Rekultivace, nebo devastace?
Obsah dílu
Nedaleko Prahy, v údolí přírodního parku Hřebeny, plánuje soukromá firma MATSHARK vykácet les o ploše sedmi fotbalových hřišť. Tyto pozemky hodlá firma zavážet inertním odpadem. Pokud by k tomu skutečně došlo, mělo by to negativní vliv nejen na přírodu a životní prostředí, ale také na majitele okolních chat a bezpečnost obyvatel nedalekých Černolic, Řitky a Všenor. Investor zde plánuje uložit 350 tisíc tun odpadu, který by sem přivážel nákladními auty po dobu deseti let.
V údolí Všenorského potoka se kdysi těžila cihlářská hlína pro místní cihelnu. Výroba cihel ale byla před sto lety ukončena a pozemky postupně zarostly lesem. Po druhé světové válce zde vznikla osada a stala se přírodním údolím skrytým před civilizací. Pokud by zde úřady povolily skládku inertního odpadu, jen několik metrů od osady by vyrostla až deset metrů vysoká navážka. Podle sdělení investora se může jednat nejen o odpad z těžby nerostů, ale také o stavební odpad, stavební suť a štěrk z rekonstrukce železnic. Do osady Na Cihelně nebude přiveden vodovod, obyvatelé chat zde mají vlastní studny s kvalitní pitnou vodou. Právem se tedy obávají zničení okolní přírody, kontaminace studní, nárůstu hluku a prašnosti.
V současné době Krajský úřad Středočeského kraje posuzuje vliv záměru na životní prostředí.
Přehled dílů
Žít pro budoucnost
Yvonna Gaillyová zasvětila celý život ochraně životního prostředí. Jako spoluzakladatelka a dlouholetá ředitelka Ekologického institutu Veronica usiluje o rozvoj ekologické osvěty, ochranu přírody, klimatu a o vzdělávání veřejnosti v principech udržitelného života. V roce 2024 získala státní vyznamenání za mimořádný přínos k ochraně životního prostředí.
Věčná chemie na talíři
PFAS – takzvané věčné chemikálie – pronikají do potravního řetězce, hromadí se v organismech a představují vážné riziko pro lidi i zvířata. Výzkumy potvrdily jejich výskyt v rybách, vydrách i čistírenských kalech. Zatímco EU zpřísňuje regulaci, Česko se zdráhá přijmout razantní opatření.
Rezervace na půl
Pardubický kraj má v plánu zrušit stávající přírodní rezervaci Maštale a na zhruba polovině území ji nahradit dvěma menšími zvláště chráněnými lokalitami. Další část plochy má být převedena do nově vzniklého přírodního parku, který ovšem nemá statut zvláště chráněného území. Odborníci i ochranáři Kraj kritizují, že postupuje bez otevřené debaty a oslabuje ochranu cenného místa.
Čmeláčí rozlet
Krajina bez čmeláků by byla tichá a chudá. Spolek Čmeláci PLUS s komunitou, která se kolem něj vytvořila, propojuje vědu, nadšení i péči o přírodu, aby čmeláci zůstali pevnou a početnou součástí české krajiny.
Soláry za uran
V Jihočeském kraji má na místě odkališť bývalé chemické úpravny uranu MAPE Mydlovary vzniknout stohektarový solární park. Hlavní investor, společnost ČEZ, uzavřel se státním podnikem DIAMO nájemní smlouvu za účelem realizace. Proti se však staví některé okolní obce. Obávají se, že instalace fotovoltaických panelů může narušit těsnicí povrchovou vrstvu a uvolnit radiaci ze staré ekologické zátěže.
Plán péče
Učitelé, žáci, místostarosta i sousedé s rodinami – různorodá skupina lidí, kterou spojila láska k přírodě. Společně se jim podařilo zachránit a znovu oživit cennou stráň u Slaného.
Hon na Jelení louky
Krkonošské spolky a místní občané upozorňují na nestandardní postupy úřadů při schvalování výstavby apartmánového domu na horské Jelení louce. Projekt se nachází v přísně chráněné části národního parku a od jeho správy získal souhlasná stanoviska. Některá z nich ale Ministerstvo životního prostředí kvůli nezákonnosti nedávno zrušilo.
Rozoraná pravidla
Systém dotací Evropské zemědělské politiky formuje naši krajinu už desítky let. Pokusy o větší environmentální odpovědnost však narážejí na odpor a například v Česku se řada opatření stala dobrovolnou. Jaké změny přinesou nová pravidla po roce 2027?
Valašsko znovu zaseté
Beskydy a Valašsko patří k nejzápadnějším výběžkům Karpat. Unikátní příroda je zde vázána na pastevectví a staré jedlo-bukové lesy, které však ustoupily smrkovým monokulturám a zmizela i volně se pasoucí stáda. Přesto zde stále žijí lidé, kteří krajinu obnovují.
Rekultivace popelem
Společnost WOOD Transport Energo měla zrekultivovat pozemky bývalé skládky dřeva ve Volarech na Šumavě a vrátit je do původního stavu. Tlející dřevo sice zmizelo, ale majitelé teď čelí novému problému – nahradila jej vysoká vrstva popela s navážkou stavební suti. Jak to mohly úřady v blízkosti mokřadu a uvnitř chráněné krajinné oblasti tak dlouho tolerovat?
