Zábavná talk show Haliny Pawlowské, tentokrát na téma „jak využít boj“ (2005). Spoluúčinkují V. Gajerová a K. Michal. Režie: H. Pawlowská, P. Ryšavý a K. Czaban
00:00:52Dobrý večer.
00:00:54Říkával dědeček z Peru, ať jsem bit, jen když se peru.
00:00:58A když se v něm hnula žluč, tak uspořádal puč.
00:01:03Tuhle báseň napsal Jiří Žáček.
00:01:05Téma dnešních Banánových rybiček je: Jak využít boj.
00:01:11Ty, za celý svůj život jsem ještě nepotkala nikoho tak prolhanýho
00:01:18a manipulativního.
00:01:20A to dělám do politiky!
00:01:23Snažím se být upřímná.
00:01:24Ale já nikdy nedovolím, aby sám budoucí prezident Spojených států
00:01:27dostal kopačky u oltáře od nějaký hloupoučký psychopatický nádhery.
00:01:32Jdi za ním, ty jedna čubko.
00:01:35Počkejte chvilku, milá dámo, tady nemusíte nikoho urážet,
00:01:38ona řekla, co musela a tím to hasne.
00:01:42Ty mlč a vrať se, kam patříš, ke svý plotně a vařečce.
00:01:56Takhle nebude nikdo mluvit s mojí mámou.
00:01:59Pane na nebi a je to tady, jih znovu povstal.
00:02:04Bojuje se s nemocemi, s chudobou, s nadváhou,
00:02:08bojuje se hlava nehlava, do posledního dechu,
00:02:11bojuje se za krále, za vlast a za peníze.
00:02:16Já jsem nedávno sváděla boj se svým manželem.
00:02:19Pak jsem se potřebovala uklidnit, tak jsem vyrazila s kamarádkama.
00:02:23Pak jsem se vrátila, nikde nikdo a všimla jsem si, že na tom dopise,
00:02:29který jsem napsala manželovi: Jdu s holkama, vrátím se po půlnoci.
00:02:35On připsal: Já taky.
00:02:39Mám absolutně prostou radu, která zní:
00:02:42Když má rád každou, skončí to vraždou.
00:02:46A mým prvním hostem je Veronika Gajerová.
00:02:59-Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:03:05Veroniko, musíte někdy, nebo musíš, budeme si tykat, to jsme rozhodly.
00:03:08No jasně.
00:03:09Musíš někdy bojovat sama se sebou?
00:03:12Já bojuji se sebou vlastně pořád. Řekla bych, že mezi prádlem
00:03:19a žrádlem, jak říká moje maminka, pardon.
00:03:23Vlastně neustále bojuji sama se sebou.
00:03:28Ale chtěla jsem vlastně na přivítanou...
00:03:30Takhle drsně jsem to ještě neslyšela, mezi prádlem a žrádlem,
00:03:34to je hrozný.
00:03:35Myslela jsi erotickým prádlem ale, že?
00:03:38Ne, nemyslela jsem tentokrát tedy erotickým prádlem,
00:03:43ale moje maminka říká, že za všechno může prádlo a žrádlo.
00:03:47Takže proto já jsem si to tak jako vzala tohleto úsloví.
00:03:53Když se nad tím člověk zamyslí, tak něco pravdy na tom je.
00:03:57Ale chtěla jsem na začátek tohoto setkání,
00:04:04jsem ti chtěla dát takovej malej dárek,
00:04:08kterej vyplynul zcela náhodou.
00:04:10Protože když jsem odjížděla na tento pořad točit,
00:04:13tak jsem se loučila se svou 4letou dcerou a říkala jsem jí:
00:04:16"Eliško, až maminka natočí Banánové rybičky, tak přijede domů
00:04:21a stulí se k tobě do pelíšku."
00:04:24A odešly jsme do školky, ve školce jsme se loučily
00:04:27a Eliška se na mě podívala a říkala mi:
00:04:29"Maminko, tak az natočíš ty opičkové banány,
00:04:33tak se ke mně stulíš pod pelíšek, jo?"
00:04:37Potom ještě to korunovala, když jsem jí potom mávala,
00:04:40tak ještě se vyklonila z okna a volala na mě:
00:04:42"Maminko, tak pozdravuj ty banánové opičky."
00:04:46Takže to teďko jsem ti chtěla jenom...
