Zábavná talk show Haliny Pawlowské, tentokrát na téma „jak využít boj“ (2005). Spoluúčinkují V. Gajerová a K. Michal. Režie: H. Pawlowská, P. Ryšavý a K. Czaban
00:00:52 Dobrý večer.
00:00:54 Říkával dědeček z Peru, ať jsem bit, jen když se peru.
00:00:58 A když se v něm hnula žluč, tak uspořádal puč.
00:01:03 Tuhle báseň napsal Jiří Žáček.
00:01:05 Téma dnešních Banánových rybiček je: Jak využít boj.
00:01:11 Ty, za celý svůj život jsem ještě nepotkala nikoho tak prolhanýho
00:01:18 a manipulativního.
00:01:20 A to dělám do politiky!
00:01:23 Snažím se být upřímná.
00:01:24 Ale já nikdy nedovolím, aby sám budoucí prezident Spojených států
00:01:27 dostal kopačky u oltáře od nějaký hloupoučký psychopatický nádhery.
00:01:32 Jdi za ním, ty jedna čubko.
00:01:35 Počkejte chvilku, milá dámo, tady nemusíte nikoho urážet,
00:01:38 ona řekla, co musela a tím to hasne.
00:01:42 Ty mlč a vrať se, kam patříš, ke svý plotně a vařečce.
00:01:56 Takhle nebude nikdo mluvit s mojí mámou.
00:01:59 Pane na nebi a je to tady, jih znovu povstal.
00:02:04 Bojuje se s nemocemi, s chudobou, s nadváhou,
00:02:08 bojuje se hlava nehlava, do posledního dechu,
00:02:11 bojuje se za krále, za vlast a za peníze.
00:02:16 Já jsem nedávno sváděla boj se svým manželem.
00:02:19 Pak jsem se potřebovala uklidnit, tak jsem vyrazila s kamarádkama.
00:02:23 Pak jsem se vrátila, nikde nikdo a všimla jsem si, že na tom dopise,
00:02:29 který jsem napsala manželovi: Jdu s holkama, vrátím se po půlnoci.
00:02:35 On připsal: Já taky.
00:02:39 Mám absolutně prostou radu, která zní:
00:02:42 Když má rád každou, skončí to vraždou.
00:02:46 A mým prvním hostem je Veronika Gajerová.
00:02:59 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:03:05 Veroniko, musíte někdy, nebo musíš, budeme si tykat, to jsme rozhodly.
00:03:08 No jasně.
00:03:09 Musíš někdy bojovat sama se sebou?
00:03:12 Já bojuji se sebou vlastně pořád. Řekla bych, že mezi prádlem
00:03:19 a žrádlem, jak říká moje maminka, pardon.
00:03:23 Vlastně neustále bojuji sama se sebou.
00:03:28 Ale chtěla jsem vlastně na přivítanou...
00:03:30 Takhle drsně jsem to ještě neslyšela, mezi prádlem a žrádlem,
00:03:34 to je hrozný.
00:03:35 Myslela jsi erotickým prádlem ale, že?
00:03:38 Ne, nemyslela jsem tentokrát tedy erotickým prádlem,
00:03:43 ale moje maminka říká, že za všechno může prádlo a žrádlo.
00:03:47 Takže proto já jsem si to tak jako vzala tohleto úsloví.
00:03:53 Když se nad tím člověk zamyslí, tak něco pravdy na tom je.
00:03:57 Ale chtěla jsem na začátek tohoto setkání,
00:04:04 jsem ti chtěla dát takovej malej dárek,
00:04:08 kterej vyplynul zcela náhodou.
00:04:10 Protože když jsem odjížděla na tento pořad točit,
00:04:13 tak jsem se loučila se svou 4letou dcerou a říkala jsem jí:
00:04:16 "Eliško, až maminka natočí Banánové rybičky, tak přijede domů
00:04:21 a stulí se k tobě do pelíšku."
