Zábavná talk show Haliny Pawlowské, tentokrát na téma „jak využít napětí (2004). Spoluúčinkují J. Vinklář a G. Osvaldová, která v těchto dnech oslaví významné životní jubileum
00:00:55 Dobrý večer.
00:00:57 Minulý čtvrtek, šel po mně krtek, že jsem mu, potvoře,
00:01:00 jen tak tak utek. Vylezl ze země, 2 kroky ode mě,
00:01:04 A tak až tajemně si vám mě změřil, od hlavy k lopatě,
00:01:09 a já mu proklatě, vždycky tak věřil.
00:01:13 Téma dnešních Banánových rybiček je: Jak využít napětí.
00:01:25 Napjaté jsou elektrické dráty, napjaté jsou mezinárodní vztahy,
00:01:31 napjaté jsou situace, napjaté jsou šlachy, svaly, nervy.
00:01:38 Já jsem měla tuhle velice napjaté nervy, protože jsem absolvovala
00:01:42 sérii vyšetření, byla jsem v nemocnici.
00:01:46 Už jsem to tam znala, šla jsem na ambulanci pro výsledky
00:01:50 a najednou mě oslovila jedna paní a já, ve snaze jí pomoci za každou
00:01:56 cenu, i když já jsem na tom byla špatně, tak jsem na ni zareagovala.
00:02:00 A ona mi říká: "Prosím vás, nevíte, kde je tady gynekologie?"
00:02:05 A já až tak servilně jsem odpověděla: "Ženská?"
00:02:11 A z toho mně jasně vyplývá rada:
00:02:15 Vibrujou ti nervy? Tak se s někým servi.
00:02:20 A mým 1. hostem je Gábina Osvaldová.
00:02:31 -Dobrý večer, ahoj Halino.
-Ahoj, dobrý večer.
00:02:38 Gábino, kdy jsi měla napjaté nervy?
00:02:42 No. Já mám napjaté nervy celej život.
00:02:45 Protože mám dokonce v lékařské zprávě napsáno,
00:02:51 že trpím anxiozním syndromem. Zní to pěkně. Viď?
00:02:55 -Takovej anxiozní syndrom...
-Nevím, jestli si mám odsednout...
00:03:00 No, tak nakažlivý je to většinou od babiček a maminek.
00:03:03 Je to tzv. obavový syndrom a já si myslím,
00:03:06 že dřív se tomu normálně česky říkalo poseroutka.
00:03:09 Že se nepřiměřeně bojíš toho, čeho se ostatní lidé nebojí.
00:03:15 Takže všechno ti připadá šíleně složitý, rovnou víš,
00:03:19 že to nedokážeš, ale zase na druhou stranu potom,
00:03:22 když jaksi... tam není řečeno, že ten poseroutka
00:03:25 nemůže třeba v hysterii se stát hrdinou.
00:03:28 Může dojít k tomu, že najednou vyhřezneš a z blbosti
00:03:31 se proslavíš nebo uděláš nějakej hrdinskej skutek.
00:03:34 Ale protože seš ten děsnej poseroutka, tak si to pak zase
00:03:38 víc užiješ, protože to, že musíš překonat ten děsnej strach,
00:03:42 tak potom zase následuje šílená euforie.
00:03:44 Takže, já se buď něčeho bojím nebo mám radost, že se mi to nestalo.
00:03:48 Anebo mám radost, že jsem překonala ten strach.
00:03:50 Takže jaksi nemám úplně jednoduchej život.
00:03:55 Je tam nějaký zvíře!
00:04:10 Na něj!
00:04:18 Bože, pomozte! Jde po nás!
00:04:23 KŘIK
00:04:31 Je to jen veverka!
00:04:36 Hele, má něco v prackách!
00:04:41 KŘIK
00:04:46 Mým dalším hostem je Josef Vinklář.
00:04:57 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:05:00 -Gábinko, dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:05:03 -Prosím.
-Děkuju.
00:05:07 Kdy vy jste měl nervy napjaté?
00:05:10 Já jsem ještě před prázdninami hrál poslední představení
00:05:15 Osborneova Komika, kterého jsme hráli 76x.
