16. února 2016

Brexit není silné téma jen pro politiky, ale i pro ekonomy a byznysmany. Ti navíc řeší i další akutní hrozbu – v důsledku migrační krize se mluví i o rozpadu schengenského prostoru, a to by podle nové analýzy UniCredit Bank nejhůř odneslo Česko a Slovensko. Důvodem je hlavně otevřenost obou ekonomik a velký podíl obchodu se zahraničím. Pocítili by to hlavně vývozci potravin, speditéři, nebo lidé z pohraničí, kteří pracují v Rakousku či Německu. A dopady by byly výrazné – jen pokles exportu citlivých položek (např. potravin) o pět procent by podle studie škrtnul 0,25 procenta HDP země tedy asi 12 miliard korun ročně.
Jsou hrozby rozpadu Schengenu reálné, připracují se na ně firmy? A jak to vidí vláda? Téma pro ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou /ČSSD/, předsedu odborů Josefa Středulu a viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara. A dojde i na další vyjednávání tripartity o zvyšování minimální mzdy.

Politická krize na Ukrajině se prohlubuje – podle prezidenta Porošenka vláda ztratila důvěru parlamentní koalice a měla by se totálně změnit. Nový kabinet by ale měl podle hlavy státu vzniknout na stejném půdorysu – prozápadní většiny v parlamentu. Na nové volby prý země nemá čas. Hlava státu vyzvala k demisi kritizovaného generálního prokurátora Viktora Šokina a taky premiéra Jaceňuka. Šokin už podle ukrajinských médií demisi nabídl. O to, aby skončil i premiér Jaceňuk, se snažili poslanci – 226 hlasů nutných k vyslovení nedůvěry vládě ale zatím dohromady nedali.
Proč se Ukrajinská politika dostala do slepé uličky? A jak z ní co nejlépe ven? Zeptáme se politologa Jana Šíra z FSV UK a člena sněmovního výboru pro obranu Stanislava Mackovíka /KSČM/, který se právě vrátil z návštěvy Doněcké oblasti, kterou kontrolují povstalci.

České muzeum hudby ohlásilo výjimečný objev – našla se přes 200 let ztracená skladba, kterou společně napsali Wolfgang Amadeus Mozart, Antonio Salieri a třetí skladatel známý pod jménem Cornetti. Každý napsal dvě sloky. Notový part byl ve sbírkách běžně přístupný, nikdo ale netušil, že jde právě o pohřešovanou skladbu, o které se vědělo od roku 1785. Potvrdily se tak předchozí závěry muzikologů, podle kterých se oba skladatelé respektovali a dokonce spolupracovali – na rozdíl od podání v divadelní hře Petera Shaffera Amadeus z roku 1979, podle které natočil režisér Miloše Forman o pět let později stejnojmenný film.
Jaký rozruch způsobil objev mezi hudebníky? Probereme s operním pěvcem a předním Mozartovým interpretem Adamem Plachetkou.