Zemědělství


Nedej se plusLegislativa

Příliš krátký krok správným směrem

13. 6. 2021

V České republice ročně dochází ke ztrátě až 21 milionů tun ornice v hodnotě minimálně 4 miliardy korun. Naději by mohla přinést protierozní vyhláška, na kterou se marně čeká nejméně 15 let a jejímž cílem je posílit odolnost půdy vůči negativním účinkům eroze. » Více


Nedej se plus

Aktivita na obtíž?

25. 4. 2021

Skoro každý rok se Hlučínem Darkovičkami na Ostravsku prožene „lavina“ ornice spláchnutá jarním deštěm z okolních polí. Zaplaví pole, louky, domy, strhne zdi domů nebo sebere kusy cest. V tomto regionu je velmi mnoho občanských spolků a iniciativ, kterým není lhostejné prostředí, ve kterém žijí a snaží se ho všemožně vylepšovat. Paradoxně jsou mnohem aktivnější než obec či stát! Vykupují pole, na kterých budují remízky, biokoridory, vysazují stromy, budují nové polní cesty, snaží se obnovovat původní historické polní cesty, budují tůně a mnoho dalšího. Do toho vkládají vlastní energii, práci a především i vlastní finanční prostředky. » Více


Nedej se!Legislativa

Rybníky v nouzi

7. 2. 2021

Většina rybníků se po sametové revoluci dostala do rukou soukromých firem, které v rámci nejvyšší efektivity rybníky přesazují rybami. Navíc rybáři hrnou do rybníků tuny hnoje a tím cíleně kontaminují vodu, aby hnůj podpořil tvorbu zooplanktonu. Podle zákona o vodách se jedná o vnášení cizorodých látek do povrchových vod, pro které je třeba mít výjimku od vodoprávního úřadu příslušného kraje. Ty ale úřady běžně udělují. Protože ale tolika rybám přirozená strava nemůže stačit, rybáři krmí kapry obilím. Jedná se o tisíce tun: sto kilo kaprů sežere stejně obilí, jako metrákové prase. A kam putují jejich exkrementy? » Číst více


Občanské novinyPotraviny

Zpátky ke kořenům

8. 11. 2020

Gengel o.p.s. jako nezisková nevládní organizace usiluje o uchování starých, krajových, rodinných a podobných odrůd jako našeho společného kulturního dědictví. Ve spolupráci s dalšími dobrovolnými uchovateli nabízí tyto odrůdy veřejnosti. Cílem je, aby se s nimi veřejnost mohla seznámit, pěstovat je, využívat jejich plodů i je semenařit a uchovávat, a přijmout tak svou odpovědnost za jejich další osud. Společné pěstování odrůd, které vyšlechtili a nám nezištně předaly předchozí generace, dnes pěstovat, pečovat o ně a opět je stejně tak předat pokolením následujícím. » Více


Občanské noviny

Poslední kapka

4. 10. 2020

Koncem července demonstrovaly v Praze stovky lidí za zdravou krajinu. Akce s názvem Poslední kapka se účastnily velké nevládní organizace i lokální spolky z celé republiky. S apelem a požadavky na vládu se společně obrátilo 27 organizací. » Více


Nedej se plus

Eroze: Pole v nenávratnu

27. 9. 2020

Česká republika se řadí k zemím nejvíce ohroženým erozí. Podle nejnovějších údajů se roční ztráty ornice odhadují na 21 milionů tun. Už deset let se připravuje takzvaná protierozní vyhláška, která by umožňovala účinně zemědělce postihovat za nevratné ztráty ornice. Vyhláška možná vejde v platnost v lednu 2021, ale v mnohem měkčí podobě, než se původně plánovalo. Podle posledního znění by protierozní vyhláška zemědělcům tolerovala každoroční odnos až 17 tun ornice z každého hektaru pole. Bude ještě protierozní vyhláškou? » Více


Občanské novinyKlimatická změna

Po nás poušť?