00:05:20 A já jsem 2 představení před tím posledním
00:05:23 odehrál 1. jednání s Táňou Wilhelmovou,
00:05:27 který trvá asi 27 minut.
00:05:30 Odehraju to a začíná před oponou Mirek Donutil zpívat 1. kuplet.
00:05:36 A já si říkám. To 2. jednání už máme ve třech,
00:05:41 tohle hrajeme ve dvou to první a já si říkám,
00:05:43 já nevím tu poslední větu. Já říkám. Já jsem něčím prošel
00:05:47 bez jedinýho škrábnutí. Ale čím jsem prošel bez jedinýho...
00:05:51 A ne a ne si vzpomenout. Prošel jsem něčím?
00:05:54 Votočím se na tu Wilhelmovou a říkám:
00:05:56 "Táničko, čím jsem prošel bez jedinýho škrábnutí?"
00:05:59 A vona říká: "Ježíšimarja, pane Vinklář, teď jste mě...
00:06:03 já tady přemejšlím... Já se soustřeďuju!"
00:06:05 Já si říkám, to je v pytli, já to nevím.
00:06:07 A jde Ivuška Janžurová na scénu a já říkám:
00:06:09 "Ivo, prosím tě, čím jsem prošel bez jedinýho škrábnutí?"
00:06:12 A vona říká:
00:06:13 "Jé, tak to já nevím, ale počkej, já dojdu k Vaškovi Bláhovi."
00:06:17 A jde k portálu a říká tomu Vaškovi:
00:06:19 "Čím prošel Pepa bez jedinýho škrábnutí?"
00:06:25 A von jí něco povídá, ona se vrátí ke mně a říká:
00:06:29 "1. jednáním prej jsi přišel bez jedinýho škrábnutí."
00:06:34 Já vodehraju to 2. jednání a furt se blíží to
00:06:37 a já to furt nevím. Ale protože v jiný krásný hře
00:06:40 Oldřicha Daňka Válka vypukne po přestávce, kde jsem hrál herce,
00:06:44 říká: "Herec zapomene na jevišti na všecko. Na to, že má žlučníkovej
00:06:49 záchvat, na to, že ho bolej zuby, dokonce i na to,
00:06:52 že před pár lety dvěma slovy zemřel. Já jsem si na něj vzpomněl
00:06:56 a von říkal:
00:06:57 "Buď ve světle. Vždycky buď ve světle,
00:07:00 a vzpomeneš si na všecko."
00:07:02 A já jsem hrál, hrál a najednou se blíží to místo
00:07:05 a já to furt nevím. A takhle jsou noviny a já říkám.
00:07:08 No. A noviny jsem si nepřečet.
00:07:11 Votočím se do světla a říkám: "Dardanelly!"
00:07:15 Dardanelly jsem prošel bez jedinýho škrábnutí.
00:07:18 Tak jsem se do toho položil, že jsem si v tu chvíli...
00:07:21 Teď jsem taky rád, že jsem si na ty Dardanelly vzpomněl.
00:07:36 Co milostné napětí. Erotické dusno?
00:07:39 Jednou teda musím říct, že to erotický dusno bylo takový,
00:07:43 mně bylo asi 14 a já jsem se vodila s takovým chlapcem z Kampy.
00:07:47 Bydlel naproti vám, pane Vinkláři. Jmenoval se jako jedna ryba,
00:07:51 to mně bylo takový sympatický, jak už tam léta žijou u tý vody.
00:07:54 Já nebudu říkat která, jmenoval se Hrouz.
00:07:59 Hrouzek je menší, von byl velkej Hrouz.
00:08:02 No a byl to hrozně hezkej a příjemnej kluk o rok starší
00:08:05 než já. A my jsme se vodili za ručičky
00:08:07 a jednou jsme se dovedli až k takový vile, jak teďka bydlej
00:08:11 všichni premiéři a já jsem si furt říkala, že už se za ty ručičky
00:08:16 vodíme dlouho. On byl takovej slušnej.
