minimalismem

00:12:10 a trochu jazzem.

00:12:13 HRAJE ORCHESTR

00:12:21 Když přijde někdo na koncert a uslyší Beethovena,

00:12:26 tak se nad tím nijak nepozastavuje a říká si, jo, to je klasika.

00:12:31 Potom uslyší skladbu napsanou třeba v roce 1995

00:12:35 a je to pro něj hodně cizí. Je těžké pro lidi,

00:12:40 kteří se zvlášť muzikou nějak nezabývají,

00:12:44 poslouchat hudbu 20. století.

00:12:48 Chtěla bych se hudbou živit. Nevím, jestli to půjde,

00:12:53 ale věřím tomu. Nikdy bych nechtěla dělat nic jiného.

00:12:57 Děkuji.

00:13:00 HRAJE ORCHESTR

00:13:06 Když neskládám, dělám všecko možné.

00:13:09 Baví mě paličkování, těším se, až vytáhnu kolo

00:13:13 a budu jezdit na kole, plavat, přijde léto, to je super,

00:13:19 už se nemůžu dočkat, až skončí škola.

00:13:22 Tak, jdeme do sarpa, allegretto, poslední část...

00:13:27 Raz, dva, tři, papa papa. No, celou tu část.

00:13:33 Až po to moderatto.

00:13:42 Mám raději nástroje, které nemají nic společného

00:13:46 s elektřinou.

00:13:50 To je hloupost. Prostě normální živé nástroje,

00:13:54 které umí vytvářet krásný tón. Elektronické nástroje

00:14:00 mi připadají studené. Nedá se do toho vložit

00:14:05 žádný cit.

00:14:07 Druhé místo bylo? Od 95 partu. Jo...

00:14:11 To je 95.

00:14:15 Taková příležitost, napsat něco pro symfonický orchestr,

00:14:22 to se mi asi už v životě nenaskytne. Je to šílený zážitek

00:14:31 slyšet ve svých 20ti letech skladbu v podání

00:14:37 velkého symfonického orchestru. To se mi opravdu už nestane.

00:14:42 HRAJE ORCHESTR

00:14:55 Mně už to bylo dáno od malička. Rodiče už předem věděli,

00:14:59 že ze mě bude, nebo musí být muzikant.

00:15:03 Otec to tak chtěl. Rodina by to nepřenesla přes srdce.

00:15:08 HRAJE ORCHESTR

00:15:16 Musím říct, že mě to baví a shlédl jsem se v tom.

00:15:21 Tímto povoláním, skladatelstvím, se asi živit nedá,

00:15:29 počítám s tím, že třeba budu učit v hudebce,

00:15:35 to mě baví, pracovat s malými dětmi.

00:15:38 Nebo tím, co se naskytne. Nevím. Život přináší náhody.

00:15:43 Já můžu být vším tím, čím chci.

00:15:46 Ale můj sen je hrát, mít kapelu.

00:15:51 Kapelu mám už teď. Hraju jazz, nějak se snažím jít

00:15:58 ve šlépějích otce. A to bych chtěl dělat.

00:16:05 Jinak bych měl být zručným učitelem.

00:16:09 V dnešní době se to už možná trochu prolomilo.

00:16:13 Už nejsou jenom skladatelé, ale s emancipací ženy

00:16:16 přišlo, že jsou i skladatelky. A není to nic neobvyklého,

00:16:21 přestože se setkávám s takovýma reakcemi.

00:16:24 Ty jsi holka a jsi skladatelka? To je zvláštní.

00:16:27 HRAJE ORCHESTR

00:16:32 Jednak je to obrovská odvaha, ale i obrovská dřina.

00:16:36 Jsou to měsíce a měsíce práce. Vymýšlíte notičku po notičce

00:16:41 a potom během čtyř, pěti minut skladba skončí

00:16:44 a rozplyne se a nic... Potlesk.

00:16:49 POTLESK

00:17:00 S myšlenkou založit v Olomouci Arcidiecézní muzeum,

00:17:04 si poprvé zahrával kardinál Furstenberg

00:17:07 na konci 19. století.

00:17:08 Chtěl, aby rozsáhlé umělecké sbírky zdejšího arcibiskupství

00:17:13 byly zveřejněny a neležely jenom ve skladech.

00:17:16 Uskutečnění této myšlenky překazily dvě světové války.

