Bývalý ministr kultury Pavel Dostál a undergroundový muzikant Mejla Hlavsa u baru Michala Prokopa (2000)
00:00:03(zpěv)
00:00:05V baru jménem "Krásný ztráty"
00:00:08mám i já svůj stůl
00:00:15V baru jménem "Krásný ztráty"
00:00:19Buď tam přesně v půl!
00:00:25Pojď sem svůj obraz hledat,
00:00:30pojď mu koupit rám
00:00:35V baru "Krásný ztráty"
00:00:40má bejt velkej flám...
00:00:44No tak pojď tam s námi!
00:00:49No tak pojď tam hned!
00:00:54Čekají tam známí
00:00:58už pár tisíc let...
00:01:02Dámy a pánové, dobrý večer!
00:01:04Vítám vás opět v baru Krásný ztráty.
00:01:07I dnes si budeme povídat o tom, co to znamená,
00:01:10když člověk o něco usiluje. Zda-li více získává, či ztrácí.
00:01:15Doufám, že se vám mí hosté budou líbit.
00:01:19Ministr s šálou a náušnicí.
00:01:22Socialista se sklonem k přílišnému liberalismu,
00:01:25který mu straničtí kolegové vytýkají.
00:01:29Ač ministr kultury, často se zapojuje do debat na jiná témata.
00:01:34Zejména na otázky dodržování lidských práv.
00:01:38Je už rok a půl ve vládě. Ale zdá se,
00:01:41že se svým bezprostředním chováním nezměnil.
00:01:44Zůstává otevřený, přátelský, někdy trochu příliš vznětlivý.
00:01:49Budí dojem, že mu jde o věc.
00:01:52Škoda, že už nemá čas psát do novin.
00:01:56Jeho komentáře byly čtivé, i když jsem s nimi často nesouhlasil.
00:02:00Takové politické soupeře bych rád potkával. Pavel Dostál.
00:02:11Jsme z 1 hudební generace
00:02:14a oba jsme začínali s hudbou koncem 60.let.
00:02:17Osobně jsme se příliš nepotkávali.
00:02:21Asi také pro to, že jsme měli jiné hudební ideály.
00:02:25Když jsem počátkem 70. let svou kapelu rozpustil,
00:02:29on se svými Plastiky se spustil pod zem.
00:02:33Tak se z undergroundu hudebního stal underground skutečný,
00:02:36kapela vystupovala tajně a nakonec byli její lidé souzeni a odsouzeni.
00:02:42Byli mezinárodně proslaveným symbolem odporu proti komunismu.
00:02:47Dnes koncertuje za přítomnosti hlav států,
00:02:51experimentuje s moderními hudebními technologiemi a říká,
00:02:55že je levicový katolík. Mejla Hlavsa.
00:03:12Ale zapadlo to přesně do toho představení!
00:03:17-To bylo přímo na scéně?
-Ano. Jak by to odemkl?
00:03:21Ale to byl těžký tanec svatého Víta!
00:03:26Pavle, baví tě práce ministra po tom roce a půl,
00:03:29co to děláš? Baví tě to stejně jako tenkrát,
00:03:34když jsi začínal pořád ještě?
00:03:37To není o tom, jestli to baví člověka nebo nebaví,
00:03:42ale má-li to smysl nebo nemá. Pořád se domnívám, že to smysl má.
00:03:47Ale člověk tam jde s nějakou vizí a s nějakou představou,
00:03:52do té práce má chuť.
00:03:54Máš chuť pořád stejnou, nebo tě to už začíná udolávat?
00:04:00Vím, o čem mluvím, proto se ptám.
00:04:03Upřímně - někdy mě to udolává,
00:04:06někdy si říkám Bože, jde vůbec tu bitvu vyhrát?
00:04:11Vždyť to znáš: bitvu se státním úředníkem!
00:04:16Někteří státní úředníci vynaloží daleko více energie na to,
00:04:22aby dokázali, že věc nejde udělat,
00:04:26než že by s daleko menší energii tu věc udělali.
00:04:31O tom je ta každodenní bitva a někdy to člověka otráví.
00:04:34Pak stačí takový malý úspěch, něco se povede
00:04:39a to je injekce, která tě zase nasměruje.
