Kalendárium

Zajímavá výročí týdne uvádí Saskia Burešová

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný

Video není k dispozici

„Povolání je páteří života,“ mínil filozof Friedrich Nietzsche.

Jaká výročí v tomto týdnu uvidíte?

25. červen 1924 – * Sidney Lumet († 9. 4. 2011)

Proslulý americký režisér Sidney Lumet se narodil do umělecké rodiny. Už v dětství hrál v divadle. Později dokonce na Broadwayi. Během druhé světové války sloužil v armádě Spojených států amerických na území Barmy a Indie. Po válce pokračoval u divadla, tentokrát jako režisér. Brzy se prosadil i na pozici televizního režiséra. Jeho vstup do světa filmu byl velkolepý. Málokterý režisér se může pyšnit tak úspěšným filmovým debutem.

Snímek Dvanáct rozhněvaných mužů z roku 1957, o porotcích, kteří musí jednomyslně rozhodnout o vině, či nevině mladého muže, asi netřeba dlouze představovat. Zvláště, když je mezi skvělými herci nejen Henry Fonda, ale také Jiří Voskovec.

Jako režisér byl Lumet nesmírně produktivní. Nejraději natáčel v New Yorku. Mohl se pyšnit celou řadou dnes již klasických snímků.

Herci a herečky s ním spolupracovali velice rádi. Jako bývalý herec s nimi uměl bravurně pracovat. A oni pak sklízeli chválu za své úžasné výkony.

Někteří kritici můžou namítnout, že se mezi snímky Sidney Lumeta najde i dost děl, která nejsou úplně povedená. Při rychlosti režisérovy práce je to ovšem pochopitelné. Sám byl však pětkrát nominovaný na Oscara. Až v roce 2005 obdržel čestného Oscara za celoživotní dílo. Novinářům řekl: „Chtěl jsem jednoho, sakra, a cítil jsem, že jsem si ho zasloužil.“

27. červen 1929 – * Jarmila Šuláková († 11. 2. 2017)

Královna lidové písně nebo Valašská královna matka, takové přezdívky si vysloužila zpěvačka Jarmila Šuláková.

Narodila se ve Vsetíně. I ona patří mezi osobnosti, které k umění přivedli rodiče. Tatínek byl muzikant a maminka zpívala a hrála ochotnické divadlo. Jarmila Šuláková zpívala již od dětství ve sboru a později také ve folkové skupině.

Byla u zrodu Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů, se kterým procestovala celý svět.

Na zahraniční vystoupení s orchestrem, která se uskutečnila během čtyř desítek let, vždy velmi ráda vzpomínala.

Spolu s manželem, houslistou Ludvíkem Schmidtem, jezdili po dědinách a sbírali písničky. Známá je rovněž její pozdější spolupráce s rockovou kapelou Fleret. Ač původně vyučená švadlena, dlouhá léta pracovala ve vsetínské prodejně Supraphonu. Jarmila Šuláková svým zpěvem, srdečným projevem a energií přinášela radost a vzbuzovala obdiv.

28. červen 1919 – Versailleská mírová smlouva

V lednu roku 1919 začala Pařížská mírová konference, aby smlouvami oficiálně ukončila první světovou válku. Pořádali ji vítězové války. Během dlouhých měsíců nelehkých vyjednávání, vzniklo několik mírových smluv mezi vítěznými státy Dohody a poraženými Centrálními mocnostmi.

Nejznámější ze smluv, Versailleská mírová smlouva, byla podepsaná 28. června roku 1919. Přesně pět let po sarajevském atentátu. Smlouva například definovala poválečné hranice evropských států, což bylo významné i pro nově vzniklé Československo. Ustanovila vznik Společnosti národů.

Německo přišlo o své kolonie a některé části území. Podle smlouvy, jako původce války, mělo Německo postupně splácet státům Dohody reparace. Smlouva velmi omezila německou armádu. Mimo jiné zakázala v Německu všeobecnou brannou povinnost a snížila povolený počet mužů německé armády na sto tisíc. Někteří publicisté a historici se přou, jestli mohly podmínky smlouvy zapříčinit vznik druhé světové války. Často se diskutuje o výši reparací, nebo o pocitu ponížení Německa, které těžce neslo omezení armády.

V době ekonomické nestability, bohužel, Adolf Hitler vycítil, jaké u Němců dokáže Versailleská smlouva vzbuzovat emoce, proto ji využil. Svou rétorikou přejmenoval smlouvu na versailleský diktát. K tomu připojme výrazný faktor: hospodářskou krizi a na problémy a utrpení bylo zaděláno.

28. červen 1969 – Stonewallské nepokoje

Šedesátá léta se ve Spojených státech nesla v duchu demonstrací. Například za práva Afroameričanů, protesty proti válce ve Vietnamu a další. Konec šedesátých let se také zapsal tučným písmem do historie neheterosexuálních lidí. 28. června roku 1969 vypukly události, známé jako Stonewallské nepokoje. A co že se tehdy ve městě New York stalo?

Jedinými místy, kde mohli být neheterosexuální lidé sami sebou, byly gay bary. Těm ale město odebralo licenci na alkohol, a tak je posunulo do ilegality. Tyto bary často vlastnila mafie, která podplácela policisty a zároveň vydírala svoje zákazníky. Policisté dělali do barů razie, při kterých vždy zatkli skupinu pro ně nejvýstřednějších hostů. Protože mafie některé policisty podplácela, většinou o raziích věděla dopředu, takže o zisk nepřišla.

Jedna razie ovšem proběhla jinak než obvykle. Kolem půl druhé v noci, v sobotu 28. června roku 1969, vtrhli policisté neočekávaně do gay baru Stonewall Inn, jednoho z mála míst, kde se tancovalo.

Policisté chtěli jako obvykle zkontrolovat doklady a některé z přítomných pozatýkat. Když velmi brutálně odváděli zadržené, zbylí hosté si řekli dost. Gayové, lesby, bisexuálové, trans lidé a další přihlížející z ulice začali na policisty pokřikovat a házet předměty. Dav se zvětšoval a policistům nezbylo nic jiného než se dát na útěk.

Před rozčíleným davem je zachránily až posily. Nicméně, rychle se zmobilizovali další lidé z okolí a demonstrace pokračovaly několik dní.

Začala vznikat nová uskupení pro boj za práva LGBT komunity. Rok po Stonewallských nepokojích vznikly první průvody Pride, aby událost připomněly. Nyní se průvody uskutečňují každý rok v mnoha městech po celém světě. Roku 2016 označil tehdejší americký prezident Barack Obama místo, kde se odehrávaly Stonewallské nepokoje, za národní památku.