00:04:24 A odešly jsme do školky, ve školce jsme se loučily
00:04:27 a Eliška se na mě podívala a říkala mi:
00:04:29 "Maminko, tak az natočíš ty opičkové banány,
00:04:33 tak se ke mně stulíš pod pelíšek, jo?"
00:04:37 Potom ještě to korunovala, když jsem jí potom mávala,
00:04:40 tak ještě se vyklonila z okna a volala na mě:
00:04:42 "Maminko, tak pozdravuj ty banánové opičky."
00:04:46 Takže to teďko jsem ti chtěla jenom...
00:04:49 To je dobrá inspirace, my přemýšlíme o inovaci
00:04:51 a Banánový opice, to by bylo dobrý docela.
00:05:08 Mým dalším hostem je Kryštof Michal.
00:05:21 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:05:24 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:05:24 -Kryštofe, můžu vám říkat Kryštofe?
-To by šlo asi.
00:05:33 Šlo by to, výborně.
00:05:35 Já jsem si ještě k vám oboum připravila, co jsem si nastudovala,
00:05:39 abyste mi to upřesnili, vyvrátili eventuelně.
00:05:44 Můžu ještě tady k Veronice se vrátit?
00:05:47 A hned půjdu k vám, jo?
00:05:49 -Veroniko, ty hraješ od dětství?
-Tak od puberty by se dalo říct.
00:05:56 Vlastně 1. tvoje role byla u Smyczka v Housatech,
00:06:01 krasavici jsi hrála protivnou příšerně.
00:06:03 Zlou mrchu, ano.
00:06:05 Terorizovala tu charakterní, hodnou.
00:06:07 S tím bojuji celý život, to je ten boj.
00:06:10 To ti závidím, vždycky jsem záviděla tady těm ženám,
00:06:13 těm dívkám, tzv. ty protivný ze třídy, nejhezčí.
00:06:18 Všichni jsme jim záviděli, ale já jsem je musela hrát.
00:06:22 Když jsi měla předpoklady. A mluvíš Samanthu v Sexu ve městě.
00:06:27 Samanthu v Sexu ve městě a pak ještě musím zmínit...
00:06:30 -Erotomanku Samanthu.
-Ano, pak ještě musím zmínit...
00:06:33 -To ti jde.
-To je strašný.
00:06:36 Julii Lescautovou mluvím hrozně ráda.
00:06:39 Kryštofe, vy rád ponocujete do 4 do rána.
00:06:44 To jsem říkal někdy v nějakejch médiích?
00:06:46 To jste říkal, že rád hrajete golf a ponocujete do 4 do rána,
00:06:49 na ženě že oceňujete úzké kotníky, ty mám.
00:06:59 -Vždyť já je oceňuju.
-Děkuji.
00:07:03 ...a výplň hlavy, největší láska že je vaše 11letá fena Líza.
00:07:10 Z toho se dá identifikovat, jak stará je to informace.
00:07:14 To právě řeším, jak jsou ty věci daný hezky dohromady,
00:07:17 takhle jsem to skutečně někdy řek?
00:07:19 Nenávidíte zbabělost a české zákony.
00:07:22 To mě napadl pochod myšlenkovej, že nejdřív řeknu,
00:07:26 že ponocuju do 4 do rána a potom, že oceňuju úzký kotníky na ženě.
00:07:32 Já vám to potom možná prozradím.
00:07:35 To jsou takový logický myšlenky po sobě jdoucí.
00:07:37 Já myslím, že jste odpovídal na dotazník Who is who.
00:07:40 Ale to bude tak 3, 4 roky.
00:07:44 Největší láska fena Líza, nenávidíte zbabělost
00:07:47 a české zákony.
00:07:48 Mně to přišlo velmi sympatický všechno.
00:07:50 Často vaříte čínské taštičky a jarní závitky.
00:07:54 A pak tam je kolonka Žije:
00:07:57 A teď se očekává, že řeknete kde a vy jste řekl rád.