00:04:49To je dobrá inspirace, my přemýšlíme o inovaci
00:04:51a Banánový opice, to by bylo dobrý docela.
00:05:08Mým dalším hostem je Kryštof Michal.
00:05:21-Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:05:24-Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:05:24-Kryštofe, můžu vám říkat Kryštofe?
-To by šlo asi.
00:05:33Šlo by to, výborně.
00:05:35Já jsem si ještě k vám oboum připravila, co jsem si nastudovala,
00:05:39abyste mi to upřesnili, vyvrátili eventuelně.
00:05:44Můžu ještě tady k Veronice se vrátit?
00:05:47A hned půjdu k vám, jo?
00:05:49-Veroniko, ty hraješ od dětství?
-Tak od puberty by se dalo říct.
00:05:56Vlastně 1. tvoje role byla u Smyczka v Housatech,
00:06:01krasavici jsi hrála protivnou příšerně.
00:06:03Zlou mrchu, ano.
00:06:05Terorizovala tu charakterní, hodnou.
00:06:07S tím bojuji celý život, to je ten boj.
00:06:10To ti závidím, vždycky jsem záviděla tady těm ženám,
00:06:13těm dívkám, tzv. ty protivný ze třídy, nejhezčí.
00:06:18Všichni jsme jim záviděli, ale já jsem je musela hrát.
00:06:22Když jsi měla předpoklady. A mluvíš Samanthu v Sexu ve městě.
00:06:27Samanthu v Sexu ve městě a pak ještě musím zmínit...
00:06:30-Erotomanku Samanthu.
-Ano, pak ještě musím zmínit...
00:06:33-To ti jde.
-To je strašný.
00:06:36Julii Lescautovou mluvím hrozně ráda.
00:06:39Kryštofe, vy rád ponocujete do 4 do rána.
00:06:44To jsem říkal někdy v nějakejch médiích?
00:06:46To jste říkal, že rád hrajete golf a ponocujete do 4 do rána,
00:06:49na ženě že oceňujete úzké kotníky, ty mám.
00:06:59-Vždyť já je oceňuju.
-Děkuji.
00:07:03...a výplň hlavy, největší láska že je vaše 11letá fena Líza.
00:07:10Z toho se dá identifikovat, jak stará je to informace.
00:07:14To právě řeším, jak jsou ty věci daný hezky dohromady,
00:07:17takhle jsem to skutečně někdy řek?
00:07:19Nenávidíte zbabělost a české zákony.
00:07:22To mě napadl pochod myšlenkovej, že nejdřív řeknu,
00:07:26že ponocuju do 4 do rána a potom, že oceňuju úzký kotníky na ženě.
00:07:32Já vám to potom možná prozradím.
00:07:35To jsou takový logický myšlenky po sobě jdoucí.
00:07:37Já myslím, že jste odpovídal na dotazník Who is who.
00:07:40Ale to bude tak 3, 4 roky.
00:07:44Největší láska fena Líza, nenávidíte zbabělost
00:07:47a české zákony.
00:07:48Mně to přišlo velmi sympatický všechno.
00:07:50Často vaříte čínské taštičky a jarní závitky.
00:07:54A pak tam je kolonka Žije:
00:07:57A teď se očekává, že řeknete kde a vy jste řekl rád.
00:08:03To je hezký, to je roztomilý.
00:08:06No, tak co k tomu říct.
00:08:08Ještě jsem si dovolila vynechat, což bych chtěla zdůraznit,
00:08:12že sám sebe vidíte jako génia, který vědomě odhazuje tu genialitu.
00:08:21Ano, to je pravda, o to se snažím už od nějakejch 14 let víceméně.
00:08:27Ale docela se mi to daří vesměs jako.
00:08:30Takový to rčení, že jsem nikdy nic nedotáhnul pořádně do konce,
00:08:34to se mě jako drží furt ještě.
00:08:36To vám říkali rodiče?
00:08:38To mi říkal dědeček, budiž mu země lehká.
00:08:40Ale musím říct, že on neměl to štěstí, dneska už není mezi námi,
00:08:42vidět, že třeba jsem dotáh jiný věci.
00:08:45Je teda pravda, že babička kdysi říkala, to byly ještě ty doby,
00:08:48kdy jsme měli ty fialový bradky a půlku hlavu vyholenou
00:08:52a půlku hlavu pod ramena.
