8. ledna 2018

Vláda doladila programové prohlášení – na poslední chvíli tam přidala třeba návrh všeobecného referenda nebo jízdy vlakem zdarma pro studenty a důchodce. S dokumentem půjde ve středu sněmovnu žádat o důvěru. Už zítra se ale sejde její mandátový a imunitní výbor, který má na stole žádost o vydání poslanců Babiše a Faltýnka v kauze Čapí hnízdo. Ta dostala nový spád se zprávou OLAFu, kterou už kromě části poslanců viděli i redaktoři Hospodářských novin a podle nich se v ní píše o podvodu, ohrožení finančních zájmů EU a podávání nepravdivých a neúplných informací. Premiér Babiš to nechtěl komentovat s tím, že zítra se se zprávou seznámí jeho právníci.Co má v plánu nová vláda? Dostane k tomu vůbec prostor? A jak moc ji ovlivňuje kauza Čapí hnízdo, mířící na jejího premiéra?Zeptáme se dvou poslanců a členů mandátového a imunitního výboru sněmovny: Heleny Válkové /ANO/ a Miroslava Kalouska /TOP09/.Zprávu OLAFu a vládní plány pak rozebereme s reportérem Hospodářských novin Tomášem Perglerem a politologem Kamilem Švecem.

Německé vládní námluvy pokračují – o víkendu začaly mezi CDU/CSU a SPD tzv. sondovací rozhovory, které by měly do konce týdne vyjasnit, jestli vůbec a případně jak spolu strany chtějí vládnout. Vítěz voleb, konzervativní unie, prosazuje velkou koalici, ta se ale minule sociálním demokratům politicky nevyplatila, a tak prosazují spíš podporu menšinové vlády. Situaci navíc komplikuje to, že šéfové stran – Angela Merkelová i Martin Schulz mají po volbách oslabenou pozici a jednota se i v jejich stranách hledá těžko.Jak dlouhá bude ještě cesta k německé vládě a jak nezvyklá je pro německé politiky současná situace, probereme s politologem Vladimírem Handlem.

Nejvýš za 4 léta se dostaly ceny ropy na začátku roku 2018 – v posledních 14 dnech celkem přidaly přes 5 %. Nahoru je popohnaly nižší zásoby suroviny ve světě, slabší dolar i obavy z politického vývoje u některých klíčových těžařů. Sociální nepokoje zatřásly 3. největším členem kartelu OPEC – Íránem a ve Venezuele srazila ekonomická krize těžbu na nejnižší úroveň za 30 let. Analytici ale zároveň upozorňují, že pokud se situace v obou zemích dramaticky nezhorší, ceny ropy půjdou naopak spíš dolů s tím, jak se naopak stále zvyšuje těžba z břidličných polí USA.Jak moc se rozhýbaly ceny ropy a jaké politické a ekonomické dopady ve světě to může mít, rozebereme s ekonomem Františkem Bostlem.