00:04:43Přečetl jsem si v 1 rozhovoru s tebou,
00:04:47že jsi sám nikdy neměl ambice třeba jít do nějaké politiky,
00:04:52nebo do státních služeb, i když asi v jisté době by nebyl problém,
00:04:57kdybys o to stál.
00:05:00Jak se díváš na kolegy z undergroundu nejen hudebního,
00:05:04kteří to udělali. Myslím lidi jako Čuňas, nebo Honza Ruml,
00:05:10nebo Petruška Šustrová atd.
00:05:13Asi Honza Ruml... Dalo se čekat, že do toho vstoupí
00:05:18takhle ostře a tvrdě.
00:05:21Ti další... Myslím, že o tom tehdy ani moc nepřemýšleli.
00:05:27Situace taková byla, tak do toho vstoupili.
00:05:31Saša Vondra je velvyslancem v USA
00:05:36a myslím, že to je muž na svém místě.
00:05:40Většina lidí z undergroundu, kteří v těchto službách jsou,
00:05:45tak to dělají prostě dobře.
00:05:48Underground jsme chápali nikoliv jako odpor proti moci,
00:05:54my neříkali, že elektrickou kytarou chceme zničit bolševický režim.
00:05:59Ale underground jsme chápali spíše jako to,
00:06:04že není pro nás to nejdůležitější být na výsluní nějakých hitparád,
00:06:09ale dělat si věci, jak je máme rádi.
00:06:12Proč jsi si tenkrát zvolil zrovna tenhleten žánr?
00:06:18Začínali jsme všichni s rock'n rollem. Pak jsme si vybrali své!
00:06:23Je to jednoduché. Někdy v r. 67,
00:06:26kdy byli na vrcholu Beatles, Rolling Stones a Jimmy Hendricks,
00:06:30tak jsme měli pochopitelně své školní kapely.
00:06:34Tehdy už bylo jasné,
00:06:37že člověk, který se tomu nevěnuje na plné pecky,
00:06:40dejme tomu 12hodinové cvičení na nástroji,
00:06:44asi dříve nebo později odloží kytaru
00:06:49a bude se věnovat něčemu jinému.
00:06:52Právě v roce 67 jsem se seznámil s kapelou Velvet Underground.
00:06:57Ohromilo mě to, že oni vlastně nástroje příliš neovládali,
00:07:03ale taková naléhavost... Nerozuměli jsme ani příliš textům,
00:07:08ale cítili jsme z toho něco strašně důležitého.
00:07:12Že s nimi dělal Andy Warhol, to pro nás nic neznamenalo.
00:07:17Nevěděli jsme vůbec, kdo to je.
00:07:20Za ta léta se ukázalo, že neumím nic jiného než brnkat na kytaru.
00:07:25A skrze ni mohu vyjádřit nějaké osobní pocity,
00:07:30nějaké problémy, které jsou kolem.
00:07:34Ale prostředí, ve kterém teď žijeme,
00:07:39prostředí mamonu a šílené touhy po penězích,
00:07:43je to nejvhodnější pro undergroundové umělce.
00:07:51Co pro vás znamená slovo underground?
00:07:53Lze ho vykládat různě, můžete ho prostě přeložit z angličtiny.
00:07:58Vám jde asi o underground, jako o určitý druh umění, kultury.
00:08:05-Metro.
-Hodně pohodové lidi.
00:08:08Podle mě je to taková divná muzika...
00:08:13Hudba. Spíš rocková, starší bych řekl. 60. - 70. léta.
00:08:17Politické podsvětí zruba asi 60.-70. léta,
00:08:20kapela Plastic People of the Universe.
00:08:26Stal jsi se členem vlády a to je asi vrchol politické kariéry,
00:08:31kterou člověk... kterého může dosáhnout.
00:08:36Když se podíváš zpátky,
00:08:40a jsi na tom vrcholu,
00:08:43je nějaký rozdíl jak se díváš na tu politiku řekněme
00:08:47z tohoto vrcholu a jak ses na ni díval,
00:08:52když jsi byl opoziční poslanec. Je v tom nějaký výrazný rozdíl?
00:08:57Samozřejmě, že je.
00:09:01Asi bych lhal, kdybych řekl, že nikoliv.
00:09:06Opoziční poslanec má 1 výhodu.
00:09:11Prostě sepíše jakýkoliv protest, sepíše jakoukoliv kritiku,
00:09:17a tím to pro něho končí.