00:08:03 To je hezký, to je roztomilý.
00:08:06 No, tak co k tomu říct.
00:08:08 Ještě jsem si dovolila vynechat, což bych chtěla zdůraznit,
00:08:12 že sám sebe vidíte jako génia, který vědomě odhazuje tu genialitu.
00:08:21 Ano, to je pravda, o to se snažím už od nějakejch 14 let víceméně.
00:08:27 Ale docela se mi to daří vesměs jako.
00:08:30 Takový to rčení, že jsem nikdy nic nedotáhnul pořádně do konce,
00:08:34 to se mě jako drží furt ještě.
00:08:36 To vám říkali rodiče?
00:08:38 To mi říkal dědeček, budiž mu země lehká.
00:08:40 Ale musím říct, že on neměl to štěstí, dneska už není mezi námi,
00:08:42 vidět, že třeba jsem dotáh jiný věci.
00:08:45 Je teda pravda, že babička kdysi říkala, to byly ještě ty doby,
00:08:48 kdy jsme měli ty fialový bradky a půlku hlavu vyholenou
00:08:52 a půlku hlavu pod ramena.
00:08:55 Tak se na mě koukala někde v nějaký český televizi, teď já tam bosej,
00:08:59 pot ze mě, rudej úplně a na to můj dědeček spisovatel kouká a říká:
00:09:05 "No, ale osobnost to je."
00:09:11 To se obávám, že nás čeká.
00:09:13 Moje matka dokonce, když Natálka přivedla svoje kamarády
00:09:17 různě tak..., řekla, že jsou takoví dekorativní.
00:09:27 To už je strašně dávno, to je v době,
00:09:29 kdy jsem se svou ženou snad ještě koketoval.
00:09:33 Nevím, jestli jste zmínila, že krom toho všeho,
00:09:36 důležitá informace možná je, že já mám 1 ženu už docela dlouhý léta
00:09:40 na to, že jsem mladej člověk, tak my jsme se potkali někdy v 16
00:09:45 nebo v 17 a vlastně spolu nějakejch 11, 12 let žijem.
00:09:49 V těch začátcích to nebylo úplně dokonalý.
00:09:51 Dokážete si představit z pohledu jejích rodičů, jak to vypadalo.
00:09:55 Frajerka si přivedla domů frajera ze Support Lesbiens,
00:09:59 s modrou bradkou, půlka hlavy vyholený, ten musí fetovat,
00:10:04 ten bude chlastat, to bude strašný.
00:10:07 Jedou po Národní třídě někde v živým hovoru se svým otčímem
00:10:12 a s maminkou v autě, co nedá okamžik náhody,
00:10:16 po chodníku jdu já, v tu chvíli otec říká:
00:10:19 "Podívej támhle na toho debila, takovýho mi přiveď domů,
00:10:22 to bych se opravdu zbláznil."
00:10:25 "No, to je Kryštof, no."
00:10:28 Co, Veroniko, jsi se rozhodla, že nevzdáš?
00:10:33 Já jsem se rozhodla, že nevzdám sebe a počítač.
00:10:40 To je taková zvláštní kapitola, vám to samozřejme bude připadat
00:10:44 neuvěřitelný,
00:10:46 protože jistě jste počítačově dokonalí a s počítačem kamarádíte.
00:10:51 Ale já tak kolem něj opatrně doma chodím,
00:10:54 už jsem dokonce došla tak daleko, že jsem se naučila i mailovat,
00:10:58 což já považuju za úžasnou věc, že jsem až takhle daleko.
00:11:03 Ale řeknu vám takovou věc, která se mi stala nedávno.
00:11:06 Paní z televize mi posílala sms, psala tam,
00:11:11 že mě zvou na chatování do televize.
00:11:15 Protože to byla sms, tak tam bylo napsáno na chatu,
00:11:19 že bysme vás rádi přivítali na chatu v ČT.
