11. ledna 2016

Evropa musí spolupracovat – lépe spolupracovat, a taky si věřit. A taky tlačit na Turecko, aby plnilo dohody. Tolik závěry schůzky zástupců české vlády s šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou, která přijela poprvé do Prahy. A hned pochválila kabinet za „chytrý, konstruktivní
a vyvážený přístup k problémům migrace“. Nejsou ale její slova jen diplomatickou zdvořilostí? Slyší skutečně Evropa na české nápady? A není tolikrát proklamovaná jednota Evropy jen chimérou, která se píše do projevů, ale realitě neodpovídá?
Téma pro předsedu sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřeje Benešíka /KDU-ČSL/ a opozičního europoslance Jana Zahradila /ODS/.

Po silvestrovské noci se Evropa probudila do jiné reality – sexuální útoky a okrádání žen arabskými a africkými přistěhovalci vyvolaly šok v Německu. Pak se přidala další oznámení z jiných zemí a na povrch vyplouvají i starší kauzy. Už během léta se podobné útoky a sexuální obtěžování údajně objevily ve Švédsku. Politici teď přiostřují rétoriku i pravidla. Co všechno změnila silvestrovská noc? A mohl ji někdo vyprovokovat nebo dokonce řídit?
Na aktuální pohled z Německa se zeptáme našeho zpravodaje Václava Černohorského a komentář přidá Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci.

Kauza premiérovy e-mailové schránky běží dál – Bohuslav Sobotka chce přezkoumat bezpečnostní postupy na úřadu vlády. O pomoc při zabezpečení komunikace mezi členy kabinetu požádal taky Národní bezpečnostní úřad. Policie se zase snaží dopátrat pachatele, kteří se do premiérova e-mailu nabourali. Ti reagovali varováním, že zveřejní další data – včetně tajných informací. Jak funguje zabezpečení pošty politiků a dalších klíčových úřadů? A o čem by se mělo a nemělo mluvit v soukromých mailech?
Probereme s odborníkem na kybernetickou bezpečnost Ondřejem Filipem.

30 let uplynulo od smrti básníka a jediného českého laureáta Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta. Kromě díla ho lidé obdivovali i kvůli občanským postojům. V roce 1956 hájil uvězněné kolegy, v 60. letech v čele Svazu českých spisovatelů protestoval proti vpádu vojsk i následné normalizaci a jako jeden z prvních podepsal Chartu 77. Komunistický režim ho za to dusil – jeho sbírky vycházely v samizdatu, udělení Nobelovy ceny stát prakticky zamlčel a nakonec přísně kontroloval i Seifertův pohřeb.
Na tyto okolnosti jeho osudu zavzpomíná Milena Štráfeldová, která tehdy pohřeb spoluorganizovala.