00:09:20-Protože nemá odpovědnost...
-Ano. Teď jsem to chtěl říct.
00:09:27Ten, který sedí ve vládě, má ještě odpovědnost
00:09:30a musí záležitosti řešit včetně té kritiky.
00:09:35Takže být v opoziční lavici
00:09:37je snadnější. Opravdu je to snadnější!
00:09:41A je to legitimní. Nezlobím se na své kolegy,
00:09:45dokonce někdy přátele, že na mne útočí,
00:09:48protože to patří, promiň, k politické hře parlamentní,
00:09:54opozice-pozice.
00:09:57Spíše se zamýšlím nad tím, zda člověk ve vládní funkci,
00:10:02kam až sahá, nebo kam až má sahat loajalita člověka.
00:10:08Nad tím se teď v poslední době často zamýšlím.
00:10:14Přemýšlel jsi o tom, co budeš dělat, až ministrem nebudeš?
00:10:19Až tě Miloš vyhodí z vlády, nebo třeba až prohrajete volby?
00:10:25Zdá se, že jsou 2 možnosti.
00:10:30Jednak se vrátím k divadlu jako režisér,
00:10:33jednak budu psát jako publicista nebo scénárista,
00:10:39a jednak budu čekat na penzi!
00:10:43Abych se přiznal, ale opravdu budu čekat na penzi.
00:10:47Když jsi ve 20 začínal s muzikou,
00:10:50chtěl jsi být slavný, mít holky, nebo jsi měl ještě jiné důvody?
00:10:55Ptám se, protože jsem to sám prožíval v podobné době,
00:11:00a těch důvodů rozhodnutí člověka, že bude muzikantem, bylo x.
00:11:07Jak to bylo s tebou?
00:11:09Tyto motivy tam byly, bylo to úžasné,
00:11:13protože v 60. letech, když jsi šel po ulici s elektrickou kytarou,
00:11:17tak to něco bylo!
00:11:20Později jsem zjistil, že všichni moji spolužáci
00:11:27a kamarádi někde jsou uchýlení buď na školách, nebo v učňácích
00:11:32a já jsem chodil s elektrickou kytarou pořád.
00:11:37Dělal jsem všechna možná zaměstnání,
00:11:42ale ze všech jsem měl nejraději zeměměřictví.
00:11:47To byla úžasná věc a na to rád vzpomínám.
00:11:51-V majoru Zemanovi!
-S majorem Zemanem na mě nechoďte!
00:11:57-Tam jste...
-Ale to nejsme my!
00:12:01-Ale víš, jak to myslím!
-Samozřejmě!
00:12:04Tehdy geodezie a geofyzika byla jedním z mála podniků,
00:12:09která lidi z tohoto prostředí byla ochotna ještě zaměstnat.
00:12:14A ještě odečet vodoměrů!
00:12:17Máš pocit, že v 50 máš ještě co říci?
00:12:20Je nějaký rozdíl v motivaci k hraní,
00:12:24když jdeš na jeviště dneska jako padesátník,
00:12:28-a jaký byl, když jsme začínali?
-Zásadní rozdíl u mne je v tom:
00:12:32tehdy jsem se na jeviště těšil a už jsem se třásl na to,
00:12:37jak ti lidé budou blbnout a reagovat.
00:12:42Teď mám čím dál větší trému opravdu tak strašnou,
00:12:46že jsem musel v Olomouci po koncertě vyhledat psychiatra,
00:12:50aby mi pomohl. Opravdu!
00:12:53Je to jakýsi podivný strach, jestli vůbec to,
00:12:58co si myslím, že ještě můžeme říci, je-li to pravdou nebo ne.
00:13:12Jak jsi se cítil, Pavle, jako ministr kultury,
00:13:17čili opět říkám: vrcholný představitel establishmentu dnes,
00:13:22když jsi přemlouval Karla Gotta,
00:13:24aby se zúčastnil naší prezentace na Expo v Hannoveru?
00:13:31Choval jsem se docela pragmaticky.
00:13:35Protože jsem jednal v Hannoveru s generální komisařkou,
00:13:39která vyslovila přání,
00:13:43aby v té největší hale vystupoval Karel Gott.
00:13:48Nevěděla, že ta hala je obsazena na to datum?
