12. prosince 2011

Má Česká republika poskytnout více než 90 miliard korun Mezinárodnímu měnovému fondu na pomoc nejzadluženějším státům Evropské unie? Názory vrcholných politiků se liší a čas, ve kterém se může česká vláda rozhodnout, se krátí. Zatímco vicepremiér a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg nevidí jinou možnost, než k dohodě přistoupit, ostře proti je přitom naopak prezident Václav Klaus. Podobně se různí názory ekonomů a analytiků, přestože většina přiznává, že se jedná více než o ekonomický problém o otázku politickou. Mělo by se Česko zařadit do „užší“ části EU? Jaká to může mít pozitiva i negativa? Je přesunutí miliard z rezerv ČNB skutečně bezpečné, jak politici tvrdí? A jaká je šance, že se kabinetu peníze vrátí? Zeptáme se europoslance Jana Zahradila /ODS/, stínového ministra financí Jana Mládka /ČSSD/ a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Komentář k „NE“ Velké Británie pak přidá Jiří Přibáň z Cardiff Law School.

Několik žalobců Vrchního státního zastupitelství zřejmě protahovalo kauzu Mostecké uhelné společnosti. Vyplývá to ze závěrů kontroly, kterou ministrovi spravedlnosti přednesl dočasný šéf Vrchního státního zastupitelství Stanislav Mečl. Podle Jiřího Pospíšila by měly být proti několika zástupcům podány kárné žaloby a postupovat by se mělo tvrdě. Mečl zároveň oznámil, že jeho náměstek Libor Grygárek hodlá rezignovat. Údajně kvůli mediální kampani, která se proti němu měla zvednout ohledně jiné kauzy – kontaktům, které měl mít s lobbistou Romanem Janouškem. Grygárek ale později informaci dementoval, odejít údajně nehodlá. Jak moc mohli někteří žalobci kauzu Mostecké uhelné ovlivnit? Měli by být skutečně tvrdě potrestáni, jak chce ministr Pospíšil? Rezignuje skutečně náměstek Grygárek? Odpoví pověřený pražský vrchní státní zástupce Stanislav Mečl.