00:08:18 Už se za ty ručičky vodíme dlouho, už snad by konečně tu pusu
00:08:24 mi moh dát. Načež on mě najednou k sobě přivinul,
00:08:29 tu pusu mi dal a v tu chvíli se asi strašně lek,
00:08:33 protože já jsem vypadala jako hrozná rychlovka,
00:08:36 která sebou rovnou sekne a táhne ho na sebe do listí.
00:08:39 Nebylo to tak. Já jsem na něm zůstala viset,
00:08:42 protože jsem štěstím omdlela. Já jsem měla takovou radost,
00:08:47 že mě konečně políbil, že jsem na něm omdlela.
00:08:50 Takže já si to vůbec nepamatuju, jaká ta pusa byla,
00:08:53 já jsem prostě byla omdlelá. Akorát jsem se potom probrala,
00:08:56 když se mnou takhle klepal a myslel si skutečně,
00:08:59 že jsem ho v tom listí chtěla převálcovat.
00:09:02 Ale pak jsme si to vysvětlili, že to bylo pouze selhání,
00:09:05 že jsem přišla na chvíli o rozum. Štěstím.
00:09:10 To je zajímavý. Mně 1 muž naproti od vás
00:09:18 říkal, že asi ve 14 letech šel s nějakou holkou
00:09:27 a že jí dal pusu a vona ho hned chtěla povalit do listí.
00:09:36 -Já jsem netušila, ty...
-Tak to byl asi von.
00:09:39 A von se jmenoval tak, jak říkala Gábina. Že jo?
00:09:42 -Tak se jmenoval.
-Ne. To mě právě plete.
00:09:46 -To je zajímavý.
-Asi byly 2.
00:09:56 A co vaše milostné vztahy? Dusna, horka?
00:10:03 Já jsem předpokládal, že jste natolik taktní,
00:10:06 -že mně tu otázku už nepoložíte.
-Já jsem původně nechtěla.
00:10:09 -Ale když vás vidím, v rozpuku.
-Protože to bude pustá teorie.
00:10:13 To se jmenuje: Ach, kdeže loňské sněhy jsou.
00:10:16 -Já si to snad ani nepamatuju.
-To říkají největší profesionálové.
00:10:24 Pravda je, že třeba... To je zvláštní povahovej rys.
00:10:29 Já prostě nenávidím čekání. Třeba, že čekáte na někoho
00:10:33 jako na dívku, pak na ženu, pak na manželku, pak na milenku,
00:10:39 ale to čekání je vždycky vo tom, že to člověka strašlivě irituje,
00:10:44 znervózňuje a já na to mám teorii, že vždycky těm lidem říkám:
00:10:48 "Promiň, ale schůzka je od slova scházeti se a ne čekati."
00:10:54 A oni vždycky říkají: "Ale vždyť je to jenom 10 minut."
00:10:57 A já říkám: "Deset minut nedeset minut,
00:10:59 když si někdo s někým seriózně dá schůzku na 17.00,
00:11:02 tak tam v 17.00 má bejt."
00:11:04 Ženský pro to nemají pochopení, musím říct. Anebo malý.
00:11:08 -To jste teda nějak vodbočil.
-Jak to!?
00:11:11 Ale jak jste se rozohnil. Naštval. Já to hned beru osobně.
00:11:18 Čekání je napětí, ne?
00:11:20 Samozřejmě, když si řekneme, že máme schůzku v 17.00,
00:11:23 -tak v 17.00...
-Vy myslíte, kterej den?
00:11:26 -tak znervózním doma...
-Vám je jedno, kterej den vůbec.
00:11:30 Ne, to ne. To ne. Dny někdy si pamatuju.
00:11:35 A ty hodiny... jako vopravdu, já, když mám někde
00:11:37 sraz, já to přiznávám, já na to upozorňuju,
00:11:41 -že přijdu pozdě. Ať s tím počítaj.
-Tak proč si nedáte to rande
00:11:45 -později. Kdy myslíte, že dojdete.
-Protože já bych zase úměrně
00:11:48 přišla pozdě. Protože já až teprve tu hodinu, co mám schůzku,
00:11:52 -mám pocit, že už je čas.
-Dobře.
00:11:56 Předtím je brzo.
00:11:59 Já to beru jako test. Když mě miluje, tak na mě počká.
00:12:05 To mu ještě stojím za to. Že jo.