00:13:52Zřejmě ne.
00:13:54Já jsem slíbil, protože navíc pan primátor města Hannoveru...
00:13:59Slíbil jsem, že udělám pro to vše a snažil jsem se o to.
00:14:05-Tím se nevymlouvám. To je 1 část.
-Ne, tak...
00:14:11Já bych pokračoval. Na straně 2. chci říci zcela odpovědně:
00:14:15to, co dělá Karel Gott nebyl nikdy šálek mého čaje.
00:14:20Ale Karel Gott je pro mne v tom, co dělá,
00:14:25prostě laťka nejvyšší profese.
00:14:30Pokud česká kultura v oblasti popu, toho středního proudu,
00:14:35má Karla Gotta, můžeme být rádi,
00:14:37že Němci mají o toto vystoupení zájem.
00:14:42Zachoval jsem se tak, jak jsem se zachoval.
00:14:45Mohu k tomu něco...?
00:14:47Celý ten humbuk, který se kolem toho spustil, mi připadá nesmyslný.
00:14:53Ať Gott zpívá na Marsu, asi by tam své posluchače také našel.
00:14:59-Proč se z toho stala...
-To jsem nezavinil já.
00:15:03Vím, že ne, jenom to neříkám...
00:15:06Jenom mi to připadalo,
00:15:08jak se říká - zaprděný konflikt, který nemusí být.
00:15:13Vrcholný představitel státu, který před tebou Gotta přemlouval,
00:15:17byl Husák. Proto jsem se na to ptal.
00:15:20Nechci ti to předhazovat, ale je to zvláštní,
00:15:25nevím, jestli sis to uvědomil...
00:15:27Michale, buď spravedlivý! Když jsem s Gottem...
00:15:32Neznám se s ním tak jako ty, protože jsi u něho dělal.
00:15:38Ano, 5 týdnů.
00:15:41Já jsem Karla Gotta neznal.
00:15:43Nejednal se mnou velkopansky jako: Pane ministře, omluvte se!
00:15:48Říkal mi: Připadám si jako štvaná zvěř,
00:15:53nezlobte se, na všechno se vykašlu.
00:15:56Na mě dělal dojem člověka, který má všeho dost a chce bouchout dveřmi.
00:16:02Snažil jsem se mu vysvětlit, že jsou v Německu lidé,
00:16:08kteří chtějí, aby tam zpíval.
00:16:10Kdyby kdokoliv napsal o nás totéž, co napsal Lukeš o Karlu Gottovi,
00:16:16nedovedu si představit, že kvůli tomu vrcholný představitel státu
00:16:20vstupoval do té věci. Jinak přesně souhlasím s Mejlou.
00:16:25Gott tam má obrovský úspěch, já mu ho přeju, zasloužil si ho.
00:16:30Také to není můj šálek čaje, ale to je jiná věc...
00:16:35Mohu ještě ke Karlovi trošku? Tedy Gottovi!
00:16:39On umí přesně formulovat to, co je.
00:16:46Když jsme se před lety náhodně setkali
00:16:49v chodbách Paláce kultury, kde on předával nějakou cenu někomu,
00:16:55tak jsem se pozdravili
00:16:59a Karel Gott mi říká: Pane Hlavso, vaše osudy sleduji již 25 let.
00:17:05Vím, že vám jde především o tu společenskou věc,
00:17:10mně jde především o hlasový projev. A tak to prostě je! Co má být?
00:17:20Jaké jméno se vám vybaví, když se řekne česká hudba?
00:17:24Jaké jméno?
00:17:27To je těžká otázka.
00:17:30Buď je to hudba klasická,
00:17:33pak asi budeme směřovat k některým klasikům.
00:17:36Pokud je to současná hudba, pak asi nejspíše Petr Eben...
00:17:41Je to asi divné, ale napadne mě takový Vlach, Bedřich Smetana...
00:17:48Škoda lásky, to mně přijde jako něco, co nás proslavilo.
00:17:54Jmenoval bych hudbu XX. století, ta je mi nejbližší.
00:17:58Třeba skupiny typu Chinaski, Lucie,
00:18:01nebo zpěvačky typu Lucie Bílá, zpěváci Dan Bárta třeba, Hůlka...
00:18:07Michal Kocáb, Vladimír Mišík, Petra Janů a řada dalších.