00:17:20 A po válkách se u nás nebylo radno chlubit

00:17:23 křesťanskou tradicí. A tak od nápadu kardinála,

00:17:26 založit Arcidiecézní muzeum v Olomouci,

00:17:29 uběhlo více než 100 let.

00:17:34 Arcidiecézní muzeum, které nedávno v Olomouci vzniklo,

00:17:38 představuje jednu z nových forem vztahu státu a církve.

00:17:42 Církev poskytne umělecké sbírky a objekty,

00:17:45 stát zajistí jejich správu a odbornou péči.

00:17:49 Zvláštnost, nebo jedinečnost, Arcidiecézního muzea v Olomouci,

00:17:53 spočívá především v tom, že bude první takovou institucí

00:17:57 v naší zemi.

00:18:00 Důkladně poznanou částí arcibiskupských sbírek

00:18:04 je obrazová kolekce. Nejzevrubněji byla zatím

00:18:08 zpracována italská sbírka a vrcholem expozice

00:18:12 a této sbírky je obraz Madona s rouškou

00:18:16 Sebastiana Lucianiho, zvaného Sebastiano del Piombo.

00:18:21 Je to velmi vzácné umělecké dílo s michelangelovskými rysy.

00:18:27 Dostalo se do arcibiskupské kolekce složitými cestami

00:18:33 přes sbírku anglického krále. Původně bylo malířem věnováno

00:18:38 papeži Klementu IX. v roce 1525.

00:18:43 Mezi další díla, která patří k vrcholu této kolekce,

00:18:50 můžeme zařadit tento benátský obraz, což je Madona s dítětem

00:18:57 mezi sv. Janem Křtitelem a sv. Jakubem větším,

00:19:01 od Bonifazia di Pitati, zvaného Bonifazio Veronese.

00:19:07 Rozsah olomouckých sbírek je srovnatelný

00:19:11 snad jen s velikostí sbírky Národní galerie v Praze.

00:19:15 Patří k nejhodnotnějším ve střední Evropě.

00:19:18 Vzácná díla budou postupně vystavena

00:19:20 v olomouckém Přemyslovském paláci. Do roku 2005 by se muzeum

00:19:25 mělo rozšířit také do okolních budov,

00:19:27 které teď čeká rozsáhlá rekonstrukce.

00:19:31 Před vchodem do hlavního sálu největšího filmového

00:19:35 festivalu v Cannes, je roztažený speciální

00:19:38 červený koberec. Právo projít se po něm

00:19:41 mají pouze tvůrci a aktéři, jejichž filmy se v sále promítají.

00:19:45 Letos se po koberci prošla Sharon Stone, Bruce Willis

00:19:49 a Michal Przebinda. Jinak též představitel

00:19:52 hlavní role nového černobílého českého filmu režiséra

00:19:56 Oskara Reifa - Postel.

00:19:57 -Je neděle, 17. května, něco po osmé hodině ráno

00:20:01 a naše cesta začíná. Začínáme u našeho divadla,

00:20:04 které provozuje divadelní společnost Petra Bezruče.

00:20:09 Jestli vše půjde podle plánu, měl bych se vrátit v pátek 22. 5.,

00:20:15 abych stihl premiéru inscenace hry "Leonce A Lena".

00:20:20 Žebráckou budeme hrát dnes naposled,

00:20:23 proto nejsme v Cannes od pátku, ale jedeme tam

00:20:26 dneska v noci a měli bychom tam dorazit

00:20:29 zítra večer. Snad stihneme ten

00:20:31 poslední den, 19. května. Tak nashle.

00:20:35 -Do Cannes mohu až zítra, dnes hraji v Pardubicích.

00:20:39 To je stará herecká anekdota, která pro mě v reálu

00:20:42 dostala jiný význam.

00:20:43 Je 23:15, je po představení

00:20:46 Žebrácké opery, jsem vysprchován, odpočinut,

00:20:50 Simona nachystaná za volantem svého nádherného Seat Ibiza,

00:20:57 a nasedáme a jedeme.

00:21:01 Přes Ženevu do Cannes je to sice dál,

00:21:04 ale za to horší cesta. Schůzku v Cannes večer

00:21:07 sice nestihneme, ale za to je tu mnohé k vidění.

00:21:10 Ostatně, jak říká Bolek Polívka, muž, který spěchá,

00:21:13 je mrtvý muž. 15 minut po 23 hodině,

00:21:16 po 21 hodinách jízdy, přijíždíme do centra Cannes.