7. 6. 2020

Díky současným klimatickým změnám, ale také bývalé melioraci, zemědělství ve velkém, budování velkých lánů bez mezí, údolnic aj., díky práci s těžkou technikou na velkých lánech, docházelo postupně k poškození krajiny s utuženou půdou, zcela zmizel malý oběh vody. Důsledkem je nejen dlouhodobé sucho, tedy méně sněhu, ale i katastrofální povodně, neúroda, pokles zásob pitné vody, vysychání toků, lesů, studní. Hrozí nedostatek vody na chlazení jaderných elektráren, ohrožení dodávek pitné vody vysycháním přehrad. Odvodnění krajiny totiž způsobuje tragické sucho i bez klimatických změn. Řešením není budování velkých nádrží, ale vrátit zpátky přirozené procesy v krajině. Řešením je návrat vody a zeleně do krajiny, její systematická proměna a obnovení malého oběhu vody. A to je cílem občanského spolku Živá voda. » Více


Nedej se plusOchrana zvířat

Vedlejší ztráty

5. 4. 2020

Populace hraboše polního se na některých místech České republiky přemnožila a překračuje tzv. práh škodlivosti. Podle některých zemědělců je v takových případech nutné zvážit mimořádná opatření. Z nich vzbuzuje největší vášně použití rodenticidů, například přípravku Stutox, rozhozem na povrch půdy. Například Česká společnost ornitologická ČSO upozorňuje na to, že tak může docházet k druhotným otravám necílových druhů, například dravců, kteří se hraboši živí. Užívání jedů tak může podle ČSO další budoucí hraboší kalamity znatelně prohloubit. » Více


Nedej se!Co se daří

Návrat vody

23. 2. 2020

Kopání tůní, rušení starých meliorací, navrácení meandrů kdysi narovnaného toku. Práce probíhají několik let a výsledky už jsou dnes měřitelné. Je to první projekt takového rozsahu v ČR. Vzniklé know how se nyní jeho tvůrci snaží prosadit na celostátní a evropské úrovni. Člen sdružení Živá voda Jiří Malík je členem parlamentní komise připravující změnu legislativy o půdním a vodním hospodaření. Zaškoluje lokální koordinátory vládních projektů i v poslanecké sněmovně při zasedání komise. „Pokud se nám podaří na celém území ČR realizovat model Zdoňov, objem zádrže vody v ČR bude 1,5krát větší, než je objem všech 165 přehrad.“ tvrdí Malík. Přitom veřejné mínění se pozvolna začíná odvracet od dosavadních způsobů řešení problému s nedostatkem vody – tedy od budování přehrad, a čím dál více lidí vítá model zadržování vody přímo v krajině. » Více


Občanské noviny

Spadlí z hrušky

26. 1. 2020

Klub s tímto ironickým názvem „Spadli z hrušky“, tvoří potulný sadař Dominik Grohmann, krajinná architektka Zuzana Špaková, Eva Krásenská a mnoho dalších dobrovolníků a dobrovolnic, kteří jezdí pomáhat při výsadbách a jejich následné péči. Každý z nich začínal něčím jiným, ale jejich aktivity se protnuly, protože mají jedno společné. Záleží jim na naší krajině, ve které budeme žít my a naši potomci. A snění a slova jim nestačí. Jejich heslem je „Tvoříme zdravou krajinu“, proměňujeme ornou půdu na ovocné sady, remízky, cesty s alejemi, louky s tůněmi. Kumulují kolem sebe ty, kteří raději vylezou na strom, než aby si vzali golden delicious z regálu v supermarketu. » Více


Občanské noviny

Pestrá krajina

5. 1. 2020

Navštívíme soukromého zemědělce Ing. Sotonu v Trstěnicích u Litomyšle, který rozčlenil pole na menší bloky, zatravnil svažité pozemky, na mezích založil desítky stromořadí a pěstuje smíšený les, který velmi dobře odolává klimatickým výkyvům. Další lokalitou je farma manželů Markových v Únanově u Znojma. Ti pečují o chráněné stepi, vypásají je stády ovcí a kolem polí zakládají široké „krmné pásy“. Ty pak osévají tradičními plodinami, jako je pohanka, proso nebo svazenka a vytvářejí oázy pro volně žijící organismy. Výrazně tak podporují biodiverzitu kulturní, intenzivně využívané zemědělské krajiny. » Více


Nedej se!Lesní hospodařeníKlimatická změna

Mezi prsty

8. 12. 2019

Bývala dost možná nejkrásnější kulturní krajinou Evropy, ale už několik desítek let není. Mohla by však znovu být! Dokument rekapituluje nejzásadnější problémy dnešní krajiny tak, aby divák mohl získat náhled na aktuální situaci a utvořit si představu o problémech, které nás čekají, pokud náš přístup ke krajině nezměníme. » Více


Nedej se!

