Halina Pawlowská a její hosté spisovatelka Irena Obermannová a frontman skupiny Monkey Bussines Matěj Ruppert o tom, „jak využít hrdiny“ (2006). Režie K. Czaban
00:00:39 Dobrý večer.
00:00:41 Napoleon v roce 1815 řekl: "Welington je špatný generál,
00:00:47 Angličané jsou špatní vojáci, ty budeme mít vyřízený do oběda."
00:00:54 A řekl to před rozhodující bitvou u Waterloo.
00:01:00 A víte, jak skončil poslední potomek slavné Napoleonovy rodiny?
00:01:07 Šel ven, vzal s sebou psa, zakopl o vodítko a umřel.
00:01:15 Tématem dnešních Banánových rybiček je: Jak žít s hrdiny.
00:01:51 Už v dětství jsem se setkala s velkou spoustou hrdinů.
00:01:58 Znala jsem národní hrdiny, válečné hrdiny, dramatické hrdiny,
00:02:04 hrdiny Sovětského svazu, hrdiny socialistické práce.
00:02:09 Dokonce existovala města hrdinové.
00:02:15 A vím, že i strom, nějaká slovenská hruška byla hrdinou,
00:02:19 protože existovala přes 1000 let.
00:02:25 Zajímavé je, že skoro všichni byli hrdinové,
00:02:28 ale zároveň jsem měla intenzívní pocit,
00:02:31 že všichni se pořád klepou hrůzou.
00:02:37 Já se taky často klepu hrůzou a strašně se bojím pavouků.
00:02:42 Tuhle jsem se probudila v noci a vedle postele jsem viděla pavouka
00:02:50 obrovského podolského, jak já říkám u nás v Podolí.
00:02:55 To je takovej typ, byl velkej skoro jako tarantule.
00:02:59 Tak jsem zpanikařila, budila jsem svýho muže, což bylo velmi náročný.
00:03:04 Ale nota bene můj muž vyznává teorii,
00:03:07 že pavouci se nesmějí likvidovat, protože nosí štěstí.
00:03:13 A já jsem škemrala a říkala jsem:
00:03:15 "Ale přece ho tady nenecháme s náma, přece víš,
00:03:20 jak je to hrozný, když je někdo takhle...
00:03:24 Musíš s ním bejt a von je takhle odpornej a štítíš se ho
00:03:28 a vypadá tak hnusně."
00:03:30 A můj muž tak suše řekl: "Vím."
00:03:35 Na základě toho jsem vytvořila radu:
00:03:38 Padoucha zašlápni jako hmyz a pak zmiz.
00:03:44 Mým prvním hostem je dáma, která svému otci svou první knihu
00:03:50 vyprávěla ještě dřív, než šla do 1. třídy.
00:03:55 Pozvu dámu, která si příliš nepotrpí na velký kolektiv,
00:04:01 nerada se fotografuje a proslavila se svým Deníkem šílené manželky.
00:04:10 Irena Obermannová.
00:04:20 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:04:22 Řekla jsem to správně všechno o vás?
00:04:25 Byla jsem překvapená, jak to víte, ale řekla jste to správně.
00:04:28 Tak to jsem ráda, občas jsem potom taková znejistělá,
00:04:32 jestli jsem tomu nedala jinou fabulaci
00:04:36 a nedělám z někoho jiný typ hrdiny, než za jakého on se sám považuje.
00:04:47 Vy píšete, tzn. že máte hrdiny ve svých dílech,
00:04:53 a kdo byl váš dětskej hrdina?
00:04:56 Můj dětskej hrdina byl tatínek.
00:05:00 Proto jsem mu také vyprávěla tu knihu,
00:05:03 to bych se asi nikomu jinému než hrdinovi neodvážila,
00:05:07 protože já nejsem žádná hrdinka na rozdíl od mého tatínka.
00:05:12 Vy jste vyprávěla tatínkovi svoji knihu,
00:05:15 můj tatínek, můj hrdina recitoval mně své verše.
00:05:20 -Tatínek byl asi egocentričtější.
-Možná proto jste hrdina.
00:05:25 To jsem byla hrdina, ano.
00:05:29 A ještě budu z vás mámit nějakého literárního hrdinu
00:05:32 nebo filmového hrdinu.
00:05:34 Měla jste, máte? Potrpíte si na to vůbec?