00:08:55Tak se na mě koukala někde v nějaký český televizi, teď já tam bosej,
00:08:59pot ze mě, rudej úplně a na to můj dědeček spisovatel kouká a říká:
00:09:05"No, ale osobnost to je."
00:09:11To se obávám, že nás čeká.
00:09:13Moje matka dokonce, když Natálka přivedla svoje kamarády
00:09:17různě tak..., řekla, že jsou takoví dekorativní.
00:09:27To už je strašně dávno, to je v době,
00:09:29kdy jsem se svou ženou snad ještě koketoval.
00:09:33Nevím, jestli jste zmínila, že krom toho všeho,
00:09:36důležitá informace možná je, že já mám 1 ženu už docela dlouhý léta
00:09:40na to, že jsem mladej člověk, tak my jsme se potkali někdy v 16
00:09:45nebo v 17 a vlastně spolu nějakejch 11, 12 let žijem.
00:09:49V těch začátcích to nebylo úplně dokonalý.
00:09:51Dokážete si představit z pohledu jejích rodičů, jak to vypadalo.
00:09:55Frajerka si přivedla domů frajera ze Support Lesbiens,
00:09:59s modrou bradkou, půlka hlavy vyholený, ten musí fetovat,
00:10:04ten bude chlastat, to bude strašný.
00:10:07Jedou po Národní třídě někde v živým hovoru se svým otčímem
00:10:12a s maminkou v autě, co nedá okamžik náhody,
00:10:16po chodníku jdu já, v tu chvíli otec říká:
00:10:19"Podívej támhle na toho debila, takovýho mi přiveď domů,
00:10:22to bych se opravdu zbláznil."
00:10:25"No, to je Kryštof, no."
00:10:28Co, Veroniko, jsi se rozhodla, že nevzdáš?
00:10:33Já jsem se rozhodla, že nevzdám sebe a počítač.
00:10:40To je taková zvláštní kapitola, vám to samozřejme bude připadat
00:10:44neuvěřitelný,
00:10:46protože jistě jste počítačově dokonalí a s počítačem kamarádíte.
00:10:51Ale já tak kolem něj opatrně doma chodím,
00:10:54už jsem dokonce došla tak daleko, že jsem se naučila i mailovat,
00:10:58což já považuju za úžasnou věc, že jsem až takhle daleko.
00:11:03Ale řeknu vám takovou věc, která se mi stala nedávno.
00:11:06Paní z televize mi posílala sms, psala tam,
00:11:11že mě zvou na chatování do televize.
00:11:15Protože to byla sms, tak tam bylo napsáno na chatu,
00:11:19že bysme vás rádi přivítali na chatu v ČT.
00:11:26A teď já to čtu a říkám si, ježiš, to je bezvadný,
00:11:31to bude asi nějakej novej televizní pořad, že ty herce vezou do chaty.
00:11:38A teď jsem si říkala, no jo, ale kde to bude,
00:11:41to ta chata bude v tý televizi nebo se to někam vozí za Prahu,
00:11:44to bude něco jako Lovy beze zbraní, když my jsme byli malí.
00:11:49No počkejte. A teďko ta paní volá a říká:
00:11:52"Takže Veroniko, prosím vás..."
00:11:54A já jí to říkám: "No jasně, to víte, že jo, hrozně ráda
00:11:57a kde ta chata je, kde ji máte postavenou?"
00:12:00A teď vona byla chvilku ticho, pak mi to teda vysvětlila.
00:12:04Vyvrcholilo to mojí maminkou, která je rozkošná,
00:12:08protože ta vůbec už počítače to...
00:12:11Ta mi volala a říkala: "Prosím tě, Naďa..."
00:12:15To je moje sestra.
00:12:16"...mi říkala, že budeš někde na tom šatování,
00:12:20tak až budeš na tom šatování, tak mně to potom napiš, jo?"
00:12:26Takže to je můj věčný boj.
00:12:29Mimochodem, mě úplně vyděsila tuhle moje maminka, 86 let,
00:12:32že mi takovým vážným hlasem říkala: "Prosím tě, asi mi to budeš muset
00:12:37ukázat v tom počítači ten program, já, víš, jak dělám ti ty penízky,
00:12:43tak bych potřebovala na to nějaký tabulky."
00:12:47A já jsem si představila, že i ta moje je schopná to udělat.
