Archiv: Co vlastně jíme?


Cukr, sladidla, džus

26. 10. 2009

Víme, že přehánět to se slazením není pro organizmus to nejlepší. Cukr totiž stojí v pozadí mnohých zdravotních potíží. Co když si ale život osladíme hnědým cukrem? Budeme zdravější?

Autor reportáže: Iveta Fialová


Olivový olej, džemy

19. 10. 2009

Není džem jako marmeláda a není džem jako džem. To uvidíme za chvíli. A co na to Julie? Naolejuje-li mě, či nenaolejuje-li mě Julie? Pakliže mě naolejuje olivovým olejem, má mě ráda. Proč, to se dozvíme právě teď.

Autor reportáže: Iveta Fialová


Čokoláda, šlehačka, zmrzlina

12. 10. 2009

Víme, že bychom čokoládu neměli snídat, obědvat a večeřet, tedy, že bychom jí neměli jíst hodně, protože je sladká. Ale mnohdy ani netušíme, že čokoládu vlastně nejíme, a že polykáme náhražku. A to už nedostáváme do těla jen cukry, ale mnohdy také nevhodné tuky.

Autor reportáže: Iveta Fialová


Rum, slivovice

5. 10. 2009

Lihoviny jsou alkoholické nápoje, které obsahují nejméně 15 % etanolu. K jejich výrobě se smí používat jen kvasný líh, syntetický je zakázán. Abychom ale věděli, co vlastně pijeme, měli bychom si toho zjistit víc.

Autor reportáže: Iveta Fialová


Másla, margaríny, sýry

29. 9. 2009

Margarínu prý chybí pouze jediná molekula, aby z něj byla 100% umělá hmota. Tělo ho nemůže strávit a lepí se na buňky, které dusí. Tyhle horory čas od času proběhnou internetem. Máme jim věřit a vrátit se zpátky k máslu?

Autor reportáže: Iveta Fialová


Salámy

21. 9. 2009

Většinou není problém uzeniny vyrobit, ale prodat, navíc za výhodnou cenu. Dokud platí tohle heslo, může dojít ke střetu mezi kvalitou výrobku a cenou. A tak si musíme dávat pozor na to, co v obchodě vybíráme a co vlastně jíme.

Autor reportáže: Iveta Fialová


Sekty a šampaňské

14. 9. 2009

Šumivý sekt je symbol úspěchu. Křtí se jím knihy i lodě. Vítězní sportovci jím stříkají své fanoušky. Kdyby v těchto případech byla v láhvích náhražka, nikdo to nepozná. Jiné ale je, když se chceme napít.

Autor reportáže: Iveta Fialová


Špekáček

31. 8. 2009

Český špekáček je znám víc než 100 let. Vždy byl považován za vysoce kvalitní lahůdku. V roce 1891 fungovala na Zemské jubilejní výstavě v Praze kompletní strojní uzenářská dílna. Špekáčky byly na místě uzeny a prodávány s křenem a slaným rohlíkem za 8 krejcarů. Kde jsou ty časy.

Autor reportáže: Iveta Fialová


Vyhledávání v archivu reportáží