27. září 2016

Američtí voliči viděli první televizní debatu kandidátů na úřad prezidenta Spojených států. Hodinu a půl trvající duel si nenechalo ujít na 80 milionů lidí – podle všeho nejvíc v historii prezidentských debat, přesto analytici čekali ještě vyšší čísla. Po debatě se zase většinou shodli na tom, že lépe z ní vyšla Hillary Clintonová, která byla připravenější i obratnější v argumentaci. Útočnější Donald Trump si pak postěžoval na průběh duelu – prý měl zltumený mikrofon a moderátor Lester Holt byl zaměřen proti němu.
Co všechno v debatě zaznělo, co všechno při ní vlastně hraje roli, jaký význam může mít v celých volbách a co napovídá o dalším směřování Spojených států? Probereme s naším zpravodajem v New Yorku Martinem Řezníčkem, amerikanistou Milošem Caldou a dvojicí poslanců Jiřím Miholou /KDU-ČSL/ a Markem Černochem /Úsvit-NK/.

Velká Británie nechce společnou evropskou armádu – na neformální schůzce evropských ministrů obrany se proti myšlence důrazně postavil britský zástupce Michael Fallon. Podle něj vize narušuje systém společné obrany NATO. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg ale podobnou obavu nemá a společné evropské síly by podpořil. Stejně uvažují i Německo a Francie a o konkrétních plánech se společným velením už mluvil i předseda Evropské komise Juncker. V Česku se vrcholní politici k myšlence taky přihlásili – podporuje ji prezident Zeman i premiér Sobotka.
O tom, jestli Evropa potřebuje společnou armádu a jak by případně mohla fungovat, se v duelu střetnou senátor František Bublan /nestr. za ČSSD/ a europoslanec Jiří Pospíšil /nestr. za TOP 09/.