00:11:26 A teď já to čtu a říkám si, ježiš, to je bezvadný,
00:11:31 to bude asi nějakej novej televizní pořad, že ty herce vezou do chaty.
00:11:38 A teď jsem si říkala, no jo, ale kde to bude,
00:11:41 to ta chata bude v tý televizi nebo se to někam vozí za Prahu,
00:11:44 to bude něco jako Lovy beze zbraní, když my jsme byli malí.
00:11:49 No počkejte. A teďko ta paní volá a říká:
00:11:52 "Takže Veroniko, prosím vás..."
00:11:54 A já jí to říkám: "No jasně, to víte, že jo, hrozně ráda
00:11:57 a kde ta chata je, kde ji máte postavenou?"
00:12:00 A teď vona byla chvilku ticho, pak mi to teda vysvětlila.
00:12:04 Vyvrcholilo to mojí maminkou, která je rozkošná,
00:12:08 protože ta vůbec už počítače to...
00:12:11 Ta mi volala a říkala: "Prosím tě, Naďa..."
00:12:15 To je moje sestra.
00:12:16 "...mi říkala, že budeš někde na tom šatování,
00:12:20 tak až budeš na tom šatování, tak mně to potom napiš, jo?"
00:12:26 Takže to je můj věčný boj.
00:12:29 Mimochodem, mě úplně vyděsila tuhle moje maminka, 86 let,
00:12:32 že mi takovým vážným hlasem říkala: "Prosím tě, asi mi to budeš muset
00:12:37 ukázat v tom počítači ten program, já, víš, jak dělám ti ty penízky,
00:12:43 tak bych potřebovala na to nějaký tabulky."
00:12:47 A já jsem si představila, že i ta moje je schopná to udělat.
00:12:52 Já jsem říkala, to je takovej obraz už, já tak si jí považuju a cením.
00:12:56 Ale představa, jak sedí stará dáma u toho počítače
00:12:59 a tam mi dělá tabulky si dělá na moje penízky,
00:13:02 to mě úplně zdecimovalo tohleto.
00:13:06 To je úžasný třeba.
00:13:08 Ona je schopná to udělat.
00:13:10 Já si myslím, že trošku funguje takovej předsudek zbytečnej,
00:13:13 protože moje babička, budiž jí věk požehnán, jde do počítačů taky,
00:13:20 vůbec se toho nezdráhá, chatuje, kouká na ČT 24, jak to jde,
00:13:25 všechno prostě sjíždí.
00:13:28 Nicméně vždycky, když tam dojede celá ta rodina
00:13:30 a babička požádá o jakoukoliv radu, tak to projdeme,
00:13:34 tím je připravená ona na to, že ten počítač potom zhasneme
00:13:39 a udělá to ona.
00:13:41 Ten počítač zhasneme a co teďka?
00:13:45 Ale to ji chápu.
00:13:47 A co teďka? A to jedeme furt znova vždycky:
00:13:50 "Babi, tak teď musíš tohle, tohle, tohle, zhasneme počítač."
00:13:53 "A co teďka?" "No, zapneš počítač, ne."
00:13:57 Ale to vy jste už zase ještě dál než já.
00:14:00 Ale já jsem na tom tak, že jednou jsem se chtěla připojit
00:14:02 na internet, to jsme měli ještě takový to
00:14:04 tu tu tu tu, to jsme neměli takovej ten pořád.
00:14:08 A teď jsem volala Petrovi z pevný linky,
00:14:12 že se nemůžu dostat na ten počítač, teda že se nemůžu dostat
00:14:16 na internet.
00:14:17 A on pořád říkal: "Zkus todle, zmáčkni todle."
00:14:20 A pak udělal pauzu a říká: "Odkud voláš?"
00:14:22 Já říkám: "No z pevný linky."
00:14:24 A on říká: "Tak to se na ten internet ale opravdu nenapojíš."
00:14:27 A potom ještě se mi stalo, že to začlo házet nějakej eror,
00:14:31 to já úplně nesnáším todleto a začlo to odpočítávat.