00:18:15Dneska asi Lucka Bílá.
00:18:18Mne by napadlo jméno, ale já to vždycky zapomenu...
00:18:21To byli dříve ti...
00:18:24Ježíši, jak se jmenovali?
00:18:28Co je za komunistů všechny zavřeli!
00:18:31-Myslíte Plastic People?
-Yes.
00:18:34Asi nejvíc Karel Gott...
00:18:37Nic moc, ale Karel Gott.
00:18:43Tušils, že budeš hrát americkému prezidentovi,
00:18:47když jsi hrál s Lou Reedem a nota bene ještě se svým idolem...
00:18:52Samozřejmě to byl nápad pana prezidenta!
00:18:56Tedy Havla, aby bylo jasno!
00:19:00Kolem toho byla spousta dramatických okolností.
00:19:07Když v protokolu Bílého domu se dozvěděl, Bílá...
00:19:12Co česká strana... No to je škandál!
00:19:19Co česká strana chystá, tak naprosto zpanikařili.
00:19:22Dělali vše, aby tomu zabránili.
00:19:26Vytáhli si ze starých čísel články o Lou Reedovi, jeho texty,
00:19:33udělali složku, předložili to prezidentu Clintonovi:
00:19:36Pane prezidente, podívejte se, co tu bude vystupovat za člověka!
00:19:46Prezident Clinton se na to ani nepodíval
00:19:50a údajně řekl: Reed je přítelem jeho přítele Václava Havla,
00:19:55takže v Bílém domě hrát rozhodně bude.
00:19:59Další problém: trápil jsem se tím, jestli je to košer
00:20:05hrát v Bílém domě establishmentu americkému,
00:20:10což je asi totéž jako establismentu našemu, nic pěkného.
00:20:17Ne!
00:20:18Pavel Dostál je 1 z mála normálních lidí z establishmentu.
00:20:24Trochu jsem se tím trápil. Pak jsem si řekl:
00:20:28Pan prezident určitě ví, co dělá, a rozhodl jsem se tedy, že jo.
00:20:35Nato jsem dostal fax od Reeda co si mám připravit za písničky.
00:20:40Pochopil jsem, že Reed je nehodlá šetřit ani trošku.
00:20:47Později se ukázalo, že on měl vlastně ty samé problémy.
00:20:52Ve svých písních americký establishment
00:20:57tvrdě a tvrdě kritizuje.
00:21:00Songy, které jsme tam hráli...
00:21:02Bylo vidět, že občas publiku tuhnou sanice.
00:21:08Když to tak posloucháš,
00:21:11není ti líto, že ti zbyla z celé kultury jen ta úředničina?
00:21:16Že vlastně jakoby kromě těch řečí na těch různých vernisážích
00:21:20a oficiálních akcích jako by... Že ti to publikum nezatleská?
00:21:31Já si myslím, že to není správná otázka.
00:21:35Nechci působit jako můj šéf... (napodobuje Miloše Zemana)
00:21:40Mně říkal: To je vyloženě inteligentní otázka!
00:21:43Za to ti, Michale děkuji.
00:21:46Ano. Divadelní potlesk, momentální úspěch, děkovačka,
00:21:51klanění se, kytky, je krásné! To platí všude.
00:21:57Ale dostaneš-li se do situace, že použiješ věci,
00:22:03o kterých jako ministr kultury... Není to ani ve tvých kompetencích!
00:22:08Vždyť je to náš společný problém!
00:22:11Podaří-li se ti bratrům Formanovým sehnat loď za 7 milionů,
00:22:17aby mohli na ní dělat své divadlo,
00:22:22není jejich děkovačka pak i tvojí děkovačkou?
00:22:29Vzpomněl by jsi si na okamžik, kdy jsi byl v politice šťastný?
00:22:37Jsem šťastný, jsem sakramentsky šťastný,
00:22:42a chce se mi říct: jú!
00:22:47Když ve vládě třeba sedíš a prosadíš peníze na záležitost,
00:22:53o které jsi pochyboval, že ji vůbec neprosadíš.
00:22:58V 1 rozhovoru, který jsi někomu dával, jsi řekl,
00:23:02že se považuješ za levicového katolíka, za levičáka.
00:23:06Znamená to, že tato levicová vláda je tvou vládou?