00:05:38 Já mám 1 hrdinku, jak jinak, je taková notoricky známá,
00:05:43 Pipi Dlouhá punčocha se jmenuje.
00:05:47 Možná jste o ní slyšela a ta je pro mě absolutně nedostižným vzorem
00:05:53 se svojí každou ponožkou jinou.
00:05:56 Tak nevím, jestli toho někdy dosáhnu, myslím, že ne,
00:05:59 ale snažím se.
00:06:02 Ta mě vždycky trošku dráždila, že měla takový hubený nohy,
00:06:06 a že jí moc slušely ty pruhovaný podkolenky
00:06:08 a to mně vůbec nešlo teda.
00:06:10 Když já jsem měla taky ty hubený nohy, no.
00:06:13 Každej měl něco.
00:06:15 Já jsem se za to ale hrozně styděla.
00:06:18 No a co já? Já radši pozvu dalšího hosta.
00:06:23 Je to muzikant, který má maturitu z hry na flétnu a kytaru,
00:06:33 který má rád léto, který v dětství se hrozně rozčiloval,
00:06:42 když si někdo dělal legraci z jeho jména.
00:06:48 Je to muzikant Matěj Ruppert.
00:06:59 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:07:02 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:07:04 Matěji, kdo byl váš hrdina v dětství nebo teď, jak chcete.
00:07:10 Můj hrdina byl taky tatínek,
00:07:13 protože on měl náušnici v uchu už v roce 1985 nebo kdy,
00:07:18 nosil americký vojenský oblečení,
00:07:21 protože byl zásobovanej od mýho strejdy z Ameriky.
00:07:24 Ale když o tom dneska přemejšlím,
00:07:26 tak daleko větší hrdina byla samozřejmě maminka.
00:07:30 Ale ten váš tatínek zní zajímavě, nemohl byste mě seznámit?
00:07:32 Seznámím.
00:07:33 To zní moc dobře a furt má tu náušnici?
00:07:36 Má, samozřejmě, stále.
00:07:38 Teď má zrovna teda přetrhlou achylovku hlavně.
00:07:41 Ježiš, ale to mu taky rozumím, to taky jsem měla,
00:07:44 to bych si s ním o tom mohla povídat.
00:07:46 -Má sádru odsaď až dolů.
-Ano, to bude mít dlouho.
00:07:50 To bude mít hodně dlouho.
00:07:52 Stejně jako tu náušnici?
00:07:55 Náušnici má takovejch fakt asi 20 let.
00:07:57 -Kroužek má?
-Ne.
00:07:59 -Pecku?
-Pecičku právě.
00:08:01 Nádherné, mám teď takovej novej trend,
00:08:03 že vždycky tady inzultuju svoje hosty
00:08:05 a chci, aby mě seznamovali se svými otci.
00:08:08 Já vás milerád seznámím, navíc táta dělal v televizi,
00:08:11 v České televizi dělal rekvizitáře.
00:08:14 Takže já jsem neustále chodil na návštěvy na různý natáčení
00:08:18 pohádek, čerti tam lítali.
00:08:20 Já jsem furt měl doma nějaký meče z polystyrénu, vynikající.
00:08:26 Pak jsem samozřejmě měl takový ty dětský hrdiny jako Vinnetou,
00:08:30 nekriticky jsem ho zbožňoval.
00:08:32 Poslední výstřel, to byl pro mě zlomovej okamžik.
00:08:36 Já jsem jednou přinesla ze školy poznámku,
00:08:39 protože já jsem sbírala takový, to vy si nemůžete pamatovat,
00:08:42 vy taky ne.
00:08:43 Takový prostě hejbací obrázky, byly ve žvejkačkách z Tuzexu,
00:08:48 takový malinký kostičky 1 cm x 1 cm a ty se hejbaly.
00:08:53 -Víte, co to je hejbací obrázek?
-Já to vím.
00:08:57 Je to film? Ne.
00:08:59 Za našeho dětství...
00:09:01 Já totiž nevím, jak to vysvětlit, já jsem nikdy nepochopila
00:09:04 tu technologii.
00:09:07 Že on se měnil podle toho, jak jste ho nastavovala.
00:09:10 To byl optický klam.
00:09:11 Tam byly podle mě takový políčka, ty byly takhle seřezaný,
00:09:15 a když to člověk posunoval, tak ono se to měnilo.
00:09:17 Já takový obrázky znám, ale...