00:12:08 A já tam vždycky přiběhnu, a něco jako...vlastně je to úvod,
00:12:11 protože říkám jako úvod, proč... ten teda je vždycky chabej.
00:12:16 A minule jsem si uvědomila, že jak stárnu, tak už jsem línější
00:12:21 i s těma důvodama, že jsem někam vtrhla pozdě a říkala jsem:
00:12:25 "Já jdu pozdě? Já ani nevím, proč."
00:12:35 Byl jsem ve Vancouveru.
00:12:50 Uvízl jsem na jednání, ze kterého jsem nemohl odejít.
00:12:55 A došlo k výpadku proudu v celé budově.
00:12:59 A my jsme uvízli ve 38. patře a telefony taky nefungovaly.
00:13:13 Je to až k nevíře.
00:13:18 Gábino, kdy jsi musela řešit nějakou napjatou situaci,
00:13:21 napjatý vztah?
00:13:24 Taky mockrát, ale takovou napjatou, dost nepříjemnou situaci jsem
00:13:30 řešila nedávno a to bylo, tuším, když se blížili Super star
00:13:37 do finále a skutečně mě, bohužel, poznal téměř každej.
00:13:44 Naštěstí to nedopadlo tak, že by mi třeba nechtěli prodat
00:13:48 mléko jako některým herečkám. To jsem nezažila.
00:13:51 Ale nemohla jsem se nikam jít schovat
00:13:54 a bohužel se mi stalo to, že jsem se octla v sobotu dopoledne
00:13:58 v Dejvicích, na někoho jsem čekala v autě. Říkala jsem si, já tady
00:14:00 budu ještě pěkně dlouho, úplně prázdná ulice,
00:14:03 tak jsem vybrala nějaký papírky, šla jsem ke kontejneru,
00:14:06 že to tam pěkně vyhodím a u toho kontejneru stála taková
00:14:09 paní. No, byla to bezdomovkyně s těma igelitkama.
00:14:13 A já, jak jsem vyhazovala ty papírky, tak jsem si všimla,
00:14:16 že ten kontejner je úplně plnej dětskejch časopisů.
00:14:19 A ta paní měla igelitky a třídila si ty časopisy
00:14:22 a vybírala si z toho Čtyřlístky. Jak tam taková ta Fifinka a Bobík,
00:14:26 nevím, jak se jmenovali, všichni tihleti blbouši,
00:14:29 no a vybírala ty Čtyřlístky a já, jak jsem k ní přišla,
00:14:33 tak se na mě podívala a říkala: "Paní, podržte mně tu tašku.
00:14:37 Mně to jde samotný blbě."
00:14:39 No jasně. Vona byla nahnutá do toho kontejneru, 1 rukou takhle
00:14:43 a teď já jsem si říkala. No, tak dobře. Já jí tu tašku
00:14:45 podržím. Tak jsem z 2. strany držela tu igelitku, ona už tam
00:14:49 měla nabagrováno, házely jsme tam ty věci, já jsem se jen rozhlížela,
00:14:52 dobrý, nikde nikdo.
00:14:54 Načež samozřejmě v tu chvíli se na rohu ulice Sukovy
00:14:59 objevila jakási moravská škola na výletě s paní učitelkou
00:15:07 či s nějakou paní vedoucí. Takže já, jak jsem je viděla,
00:15:11 tak jsem věděla, co asi bude následovat a strkala jsem hlavu
00:15:14 čím dál tím víc do toho kontejneru.
00:15:16 Já už jsem tam byla polovičkou těla a samozřejmě ty děti byly
00:15:20 zvědavý, to tam ty 2 paní dělají a blížily se k nám.
00:15:26 A v momentě, kdy já už jsem opravdu byla napasovaná v tom
00:15:29 kontejneru, tak takhleta paní takhle hodila tou taškou,
00:15:33 vyrazila mě z toho kontejneru ven a zařvala na mě:
00:15:36 "Ženská. Držte to pořádně, nebo tady budeme do večera!"
00:15:41 V tu chvíli se celá škola na mě vrhla, takže já jsem
00:15:45 1 rukou držela tu igelitku s těma Čtyřlístkama,
00:15:48 2. rukou jsem se takhle podepisovala těm dětem.
