22. srpen 2016

Nedělní představení Martina Konvičky a jeho přívrženců na pražském Staroměstském náměstí se teď dohrává v komentářích veřejnosti, projevech politiků i v policejních spisech. Policie je vyšetřuje jako možné výtržnictví, obviněn zatím nebyl nikdo. Proti postupu úřadů se hlasitě vymezila hlavně primátorka Adriana Krnáčová /ANO/ která tvrdí, že měli úředníci magistrátu akci zakázat předem. To, že proběhla, prý považuje za jejich selhání a chce je potrestat. Ti se ale brání tím, že nemohli dopředu vědět, jak přesně bude akce probíhat a samotné užití replik zbraní schválili i policisté.
Jak se v celé záležitosti mělo postupovat, a udělal někdo chybu? Zeptáme se politiků – Romana Váni /ČSSD/, Martina Kupky /ODS/ a Marka Černocha /Úsvit-NK/ i advokáta Miroslava Krutiny. S politiky pak probereme i další otázku dne – měla by mít Evropa společnou armádu?

Čeští velvyslanci se sjeli do Prahy na pravidelnou půlroční poradu o tom, co budou světu sdělovat a co mají reprezentovat. Během pětidenního setkání mají diskutovat hlavně o budoucnosti Evropské unie, její migrační a bezpečnostní politice, nebo o přípravách na odchod Velké Británie. Podle šéfa českých diplomatů Lubomíra Zaorálka by měla Evropa hlavně zabránit dalšímu rozdělování a naopak by měla dál spolupracovat na úrovni Unie i NATO.
Jak se chce Česko prezentovat klíčovému spojenci v NATO – Spojeným státům a jaká je naopak perspektiva aliance zpoza oceánu, se zeptáme českého velvyslance v USA Petra Gandaloviče.

Na palubě letadlové lodi Garibaldi u italských břehů se radili o další budoucnosti osmadvacítky tři její lídři – německá kancléřka Merkelová, francouzský prezident Hollande a italský premiér Renzi. Prostředí lodi, která má velkou úlohu v námořních operacích na kontrolu migrace ve Středozemním moři předznamenalo hlavní téma hovorů. Podle politiků musí Evropa výrazně zlepšit vzájemnou spolupráci v bezpečnostní politice, ale i snahu o pomoc uprchlíkům a jejich intergraci. V době hledání budoucnosti EU bez Británie je ale třeba také bojovat proti nacionalistickým náladám v jednotlivých státech a snažit se poučit z Brexitu tak, aby Unie zlepšila přístup k lidem i k ekonomice.
Co se probíralo na minisummitu EU a kam posune Unii brexit, okomentuje Radko Hokovský, ředitel Evropských hodnot.

Česko si včera připomnělo 48 let od sovětské intervence. Osobní odvahu postavit se proti okupantům tehdy prokázala řada lidí v Československu, ale hlas odporu zazněl i v samotném Sovětském svazu. Proti vojenskému zásahu a pozdějšímu upálení Jana Palacha protestovala i tehdejší studentka Olga Jurijevna Iofe Prochorova a přestože tehdy ještě vyvázla bez trestu, její pozdější aktivity v samizdatu a podpora politických vězňů už jí vynesly 2 roky strávené v Kazaňské psychiatrické léčebně.
O důvodech a důsledcích svého jednání přijde Olga Jurijevna Iofe Prochorova promluvit i v Událostech, komentářích.