00:09:19 Jenom takhle hejbal tím obrázkem a tam bylo třeba oko a mrkalo.
00:09:23 Já jsem viděl jiný takovýhle obrázky.
00:09:26 -Viděl jste jiný, dobře.
-Nebyly ze žvejkačky.
00:09:35 Já jenom chci říct, že jsem přinesla poznámku proto,
00:09:38 že každej obrázek měl svoji hodnotu,
00:09:40 takže třeba to oko, jak jsem se zmínila, to bylo nic,
00:09:43 to měl každej to oko.
00:09:45 Ale pak tam byly velmi rarity a ty se velice hodnotily
00:09:47 a já jsem měla jednou poznámku v notýsku:
00:09:50 Ukradla Pelcové Vinnetoua.
00:09:52 A já jsem jí ukradla Vinnetoua v kanoi, to bylo rozkošný,
00:09:55 on při každým tom pohybu pádloval nebo vesloval.
00:09:58 -Já jsem měl taky krásnou poznámku.
-K Vinnetouovi?
00:10:01 K Vinnetouovi ne, ale měl jsem: Metá po spolužačce jablkové pyré.
00:10:06 To je hezký.
00:10:10 Mamince tý spolužačky se to vůbec nelíbilo.
00:10:13 Ta se s tím dělala s tím pyré.
00:10:15 Ne, to bylo moje pyré, to bylo od mojí mámy.
00:10:18 Já jsem měl potom zakázáno to pyré nosit do školy.
00:10:22 Vaše matka vám denodenně dávala s sebou jablečný pyré?
00:10:27 Denodenně ne, ale občas, byly v tom oříšky, fakt je to vynikající věc.
00:10:35 Ale teď si uvědomuju, že už jsem to potom nikdy neměl.
00:10:38 Já jsem vlastně díky týto poznámce, díky svý agresivitě v dětství
00:10:42 přišel o jablkové pyré.
00:10:46 To se muselo dobře metat.
00:10:50 Lžička a ...
00:10:55 Já jsem s tím přestřelil celou třídu.
00:10:57 Vy jste chodil do stejný školy jako moje dcera.
00:11:00 Ano, ona chodila o 3 roky...
00:11:02 Po ní jste nemetal to pyré náhodou?
00:11:04 Ona byla strašně malá, takže to nebylo v mým zorným poli.
00:11:10 Hlavně potom na 2. stupni už jsem byl hodnější,
00:11:13 takže jsem se mírnil.
00:11:16 Já jsem dělal problémy spíš v 1. stupni.
00:11:24 Čeho se, Ireno, permanentně bojíte?
00:11:27 Já jsem o tom dokonce už psala v nějaký knížce,
00:11:31 nejvíc se bojím pytlíků.
00:11:33 To znáte, když jdete do supermarketu nebo jak se říká,
00:11:37 jak vám tam dávaj ty igelitový tašky a oni jsou slepený.
00:11:41 Já už jsem několikrát v životě z toho dostala hysterický záchvat,
00:11:46 už jsem se rozplakala, nic nepomáhá prostě.
00:11:49 Doma jsem si to trénovala, doma mi to jde.
00:11:52 Takhle.
00:11:53 Ne, já vím, jak se to dělá,
00:11:55 to si musí naslinit člověk ten prst, udělat, dobrý.
00:11:58 Doma mi to jde, všude jinde mi to jde, možná tady,
00:12:01 jestli máte nějakej pytlík.
00:12:03 Tady by se vám to určitě nepovedlo.
00:12:04 Tady by se mi to povedlo, mně jenom v supermarketu, v hypermarketu,
00:12:07 nebo jak se tomu všemu říká.
00:12:09 Když je tam prostě potřeba něco dát do toho pytlíku,
00:12:13 tak mi to nejde, a když je fronta, tak mi to nejde.
00:12:16 A ti lidi čekaj a teď si říkaj,
00:12:18 kdy už ta ženská proboha ten pytlík otevře.
00:12:21 Pláču a oni tomu nerozuměj, tak toho se bojím.
00:12:25 Já křičím:
00:12:26 "Udělejte to někdo za mě, mně to nejde, já jsem úplně nemožná!"
00:12:30 Nikdo to za vás neudělá.
00:12:31 Ne, jakmile řeknu, že jsem nemožná, tak to hned udělají.
00:12:36 To hrozně maj lidi rádi, že je někdo nemožnej, tak mu pomůžou.