00:12:52Já jsem říkala, to je takovej obraz už, já tak si jí považuju a cením.
00:12:56Ale představa, jak sedí stará dáma u toho počítače
00:12:59a tam mi dělá tabulky si dělá na moje penízky,
00:13:02to mě úplně zdecimovalo tohleto.
00:13:06To je úžasný třeba.
00:13:08Ona je schopná to udělat.
00:13:10Já si myslím, že trošku funguje takovej předsudek zbytečnej,
00:13:13protože moje babička, budiž jí věk požehnán, jde do počítačů taky,
00:13:20vůbec se toho nezdráhá, chatuje, kouká na ČT 24, jak to jde,
00:13:25všechno prostě sjíždí.
00:13:28Nicméně vždycky, když tam dojede celá ta rodina
00:13:30a babička požádá o jakoukoliv radu, tak to projdeme,
00:13:34tím je připravená ona na to, že ten počítač potom zhasneme
00:13:39a udělá to ona.
00:13:41Ten počítač zhasneme a co teďka?
00:13:45Ale to ji chápu.
00:13:47A co teďka? A to jedeme furt znova vždycky:
00:13:50"Babi, tak teď musíš tohle, tohle, tohle, zhasneme počítač."
00:13:53"A co teďka?" "No, zapneš počítač, ne."
00:13:57Ale to vy jste už zase ještě dál než já.
00:14:00Ale já jsem na tom tak, že jednou jsem se chtěla připojit
00:14:02na internet, to jsme měli ještě takový to
00:14:04tu tu tu tu, to jsme neměli takovej ten pořád.
00:14:08A teď jsem volala Petrovi z pevný linky,
00:14:12že se nemůžu dostat na ten počítač, teda že se nemůžu dostat
00:14:16na internet.
00:14:17A on pořád říkal: "Zkus todle, zmáčkni todle."
00:14:20A pak udělal pauzu a říká: "Odkud voláš?"
00:14:22Já říkám: "No z pevný linky."
00:14:24A on říká: "Tak to se na ten internet ale opravdu nenapojíš."
00:14:27A potom ještě se mi stalo, že to začlo házet nějakej eror,
00:14:31to já úplně nesnáším todleto a začlo to odpočítávat.
00:14:35To mně právě připomněla ta babička, protože já jsem chytla děti
00:14:39a řekla jsem: "Děti, okamžitě se musíme evakuovat,
00:14:42než to vybouchne!"
00:14:44A tam to dělalo 20 sekund, 19 sekund, 18 sekund a já jsem říkala:
00:14:47"Á pomóc, teď to bouchne!"
00:14:51-To musíš znát tenhleten pocit.
-To znám z kosmických lodí.
00:14:58Takže jsme se dočkali. Tak co reverende,
00:15:03nechce to modlitbu?
00:15:06Zrovna jsem jednu odříkával, tu Alana Shaperda:
00:15:12Ó pane, nedopusť, ať to poděláme.
00:15:16-Amen.
-Amen.
00:15:17-Amen.
-Amen.
00:15:22Za co nejradši bojujete?
00:15:27Vy jste úplně zavyl.
00:15:31To je těžko říct, víte, já jsem vždycky bojoval.
00:15:35Začalo to už na těch školách, pak zjistíte,
00:15:38že v tý frontový linii stojíte najednou osamocen,
00:15:43že vás všichni opustili.
00:15:47Takže já jsem se naučil bojovat s rozmyslem.
00:15:51Bojuju za všechno každej den. Tady padlo od prádla do žrádla.
00:15:57Ano.
00:15:59Já bych do toho vnes takovou tu mužskou poetiku,
00:16:01řekl bych od spánku do spánku.
00:16:05Hezký.
00:16:07To u někoho nejsou moc dlouhý intervaly.
00:16:09Ne.
00:16:16Můžu vám říct strašně důležitou informaci,
00:16:20kterou jsem teď načerpala a dívám se na ni,
00:16:22protože to je většinou mužská záležitost,
00:16:24ale vás se vůbec netýká.
00:16:26Ale já potřebuju to sdělit národu, protože jsem se dočetla,
00:16:30jaký je nejúčinnější lék proti plešatosti.
00:16:37Je to kastrace.
00:16:43Já vím, že nevíte, co teď s tím máte dělat s tou informací,
00:16:46ale kdyby nějakej muž měl strach...
