7. června 2009

Když v 15. století hledali Portugalci cestu do daleké Indie, přistáli tak trochu omylem u břehů dnešní Ghany. A právě tam se teď vydáme i my. Už tehdy bylo mořeplavcům jasné, že objevili neuvěřitelně bohatou oblast. Malou osadu na pobřeží nazvali romanticky Elmína. Na mapě se poprvé objevila v roce 1471. A jak to v Elmíně vypadá dnes? Je považováná za jedno z nejkrásnějších míst celé západní Afriky. Najdete tu ale i místa, která připomínají temnou historii obchodů s otroky.

Následující minuty budou patřit lodím a vydáme se za nimi do Íránu. Dokonce se teď s Objektivem podíváme do jedné dílny, kde lodě vyrábějí úplně stejně jako před stovkami let. Řemeslo se dědí z generace na generaci. Snad jen s vyjímkou toho, že plachty nahradily motory. Kvalitu lodí prý znalec pozná na první pohled, proto není divu, že pořídit si dřevěnou loď není v Íránu zrovna levné. A jak dloho se taková loď staví? Klidně i několik let.

A v Íránu teď ještě zůstaneme, ukážeme vám teď práci českých jeskyňářů. Možná jste tu nemalou senzaci, která se jim povedla před třemi lety, zaznamenali i vy. Na ostrově Kešm v Perském zálivu tehdy objevili nejdelší solnou jeskyni na světě – jeskyni Tří naháčů, zkráceně se jí říká 3N. Část ostrova se tak stala Národním geoparkem a je registrovaná v databází UNESCO. A čestí jeskyňáři jako by neměli objevů dost – expedice, kterou nazvali Namak, což v perštině znamená sůl, pokračovala i letos. Tentokrát jeskyňáře zajímalo solné pohoří Zagros.

Pro potřeby soutěže zůstaneme v Íránu – víte, jak dlouhá je Jeskyně Tří naháčů?
A) 6580 m
B) 8580 m
C) 9580 m