11. února 2016

NATO se zapojí do řešení uprchlické krize – jeho síly by měly zpomalit příliv migrantů do Evropy a bojovat proti pašerákům lidí v Egejském moři. Příslušné jednotky už prý do oblasti vypluly. Mělo by jít o 5-7 vojenských plavidel pod velením německých jednotek. Operace by se podle zdrojů blízkých vedení aliance měly účastnit i řecké a turecké vojenské lodě. Vzhledem k napětí, které mezi oběma státy panuje, ale budou působit jen ve svých výsostných vodách.
Co znamená vstup NATO do řešení migrační krize? Probereme s trojicí poslanců: Helenou Válkovou /ANO/, Ivanem Gabalem /KDU-ČSL/ a Martinem Lankem /Úsvit-NK/.

Zastavit uprchlickou vlnu a rozlišit, kdo prchá před válkou a kdo si chce jenom pomoci k lepšímu životu, je teď podle evropských politiků prioritou číslo jedna. Druhá fáze – integrace lidí, kteří dostanou v Evropě azyl je ale podle analytiků neméně náročnou výzvou a neměla by se zanedbávat. Podle mnohých odhadů to bude práce na desetiletí – vyžádá si zaměstnání desetitisíců učitelů, vychovatelů, úředníků či policistů a miliardy eur. S tím alespoň počítá vicekancléř Německa Sigmar Gabriel. I tak jde podle něj o podnik s nejistým výsledkem – právě recept na úspěšnou integraci totiž státy složitě hledají a jak se ukázalo třeba ve Francii, její nezvládnutí může vést k tragickým následkům.
Jaké si tedy vzít poučení ze špatných ale i z dobrých příkladů? A na čem závisí úspěšná integrace? Téma pro profesora sociologie z Pařížské Sorbonny Patricka Weila.

Před pěti lety přišel podle mnohých vrchol takzvaného arabského jara – po masových demonstracích v egyptské Káhiře odstoupil dlouholetý prezident nejlidnatější arabské země Husní Mubarak. Následně zvolenou vládu muslimského bratrstva, která si za rok u moci vytvořila spoustu nepřátel, pak ale ukončil vojenský převrat a vedení země převzal maršál Abdel Fattáh Sísí. Dnes je Egypt symbolem nezdaru revolucí v arabském světě – země silně utrpěla hospodářsky, řadu regionů ovládl chaos a řádění teroristických skupin.
Jak z toho ven a co všechno se v Egyptě za posledních 5 let změnilo? Zeptáme se egyptského velvyslance v ČR Abderahmana Saleheldina Abderahmana.

V Německém Detmoldu začali soudit bývalého dozorce z koncentračního tábora Osvětim Reinholda Hanninga. Podle obžaloby měl podíl na vraždě 170 000 lidí, když jako člen SS v letech 1943 až 1944 střežil tábor a dohlížel na židovské transporty. Hanning, kterému je nyní 94 let, vinu odmítá. Tvrdí, že sloužil v pracovní a ne vyhlazovací části tábora. Proces vzbudil mimořádnou pozornost veřejnosti i médií – odehrává se proto v budově průmyslové a obchodní komory, protože soud nemá v jednací síni dostatečnou kapacitu.
Jaký smysl a jaké problémy má hledání spravedlnosti 70 let po válce? Odpoví německý historik Adam Alfons.