Země plná glyfosátu

1. 12. 2019

Amerikou se před časem přehnala vlna soudních pří o herbicidy, jejichž účinnou látkou je glyfosát. Tamější soudy několikrát konstatovaly jeho rakovinotvornost a přiznaly poškozeným odškodné v závratných výškách. Pro nás jsou ovšem podstatné evropské okolnosti této kauzy. V Evropě je glyfosát považován za nezávadný a jeho regulace je ponechána na jednotlivých státech. Dnes už však existují města, jež na svém území používání glyfosátu zakázala a vrátila se k manuálním a jiným metodám, mnohem šetrnějším k životnímu prostředí i lidskému zdraví. Stejně tak existují zemědělci, kteří se bez glyfosátu a průmyslových pesticidů dokáží obejít, dobře hospodařit a přitom ekonomicky prosperovat. » Více


Nedej se!

Komu patří Sudety

30. 6. 2019

Sudetská krajina má naději v lidech, kteří sem postupně přicházejí. S vědomím pohnuté historie, současně však nezatíženi minulostí, vracejí Sudetům smysluplný život. Umí to, ví jak na to. Mají šanci, kterou přinášejí této krajině. Trauma, které vzniklo vyhnáním Němců po roce 1945, zásadní změna vlastnických poměrů i způsobu hospodaření, ale především také neuvážené nakládání státu s půdou po pádu komunistického režimu, však těmto lidem stále stojí v cestě. Hledají proto řešení, jak se s tím vyrovnat, jak to změnit. » Více


Nedej se!Ochrana zvířat

Proč emigroval pták?

26. 5. 2019

Ještě donedávna u nás žil Drop velký, nejtěžší letec v evropské ptačí říši. Pták, který dosahuje skutečně úctyhodných rozměrů – váží až dvacet kilogramů, rozpětí křídel má dva metry. Pravda, nebylo jich u nás mnoho a žili pouze na jižní Moravě. Teď už tu nemáme ani jednoho. Zato necelých dvacet kilometrů od jeho původního moravského hnízdiště se dropům neobyčejně daří. Ale to je za státní hranicí – v Rakousku. » Číst více


Nedej se plusDistribuce vody

Pesticidy...společně si to vypijeme

26. 5. 2019

Po stopách pesticidů jsme se vydali k naší nejvýznamnější nádrži na pitnou vodu, na Švihov na Želivce. Byla vybudována v 70. letech minulého století jako jeden z hlavních zdrojů pitné vody pro Prahu a Středočeský kraj. Do 38 kilometrů dlouhé nádrže přitéká voda z velkého území Českomoravské vysočiny a jde o zemědělsky intenzivně využívanou krajinu. Zatímco se původně v povodí Želivky pěstovalo více druhů plodin a bylo zde i mnoho pastvin, dnes se tady ve velkém pěstují energetické plodiny, řepka a kukuřice. » Číst více


Jinde na webu ČT

Náš venkov: Oživme půdu

25. 5. 2019

Dokument o snaze soukromých zemědělců zvrátit závažné důsledky dosavadního pěstování monokultur na velkých plochách a nerespektování pestrosti venkovské krajiny. » Více


Nedej se!

Krajina za sto let v několika obrazech

2. 12. 2018

Před sto lety se rozpadlo Rakousko-Uhersko. Zatímco v Rakousku se krajina za sto let změnila jen málo, naše se proměnila k nepoznání. Zmizely meze, louky i pastviny a pole jsme scelili v obrovské lány. Dnes máme největší půdní celky v Evropě. Může krajina v této podobě přežít dalších sto let? » Číst více


Nedej se!

Nadace pro půdu

3. 6. 2018

Vnímáme-li zdravou, živou a úrodnou půdu jako symbol našeho zdraví a přežití, nemůžeme nečinně přihlížet její degradaci. Tím, že se namísto hnoje a kompostu aplikují chemické látky, používají se těžké traktory, neřeší se erozní procesy, nedodržují se osevní postupy apod., půda ztrácí schopnost plnit své přirozené funkce. Příčiny odumírání půdního dědictví často vycházejí z podstaty vlastnictví půdy. Typickým příkladem vlastníka půdy v ČR je restituent, dědic nebo investor, který na ní nehospodaří, jenom jí pronajímá místnímu zemědělci. » Číst více


Nedej se plus

Pesticidy - návrat doby jedové?