00:12:41 Takovej opak, antihrdina.
00:12:43 Jo? To já o sobě říkám pořád, že jsem nemožná.
00:12:47 Možná tím hýřím moc, možná to říkám až moc....
00:12:51 Že už vám to lidi nevěřej.
00:12:54 Že už mně to lidi věřej a nechávaj mě napospas mé demenci.
00:12:57 Vy jste se tím prakticky proslavila, jak jste nemožná,
00:13:00 Deník šílené manželky, to mělo velikej úspěch.
00:13:02 Ano, to je pravda.
00:13:04 Z toho jsem si udělala přednost a ti lidi to nějakým způsobem
00:13:06 sežrali.
00:13:08 Považuju to za nejlepší podvod svého života.
00:13:11 Vy jste byla výborná manželka?
00:13:13 Já jsem byla samozřejmě výborná manželka.
00:14:14 Strach jste mi ale nezodpověděl, z čeho máte strach?
00:14:21 Já nechci bejt nějak přehnaně patetickej, ani politickej,
00:14:24 ale já mám třeba strach z toho, že se vrátí komunisti,
00:14:27 docela velkej v poslední době.
00:14:29 Pak mám hroznej strach...
00:14:32 Dovedete si představit, že třeba plavete v moři,
00:14:35 je to zajímavej strach
00:14:37 a najednou vedle vás se vynoří jaderná ponorka.
00:14:44 Což se teda stává málokdy, ale když už by se to stalo,
00:14:48 tak já bych se zbláznil.
00:14:52 To by bylo asi opravdu nepříjemný.
00:14:56 Já mám strašnej respekt z velkejch lodí, i když se mi hrozně líběj,
00:15:01 tak představa, že vedle ní plavu a teď se dotýkám toho trupu
00:15:05 a cítím, že ten trup ještě jde hrozně někam hluboko,
00:15:09 tak to je pro mě strašný úplně, z toho mám opravdu fóbii.
00:15:12 Ale ta ponorka, to je nejhorší.
00:15:14 Nebo kdybych se potápěl a najednou...
00:15:17 Strašný.
00:15:19 Já teď jsem přemýšlela, jestli to nemůžete nějak osobně na mě myslet,
00:15:22 ale nemůžete.
00:15:24 Já totiž, jak jsem byla teď na tý Krétě,
00:15:27 tak ten můj muž vždycky se tak směje, on se nesměje,
00:15:32 je to na něm vidět, že to je tak potutelně.
00:15:36 Protože on mě pozoruje, když plavu a já, jak mě to nadnáší ta voda,
00:15:42 tak já prostě, když plavu ty prsa, tak mně vykukuje zadek.
00:15:52 A můj muž říká, že nikdy nic takovýho ještě neviděl.
00:15:58 A teď se právě tak usmíval, protože my jsme byli v takový zátoce
00:16:04 a on říkal, že mu připomínám, jak tam plavu,
00:16:07 takový úvodní záběry v Čelistech.
00:16:12 Jak se jako blíží, všichni se bavěj na těch plážích,
00:16:17 takovej život lážo plážo
00:16:19 a tam přitom to nebezpečí v tý zátoce,
00:16:23 občas tam ta ploutev nad tou hladinou
00:16:27 a já takhle právě tam taky tak, no.
00:16:42 Kdy vy riskujete, Ireno? Ve vztazích?
00:16:48 Ve vztazích od jisté doby už vůbec neriskuju.
00:16:52 -Jak to vypadá?
-To vypadá tak, že končím.
00:16:56 Ještě než začnou?
00:16:57 Ne, oni začnou, já se pak rozhodnu,
00:17:00 že vlastně potřebuju naprosté bezpečí, takže ten vztah skončí.
00:17:05 Počkejte, vy ten vztah skončíte proto, aby...
00:17:09 -Aby už radši dál nepokračoval.
-A proč? Já to nechápu.
00:17:13 To právě asi nechápe většina lidí.
00:17:17 Já bych chápala, že ho skončíte dřív, než to skončí on,
00:17:20 tomu rozumím.
00:17:21 To ne, já to skončím dřív, než jeho vůbec napadne,
00:17:25 že by to chtěl skončit.
00:17:27 Já to prostě skončím, protože pořád si říkám,
00:17:29 jak tohle může dopadnout.
