20. října 2017

Velkou agendu měl na stole summit osmadvacítky v Bruselu, ovšem výsledky jednání výrazné nejsou. K posunu došlo v otázce azylového systému a migrace, ve kterém se překvapivě zdá, že Brusel přešel na stanovisko států V4 a chtěl by napříště místo přehlasování o věci rozhodnout jednomyslně. Jednalo se i o brexitu, ale přes výzvy premiérky Mayové se rozhovory do druhé fáze hned tak neposunou. Podle zbytku státníků situace není připravená a svolili tak jen k zahájení příprav. Pokračovat by se mělo i v jednání s Tureckem, ale s tím, že nové kapitoly přístupových rozhovorů se otvírat nebudou.Přijde reforma unie v migrační politice, ale hlavně v principu schvalování sporných otázek? A stihne se vůbec dojednat brexit v jiném režimu než „autopilotním“, který stanovuje Lisabonská smlouva?Budeme se ptát státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře /ČSSD/, ředitele think-tanku Evropské hodnoty Radka Hokovského, analytika Asociace pro mezinárodní otázky Kryštofa Kruliše a spolupracovníka ČT v Londýně Ivana Kytky.

Před 25 lety vypukla krvavá válka na Balkáně. Střílet se tehdy začalo ve Slovinsku, Chorvatsku a hlavně v Bosně a Hercegovině. Tam si nejhorší konflikt od konce 2. světové války vzal za oběť na 100 000 lidských životů a statisíce lidí musely opustit domovy. Symbolem se stal hlavně masakr ve Srebrenici, kde srbská armáda povraždila na 8 000 muslimských Bosňáků.Jak složité je vyšetřovat tamní válečné zločiny a jak moc jsou na Balkáně hrůzy války přítomné, se budeme ptát bývalého vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimíra Dzura.