00:15:51 "Paní Osvaldová! Vyhraje Šárka nebo Aneta?"
00:15:54 Já jsem říkala: "Já nevím. Já nevím.
00:15:57 Jestli Bobík nebo Fifinka."
00:16:01 Načež ta paní učitelka, která na mě tak koukala jako,
00:16:04 má to ta ženská zapotřebí? Tak najednou těm dětem povídá:
00:16:08 "Vidíte děcka. Paní Osvaldová se ve svým soukromým čase
00:16:15 stará o literaturu."
00:16:19 A já jsem jí byla hodně vděčná. Děcka odešla a té paní učitelce,
00:16:24 snad jsem jí to tímhletím osvětlila, že to skutečně...
00:16:29 Ale mrknu se tam příště znovu, jestli tam zas bude něco pěknýho.
00:16:36 Fau paix není žádné drama, pořád se tvař jako dáma.
00:16:43 Mě uchvátila nějaká paní, taková mě chytla na ulici
00:16:48 a takhle mě jako chytla ruku a hodně zblízka na mě mluvila.
00:16:52 Já jsem si přečetla, že lidi, aby byli v klidu, potřebujou
00:16:56 odstup na 2 metry. Takovej jako prostor a pak jsou v pořádku.
00:17:01 A když je někdo blíž, začínají emoce a začíná se objevovat napětí.
00:17:09 No a já jsem cítila velký napětí, protože do mě zaťala pařáty
00:17:13 a měla dlouhej nos a tak ho jako do mě zabořila a říkala mi,
00:17:19 že má hrozný potíže se spaním. Že trpí nespavostí a že ji tak
00:17:24 napadlo, jestli bych jí nemohla věnovat Banánový rybičky na kazetě,
00:17:30 že to by jí hodně pomohlo.
00:17:37 Taky bych něco potřebovala na spaní a na nervy.
00:17:41 Mimochodem. Ženy prý mají 2x větší deprese než muži,
00:17:46 ale muži 2x víc můžou páchat sebevraždu.
00:17:51 A psychiatři páchají 2x víc sebevraždu než nepsychiatři.
00:17:58 Než normální lidi. Takže muži psychiatři jsou
00:18:01 ohroženi, jsem z toho vyvodila, že jo?
00:18:05 No, vypadá to tak. Že vlastně ty depresívní ženský
00:18:10 doženou ty nedepresívní chlapy k sebevraždám a ti psychiatři
00:18:15 se na to musejí koukat, co je čeká, tak se radši zabijou.
00:18:20 Užijte si to, dámy. Užijte si to.
00:18:24 Přemejšlela jsem, jaká by na to byla rovnice.
00:18:26 To by se úplně matematicky dalo vyjádřit.
00:18:29 Protože jinak je, myslím, napětí U = R (odpor) krát energie.
00:18:38 Čím víc energii znásobím, moji energii jeho odporem,
00:18:47 tím větší je napětí.
00:18:50 Já vím akorát, že odpor se značí jako klobouk a je to "ohm".
00:18:54 -Ano. Ohm na to přišel.
-Takže ten chlap je vždycky
00:18:56 -pod tím kloboukem.
-Ano, ano.
00:18:59 Asi 180 let to platí a já myslím, že je to pravda.
00:19:04 -No, určitě.
-Že jo.
00:19:11 To je jako, když se bavíte o kladným hrdinovi.
00:19:13 To vždycky mně připadá... Kladnýho není vůbec nic.
00:19:17 I elektrickej proud je kladnej a zápornej, protože by se žárovka
00:19:21 nerozsvítila.
00:19:23 Tak jak může být něco kladnýho. Kladnej hrdina, když se říkalo.
00:19:26 To je kladnej hrdina.
00:19:28 Jeden báječnej herec, ruskej, Smoktunovskij říkal:
00:19:30 "Kladný hrdina, to je blankytný hrdina."
00:19:34 To je hrozný. To neexistuje. Jako nebe bez mráčků.
00:19:37 Co to je za nebe. Když to nemá.
00:19:39 Kladný je z Kladna a blankytný je z Blanska.