00:21:20 Jakýmsi zázrakem kolegyně Peková zaparkovala vedle hotelu,

00:21:24 kde se pořádají večerní recepce. I z toho důvodu

00:21:28 je hotel obležen fanoušky, fotografy, reportéry, policisty.

00:21:32 Aktivuji kameru a začínám pracovat.

00:21:35 V tuto chvíli se stane to, co pochopím až druhý den.

00:21:38 V Cannes jste buď hercem, novinářem nebo turistou.

00:21:42 -Nevím, co ti mám k tomu říct. Shluk lidí, mezi nimi

00:21:46 spousta slavných,

00:21:48 jenomže my nepoznáme tváře, protože jsme po

00:21:52 20 hodinách cesty úplně mrtví.
-Já jsem chtěl, abys říkala,

00:21:56 jak je důležité, abych právě tohle točil.

00:21:59 -Je strašně důležité, abys to točil,

00:22:01 protože tady jsou ti nejbohatší, nejkrásnější a nejtalentovanější.

00:22:06 -Simono, orientuj se na mě trošku.

00:22:09 Jsou trošku sprostí, oni neví ani kde je Praha.

00:22:14 Sehnat v Cannes nocleh je naprosto nemyslitelné.

00:22:20 Proto se Simonou odjíždíme do nedalekého města,

00:22:24 kde nás za pouhých 620 franků báječně ubytují.

00:22:29 Cestička do Cannes vede po široké autostrádě,

00:22:33 ale můžete zvolit i jiný způsob. Je to, pravda, poněkud dobrodružné.

00:22:41 Buď jsou v Cannes dvě party lidí,

00:22:45 jedna z nich žije v noci a druhá ve dne,

00:22:48 nebo je to parta jedna, která žije nepřetržitě.

00:22:51 V každém případě ruch nočního Cannes

00:22:54 je zcela srovnatelný s ruchem denním.

00:22:57 Když jsme přijeli před festivalové centrum,

00:23:00 našim hlavním úkolem bylo akreditovat se.

00:23:03 Problém byl v jedné maličkosti. Bez akreditace vás do centra nepustí

00:23:08 a akreditovat se je možné pouze v centru.

00:23:11 Tohle bych nezvládl. Simona Peková však ano.

00:23:14 Při vstupu do centra nás vítala velkoplošná obrazovka,

00:23:18 na které režisér našeho filmu, Oskar Reif,

00:23:21 zrovna dával rozhovor.

00:23:23 -Velké setkání. Konečně jsme se potkali

00:23:26 se Stáňou Jachnickou, jsou tady kolegové z Filmopolis.

00:23:30 To je moje budoucí hvězda, já jsem její manažerka.

00:23:36 -Dáváš jí hezké rady. To nemusíme říkat.

00:23:41 -To se mi líbí.

00:23:43 -Rád tě vidím, Oskare. Ahoj, čau.

00:23:47 -Co říkáš o filmu v Cannes? Recenze, o kterých vím, jsou

00:23:51 pochvalné.

00:23:53 -V jakém smyslu? Chválí herce, provedení,

00:23:56 říkají, že je to surrealismus, že to navazuje na filmy

00:24:01 české nové vlny, třeba na Chytilovou.

00:24:10 -Potkáváš hvězdy v ulicích Cannes? Tím, že jsme v sekci,

00:24:14 kde je soutěž vedle soutěže, tak ani moc ne.

00:24:19 Byla jsem na jednom filmu, kde hrají docela známý obličeje,

00:24:25 ty jsem ale nepotkala, protože oni většinou

00:24:33 bydlí na lodích daleko v moři a vždy přijedou rovnou sem.

00:24:40 MLUVÍ ANGLICKY

00:24:45 Tahle párty je v červeném salónku.

00:24:49 Na rozdíl od všech sálů, salónky nejsou klimatizované.

00:24:53 Tak se potíme a tváříme se při tom decentně.

00:24:56 Českou komunitu v Cannes zcela tradičně

00:24:59 posílila paní doktorka Eva Zaoralová,

00:25:01 dramaturgyně filmového festivalu v Karlových Varech

00:25:05 a filmová teoretička.

00:25:07 Při tiskové konferenci s režiséry jsem na vlastní kůži zažil

00:25:11 těžký úděl žurnalistů.

00:25:13 Naše cesta od utahaných špinavých turistů

00:25:16 po filmové hvězdy, se pomalu blíží ke svému vrcholu.