00:23:11Musím se přiznat, že k této vládě mám sympatie,
00:23:18ne kvůli Pavlu Dostálovi. Honzovi Rumlovi bych to tu řekl také!
00:23:22Jsou tam věci, které mi vadí.
00:23:26To je především ta nešťastná smlouva.
00:23:29Myslím, že sociální demokracie vlastně nevládne.
00:23:33Mám pocit, že máte na nohou 2 kýble, nohy zabetonované,
00:23:38že rukama můžete, ale kroky jsou někdy těžké.
00:23:42To je asi problém té smlouvy.
00:23:46Na 2. stranu mám pocit,
00:23:49když vás vidím jako ministry, nebo poslance,
00:23:57že jste se trošku přiblížili lidem.
00:24:01Mám obavy, že když byla vláda ODS,
00:24:05že člověk, který věcem nerozuměl, tak měl takový podivný pocit,
00:24:13že oni mezi sebou domlouvají cosi,
00:24:18co pro normálního občana je naprosto nesrozumitelné!
00:24:24Volil jsem vždy ODA. Vás asi budu volit,
00:24:30až nebudete mít předsedu, kterého máte.
00:24:33Ačkoliv před lety jsem měl Zemana rád, má docela dobré fóry.
00:24:39Bohužel těch fórů ubývá, a aroganci,
00:24:45kterou vyčítal jiným politikům, začíná brát do svého repertoáru.
00:24:51Nevadí ti, že, bohužel, v poslední době
00:24:56se vrací k moci někteří lidé, kteří tě trápili za těch x let?
00:25:03Před tou revolucí?
00:25:05Koho máš na mysli třeba?
00:25:07Některé lidi z okolí premiéra...
00:25:11-To víš, že mi to vadí!
-Nejen tam, ale i v těch úřadech,
00:25:14ve kterých vláda, ač jí vyjadřuješ podporu,
00:25:20tak s sebou vleče některé věci...
00:25:24Michale, prosím tě, jak jsi mohl taková léta
00:25:28spolupracovat s představitelem komunistického establishmentu,
00:25:32kterým nepochybně byl Vladimír Dlouhý?
00:25:36Kdyby nepřišel rok 89, Vladimír Dlouhý by byl úspěšný komunista!
00:25:44Nechci hodnotit kariéru Vladimíra Dlouhého,
00:25:48ale jeho pozice v tom establishmentu byla jiná,
00:25:54než lidé, o kterých teď mluvím já.
00:25:58To nebyl člověk aparátu, ani strany, ani státní moci.
00:26:02Byl předseda závodní organizace na Prognostickém ústavu!
00:26:07-Nevím, jestli předsedou...
-Tak místopředsedou!
00:26:11Byl straníkem, to nikdy nepopíral,
00:26:15ale pracoval v oblasti řekněme vědy ekonomické.
00:26:19Lidé, o kterých mluvím já,
00:26:22spadají do oblasti bezpečnostních sfér,
00:26:25nebo státní správy, či přímo do aparátu KSČ.
00:26:29Mně to připadá jako rozdíl.
00:26:32Když v roce 76 jsme byli jako kapela uvrženi do žaláře,
00:26:38tak 1. lidé, kteří se nás zastali, kromě Václava Havla,
00:26:43tak byl třeba Zdeněk Mlynář a spousta reformních komunistů,
00:26:47o který si nemyslím, že by to dělali nějak účelově.
00:26:51Pavel Kohout, samozřejmě! A další.
00:26:54Nedělali to s nějakou vizí do budoucna,
00:26:58že by si už připravovali půdu.
00:27:01Mám pocit, že to udělali jen proto, že věděli,
00:27:05že naše zatčení je nesmysl a strašná nespravedlnost.
00:27:10Když potom někdy v 90. letech
00:27:15začalo se na tyto lidi házet bahno,
00:27:18tak mně bylo strašně smutno. To je nespravedlnost.
00:27:24-O tom nemluvím.
-Vím, že ne!
00:27:27Ve vedení ČSSD bych viděl raději Petru Buzkovou
00:27:34a další mladé, sympatické lidi, než...
00:27:38-Pavle!
-Mluvme pravdu!
00:27:41Pravdou je, že vadí i mně,
00:27:46že jisté mocenské pozice v mé straně
00:27:52získávají lidé, kteří jsou spojeni s minulým režimem.
