21. února 2011

Když se protesty po Tunisku a v Egyptě začaly šířit do dalších arabských zemí, spekulovalo se, zda mají šanci uchytit se i v Libyi. Předpoklady pro to byly – plukovník Muammar Kaddáfí vládne přes 40 let, mezi příjmy lidí jsou extrémní rozdíly, opozice je systematicky potírána. Libye má ale i velké příjmy z ropy – a tudíž lepší možnost nespokojeným zalepovat ústa. Jenže – protesty přes noc přerostly v ozbrojený boj. Demonstranti se zmocnili některých vojenských objektů, zapalují státní úřady, proti Kaddáfímu se obrací i část vedení. Je Libye na cestě ke změně vlády? Kdo by mohl v zemi, kde v podstatě neexistuje opozice, Kaddáfího nahradit? A znamená to, že nepokoje můžou eskalovat i v dalších, zdánlivě stabilních, blízkovýchodních ropných baštách? Hosty úvodu pořadu budou ředitel iráckého vysílání Rádia Svobodná Evropa Sergej Daniločkin a analytik Glopolisu Šádí Shanaáh.

Plánované sjednocení DPH na 20 procentech se má týkat i knih. Podle Svazu nakladatelů a knihkupců by to ale pro tuzemský knižní trh znamenalo pohromu. Vláda se podle nich zpronevěřuje slibu podporovat vzdělání. Měla by být u knih nižší sazba DPH zachována? Hrozí jinak opravdu devastace knižního trhu? A mohla by část publikací vycházet třeba jen elektronicky? Téma pro nakladatele Martina Vopěnku a předsedkyni sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu Annu Putnovou /TOP 09/.

Odhad společnosti BP, že se oceán z následků havárie ropné plošiny v Mexickém zálivu zotaví už napřesrok, zpochybnili američtí vědci. Mořský ekosystém je podle nich poškozený na dlouhé roky a všechny důsledky zamoření se budou odhalovat teprve postupem času. Jaké různé typy škod mohla ropa na podmořském životě napáchat? A jak probíhá proces regenerace? Otázky pro oceánologa Bohumíra Janského.