00:14:35 To mně právě připomněla ta babička, protože já jsem chytla děti
00:14:39 a řekla jsem: "Děti, okamžitě se musíme evakuovat,
00:14:42 než to vybouchne!"
00:14:44 A tam to dělalo 20 sekund, 19 sekund, 18 sekund a já jsem říkala:
00:14:47 "Á pomóc, teď to bouchne!"
00:14:51 -To musíš znát tenhleten pocit.
-To znám z kosmických lodí.
00:14:58 Takže jsme se dočkali. Tak co reverende,
00:15:03 nechce to modlitbu?
00:15:06 Zrovna jsem jednu odříkával, tu Alana Shaperda:
00:15:12 Ó pane, nedopusť, ať to poděláme.
00:15:16 -Amen.
-Amen.
00:15:17 -Amen.
-Amen.
00:15:22 Za co nejradši bojujete?
00:15:27 Vy jste úplně zavyl.
00:15:31 To je těžko říct, víte, já jsem vždycky bojoval.
00:15:35 Začalo to už na těch školách, pak zjistíte,
00:15:38 že v tý frontový linii stojíte najednou osamocen,
00:15:43 že vás všichni opustili.
00:15:47 Takže já jsem se naučil bojovat s rozmyslem.
00:15:51 Bojuju za všechno každej den. Tady padlo od prádla do žrádla.
00:15:57 Ano.
00:15:59 Já bych do toho vnes takovou tu mužskou poetiku,
00:16:01 řekl bych od spánku do spánku.
00:16:05 Hezký.
00:16:07 To u někoho nejsou moc dlouhý intervaly.
00:16:09 Ne.
00:16:16 Můžu vám říct strašně důležitou informaci,
00:16:20 kterou jsem teď načerpala a dívám se na ni,
00:16:22 protože to je většinou mužská záležitost,
00:16:24 ale vás se vůbec netýká.
00:16:26 Ale já potřebuju to sdělit národu, protože jsem se dočetla,
00:16:30 jaký je nejúčinnější lék proti plešatosti.
00:16:37 Je to kastrace.
00:16:43 Já vím, že nevíte, co teď s tím máte dělat s tou informací,
00:16:46 ale kdyby nějakej muž měl strach...
00:16:50 -Tak já mám štěstí zatím, zdá se.
-Ano, ano, vás se to netýká vůbec.
00:16:53 Třeba by to pomohlo i kapele ve finále.
00:16:57 Já si myslím, že to je dobrý to vědět.
00:16:59 Prej když je někdo už plešatej, tak to nepomáhá,
00:17:04 ale zatím to nikdo nezkusil.
00:17:08 Teď je otázka, co je lepší, jestli bejt plešatej...
00:17:11 To už nechávám na volbě.
00:17:14 Já to ani nechci domyslet.
00:17:17 Tohle se, myslím, bude těžko zjišťovat průzkumem.
00:17:20 Všichni eunuši totiž měli bohatý hřívy do smrti.
00:17:27 To je věc, to jste nečekali, že se dozvíte, že jo?
00:17:30 Tohle je silná věc.
00:17:31 Boj o vzhled.
00:17:33 Myslím, že Tereza Pergnerová má ten výraz teďka ráda,
00:17:36 tohle je skutečně silný moment.
00:17:43 Takže tohle je skutečně silný moment.
00:17:55 Veroniko, bojovala jsi někdy se strachem?
00:18:02 Začla jsem bojovat s opravdovým strachem,
00:18:08 až když se mi narodily děti.
00:18:13 Teď mě napadla taková věc, abych to neházela do vážnejch rovin.
00:18:19 Bojuju taky se strachem, třeba když můj muž vedl po dlouhé době,
00:18:29 dalo by se říct, v září, někdy z kraje, Kryštofa do školky.
00:18:36 A protože bydlíme na Praze 6, tak kolem nás je spousta školek.