00:17:31 A protože to nevím, jak to může dopadnout,
00:17:33 protože možná je jistá pravděpodobnost,
00:17:36 že by to mohlo dopadnout i tzv. dobře.
00:17:39 Co je to dobře?
00:17:41 Já se toho asi tak bojím, že to radši skončím.
00:17:46 Tak v tom teda neriskuju.
00:17:49 Mně teď přišla sms, jak jsem byla pryč,
00:17:53 předpokládám od někoho naprosto cizího, asi jeho,
00:17:58 protože mě v tý sms oslovoval Michalo.
00:18:01 Byla to rozchodová sms a taková drsná:
00:18:05 "Vem si ty roky zpátky, nedokázala jsi přestat flámovat,
00:18:12 už s tebou nechci nic mít."
00:18:15 Ono to bylo daleko drsnějšíma slovama všechno.
00:18:18 "Už s tebou nechci nic mít, stěžuj si, kde chceš,
00:18:21 nechci už na tu hrůzu vzpomínat.
00:18:26 Přeju ti chlapa, co tě bude milovat. Jan"
00:18:32 Tak jsem na to tak koukala, nejdřív mě napadlo,
00:18:34 že nějaká kamarádka mi přeposlala, co jí napsal nějakej Jan.
00:18:40 Pak jsem vysledovala, že nemám v okolí nikoho takovýho
00:18:44 a odepsala jsem na to a teď si s ním píšu.
00:18:48 V podstatě jsem ten vztah udržela.
00:18:54 To bude rozčarování, až ten Jan přijde za Michalou,
00:18:56 Michala už má dávno jinýho kluka:
00:18:59 "Počkej, vždyť jsi mi psala, že je všechno v pohodě."
00:19:09 Máte představu, svoji ženskou, dívčí hrdinku?
00:19:14 Vy chodíte s tou Aichmajerovou, že jo?
00:19:18 -Já se k tomu nebudu vyjadřovat.
-Dobře, jak chcete.
00:19:25 Jakou máte představu svojí hrdinky snů, ženy?
00:19:37 Nemusí to bejt ta konkrétní.
00:19:43 -Já jsem celkem spokojenej.
-Tak popište tu Aichmajerovou.
00:19:50 Nebo řekněte povahu. To vás nenapadlo vůbec, že jo?
00:20:00 Prokoukla jste mě.
00:20:04 Mám hrozně rád legraci, když je doma sranda.
00:20:09 Já jsem docela, jak se tak bavím s mejma kámošema, tak si myslím,
00:20:13 že jsem docela zvláštní v tom,
00:20:15 že já vůbec nevyžaduju od partnerky, aby mi doma vyvářela,
00:20:18 nebo nějak přehnaně uklízela.
00:20:20 Já se klidně z osobní iniciativy na to vykašlu stejně jako ona,
00:20:25 takže v tom si myslím, že jsem docela dobrej partner.
00:20:30 Nemám takový ty starý jako...
00:20:32 -No a co?
-Co dál ještě myslíte?
00:20:35 Co jste říkal? Aby měla humor.
00:20:38 No, smysl pro humor, si myslím, že je hodně důležitej.
00:20:42 Docela dobrá vlastnost na ženách je:
00:20:48 "Miláčku, jestli tady ještě s klukama chceš chvilku bejt,
00:20:52 tak buď a já už jdu domů spát."
00:20:54 To se mi hrozně líbí. "Hlavně se moc neožer."
00:21:00 Je mně hrozně sympatická tady ta vlastnost.
00:21:05 Protože já jsem taky měl partnerky, který:
00:21:08 "Jé, nepůjdem už domů?"
00:21:12 "Ale já bych si tady s klukama ještě něco moc hezkého řekl."
00:21:16 -"No, tak pojď, jdem domů."
-"No, tak půjdem domů, no."
00:21:20 A co partnerka, která tam chce zůstat dýl než vy?
00:21:24 To mi nevadí. Jo, takhle, s kamarádama?
00:21:30 V tom případě radši zůstávám, i když se mi chce spát.
00:21:35 Jakou máte představu muže hrdiny?
00:21:41 -To je docela těžká otázka.
-No jistě.
00:21:45 Já jsem vždycky říkala, že chci hlavně inteligentní a hodné.
00:21:49 -To mě nikdy nenapadlo vůbec.
-Mě právě jo.
00:21:54 -Já jsem chtěla, aby byl hezkej.
-A grázl.
