5. června 2018

Jednota v oblasti migrace se v Evropské unii hledá těžko a reforma azylového systému se tak znovu odkládá. Na jednání ministrů vnitra v Lucemburku se ministři vnitra opět nedohodli hlavně na přerozdělování uprchlíků, které silně protlačuje třeba Itálie a silně odmítají státy V4.Je vůbec možné dosáhnout kompromisu? A když se to Evropě nepovede, bude se zase přehlasovávat?Jak probíhalo jednání v Lucemburku nám zprostředkuje náš zpravodaj Lukáš Dolanský. Téma pak probereme s poslanci Jaroslavem Bžochem /ANO/ a Radkem Kotenem /SPD/.

Své představy o chystané vládě a hlavně jména jejích ministrů za ČSSD dnes na Pražském hradě konzultoval šéf strany Jan Hamáček s prezidentem Zemanem. Probrali prý všechna jména a všechna také zůstávají ve hře, tvrdil Hamáček po schůzce a odmítl tak, že by hledal alternativu například za prezidentem kritizovaného kandidáta na ministra zahraničí Miroslava Pocheho. Co si o něm s prezidentem řekli, ale Hamáček blížeji komentovat nechtěl.Může se chystaná vláda zadrhnout na jednom jméně ministra? Kdo nakonec ustoupí? A jak se daří vládnímu vyjednávání v době, kdy proti chystané vládě i proti krokům prezidenta v ulicích českých měst opět protestovaly tisíce lidí?Téma pro komentátora Hospodářských novin Petra Honzejka.

Prezident Putin vyjel, poprvé po svém znovuzvolení, do západní Evropy. K symbolické návštěvě si vybral Rakousko, které je dlouhodobě nakloněné blízké spolupráci s Ruskem. S prezidentem Van der Bellenem i kancléřem Kurzem jednal Putin hlavně o sankcích, které proti sobě navzájem Rusko a západní státy zavedly a politici se shodli, že současný stav poškozuje všechny. Kancléř Kurz pak věštil, že uklidnění situace na Ukrajině by mohlo otevřít cestu k rušení sankcí a mohlo by se to stát už v době rakouského předsednictví EU, které začne za měsíc.Čeho chtěl Putin v Rakousku dosáhnout? A je skutečně na obzoru rušení vzájemných sankcí?Zeptáme se bývalého velvyslance v Rusku a na Ukrajině Jaroslava Bašty /ČSSD/.

Írán začne budovat nové centrifugy na obohacování uranu. Jadernou dohodu tím prý neporušuje, ale zároveň si otevírá cestu k rychlejšímu pokroku v případě, že by se ujednání rozhodly po vzoru Spojených států vypovědět i další země.Do jaké situace se svět dostává a proč byla z pohledu USA jaderná dohoda špatná, se zeptáme náměstka amerického ministra zahraničí Andrew Peeka.