00:18:40 A já jsem mu to samozřejmě vysvětlila všechno.
00:18:43 Já to zkrátím, obešli 5 školek, kde se můj muž snažil to dítě
00:18:49 umístit a přesvědčit je, že oni jsou ta správná školka,
00:18:54 kam Kryštof dochází.
00:18:57 Teprve tedy u 6. se mu to podařilo. Chlapeček řekl:
00:19:01 "Ano, to je moje školka."
00:19:05 Takže to jsou takový ty hezký strachy, ale bojuju se strachem.
00:19:10 To skoro vypadá, jako kdyby ten vzdělávací systém tady byl
00:19:13 v pořádku.
00:19:16 Člověk než najde svoji školku, tak projde 5 jinejch.
00:19:19 Oni byli takový vyjevení, když ten tatínek se tam zjeví
00:19:22 a ráno jim strká v půl osmý cizího chlapečka a tvrdí,
00:19:25 že 2 měsíce ten chlapeček tam už dochází.
00:19:28 No, ale to je pozitivní.
00:19:31 Musím říct, že potom jsem se dozvěděla na rodičovském sdružení,
00:19:34 my máme úplně bezvadnou paní učitelku,
00:19:36 která mi vyprávěla historku, že se tam objevil naprosto neznámý
00:19:40 tatínek, který si celé rodičovské sdružení četl noviny
00:19:46 a teprve po 20 minutách je zavřel, tak nějak se plaše rozhlédl a řekl:
00:19:52 "Promiňte, já jsem si asi spletl třídu."
00:19:57 Ale mě todle celkem nepřekvapuje.
00:20:01 Kryštofe, kdy vy jste bojoval s nějakou hrůzou,
00:20:03 eventuelně obsesí nebo tak?
00:20:08 Těžko říct.
00:20:09 Je pravda, že se u mě objevil takovej ten otcovskej syndrom
00:20:13 trošku.
00:20:15 Já nejsem nějakej bojácnej, víceméně bejvalej sportovec,
00:20:20 myslím, že tyhlety věci moc neřeším.
00:20:23 Ale je pravda, že od tý doby, co se nám narodilo malý dítě,
00:20:26 tak si uprdne, ukejchne a tatínek, sportovec bejvalej:
00:20:30 "Nemocnice, nemocnice!"
00:20:34 Já mám tyhlety modely furt. Dítě se nám nemůže nadechnout
00:20:38 a voláme doktorce:
00:20:40 "Ono se vždycky nadechne, oni se vždycky nadechnou ty děti,
00:20:44 to se nebojte."
00:20:46 Klára úplně hotová: "Ale on opravdu jde do fialova,
00:20:49 to dítě vypadá, že se zalyká, já nepoznám,
00:20:52 jestli má zapadlej jazyk nebo nemá, jak to mám poznat?"
00:20:55 "Ono se vždycky nadechne."
00:20:58 Tak jděte k doktorovi pro radu.
00:21:02 Ale uklidnilo mě to trošku, řekl jsem si, jo,
00:21:05 tak se asi nadechne.
00:21:07 Od tý doby se mu směju, říkám: "Co se svíjíš, prosím tě?"
00:21:15 Ty malý děti, znáte děti, co vám říkám,
00:21:19 já ho mám doma jenom 2 roky teprv.
00:21:21 On kolínka nejdřív, když začíná natahovat, tak on si klekne,
00:21:27 pak 2. fáze je to, že si položí to čelo na tu zem
00:21:30 a to už vypadá opravdu jako hereckej výkon, to ještě neřve.
00:21:34 Pak začne řvát a souběžně s tím se převalí na bok
00:21:38 a v tu chvíli to začíná.
00:21:41 On se pomalinku dostane až na ty záda, až opravdu do toho luku,
00:21:45 vzepne a vůbec nepoužívá nohy, ruce u toho, jenom těma zádama se propne
00:21:50 a tam přestává dejchat, tam nastává takovej ten dlouhej ...
