25. května 2012

Evropští úředníci nevěří českým auditům, které mají ukázat na bezchybné čerpání unijních dotací. Podle serveru Aktuálně.cz Brusel tvrdí, že Praha zprávy falšuje, aby splňovaly potřebná kritéria. Ministerstvo financí ale nařčení odmítá a trvá na tom, že audity jsou věrohodné. Zpráva z Bruselu je ale už několikátým varováním. V Unii se proto stále častěji mluví o možném pozastavení proplácení. Premiér Nečas přitom už připustil, že v případě přiškrcení bruselských penězovodů by mohl schodek rozpočtu skokově vzrůst až na 6 % HDP. Jak tomu chce vláda zabránit? Proč jsou kolem získávání bruselských peněz pochybnosti? A kolik milionů nakonec Česko dokáže vyčerpat? Odpovídat bude náměstek ministra financí Jan Gregor, ředitel Transparency International ČR David Ondráčka a redaktor Aktuálně.cz Petr Holub.

V neděli uplyne 70 let od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha – druhého nejdůležitějšího muže německých jednotek SS. Podle historiků byl útok největší akcí domácího válečného odboje v Evropě. Heydrich pár dnů po atentátu zemřel. Jako výraz pomsty odstartovali němečtí okupanti vlnu represí, zatýkání a útlaku. Smutným dědictvím po operaci Anthropoid bylo vyhlazení Lidic a Ležáků. Jak útok na předního muže Třetí říše probíhal? Co při něm čeští parašutisti prožívali? A jaká svědectví ještě zůstávají skrytá? Otázky pro ředitele Vojenského historického ústavu Aleše Knížka.

Státní zastupitelství si posvítí na případ břeclavského chlapce, který si vymyslel, že na něj zaútočili Romové. Žalobci prověří, jestli svou lží neporušil zákon. V souvislosti s tím žádají romská sdružení premiéra, aby obnovil ministerstvo pro lidská práva. Podobný názor má i americká diplomacie, která ve své pravidelné zprávě laxní přístup české vlády k ochraně lidských práv kritizuje. Podle Karla Schwarzenberga ale nejsou na samostatný rezort peníze. Dělá kabinet pro ochranu menšin maximum? A jaký bude mít břeclavský případ dohru? Rozebereme to s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Monikou Šimůnkovou.

Galerie v Písecké bráně na pražských Hradčanech otevírá výstavu snímků Tarase Kuščynského. Fotograf, který se v 70. letech proslavil netradičními ženskými akty, symbolizoval ve svém oboru špičku minulého století. Jeho snímky se z hlavního proudu vymykaly skrytými emocemi a napětím. Jak se původní profesí architekt k focení žen dostal? A co ho k netradičním technikám přimělo? Zeptáme se kurátorky výstavy Daniely Mrázkové.