25. 2. 2018

Podle poslední zprávy Českého hydrometeorologického ústavu, který celostátně monitoruje čistotu podzemních vod ve více než šesti stech lokalitách, je 63 % kontrolních vrtů podzemní vody v České republice kontaminováno pesticidy a téměř polovina vrtů přesahuje limity pro výskyt pesticidů v podzemní vodě. » Číst více


Nedej se!Zahraničí

Oligarcha a zlatá klec

17. 12. 2017

Rovinatá zemědělská krajina střední Ukrajiny se v posledních letech proměňuje: rychlým tempem zde vyrůstají desítky velkokapacitních slepičích farem pro miliony kuřat, výrobny masokostní moučky, líhně i masokombináty. Všechny součásti výroby a zpracování kuřecího masa patří agroholdingu MHP (Mironivsky Hliboproduct) ukrajinského oligarchy Jurije Kosjuka, jednoho z nejbohatších lidí v zemi. » Číst více


Nedej se plus

Eroze - vesnické tsunami

30. 4. 2017

Vodní erozí je v České republice ohroženo víc než 50 procent zemědělské půdy. Přesto opatření státu jsou zatím neúčinná. Starosta Němčovic Karel Ferschmann byl jedním z prvních, kteří se po opakovaném propláchnutí obce přívalovou vlnou bahna rozhodli vzít osud obce do svých rukou. Se společností, která hospodaří na okolních půdních blocích, se začal jménem obce soudit. » Číst více


Nedej se plus

V zajetí pesticidů

12. 3. 2017

Totální herbicid – glyfosát – pronikl razantně do našeho životního prostředí. V březnu 2016 Evropská komise navrhla jeho používání na dalších 15 let. O návrhu komise pak jednal Evropský parlament a díky námitce českého europoslance Pavla Poce návrh Evropský parlament neschválil. » Číst více


Nedej se!Legislativa

Myslivost panská lidová

22. 1. 2017

Na štítu statku Václava Kolerta v Suchém Dole na Broumovsku se skví letopočet 1867. Rodokmen sedlácké rodiny však sahá daleko hlouběji, až do poloviny 18. století. Václav Kolert je sedlák s kořeny. O právo hospodařit na své půdě usiloval jeho otec s matkou i v době komunismu a násilné kolektivizace. Dnes hospodář ze Suchého Dolu bojuje znovu. Na svých polích a pastvinách totiž stále není svým pánem. O úrodu se nedobrovolně dělí s kanci, jeleny, muflony a myslivci. A zákony mu v tom boji nepomáhají. Ba právě naopak… » Více


Občanské noviny

Krajina k nakousnutí

29. 5. 2016

CooLAND tvoří team absolventů krajinné ekologie ze Zemědělské univerzity v Praze, kteří věří tomu, že krajina je obrazem lidí, kteří v ní žijí. To, co jíme, ovlivňuje podobu venkovské krajiny. » Číst více


Nedej se!

Záchrana neužitečné krávy

29. 5. 2016

Chov domácích zvířat a snaha dosáhnout co nejvyšší užitkovosti vyvolává ekonomický tlak na plemennou strukturu chovu. To vede k rozšiřování nejvýkonnějších plemen, čímž se zužuje genetická diverzita. Tradiční krajová plemena se nemohou rovnat moderním na výkon specializovaným zvířatům. » Číst více


Nedej se plus

Zemědělci v kleštích

22. 5. 2016

Vrcholí spor o další povolení herbicidu glyfosát, který je obalen podezřením, že způsobuje rakovinu. Vedle toho umrtvuje i půdu a povzbuzuje k privatizaci genetických zdrojů. V Česku se jej používá milion litrů ročně, prakticky deci na osobu. Není divu, že proniká do vody a potravin. » Více


Nedej se!

Jablko sváru

15. 5. 2016

Když nyní projíždíte krajinou Krnovska a Osoblažska, upoutá vás netradiční pohled. Uvidíte, jak se do dálky rozprostírají plochy osázené stovkami a tisícovkami mrtvých ovocných stromků, které jsou podivnou stopou zkázy a zmaru. Tato stopa přímo sousedí se sady a stromořadími, které vysazovali naši předci. Snaha o rychlý zisk je tak bezprostředním sousedem projektů usilujících o trvale udržitelné a šetrné hospodaření v krajině, a umožňuje tak srovnání obou přístupů na jednom místě. » Číst více


Občanské novinyPotravinyUdržitelná spotřeba

Láska k půdě

8. 11. 2015

V dnešním propojeném světě potraviny procestují stovky kilometrů, než si k nám najdou cestu a my pak často neznáme ani jejich původ, nevíme co se s nimi děje. Je vůbec možné na tom něco změnit? Jako vhodná alternativa může sloužit systém Komunitou podporovaného zemědělství. » Více


Nedej se!

