23. září 2011

Velký den pro Palestinu. V newyorském sídle OSN požádala prostřednictvím předsedy své samosprávy Mahmúda Abbáse organizaci o plné členství, tedy o uznání své státnosti. Izrael žádost odmítá, považuje ji za překážku v dalších mírových rozhovorech. Během týdne nabídl Palestincům několik ústupků a vybídl je k dalšímu jednání. Palestinci, zklamaní 20 lety zatím bezvýchodných mírových rozhovorů, během kterých rostly další izraelské osady na území, které podle nich patří Palestině, ale trvají na svém. Neodradilo je ani veto, které hrozí proti jejich žádosti použít v Radě bezpečnosti Spojené státy. Palestina by dokonce mohla přijít o americkou finanční pomoc. I přesto za ní ale údajně stojí většina ostatních členských států OSN. Uspěje Palestina se svou žádostí? Jaký to bude mít vliv na vztahy s Izraelem? A jak by případné uznání Palestiny změnilo blízkovýchodní politickou mapu? Přímo do New Yorku se spojíme s naším zpravodajem v USA Michalem Kubalem. Zazní ale i hlas obou stran sporu - jejich stanoviska a reakce totiž exkluzivně probereme s palestinským velvyslancem Mohamedem Salaymehem a velvyslancem Izraele Yaakovem Levym.

Možný objev evropských vědců otřásá základy fyziky i světa, jak ho známe. Ve velkém urychlovači částic nedaleko Ženevy totiž zaznamenali částice lehčí než atom a rychlejší než světlo. K objevu ale přistupují opatrně, protože by přepsal řadu moderních teorií, včetně Einsteinovy teorie relativity. Má být proto zopakován a potvrzen při dalších testech v jiných zařízeních. I tak se vědci už teď obávají následků, které by popření největších teorií mohlo mít. Připouštějí ale i možnost vysvětlení nálezu v rámci platných pravidel. Jaký dopad by mělo zaznamenání částic rychlejších než světlo na náš život? Jaká je pravděpodobnost, že se ho podaří zopakovat? A co by to znamenalo pro budoucnost vědy? Odpoví profesor Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu Akademie věd.