00:27:56Vadí mi to. Leč musím respektovat, že se tam dostali
00:28:00na základě demokratických principů v té straně.
00:28:05Mohu proti nim vystupovat tak, jak vystupuji.
00:28:10Leč,
00:28:12nemohu jim, i s ohledem na listinu základních práv a svobod,
00:28:16brát právo se politicky angažovat.
00:28:23Politika jsou střety. Neustálé střety. Na tom politika stojí.
00:28:29Který střet, za dobu 10 let, kterou v politice trávíš,
00:28:34ti nejvíce utkvěl v paměti, nebo který nejbolestněji neseš?
00:28:41To ti řeknu velice přesně.
00:28:44Dokonce v těchto souvislostech: lustrační zákon.
00:28:49Lustrační zákon, který přišel z vlády.
00:28:54Tys seděl ve federálním parlamentu se mnou, s tím jsem souhlasil.
00:28:59To byl zákon, který se zajímal o vinu lidí,
00:29:04na základě konkrétních důkazů, konkrétních svazků.
00:29:08To, co pak tam prosadil Doležal a celá ta skupina,
00:29:14že jsi vedený v nějakých svazcích,
00:29:19tím pádem jsi vinný, čili presumce viny mně od začátku vadila.
00:29:27Byla to veliká prohra moje,
00:29:29protože ve své podstatě se nastartoval proces,
00:29:33že začala vítězit ona šedá zóna,
00:29:39o kterou se StB nikdy nezajímala, ta najednou byla čistá
00:29:45a ta najednou se stala oním arbitrem,
00:29:48rozhodujícím o vině či nevině jiných.
00:29:52To za těch 10 let považuji za svou největší prohru.
00:29:56Ale to je prohra, jak se sám přiznal, i Václava Havla.
00:30:02To je prohra tehdejší Federální vlády atd.
00:30:05Měl jsem Státní bezpečnost na krku 13 let.
00:30:10Z toho mě 3 roky nutili k vystěhování,
00:30:14a zhruba stejně dlouhou dobu ke spolupráci.
00:30:19Po 3 letech už jsem byl hodně, hodně rozebraný.
00:30:25To byly výslechy 3x - 4x týdně! A bylo to drsné.
00:30:28Řekl jsem jim, že mě nikam nikdy nedostanou.
00:30:33Musím říci, že to bylo díky mé manželce,
00:30:36která řekla, že nikam nepojede a já bych bez ní také nikam nejel.
00:30:42Po tom výslechu, kdy jsem řekl, že nikam nepojedu, tak řekli:
00:30:47Dobře, přinutíme vás ke spolupráci.
00:30:50Další 3 roky mě tvrdě nutili ke spolupráci.
00:30:54Nikdy jsem to neudělal. Vedl jsem s nimi válku,
00:30:58spoustu bitev jsem prohrál, ale tohle jsem neudělal.
00:31:05Poslední výslech na toto téma, to bylo v roce 87, 88,
00:31:11už byli vlažnější, už se trochu stahovali.
00:31:14Gorbačov nastoupil, a ty věci začaly mít trochu jiný směr.
00:31:20Odváželi mě na výslech a říkali: Tak co, dnes nám to podepíšeš.
00:31:25Řekl jsem: Nezlobte se, pánové, víte, že to je nesmysl.
00:31:29Zastavil, vyhodil mě z auta a řekl: Nevadí, agenta z tebe uděláme.
00:31:35Co tato slova znamenají, jsem si uvědomil až v 91. roce,
00:31:41když vyšly ty seznamy, které vydalo Rudé krávo.
00:31:49Byl jsem naprosto šokovaný, říkal jsem: To prostě není možné!
00:31:54-Byl jsi uvedený?
-Samozřejmě!
00:31:58Říkal jsem si: Co mám dělat?
00:32:00Byl jsem za Petruškou Šustrovou, s Honzou Rumlem jsem mluvil.
00:32:04Říkali: Vykašli se na to!
00:32:07Tehdy Honza na vnitru to projel a říkal, že tam nic není.
00:32:13Říkal jsem si: Tak, teď prostě buďto je budu okamžitě žalovat,
00:32:20ale docílím, že dostanu lustrační osvědčení,
00:32:23a budu pobíhat po lidech a ukazovat ho? To snad ne!
