6. října 2016

Pařížská klimatická dohoda platí – podle OSN už ji ratifikovalo přes 70 zemí, které dohromady produkují skoro 57 % globálních emisí. Tím byly splněny podmínky pro její spuštění a odstartovala tak třicetidenní lhůta, po které začne platit. Mezi těmi, kdo dohodu ratifikovali jsou klíčoví hráči – Čína, Spojené Státy, Indie a prošla už taky přes unijní ministry životního prostředí a europarlament. V dokumentu se bohaté i chudé země zavázaly k tomu, že společným úsilím zabrání oteplování planety – to by nemělo překročit 2 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou. Celkově dokument, který má nahradit Kjótský protokol z roku 1997 přijalo 185 zemí.
Je dohoda úspěchem světového společenství, neambiciózním pošlapáním nadějí, nebo přímo zbytečným a škodlivým plánem? Probereme to v debatě s exministrem životního prostředí Bedřichem Moldanem, ekonomem a analytikem Markem Loužkem a programovým ředitelem Hnutí DUHA Jiřím Koželouhem.

Slovensko chystá státní smutek a pohřeb exprezidentovi Michalu Kováčovi, který včera zemřel. Ode dneška už lidé v prezidentském paláci, který svěsil vlajky na půl žerdi, zapisují vzkazy do kondolenční knihy. Michal Kováč byl první hlavou samostatného Slovenska od roku 1993 až do roku 1998. Z jeho funkčního období si lidé vybavují hlavně spory s tehdejším premiérem Vladimírem Mečiarem, ve kterých Kováč hájil proevropské a demokratické postoje. A Slováci si vzpomenou i na dosud nevyjasněný únos Kováčova syna do Rakouska v roce 1995. Z akce byla podezřívána slovenská tajná služba, ale vyšetření případu zastavila amnestie udělená v roce 1998 Vladimírem Mečiarem.
Éry Slovenska před, za i po konci působení Michala Kováče v politice porovná redaktor Lidových novin Robert Schuster.