19. prosince 2010

Teď už míříme na hranice mezi Brazílií a Argentinou. A začneme prastarou legendou. Bylo to asi takhle: Bojovník jménem Caroba z kmene Quaraní ve své kanoi unesl svou lásku – krásnou Naipur. Jak už to tak ale bývá nebylo to jen tak. Zamiloval se do ní totiž také pán pralesa. Když zjistil, co má mladý bojovník za lubem, nechal před mladou dvojicí propadnout dno řeky. Oba milenci se zřítili do propasti a Naipur se proměnila ve skálu, z jejího miláčka se stal strom. Tak takový je příběh vodopádů Iguazů. Víc už nám o nich prozradí náš spolupracovník Jan Mašát.

Představte si, že známá moravská cukrovinka zvaná štramberské uši je vzpomínkou na doby, kdy Moravu pustošili Tataři a svým zajatcům uřezávali uši. Kruté, co říkáte. Dnešní Tataři zdaleka nejsou tak nebezpeční. Když jim prý třeba vyprávíte o česká zálibě v tatarském bifteku, tak jen nechápavě vrtí hlavou. Dokonce nikdy neslyšeli o nikom, kdo by jedl syrové maso. Tatarstán je autonomní republikou Ruské federace a jeho kultura momentálně zažívá velké obrození. Pro cestovatele je určitě jednou z nejzajímavějších částí Ruska. Vydala se tam i naše moskevská zpravodajka Barbora Šámalová.

Čeká nás i soutěžní otázka, zůstaneme ve Francii. Víte, jaké je hlavní město burgundského kantonu?
A) Dijon
B) Bon
C) Fotne

Máme poslední adventní neděli. A v tento slavnostní čas se podíváme do Švýcarska, jak prožívají Advent tam. Vezme nás tam kolega David Miřejovský. A jaké jsou jeho poznatky? Švýcarský Advent je o čokoládě, svařeném víně, ale je také nečekaně střízlivý. Uvidíte sami. Míříme přímo do centra Zurichu.