Sedlák pod Milešovkou

1. 11. 2015

To, co dělá Daniel Pitek, může mnohým připadat (a také připadá) jako čiré bláznovství. Místo, aby si v klidu užíval vydělaných peněz, nebo je výhodně investoval, vkládá své prostředky, čas i energii do aktivit, které příliš nevynášejí, angažuje se v kauzách, kterým se jiní raději vyhnou, bojuje s úřady, a tak si komplikuje život i podnikání. To vše pro jediný cíl – vrátit působivé krajině pod Milešovkou podobu, kterou ztratila kvůli nesmyslným zásahům po druhé světové válce. » Číst více


Nedej se!

S koněm na pole

20. 9. 2015

Sedlák Jiří Bublík z Brna-Ivanovic nemá řidičský průkaz. Celý život strávil při práci na poli nebo v lese, ale za volant traktoru se nikdy neposadil. Jiří Bublík totiž pracuje výhradně s koňmi. Na venkovském předměstí Brna hospodaří na dvaceti hektarech půdy a dokáže tím uživit sebe i svou rodinu se třemi dětmi. Ideální život spokojeného sedláka však neprožívá. V České republice patří k jen mále hrstce rolníků, kteří vrací koně na pole, a nemá to snadné… » Více


Nedej se!

Půda na zabití

13. 9. 2015

V současnosti nejvíc ohrožuje množství a kvalitu zemědělské půdy několik faktorů, například zběsilá výstavba průmyslových staveb i kolonií rodinných domů, stavěných na původně orné půdě, dále neefektivní hospodaření s půdou, její znehodnocování průmyslovými hnojivy a nešetrným zacházením. Dokument upozorňuje, že je nejvyšší čas zabývat se její kvalitou a nabízí konkrétní příklady, jak půdu dále zhodnocovat a udržovat její kvalitu pro budoucí pokolení. » Více


Nedej se!Kontroverzní výstavba

Ztrácíme půdu pod nohama

27. 10. 2013

Od jara do podzimu jsme na jedněch z nejúrodnějších polí sledovali, jak na jedněch z nich roste obilí a na sousedních polích už obilí nerostlo. Už nebylo ani zaseto. Naopak sem vjely bagry, těžké náklaďáky a úrodná půda zmizela a my jsme sledovali, jak na dříve životodárné půdě roste další hrubě nečesky nazvaný obří areál obchodního centra. Na jednom typickém příkladu ukážeme, jak v současné době probíhá bezpříkladná likvidace zemědělské půdy. Tento trend se v posledních letech stupňuje a jeho rozsah pravděpodobně nemá v dějinách obdobu. » Více


Nedej se!

Boj o půdu

28. 4. 2013

Proč senátoři chtějí snížit poplatky za zábor kvalitní orné půdy pro průmyslové a obchodní areály, když tyto poplatky minulá vláda ve veřejném zájmu naopak zvýšila? Odborná i laická veřejnost ostře kritizuje senátní návrh novely Zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, o němž zanedlouho budou rozhodovat poslanci. Autoři návrhu novely zákona tvrdí, že stávající výše odvodů má významné celospolečensky negativní dopady. Kritici oponují, že návrh servíruje investorům českou půdu a krajinu na zlatém podnosu a že ohrožuje nejcennější přírodní zdroje – úrodnou půdu a vodu. » Více


Nedej se!

Ochrana půdy

16. 9. 2009

Letos v červnu se na workshopu v Českých Budějovicích pod patronací Ústavu půdních věd Akademie věd ČR setkali přední půdní biologové z EU a my vám z této akce přinášíme pár zajímavých rozhovorů. Prezentované výzkumy v podstatě potvrdily to, na co v našich pořadech opakovaně upozorňujeme, že totiž způsob zacházení s půdou již neodpovídá vědeckým poznatkům a je třeba jej změnit. Například ochrana zemědělského půdního fondu by v kontextu dnešních poznatků, o tom jak důležité funkce půda má, potřebovala posílit. Místo toho jsme svědky trendu spíše opačného. Podívejme se nejprve na modelovou kauzu z terénu. » Více


Nedej se!Lesní hospodaření

Lesní půda

24. 1. 2006

Nedávno jsme ukázali, jak intenzivní zemědělství vyhubilo půdní organismy a úrodné černozemě se změnily v mrtvou hmotu. Máme sice nový režim, ale neznalost a staré chyby se opakují. Dnes se zaměříme na lesní půdu. I ta je nyní v ohrožení. » Více


Nedej se!

Půda

11. 10. 2005

Život nad zemí přirozeně závisí na tom, co je dole. Na půdě jsme existenčně závislí. Přesto s ní zacházíme, jako by přísun byl zajištěn navěky. A staré chyby se opakují. Víme vůbec, co půda je? Tušíme souvislosti? » Více