00:16:50-Tak já mám štěstí zatím, zdá se.
-Ano, ano, vás se to netýká vůbec.
00:16:53Třeba by to pomohlo i kapele ve finále.
00:16:57Já si myslím, že to je dobrý to vědět.
00:16:59Prej když je někdo už plešatej, tak to nepomáhá,
00:17:04ale zatím to nikdo nezkusil.
00:17:08Teď je otázka, co je lepší, jestli bejt plešatej...
00:17:11To už nechávám na volbě.
00:17:14Já to ani nechci domyslet.
00:17:17Tohle se, myslím, bude těžko zjišťovat průzkumem.
00:17:20Všichni eunuši totiž měli bohatý hřívy do smrti.
00:17:27To je věc, to jste nečekali, že se dozvíte, že jo?
00:17:30Tohle je silná věc.
00:17:31Boj o vzhled.
00:17:33Myslím, že Tereza Pergnerová má ten výraz teďka ráda,
00:17:36tohle je skutečně silný moment.
00:17:43Takže tohle je skutečně silný moment.
00:17:55Veroniko, bojovala jsi někdy se strachem?
00:18:02Začla jsem bojovat s opravdovým strachem,
00:18:08až když se mi narodily děti.
00:18:13Teď mě napadla taková věc, abych to neházela do vážnejch rovin.
00:18:19Bojuju taky se strachem, třeba když můj muž vedl po dlouhé době,
00:18:29dalo by se říct, v září, někdy z kraje, Kryštofa do školky.
00:18:36A protože bydlíme na Praze 6, tak kolem nás je spousta školek.
00:18:40A já jsem mu to samozřejmě vysvětlila všechno.
00:18:43Já to zkrátím, obešli 5 školek, kde se můj muž snažil to dítě
00:18:49umístit a přesvědčit je, že oni jsou ta správná školka,
00:18:54kam Kryštof dochází.
00:18:57Teprve tedy u 6. se mu to podařilo. Chlapeček řekl:
00:19:01"Ano, to je moje školka."
00:19:05Takže to jsou takový ty hezký strachy, ale bojuju se strachem.
00:19:10To skoro vypadá, jako kdyby ten vzdělávací systém tady byl
00:19:13v pořádku.
00:19:16Člověk než najde svoji školku, tak projde 5 jinejch.
00:19:19Oni byli takový vyjevení, když ten tatínek se tam zjeví
00:19:22a ráno jim strká v půl osmý cizího chlapečka a tvrdí,
00:19:25že 2 měsíce ten chlapeček tam už dochází.
00:19:28No, ale to je pozitivní.
00:19:31Musím říct, že potom jsem se dozvěděla na rodičovském sdružení,
00:19:34my máme úplně bezvadnou paní učitelku,
00:19:36která mi vyprávěla historku, že se tam objevil naprosto neznámý
00:19:40tatínek, který si celé rodičovské sdružení četl noviny
00:19:46a teprve po 20 minutách je zavřel, tak nějak se plaše rozhlédl a řekl:
00:19:52"Promiňte, já jsem si asi spletl třídu."
00:19:57Ale mě todle celkem nepřekvapuje.
00:20:01Kryštofe, kdy vy jste bojoval s nějakou hrůzou,
00:20:03eventuelně obsesí nebo tak?
00:20:08Těžko říct.
00:20:09Je pravda, že se u mě objevil takovej ten otcovskej syndrom
00:20:13trošku.
00:20:15Já nejsem nějakej bojácnej, víceméně bejvalej sportovec,
00:20:20myslím, že tyhlety věci moc neřeším.
00:20:23Ale je pravda, že od tý doby, co se nám narodilo malý dítě,
00:20:26tak si uprdne, ukejchne a tatínek, sportovec bejvalej:
00:20:30"Nemocnice, nemocnice!"
00:20:34Já mám tyhlety modely furt. Dítě se nám nemůže nadechnout
00:20:38a voláme doktorce:
00:20:40"Ono se vždycky nadechne, oni se vždycky nadechnou ty děti,
00:20:44to se nebojte."
00:20:46Klára úplně hotová: "Ale on opravdu jde do fialova,
00:20:49to dítě vypadá, že se zalyká, já nepoznám,
00:20:52jestli má zapadlej jazyk nebo nemá, jak to mám poznat?"
00:20:55"Ono se vždycky nadechne."