00:32:29Nechal jsem to být a v 92. roce
00:32:32v Reflexu vyšly fotografie 2. správy StB
00:32:36a tam byl 1 z těch mých estébáků.
00:32:39Hele, za těch 13 let jsem nevěděl, jak se jmenují.
00:32:44-1 byl Mareš, 1 Klíma...
-Vždycky se jmenovali jinak!
00:32:48Podle fotografie jsem našel jeho bydliště. Jaroslav Švec.
00:32:53Bylo jich tam asi 5 toho jména, 1 z nich bydlel v Počernicích.
00:32:57Na známém sídlišti ministerstva vnitra.
00:33:01Vzal jsem z kapely Tomáše Šilu a jeli jsme tam. Zazvonil jsem.
00:33:06Přišel otevřít. Upřímně říkám, že mi ho bylo líto.
00:33:10To byla opravdická troska.
00:33:13Řekl jsem: Chci vědět jen 2 věci.
00:33:17Nutil jste mě k vystěhování, ke spolupráci,
00:33:21nikdy jsem to nepodepsal. Jak je možné, že jsem v seznamu?
00:33:26Řekl: S vaším, a nejen s vaším svazkem,
00:33:30si mohl na oddělení každý dělat co chce.
00:33:34Řekl jsem: Jste ochoten toto říci u soudu?
00:33:38Odpověděl: Ne, protože jsem vázaný mlčením.
00:33:43Mně toto prostě stačilo.
00:33:50Krásný ztráty je něco, co člověk obětuje za něco.
00:33:55V rodině, v osobním životě, v kariéře,
00:33:59Dovedl bys označit nějakou takovou ztrátu za krásnou?
00:34:06Co se ti v životě za to vrátilo?
00:34:11Zatím se ještě pořád ptám, jestli jsem tomu dal všechno, co jsem měl,
00:34:16-nebo co jsem mohl.
-Co ty?
00:34:21Ztratil jsem iluzi, že se to nikdy nezmění.
00:34:26Že se tato ztráta vyplnila, je strašně dobře. Že se to změnilo.
00:34:31Promiňte, že to zdržuji,
00:34:34ale jsem člověk, který je na tom jazykově špatně.
00:34:39Z prostého důvodu: když jsem byl v té kotelně,
00:34:42tak tam se mnou seděl, tedy pracoval
00:34:47kunsthistorik docent Togner,
00:34:511 spisovatel, kněz tam byl,
00:34:55bývalý ideologický tajemník KSČ,
00:34:57a ti na nočních směnách dělali němčinu,
00:35:02angličtinu a připravovali se na státnice.
00:35:06Chodil jsem si a říkal: Pánové, k čemu vám to je?
00:35:10Sebrali nám pasy! A četl jsem Nietscheho, Marxe
00:35:16a prostě všechno jsem četl.
00:35:19Jinými slovy:
00:35:23Oni pochopili, že jednou bude doba, kdy se jim toto zhodnotí.
00:35:31Pro mne špatnou ztrátou je toto.
00:35:38Tak jo. Pánové, já vám děkuji za čas, který jste nám věnovali
00:35:44a kdykoli je v baru Krásný ztráty otevřeno každý 2. týden.
00:35:51-Ať se vám daří!
-Díky.
00:35:54-Nemůžete se opřít o mne spíše?
-No můžu, asi jo...
00:35:59Měl bych takhle...
00:36:11Dámy a pánové, to bylo pro dnešek všechno.
00:36:14Dík za pozornost a příště opět v baru Krásný ztráty na shledanou!
Před dvanácti lety, když cyklus setkání Michala Prokopa Krásný ztráty teprve začínal, se v televizním baru sešli dva výjimeční hosté a protipóly ze světa kultury: tehdejší ministr kultury Pavel Dostál a undegroundová legenda, zpěvák a kytarista skupiny Plastic People of the Universe Milan Hlavsa. Je to dlouhá doba. Dva roky po natáčení byl Milan Hlavsa již posmrtně zvolen do Síně slávy Akademie populární hudby. Ani Pavel Dostál nakonec svůj statečný boj s rakovinou nevyhrál. Oba pánové však své místo na českém kulturním nebi drží stále, jsou symbolem míry, jak se věci dělat mohou a mají.