00:19:43 -To je blbost, že jo.
-Z Blatný.
00:19:46 To je blbost. A ještě mně to připomíná
00:19:49 herce Macháčka, kterej někde říkal, jak jsem tady říkala,
00:19:52 2x víc a 2x...
00:19:54 Ten říkal, že se prodávají podprsenky,
00:19:56 který zvětší prsa až o 2 čísla a taky se prodávají podprsenky,
00:20:00 který dokážou zmenšit prsa až o 2 čísla,
00:20:03 takže když si koupíš zvětšující a na tu si dáš tu zmenšující,
00:20:07 tak jsi na svým.
00:20:17 Co byste si tipli, že v Americe teď bylo za nejsledovanější,
00:20:21 za nejnapínavější pořad označeno?
00:20:28 -Předvolební kampaň.
-Ne.
00:20:31 -Ani republikánů ani demokratů?
-Ne.
00:20:35 Jmenovalo se to "Kráva živě" a bylo to o krávě,
00:20:41 která utekla cestou na jatka, vážila 600 kilo,
00:20:46 přeskočila 1,80 metrů nějakou překážku, dostala se na svobodu
00:20:52 a prchala. Prchala přes celou Ameriku.
00:20:56 A vždycky byla někde viděná. Jako šílená, prchající kráva.
00:21:00 A ti lidi jí fandili, takže pak byly přímý přenosy,
00:21:03 a z vrtulníku, a vždycky někdo řek, kde je a štáby za ní běžely
00:21:08 a všichni tomu dobytčeti takhle...
00:21:11 A já jsem z toho odvinula takovou radu,
00:21:14 spíš je to povzdechnutí: Ani dobytek nechce jít do kytek.
00:21:19 No a to byl nejsledovanější americkej pořad a pak dostala...
00:21:24 -Milost.
-...milost a ještě dostala...
00:21:27 Jak jsou takový ty čestný dary, tak od starosty ve státě,
00:21:34 nevím, jak se to vyslovuje, jestli "činčinaty"
00:21:38 -nebo "sinsinaty"...
-"sinsinety". Prý...
00:21:42 Anglicky. Ale po italsku?
00:21:49 My Italové bychom řekli "činčinaty", že jo?
00:21:52 Jak říkají vzdělanci, když jedete na zájezd, tak říkají:
00:21:55 "Jděte tam, do toho šnekbaru, mají tam činčáno. Levný."
00:22:01 Ale italština má základy v latině a latina je prakticky základ všeho,
00:22:05 takže já bych řekla, že v "činčinaty",
00:22:07 prostě vládním městě, ta kráva dostala klíč od města.
00:22:13 Taky kdejakej vůl dostane cokoliv, že jo. Když se to tak vezme, ne?
00:22:22 Ani dobytek nechce do kytek. Můj kamarád zase říká:
00:22:26 "Na každý prase se najdou necky."
00:22:30 -Já ještě. Můžu s prasetem?
-Můžeš.
00:22:33 V Číně, nevím kde, jak se to vyslovuje ani,
00:22:38 nějakej čínskej chlap prostě, zabíjel...
00:22:42 -Asi Číňan...
-S největší pravděpodobností
00:22:47 Číňan, zabíjel prase. V tu chvíli přišel úředník
00:22:55 z finančního úřadu, aby mu dal daňový přiznání.
00:23:00 Jako že von musí udělat daňový přiznání.
00:23:05 No a toho chlapa to tak strašně rozčílilo, toho Číňana,
00:23:09 co zabíjel to prase, že nezabil to prase,
00:23:12 ale zabil toho finančního úředníka.
00:23:16 Taková tláča z finance, nevím, jestli by mně chutnala.
00:23:20 Ale rada na to by šla:
00:23:23 Marně si rve vlasy, kdo si život zprasí.
00:23:47 Jak byste využili napětí?
00:23:50 Já si myslím, že napětí je strašně demobilizující.
00:23:55 Že to je ochromující a že to ubírá sil.
00:24:00 Myslím si to a že to může být jaksi činorodý a prospěšný
00:24:06 jenom v určitý míře. Já si myslím, že napětí prostě
00:24:11 nemá nikdy přestoupit do hranice přepětí.