00:20:58Tak jděte k doktorovi pro radu.
00:21:02Ale uklidnilo mě to trošku, řekl jsem si, jo,
00:21:05tak se asi nadechne.
00:21:07Od tý doby se mu směju, říkám: "Co se svíjíš, prosím tě?"
00:21:15Ty malý děti, znáte děti, co vám říkám,
00:21:19já ho mám doma jenom 2 roky teprv.
00:21:21On kolínka nejdřív, když začíná natahovat, tak on si klekne,
00:21:27pak 2. fáze je to, že si položí to čelo na tu zem
00:21:30a to už vypadá opravdu jako hereckej výkon, to ještě neřve.
00:21:34Pak začne řvát a souběžně s tím se převalí na bok
00:21:38a v tu chvíli to začíná.
00:21:41On se pomalinku dostane až na ty záda, až opravdu do toho luku,
00:21:45vzepne a vůbec nepoužívá nohy, ruce u toho, jenom těma zádama se propne
00:21:50a tam přestává dejchat, tam nastává takovej ten dlouhej ...
00:21:56To utichne a dalších 20 nedejchá.
00:22:00Se nadechne, neboj, teď už jsme klidný, no.
00:22:05Já si někdy představuju, když jsem mezi lidma, tak si říkám,
00:22:10že každý ten člověk je hotovej už v tom dětství.
00:22:14A i ty projevy emocí, ty mu zůstávaj,
00:22:18akorát on si je vobrušuje a má už ty normy toho dospělýho.
00:22:22Tím tělem je limitovanej a těma zkušenostma.
00:22:25Tak si někdy představím, třeba když sedím, nebo jsem na ulici,
00:22:30jak ty lidi kdyby všechno, co cejtěj, projevovali.
00:22:33A představuju si to takhle. Jak bušej a ty luky dělaj
00:22:39a řvou strašně a pláčou, protože to je vlastně nekorigovanej pocit.
00:22:46I lásku tak projevujou, nepustěj toho člověka, jsou majetnický.
00:22:52Já jsem měl šanci vidět krásnej takovej vnitřní přerod malýho
00:22:55dítěte.
00:22:57My jsme měli obrovský štěstí na syna, on nepláče,
00:23:00není ten bolestín.
00:23:02To dítě spadne na zem, vyskočí, zatleská, zasměje se samo sobě.
00:23:06Takže my jsme měli veliký štěstí na tohle
00:23:10a měli jsme možnost tím pádem vidět i takovej ten majetnickej moment,
00:23:15kdy si to dítě uvědomí ten přístup k tomu majetku.
00:23:18Protože naše dítě opravdu do 1,5 roku neusurpátorsky si s čímkoliv
00:23:22hrálo, stačilo říct: "Eliáši a dáš mi to?"
00:23:25A on to dal, bez problémů. A já jsem viděl ten okamžik,
00:23:29kdy poprvé se setkal s cizím dítětem,
00:23:31který majetnicky se rozhodlo bránit svý hračky.
00:23:34Teď on na to koukal, jako co se děje, co se mu stalo.
00:23:39A poprvé v životě jsem pak viděl, to je nevtipná historka, pozor,
00:23:43to se možná vystřihne na konci.
00:23:45Ale poprvé v životě jsem viděl, jak to dítě se něčeho chytí,
00:23:49přijde k němu to druhý, majetnický a chce mu to urvat.
00:23:52A to dítě jenom stojí, drží to pevně, nepustí to,
00:23:56ale absolutně žádná emocionální reakce, furt to nechápe.
00:24:00A teprve v tu chvíli mi došlo, že se vlastně dívám na přerod
00:24:03z anděla na člověka.
00:24:07To byl dokonalej okamžik. Takovej nezábavnej moment,
00:24:12ale vidět to na svým dítěti, na tom čistým objektu...
00:24:16Silnej moment.
00:24:17Tak to byl silnej moment tohleto, to byl pro mě silnej moment.
00:24:25Pak jsem měl ještě jeden a ten je vtipnější, jestli ho chcete.
00:24:32Ale ten je úplně odjinud zase, mně to lítá takhle ty myšlenky.
00:24:35Abych zase řekl něco vtipnýho, protože já jsem nevtipnej člověk.
00:24:40Vyjedem zpoza rohu, my bydlíme na rohu, teď von má tu tříkolku,
00:24:44odstrkovadlo se to, myslím, jmenuje.