00:21:58 To já chci až na starý kolena.
00:22:01 -Grázla nebo hezkýho?
-Hezkýho.
00:22:06 Kdy si myslíte, že to tak jako nadejde?
00:22:10 Já myslím, že do těch 70 se to dá stihnout.
00:22:15 Co myslíte vy, kdy to stihnu?
00:22:19 Já jsem teď chtěla přijít na formulaci,
00:22:22 co jsou ta stará kolena.
00:22:26 Jako kdy začíná ta etapa, jsem chtěla zjistit.
00:22:30 -To vy možná znáte...
-Jak to myslíte?
00:22:40 Protože jsme obě dvě měly ty dcery za studií,
00:22:45 tak já jsem si opravdu nejstarší připadala,
00:22:48 když já jsem měla to dítě na té FAMU a ostatní ne.
00:22:52 Tak to jsem si připadala opravdu jak stará bába.
00:22:54 A když mně v té porodnici přinesli tu holčičku a řekli:
00:22:57 "Tady máte miminko, maminko."
00:22:59 A já jsem se ohlížela, jestli tam není moje maminka.
00:23:04 Takže ty starý kolena jsou pořád dál, což je ten strašlivej omyl.
00:23:13 Moje maminka, 87 let, si barví vlasy, pochopitelně,
00:23:19 protože je fešanda a vypadá výborně.
00:23:23 A má takovou malinkou hůlku někdy
00:23:26 a tím pádem nemůže žádný velký trasy chodit.
00:23:30 Tuhle jsme jeli autem a tam byla taková paní a tak si vykračovala
00:23:34 a měla takovou tu, jak jí tu ruku to opírá i v tom lokti.
00:23:39 A já jsem říkala:
00:23:40 "Mami, podívej se, proč ty nemáš takovou."
00:23:43 A babička říkala: "To ještě ne."
00:23:49 Tak to přesně koresponduje.
00:23:53 Já jsem chtěla vždycky asi muže hrdinu.
00:23:56 Pro mě je prostě hrdina ten, kterej je k dispozici.
00:24:03 -To je ideální vlastnost.
-Neříkám ne.
00:24:12 Přijde muž k ránu domů, tak se tak plíží, aby ho žena neslyšela
00:24:17 a vona stejně hned rozsvítí a říká:
00:24:20 "Tak co, kde jsi byl, je skoro 6.
00:24:25 Neříkej mi, že jsi něco dělal pro firmu, ty supermane."
00:24:30 A ten muž říká: "Ale opravdu, já fakt pro firmu,
00:24:33 vždyť já jsem sehnal novýho klienta."
00:24:35 "Jo? A to jsi s ním byl až do 6, supermane?"
00:24:38 "Já jsem s nima byl na večeři u Itala a dali jsme si hrozně dobrý
00:24:43 jídlo."
00:24:45 "To jste jedli teď do 6, supermane?"
00:24:47 "No ne, počkej, pak jsme byli tancovat."
00:24:51 "Jo a tancoval jsi do 6 s klientem, supermane?"
00:24:55 "No ne, počkej, já jsem netancoval, já jsem se nudil."
00:24:58 "To mi teď tady budeš vykládat všecko, supermane?"
00:25:02 "No, počkej, proč mi furt skáčeš do řeči, tak mě to nech domluvit,
00:25:06 a co mi furt říkáš supermane?"
00:25:09 "Jenom superman nosí spodky přes kalhoty."
00:25:15 Dobrou noc.
00:25:18 Skryté titulky: Jana Žákovská
00:25:21 .
Prvním z hostů, které si Halina Pawlowská pozvala do dalšího pokračování své televizní talk show, je dáma, která nesnáší dětské tábory a nerada se fotografuje. Žena s nálepkou „feministka“, která se snaží muže pochopit. Spisovatelka, která svou první knihu vyprávěla tatínkovi, ještě než šla do školy – Irena Obermannová.
Tím druhým je frontman skupiny Monkey Business a herecká hvězda z posledního videoklipu neméně populárních „Wohnoutů“ Matěj Ruppert.
Společně si tentokrát budou povídat především o tom, „jak využít hrdiny“. A jak už to tak v pořadech Haliny Pawlowské bývá, nepůjde zdánlivě o nic až tak světoborného. Můžeme se však těšit na mnoho humorných příhod a hlavně na sebeironii, pro protagonistku tak typickou.
