Rekultivace, nebo devastace?
Obsah dílu
Nedaleko Prahy, v údolí přírodního parku Hřebeny, plánuje soukromá firma MATSHARK vykácet les o ploše sedmi fotbalových hřišť. Tyto pozemky hodlá firma zavážet inertním odpadem. Pokud by k tomu skutečně došlo, mělo by to negativní vliv nejen na přírodu a životní prostředí, ale také na majitele okolních chat a bezpečnost obyvatel nedalekých Černolic, Řitky a Všenor. Investor zde plánuje uložit 350 tisíc tun odpadu, který by sem přivážel nákladními auty po dobu deseti let.
V údolí Všenorského potoka se kdysi těžila cihlářská hlína pro místní cihelnu. Výroba cihel ale byla před sto lety ukončena a pozemky postupně zarostly lesem. Po druhé světové válce zde vznikla osada a stala se přírodním údolím skrytým před civilizací. Pokud by zde úřady povolily skládku inertního odpadu, jen několik metrů od osady by vyrostla až deset metrů vysoká navážka. Podle sdělení investora se může jednat nejen o odpad z těžby nerostů, ale také o stavební odpad, stavební suť a štěrk z rekonstrukce železnic. Do osady Na Cihelně nebude přiveden vodovod, obyvatelé chat zde mají vlastní studny s kvalitní pitnou vodou. Právem se tedy obávají zničení okolní přírody, kontaminace studní, nárůstu hluku a prašnosti.
V současné době Krajský úřad Středočeského kraje posuzuje vliv záměru na životní prostředí.
Přehled dílů
Stvoření pod ochranou
A Rocha – česky Skála – je mezinárodní organizace sdružující křesťany, pro něž je péče o přírodu vyjádřením duchovní odpovědnosti za Boží stvoření. Vznikla v 80. letech v Portugalsku a dnes působí ve více než dvaceti zemích, kde se věnuje ochraně krajiny, ohrožených druhů i obnově vodních zdrojů. Českou pobočku založili v roce 2002 manželé Světlíkovi.
Olovo a rtuť na dobrou chuť
Jedinečnou a řídce osídlenou krajinu Novohradských hor ohrožují nekalé praktiky podnikatelů, kteří odpad místo toho, aby jej vyvezli na skládku, vydávají za hnojivo a úrodnou půdu mění ve smetiště.
Místní zemědělci o problému vědí, mluvit o něm ale nechtějí. Jak těžké bude prolomit ticho?
Dopravní tepna v srdci Českého ráje
Spor o výstavbu rychlostní silnice I/35 trvá už dvacet let. Nová trasa v srdci Českého ráje může dopravně odlehčit některým obcím. Podle kritiků však rozdělí cennou krajinu a naruší její charakter, a to i přes to, že existují jiná řešení. Upozorňují také na pochybení v procesu schvalování a žádají, aby byl záměr znovu přehodnocen s ohledem na ochranu přírody i zájmy místních obyvatel. Bude investor jejich námitky vnímat jako překážku, nebo jako příležitost k nápravě?
SOS Karviná
Osud Karviné formovalo uhlí – přineslo rozmach i hluboké jizvy. Dnes se ale rodí jiný příběh. Aktivní občané se snaží udržet vzpomínky na zaniklou minulost a zároveň vdechnout život místům, která by mohla být symbolem nové, sebevědomé Karviné.
Účast veřejnosti nežádoucí
Těžební prostor v areálu bývalé cihelny v Kroměříži měl být v minulosti zavezen odpadem, tehdy však majitel pozemku se záměrem neuspěl. Nyní o totéž usiluje přerovská firma Biotrend. Krajský úřad odmítl projekt posoudit v procesu takzvané velké EIA s tím, že vlivy na životní prostředí nebudou významné. Proti rozhodnutí se postavili obyvatelé i zástupci města, kteří varují před dopady dopravy, hluku i možnou kontaminací vody a požadují nezávislou kontrolu.
Dyje bez kyslíku
Napřímené koryto řeky Dyje je v úseku mezi Novomlýnskou nádrží a jezem Bulhary kritickým místem, kde v téměř stojaté vodě opakovaně dochází k masovým úhynům ryb – naposledy během letošního léta. S příchodem teplých měsíců každý rok hrozí, že se obrovská masa sinic z vodního díla dostane přímo do řeky. Jak tomuto nebezpečí čelit?
Žít pro budoucnost
Yvonna Gaillyová zasvětila celý život ochraně životního prostředí. Jako spoluzakladatelka a dlouholetá ředitelka Ekologického institutu Veronica usiluje o rozvoj ekologické osvěty, ochranu přírody, klimatu a o vzdělávání veřejnosti v principech udržitelného života. V roce 2024 získala státní vyznamenání za mimořádný přínos k ochraně životního prostředí.
Věčná chemie na talíři
PFAS – takzvané věčné chemikálie – pronikají do potravního řetězce, hromadí se v organismech a představují vážné riziko pro lidi i zvířata. Výzkumy potvrdily jejich výskyt v rybách, vydrách i čistírenských kalech. Zatímco EU zpřísňuje regulaci, Česko se zdráhá přijmout razantní opatření.
Rezervace na půl
Pardubický kraj má v plánu zrušit stávající přírodní rezervaci Maštale a na zhruba polovině území ji nahradit dvěma menšími zvláště chráněnými lokalitami. Další část plochy má být převedena do nově vzniklého přírodního parku, který ovšem nemá statut zvláště chráněného území. Odborníci i ochranáři Kraj kritizují, že postupuje bez otevřené debaty a oslabuje ochranu cenného místa.
Čmeláčí rozlet
Krajina bez čmeláků by byla tichá a chudá. Spolek Čmeláci PLUS s komunitou, která se kolem něj vytvořila, propojuje vědu, nadšení i péči o přírodu, aby čmeláci zůstali pevnou a početnou součástí české krajiny.