00:24:14 Když jste mluvila o Číně, tak bych vám řek něco poučnýho.
00:24:18 Já jsem se koukal prostě do lidí. Já se strašně rád dívám na lidi,
00:24:22 který se budou dívat na to, co my tady děláme.
00:24:26 A vzpomněl jsem si na čínský rčení, kdy ještě Čínani vymýšleli
00:24:32 rozumný věci. Patrně to bude hluboce před Mao Ce-tungem.
00:24:38 A tam je úvaha o ženách. Protože jsem dneska byl
00:24:40 mezi 2 ženskými, tak prostě mě napadlo,
00:24:44 platí to taky pro hlediště:
00:24:47 Když krása šla světem, na dlouho se zastavila u vás.
00:24:54 To je o ženskejch. Takže ženám v hledišti
00:24:57 i na jevišti to patří jako... místo kytky.
00:25:01 To ale bylo hezký. Děkujeme, že jo?
00:25:04 Já jsem se obávala, že to bude nějak jako:
00:25:07 Když krása šla kolem, to jste holky čuměly!
00:25:12 To jsem se trošku bála, že takhle dopadneme.
00:25:19 Co tak bys z toho vyvodila. Jak využít napětí?
00:25:25 Já jsem naposledy napětí využila velice pěkně v dětství.
00:25:29 To taky souviselo s tím, že tatínek byl lakomej
00:25:33 a že se nikdy nic nevyhodilo. Takže my jsme měli v kuchyni,
00:25:36 vedle dřezu, na takový malý šamrdličce neuvěřitelně starý,
00:25:40 bakelitový rádio Philips a já jsem využila toho napětí tak,
00:25:44 že jsem se 1 rukou držela za ten mokrej dřez,
00:25:47 2. rukou jsem ladila to rádio a dostala jsem 220.
00:25:51 A musím říct, že něco tak krásnýho jsem od tý doby taky už nezažila.
00:25:55 Ale myslím, že ještě líp dopad králík jednoho mýho kamaráda,
00:26:00 kterej překousal drát elektrického vedení. On to přežil,
00:26:05 ale bohužel po tý šlupce se mu takhle vyboulily oči
00:26:09 a shořely vousy. Skutečně.
00:26:12 A ten kamarád to vyřešil jenom tak, že mu ty voči zašťouch zpátky
00:26:15 a ten králík byl v pořádku.
00:26:19 Zvláštní historka.
00:26:21 Mě teda nikdo do vočí nešťouchal, ale cítila jsem se jako ten králík.
00:26:29 No ne. Uvědomila jsem si, že vím dobře, proč nejím králíky.
00:26:36 Všichni vždycky říkají. Měj pevné nervy, ovládej se,
00:26:40 drž se. To jsou takové výrazy, které mi evokují,
00:26:45 jak zvládnout napětí. Nejsem si úplně jistá,
00:26:48 jestli je to vždycky v pořádku. Tak jsem si vymyslela takovou radu:
00:26:54 Když je někdo zlej, tak to vykecej.
00:26:59 A Murphy říká:
00:27:01 "Zapneme-li přístroj do zásuvky, funguje lépe."
00:27:06 No a to je všechno, dobrou noc.
00:27:10 Skryté titulky: Jana Žákovská
00:27:13 .
„Minulý čtvrtek šel po mně krtek, že jsem mu, potvoře, jen taktak utek. Vylezl ze země dva kroky vedle mě a tak až tajemně vám si mě změřil od hlavy k lopatě – a já mu, proklatě, vždycky tak věřil!“
Touhle říkankou Emanuela Frynty zahajuje Halina Pawlowská další vydání své talk show Banánové rybičky. Bude v něm řeč především o tom, „jak využít napětí“, a tak se dovíme například na jakou gynekologii protagonistka poslala pacientku, která se jí v nemocnici ptala na cestu, nebo co se přihodilo Josefu Vinklářovi při předposlední repríze Osborneova Komika ve Stavovském divadle, či jak reagovala Gabriela Osvaldová, když ji ve 14 letech vášnivě políbila její tehdejší láska.
