25. února 2016

Uprchlická krize rozděluje Evropskou unii. Debata o řešení se nezvykle vyostřuje: Řecko na protest proti krokům Vídně odvolalo z Rakouska svou velvyslankyni. Rakousko a další státy zase obviňují Atény z nečinnosti. Do 7. března – tedy do nejbližšího unijního summitu – chce Německo vidět výrazný pokles počtu migrantů přicházejících do Řecka. V opačném případě žádá koordinované opatření, které ale německý ministr vnitra zatím neupřesnil. Průběh klíčových jednání popíše ministr vnitra Milan Chovanec /ČSSD/ a komentář doplní europoslanec Stanislav Polčák /STAN, TOP 09/. Téma migrace a soužití odlišných kultur probereme s místopředsedou izraelského Knessetu Yoelem Hassonem.

Lidé v Česku postrádají základní znalosti, jak by se měli zachovat v krizových situacích – na schůzce ve sněmovně se na tom shodli zástupci armády, ministerstva obrany a hasičů. Poslanec Bohuslav Chalupa /ANO/ chce proto prosadit obnovení branné výchovy. Jak by měla příprava na krizové situace vypadat? A bude se vyučovat na školách? Probereme přímo s autorem návrhu poslancem Chalupou.

Pobouření některých politiků vyvolalo aktuální prohlášení KSČM. Komunisté se v něm totiž přihlásili „k revolučnímu základu února 1948“ a k „vytváření nové podoby socialismu“. Strana má za to, že na změnách se podílela široká veřejnost, interpretace mocenského puče je podle ní nepřesná. Komunisté ale zároveň litují tragických deformací a nedostatků, které s sebou puč přinesl. Prohlášení přijde do studia vysvětlit místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš a spojíme se i místopředsedou ODS Milošem Vystrčilem.

V průzkumech sociologického střediska Levada více než polovina Rusů kladně ocenila dějinnou roli Stalina. Jeho obliba se z 12 % v roce 1989 vyšplhala na loňských 52 %. V ruských médiích se také objevila informace, že stále více Rusů je přesvědčeno o „vynikajících manažerských schopnostech Stalina”. Jak si výsledky vysvětlit? Do Ruska se spojíme se zpravodajem ČT Miroslavem Karasem.