00:21:56 To utichne a dalších 20 nedejchá.
00:22:00 Se nadechne, neboj, teď už jsme klidný, no.
00:22:05 Já si někdy představuju, když jsem mezi lidma, tak si říkám,
00:22:10 že každý ten člověk je hotovej už v tom dětství.
00:22:14 A i ty projevy emocí, ty mu zůstávaj,
00:22:18 akorát on si je vobrušuje a má už ty normy toho dospělýho.
00:22:22 Tím tělem je limitovanej a těma zkušenostma.
00:22:25 Tak si někdy představím, třeba když sedím, nebo jsem na ulici,
00:22:30 jak ty lidi kdyby všechno, co cejtěj, projevovali.
00:22:33 A představuju si to takhle. Jak bušej a ty luky dělaj
00:22:39 a řvou strašně a pláčou, protože to je vlastně nekorigovanej pocit.
00:22:46 I lásku tak projevujou, nepustěj toho člověka, jsou majetnický.
00:22:52 Já jsem měl šanci vidět krásnej takovej vnitřní přerod malýho
00:22:55 dítěte.
00:22:57 My jsme měli obrovský štěstí na syna, on nepláče,
00:23:00 není ten bolestín.
00:23:02 To dítě spadne na zem, vyskočí, zatleská, zasměje se samo sobě.
00:23:06 Takže my jsme měli veliký štěstí na tohle
00:23:10 a měli jsme možnost tím pádem vidět i takovej ten majetnickej moment,
00:23:15 kdy si to dítě uvědomí ten přístup k tomu majetku.
00:23:18 Protože naše dítě opravdu do 1,5 roku neusurpátorsky si s čímkoliv
00:23:22 hrálo, stačilo říct: "Eliáši a dáš mi to?"
00:23:25 A on to dal, bez problémů. A já jsem viděl ten okamžik,
00:23:29 kdy poprvé se setkal s cizím dítětem,
00:23:31 který majetnicky se rozhodlo bránit svý hračky.
00:23:34 Teď on na to koukal, jako co se děje, co se mu stalo.
00:23:39 A poprvé v životě jsem pak viděl, to je nevtipná historka, pozor,
00:23:43 to se možná vystřihne na konci.
00:23:45 Ale poprvé v životě jsem viděl, jak to dítě se něčeho chytí,
00:23:49 přijde k němu to druhý, majetnický a chce mu to urvat.
00:23:52 A to dítě jenom stojí, drží to pevně, nepustí to,
00:23:56 ale absolutně žádná emocionální reakce, furt to nechápe.
00:24:00 A teprve v tu chvíli mi došlo, že se vlastně dívám na přerod
00:24:03 z anděla na člověka.
00:24:07 To byl dokonalej okamžik. Takovej nezábavnej moment,
00:24:12 ale vidět to na svým dítěti, na tom čistým objektu...
00:24:16 Silnej moment.
00:24:17 Tak to byl silnej moment tohleto, to byl pro mě silnej moment.
00:24:25 Pak jsem měl ještě jeden a ten je vtipnější, jestli ho chcete.
00:24:32 Ale ten je úplně odjinud zase, mně to lítá takhle ty myšlenky.
00:24:35 Abych zase řekl něco vtipnýho, protože já jsem nevtipnej člověk.
00:24:40 Vyjedem zpoza rohu, my bydlíme na rohu, teď von má tu tříkolku,
00:24:44 odstrkovadlo se to, myslím, jmenuje.
00:24:47 Vyjede zpoza toho rohu, teď my máme vždycky problém ho dostat
00:24:49 do baráku.
00:24:51 Von jakmile vidí naše barákový dveře, tak okamžitě otočka.
00:24:54 Takže já říkám: "Eliáši, pojď, pojď."
