28. duben 2013

Míříme teď až na východ Ruské federace. Letos, jak se zdá, chybí jaru tady u nás v Českých zemích veškerá vehemence. A pokud jste již chladem unaveni, někde vás trápí ještě trápí zbytky sněhu a ledu, vězte, že může být mnohem hůře. Na Sibiři určitě najdete bez problémů i taková místa, kde se ještě v dubnu dají zamrzlé řeky přejet poměrně bezpečně automobilem. Jedním z takových je i metropole Jakutsk, město, jehož obyvatelé jsou zvyklí až na téměř 100stupňové rozdíly teplot mezi létem a zimou, vidíte a my tak rádi naříkáme.

„Váránasí je starší než historie, starší než tradice, starší dokonce než legendy a ještě dvakrát tak staré jako to všechno dohromady.“ To jsou slova amerického spisovatele Marka Twaina, který snad nejlépe vystihul atmosféru centra severoindického státu Uttarpradéš. Za pravdu mu nakonec dává i historické zkoumání a archeologie; lidé ve Váránasí žili už před zhruba 5000 lety, což z tohoto města dělá jedno z nejdéle trvale osídlených míst na světě.

Když se řekne pygmejové, vybaví se asi každému africký přírodní národ lidí proslulých malým vzrůstem. Ano, výškový průměr dosplěých se většinou pohybuje někde okolo 150 cm. Popravdě jsou ale výška postavy a prostý život v džungli jediné dvě charakteristiky, které řadu afrických etnik spojují. K Pygmejům se na kontinentu počítá minimálně devět odlišných skupin, které se dál dělí podle oblastí, kde žijí. Následující reportáž Martina Ruska nás zavede na východ Kamerunu, za Pygmeji kmene Baka na okraji tropického pralesa Dža.