Stále zapomenutá balkánská země s historickým a přírodním bohatstvím, které stojí za to objevit (2001). Scénář a režie S. Bajo

Albánci jsou prastarým národem Evropy, ovšem dějiny bojů, válek a diktátorů udělaly z jejich země neklidný a uzavřený kout Evropy. A tak málokdo ví, že například starobylý Gjirokastër, město bílých střech, si dodnes uchovává vzhled středověké pevnosti. Nebo, že se na území státu nacházejí nejzachovalejší města z římské éry v čele s působivým Butrintem. I druhé největší město Durrës je plné antických památek, z nichž vyniká velkolepý římský amfiteátr – rozsahem druhý za římským koloseem. Jeho větší část však zůstává skryta hluboko v podzemí. Za pozornost stojí i albánské pobřeží, které bylo dlouho pro obyvatele země nepřístupné a dokonce i rybáři měli zakázáno vyjíždět na moře. Hysterie studené války zde zanechala tisíce rozpadajících se bunkrů, jež jsou nezničitelné. Dnes se pobřeží pomalu mění v příjemnou riviéru, která snad oživí cestovní ruch v zemi. Kromě památek a nedotčených hor ve vnitrozemí zaujme i tradiční život mnoha Albánců, z nichž jen malá část žije nad hranicí chudoby. Před patnácti lety, kdy štáb zemi navštívil, se mnozí ve vidině lepších zítřků upínali ke sledování populárního Telebinga a na strasti každodenního života jim pomáhaly zapomenout telenovely. Podařilo se obyvatelům za těch několik let překonat pevnou hranici mezi toužebným sněním a realitou?

Stopáž28 minut
Rok výroby 2001
 ST AD 4:3
ŽánrDokument