00:24:47Vyjede zpoza toho rohu, teď my máme vždycky problém ho dostat
00:24:49do baráku.
00:24:51Von jakmile vidí naše barákový dveře, tak okamžitě otočka.
00:24:54Takže já říkám: "Eliáši, pojď, pojď."
00:24:57Teď on tím samospádem dojíždí do takovýho jemnýho kopečka,
00:25:01teď se mu to zastaví, teď mu to udělá těch pár prvních centimetrů
00:25:04dozadu,
00:25:06on tak znejistí, zvedne ty nožičky, ono se to pomalinku rozjíždí
00:25:10a k tomu výrazu třeba najednou přidá: "Pa pa."
00:25:18To se musím přiznat, že jsem šel fakt do kolen,
00:25:21to jsem se rozchechtal na celý kolo, říkám, ty vole,
00:25:25to je komedie.
00:25:28A takový momenty má občas.
00:25:31Vysadíte ho z auta, teď on dostal od tchyně koženou kabelku,
00:25:35v tom má ty svoje vláčky naskládaný a bez toho nedá ránu,
00:25:38když už to má jako s sebou, takže nasadit na ruku.
00:25:41A on má takovou tu dětskou kytaru, samozřejmě tam jakási inklinace
00:25:45a jakási vazba tam je.
00:25:47On opravdu ve 2 letech dokonale ovládá kytaru.
00:25:50Ne, že by na ni přímo snad hrál, ale ten dojem z něho je naprosto,
00:25:54to je individualita.
00:25:56A teď si představte to dítě, který je vystoupeno z auta ručně,
00:26:02teď si to dítě neuměle nandavá tu kabelku,
00:26:06pak šáhne do toho auta pro tu kytaru,
00:26:10takhle si ji strčí, vystrčí pupek a jde, udělá prvních 8 kroků
00:26:13a tádadá, tádadá...
00:26:19Já si vždycky říkám, to snad není možný.
00:26:22Tak to jsou ty nejzábavnější chvilky,
00:26:25oni jsou takový krátký kousíčky.
00:26:27Ježiš, víte, co jsem se ještě dočetla?
00:26:29Že jste byl mužem dubna.
00:26:31V Playboyi?
00:26:43Jak využít boj nebo schopnost boje nebo boj jako takovej?
00:26:53Ježišmarja, to jsou takový...
00:26:55To je zákeřná otázka.
00:26:57Já myslím, že bych na to odpověděl úplně jednodušeně zahozeně,
00:27:00co mě nezabije, to mě posílí.
00:27:04To je snad, tak by to mělo být. Já vím, že je to někdy drastický
00:27:09a o co víc člověk bojuje, o to víc by měl být posílen
00:27:13a myslím si, že to tak funguje.
00:27:15Takže určitě, co mě nezabije, to mě posílí.
00:27:19To není k zahození, ne? To je dobrý.
00:27:24Veroniko?
00:27:25Já si myslím, že to je nádherná tečka a já bych to neřekla líp.
00:27:30Já to shrnu.
00:27:33Nalešti si drápky, opraš svoji zbroj.
00:27:38Života se neboj, i když je to boj.
00:27:42Dobrou noc.
00:27:43Skryté titulky: Jana Žákovská
00:27:45.
V dalším pořadu z cyklu pravidelných televizních talk show Haliny Pawlowské Banánové rybičky bude řeč především o tom „jak využít boj“ a protagonistka na sebe kromě jiného prozradí, že se onehdy nepohodla s manželem, což se snažila vyřešit odchodem s kamarádkami do restauračního zařízení. Manžela o tom informovala – jak bývá v podobných situacích zvykem – toliko písemně, když na kousek papíru napsala: „Šla jsem s holkama do hospody. Vrátím se po půlnoci.“ Pokud chcete vědět, co Halině její obvykle velmi rychle a osobitě reagující manžel odepsal, nebo pokud vás zajímá, s čím a kdy bojoval a bojuje Kryštof Michal, frontman „kapely roku“ Support lesbiens, či herečka Veronika Gajerová, dabérka erotikou posedlé Samanthy z populárního seriálu Sex ve městě, nezbývá vám než věnovat 51. úterní večer tohoto roku programu ČT1 a z jeho nabídky právě Banánovým rybičkám.
