26. května 2010

Lidovci a zelení – dvě politické strany, které mají před nadcházejícími volbami takříkajíc namále. Sestavování nové vlády by se totiž po volbách mohlo obejít bez nich. Obě strany ale sebevědomě prohlašují, že pětiprocentní hranici ve volbách pokoří. Co bude pro předsedy obou stran znamenat, když se nedostanou do Poslanecké sněmovny? Na co se snaží nalákat voliče? S kým by byli ochotni po volbách utvořit koalici? Otázky pro předsedy obou stran - Cyrila Svobodu (KDU-ČSL) a Ondřeje Lišku (SZ).

Billboardy u silnic, reklamní letáky ve schránkách, videa, využívání sociálních sítí, ale i sliby na půdě sněmovny – tak vypadá volební kampaň českých stran. Kromě seriózních a vážně myšlených hesel nechyběly ani tentokrát antikampaně. Je to ještě pro českého občana překvapivé? Nebo jedou strany ve stále stejných kolejích? Čím je česká volební kampaň specifická? Poučily se například strany z minulých voleb? Zhodnotí komentátoři tří týdeníků - Bohumil Pečinka z Reflexu, Erik Tabery z Respektu a Zbyněk Fiala z Literárních novin.

Maďaři žijící v cizině budou mít snazší cestu k získání svého občanství. K jeho poskytnutí by napříště mělo stačit, pokud bude mít žadatel maďarské předky a mluví maďarsky. Novelu už zkritizovalo Slovensko. Příjemcům druhého občanství chce odebrat to slovenské. Budou mít slovenští Maďaři opravdu o druhé občanství takový zájem? Nebo naopak těží z výhody slovenského cestovního pasu? Zeptáme se hungarologa Roberta Pejšy.

Dlouhé vlasy jako přítěž. Dnes už těžko představitelné období přibližuje právě vydaná kniha nazvaná Háro. Takzvané máničky dráždily zejména v 70. letech, na jejich konci přitom už dlouhé vlasy začali nosit i policejní donašeči. Zmizely už předsudky vůči vlasatcům? Co vyjadřuje sestřih vlasů dnes? Mluví za nás nějak? Odpoví antropolog Filip Pospíšil.