00:24:57 Teď on tím samospádem dojíždí do takovýho jemnýho kopečka,
00:25:01 teď se mu to zastaví, teď mu to udělá těch pár prvních centimetrů
00:25:04 dozadu,
00:25:06 on tak znejistí, zvedne ty nožičky, ono se to pomalinku rozjíždí
00:25:10 a k tomu výrazu třeba najednou přidá: "Pa pa."
00:25:18 To se musím přiznat, že jsem šel fakt do kolen,
00:25:21 to jsem se rozchechtal na celý kolo, říkám, ty vole,
00:25:25 to je komedie.
00:25:28 A takový momenty má občas.
00:25:31 Vysadíte ho z auta, teď on dostal od tchyně koženou kabelku,
00:25:35 v tom má ty svoje vláčky naskládaný a bez toho nedá ránu,
00:25:38 když už to má jako s sebou, takže nasadit na ruku.
00:25:41 A on má takovou tu dětskou kytaru, samozřejmě tam jakási inklinace
00:25:45 a jakási vazba tam je.
00:25:47 On opravdu ve 2 letech dokonale ovládá kytaru.
00:25:50 Ne, že by na ni přímo snad hrál, ale ten dojem z něho je naprosto,
00:25:54 to je individualita.
00:25:56 A teď si představte to dítě, který je vystoupeno z auta ručně,
00:26:02 teď si to dítě neuměle nandavá tu kabelku,
00:26:06 pak šáhne do toho auta pro tu kytaru,
00:26:10 takhle si ji strčí, vystrčí pupek a jde, udělá prvních 8 kroků
00:26:13 a tádadá, tádadá...
00:26:19 Já si vždycky říkám, to snad není možný.
00:26:22 Tak to jsou ty nejzábavnější chvilky,
00:26:25 oni jsou takový krátký kousíčky.
00:26:27 Ježiš, víte, co jsem se ještě dočetla?
00:26:29 Že jste byl mužem dubna.
00:26:31 V Playboyi?
00:26:43 Jak využít boj nebo schopnost boje nebo boj jako takovej?
00:26:53 Ježišmarja, to jsou takový...
00:26:55 To je zákeřná otázka.
00:26:57 Já myslím, že bych na to odpověděl úplně jednodušeně zahozeně,
00:27:00 co mě nezabije, to mě posílí.
00:27:04 To je snad, tak by to mělo být. Já vím, že je to někdy drastický
00:27:09 a o co víc člověk bojuje, o to víc by měl být posílen
00:27:13 a myslím si, že to tak funguje.
00:27:15 Takže určitě, co mě nezabije, to mě posílí.
00:27:19 To není k zahození, ne? To je dobrý.
00:27:24 Veroniko?
00:27:25 Já si myslím, že to je nádherná tečka a já bych to neřekla líp.
00:27:30 Já to shrnu.
00:27:33 Nalešti si drápky, opraš svoji zbroj.
00:27:38 Života se neboj, i když je to boj.
00:27:42 Dobrou noc.
00:27:43 Skryté titulky: Jana Žákovská
00:27:45 .
V dalším pořadu z cyklu pravidelných televizních talk show Haliny Pawlowské Banánové rybičky bude řeč především o tom „jak využít boj“ a protagonistka na sebe kromě jiného prozradí, že se onehdy nepohodla s manželem, což se snažila vyřešit odchodem s kamarádkami do restauračního zařízení. Manžela o tom informovala – jak bývá v podobných situacích zvykem – toliko písemně, když na kousek papíru napsala: „Šla jsem s holkama do hospody. Vrátím se po půlnoci.“ Pokud chcete vědět, co Halině její obvykle velmi rychle a osobitě reagující manžel odepsal, nebo pokud vás zajímá, s čím a kdy bojoval a bojuje Kryštof Michal, frontman „kapely roku“ Support lesbiens, či herečka Veronika Gajerová, dabérka erotikou posedlé Samanthy z populárního seriálu Sex ve městě, nezbývá vám než věnovat 51. úterní večer tohoto roku programu ČT1 a z jeho nabídky právě Banánovým rybičkám.
