12. února 2012

Tak, možná si teď říkáte – o čem, že to dnes Objektiv vlastně bude? Tak já to prozradím raději hned – máme tu speciál o dvou kolech – ano chcete-li o bicyklu. O tom nejjednodušším ale zároveň snad nejgeniálnějším dopravním prostředku. Začínáme tedy v sedle a míříme, jak řečeno, do Londýna. Tady trápí cyklisty podobně jako v Česku časté krádeže a nepochopení řidičů. Robustní Londýn nakonec nebyl nikdy považován za typické město vyznavačů jízdy na kole. Mnohé se ale mění. Nedávno tu zavedli síť samoobslužných půjčoven. A daří se tu také subkultuře, která cyklistiku povýšila na životní styl. Potkáte je třeba na malém tržišti ve čtvrti Hackney. Stojí tam starý dvoupatrový autobus předělaný na Cyklistickou knihovnu.

A jedeme dál. Do města, pro které je kolo poznávacím znakem a které dalo dokonce jednomu typu citybajků jméno. Ano, čeká nás Amsterodam. Nizozemská metropole – v jistém smyslu něco jako Polabí, Hradec Králové nebo Svitavy. Místní tady jezdí na kole do práce, do školy, na rande i na důležitá jednání. V malém, ale spletitém městě se zkrátka bez dvou kol neobejdete. Je to styl života a samozřejmě, u obchodně nadaných Vlámů obzvlášť, i dobrý byznys.

Ono se říká, až se zima zeptá… my se ale v dnešním Objektivu posunujeme o něco dál a konstatujeme, až se jaro zeptá? Dovolím si v této souvislosti parafrázovat jeden dějinný výrok: Neptejte se, co může udělat vaše kolo pro vás, ale ptejte se, co vy můžete udělat pro své kolo. Nechte si to projít hlavou a vězte, že jsou místa, kde to mají cyklisté a cyklistika nesrovnatelně těžší než u nás. Moskva k nim rozhodně patří a Pavel Vondra to osobně doloží.