00:25:20 Bude nám dopřáno vystoupat po červeném schodišti

00:25:23 na slavnostní projekci soutěžního filmu.

00:25:26 -Takových tu je lidí, každý den.
-Tady jsme šli.

00:25:29 -Po červených schodech, támhle je kousíček

00:25:32 červených schodů vidět. Všechno je velmi přísně hlídáno.

00:25:37 HLUK

00:25:40 -Zní to jako pitomost, já vím,

00:25:43 ale věřte, těch pár minut na červených schodech,

00:25:46 je zážitek. A zatímco skutečné hvězdy nasedají

00:25:50 do mercedesů a jiných vozítek, my Češi kráčíme

00:25:53 vyrovnaným krokem na slavnostní recepci

00:25:56 do hotelu Carlton.

00:26:00 Herec Morgan Freeman byl jednou z hvězd,

00:26:03 ke které jsme se dostali až, jak se říká, na pokec.

00:26:07 K večeři se podával losos, chřest a podivně sladký moučník,

00:26:11 který, nebýt to v Carltonu, bych nevzal do úst.

00:26:15 Burgundské šedé, ročník 97, bylo naopak velmi uspokojivé.

00:26:19 A tato střídmá večeře v hotelu, který jsem pracovně nazval

00:26:23 závodkou pro bohaté, byla společenským vrcholem

00:26:27 našeho výletu.

00:26:28 -A švenkneme si na pana režiséra. Přiblížíme...

00:26:31 -Stáničko, hezky jsi tady. Já tady nesmím kouřit.

00:26:37 Netoč, to se musí vystřihnout.

00:26:41 -Pojďte!

00:26:43 Ahoj! A jdeme.

00:26:53 SMÍCH

00:27:01 -Michale, jak se tady cítíš? Skvěle.

00:27:04 A ty?
-Jako v práci.

00:27:10 Konečně jsem ta slavná klubová hvězda.

00:27:14 Afektovaná, všechno, co k tomu patří.

00:27:19 Jenom ty pořád pracuješ a nerelaxuješ.

00:27:22 -Jsou 4 hodiny ráno, konečně začíná být trochu klid,

00:27:28 dokonce i moje temperamentní kolegyně

00:27:33 už mluví potichu a pomalu. Začíná se mi to tady líbit.

00:27:38 Přesně ve smyslu bizardních sinusovek,

00:27:44 jak mluvil režisér Oskar Reif, jsme se s postupem noci

00:27:48 proměnili z film stars v bezprizorné turisty,

00:27:52 kteří nemají kde spát, nemají se kde umýt,

00:27:55 v podstatě už se těší domů.

00:27:57 -Oskare, doslechl jsem se, že film Postel se chystá

00:28:03 na evropské a světové festivaly. Pustíš nějakou informaci?

00:28:09 Postel by hned po skončení festivalu v Cannes

00:28:12 měla jet přes Paříž, Lion, Řím, Rio de Janeiro,

00:28:18 Mexiko, Athény... Zhruba takový okruh, to je jasné.

00:28:23 -Budeš cestovat se svým filmem? Myslím, že ne.

00:28:26 -Proč? Nevím, nejsem si jist.

00:28:30 -Dobrá, takže se potkáme v Heřmanově Městci

00:28:36 na Hrnci smíchu , co říkáš? Myslíš jako Nové Město nad Metují?

00:28:40 Tak tam se potkáme.
-Fajn, těším se. Děkuji, Oskare.

00:28:45 Ahoj.
-Ahoj.

00:28:46 Ano, stihl jsem a jsem tady, je pátek 22. května 1998.

00:28:52 -Leonce A Lena, sedmá premiéra sezóny 97 - 98

00:28:56 v naší divadelní společnosti. Program na další sezónu je vypsán.

00:29:01 A festival v Cannes? Byl nebo nebyl?

00:29:05 Bývalý místopředseda slovenské vlády a jedna z nejvýraznějších osobností

00:29:10 slovenského divadla, Martin Porubjak,

00:29:13 režíroval poprvé v Ostravě divadelní hru Carla Gozziho

00:29:16 Král jelenem. proč si ke spolupráci vybral

00:29:20 právě ostravskou scénu, to se dozvíte za 14 dnů.

00:29:23 Do té doby nashledanou.

00:29:26 Skryté titulky: Věra Šimarová Česká televize 2015