28. srpna 2015

Evropa je v šoku z posledních případů uprchlíků, kteří cestu za lepší budoucností nepřežili. Mluví o boji proti převaděčským gangům a potřebě nové a koordinované strategie přístupu k uprchlíkům.
Proč podobná slova a zejména činy nepřišly dřív? Nejde jen o prázdná slova k uklidnění veřejnosti? Kdo vlastně mluví za Evropu a dokáže se na takové strategii vůbec dohodnout? Z Německa se s námi spojí náš zpravodaj Martin Jonáš a komentář pak přidá český velvyslanec při EU Martin Povejšil.

Mimořádná uprchlická vlna vyvolává čím dál větší napětí ve společnosti. Evropské státy čelí rostoucím projevům radikalismu ve veřejném prostoru, ale i v digitálním světě internetu a sociálních sítí. Politici proto volají po větší kontrole a postihování projevů „za hranou“. Německý ministr spravedlnosti Heiko Maas zkritizoval sociální síť Facebook za to, že nevystupuje dostatečně tvrdě vůči uživatelům, kteří na ní šíří nenávist vůči běžencům. S evropskou divizí firmy i Evropskou komisí chce proto jednat o nápravě situace.
Měly by se internetové diskuze víc kontrolovat a jejich uživatelé postihovat? Lze to technicky zajistit? Je cennější hodnotou svoboda internetu nebo ochrana společnosti před „škodlivými názory“? Zeptáme se spisovatele a publicisty Ondřeje Neffa.

Bývalý fotbalový sudí Libor Kovařík otevřeně promluvil o praxi a poměrech v tuzemské kopané a hlavně vlivu místopředsedy Fotbalové asociace České Republiky Romana Berbra. Podle fotbalových bossů jde o ukřivděné pomluvy neúspěšného rozhodčího, podle některých komentátorů ze sportovního prostředí o potvrzení veřejného tajemství.
Změnilo se prostředí ve fotbale od velké korupční aféry před 10 lety, a pokud ano k lepšímu nebo k horšímu? Kdo a jak určuje pravidla, podle kterých se píská na tuzemských trávnících? A nechodí diváci na stadiony sledovat nachystané divadlo s předem domluveným výsledkem? Do studia přijde hlavní aktér kauzy – bývalý rozhodčí Libor Kovařík.

Sasko a Lužice se budou představovat Česku jako průmyslový, kulturní i turisticky zajímavý region. Takzvané Saské dny proběhnou v budově Lužického semináře na Malé straně. Lužičtí Srbové jsou potomky kdysi širokého slovanského osídlení sahajícího podél Labe až k Baltu. V současnosti se k nim hlásí zhruba 60 000 osob. Po 1. i 2. světové válce přitom existovala možnost, že by se Lužické země staly součástí Československa jakožto bývalé historické území Koruny České.
My si o tradicích i současnosti této oblasti popovídáme s jedním z účastníků slavnosti Jurijem Łušćanským.