Němé tváře v rolích filmových hvězd. O životě zasvěceném herecké průpravě zvířat vyprávějí V. Chaloupek, V. Čahoj, V. Tomšovský, O. Bareš a další (2002). Režie J. Soukup
00:00:02 Štěkni jednou!
00:00:04 Štěkni dvakrát!
00:00:06 Štěkni třikrát!
00:00:10 To byla šikovná holka! To byla šikovná holka!
00:00:13 No na... Tak byla hodná...
00:00:17 To je šikulka...
00:00:19 Hodná...
00:00:41 Fleku! Flíčku!
00:00:47 Já třeba rád dělám s kočkami.
00:00:49 Připadá mi, že to zvíře je své.
00:00:52 Je to jedno ze zvířat, na která se nedá tlačit.
00:00:55 Musíte přemýšlet nad tím, jak je naučit danou věc.
00:01:01 Je to otázka dobré volby vlastně už kotěte.
00:01:07 Je to dlouhodobá práce od malinka, která se vám potom vrátí s tím,
00:01:10 že můžete uspokojit požadavky režiséra.
00:01:14 Většinou jsou s kočkami špatné zkušenosti.
00:01:18 Je tady málo lidí, kteří se kočkami zaobírají.
00:01:23 Já mám rád krkavce a pak nějaký ten větší dobytek.
00:01:26 Koně a větší zvířata.
00:01:29 Nemám na kočky takovou trpělivost jako David.
00:01:32 Začali jsem to dělat v r.1986 úplně náhodou.
00:01:36 Náš kamarád dostal tenkrát anglickou zakázku,
00:01:40 která se tady točila a měl tam spoustu pejsků a zvířat.
00:01:44 A potřeboval pomoc.
00:01:46 Původně jsme mysleli, že mu pomůžeme s tím jedním filmem
00:01:50 a získáme nějakou novou zkušenost. Pak že budeme dělat něco jiného.
00:01:55 Ale zalíbilo se nám to a skončili jsme u toho.
00:01:58 Už to děláme od r. 1986 do revoluce a potom dál.
00:02:03 Honzíku!
00:02:06 -Tatí!
-Čau.
00:02:12 Bigo, kde jsi? Pusť mě!
00:02:16 Tady je...
00:02:23 VRŽOU VRÁTKA
00:02:30 S nejabsurdnějším požadavkem režiséra jsem se setkal
00:02:33 při kontaktu na dělání jedné reklamy
00:02:37 na nejmenovanou cestovní kancelář, kdy režisér přišel s požadavkem,
00:02:42 že by potřeboval jenom obyčejného papouška,
00:02:45 který by měl batůžek na zádech.
00:02:48 Přiletěl by na stůl, na kterém by byl počítač.
00:02:52 A papoušek by přišel ke klávesnici, klovnul by do klávesy "Enter"
00:02:58 a na obrazovce by se objevila nejmenovaná cestovní kancelář.
00:03:03 Poté by došel na kraj stolu, sebral by kufřík a odletěl.
00:03:12 Po nějakých prvních rozpacích jsme se nějak domluvili.
00:03:15 Připravili jsme papouška, aby přiletěl na stůl,
00:03:18 klovnul do klávesy "Enter" a došel na kraj stolu.
00:03:23 Tam si začal hrát s tím kufříkem.
00:03:25 To odlétání s kufříkem jsme už nedělali.
00:03:28 Maki, přines pero!
00:03:31 Tak... A přines!
00:03:36 Maki, bude něco dobrého? Maki?
00:03:38 Na... A pusť! Pusť!
00:03:49 Pracujeme se zvířaty a to nese s sebou různé problémy.
00:03:53 Může se stát, že to zvíře pracuje se všemi lidmi,
00:03:56 jenom ne s hercem.
00:03:58 Stalo se nám, že se prostě pejsek unavil v průběhu natáčení.
00:04:03 Při natáčení byl zvolen špatný postup
00:04:06 a ta nejsložitější scéna zůstala na konec.
00:04:12 A v té už nebyl tak spokojený a mohl odmítnout poslušnost.
00:04:17 A to je v každém případě nepříjemné.
00:04:23 Několikrát se to stalo také s dobytkem, s kravami.
00:04:26 Pan Vorlíček tenkrát v "Kačence a strašidlech"
00:04:31 chtěl mít u dálnice přivázanou krávu
00:04:34 a kolem ní měl jet náklaďák.
00:04:36 Tenkrát říkal: Nejsou peníze, neberte vaši krávu.
00:04:39 Vezměte nějakou z místního JZD.
00:04:41 Nakonec jsme tedy přivedli krávu z místního JZD
00:04:45 a přivázali ji tam.
00:04:47 A když přijel náklaďák, tak se kráva splašila a utekla.
00:04:49 Rozbila několik skleníků a proběhla několika zahradami.
00:04:52 Nakonec byla škoda vyšší, než kdybychom vzali
00:04:55 naši filmovou krávu, která je na to zvyklá.
00:04:57 Ale to už bylo samozřejmě pozdě.
00:05:01 Člověk vlastně nemá žádnou jistotu, kdy se které zvíře bude potřebovat.
00:05:05 A když si ho pořídí, vycvičí ho a připraví ho na to,
00:05:07 tak neví, jestli pro něj nějakou práci vůbec sežene.
00:05:12 Stane se třeba, že stoupne kurz koruny,
00:05:17 nebo útok 11. září v New Yorku a najednou sem nepřijdou zakázky,
00:05:21 protože se bojí létat nebo dolar má jiný kurz.
00:05:26 Pak se jim to nevyplatí a najednou je práce strašně málo,
00:05:29 nebo třeba téměř žádnou.
00:05:31 Ani to nemusí být takhle katastrofické.
00:05:34 Stačí, když přijde rok, kdy se točí třeba filmy
00:05:36 ze současnosti nebo si-fi. Také už se to stalo.
00:05:39 Tam jsou zvířata málo, nebo tam nejsou vůbec.
00:05:42 A najednou zjistíte, že práce je málo.
00:05:44 Třeba i ostatní filmové profese točí, ale práce se zvířaty není.
00:05:48 Nejprekérnější je práce se zvířetem které je životu nebezpečné.
00:05:55 Dělali jsme s medvědem.
00:05:58 Byl požadavek, aby medvěd neměl košík, neměl vodítko.
00:06:05 Vlastně fungoval navolno. A byl dostatečně vzrostlý.
00:06:09 Měl kolem 200 -250 kg. Tak ta práce je potom nebezpečná.
00:06:16 Samozřejmě můžete zvířeti věřit, ale to nebezpečí je tam pořád.
00:06:27 I když to zvíře dobře připravíte, tak jeho trpělivost
00:06:31 je vždycky o hodně menší, než trpělivost pana režiséra.
00:06:35 Máme zkušenosti, že kdykoliv řeknete,
00:06:38 že to zvíře už nechce moc pracovat, tak dojde k tomu, že:
00:06:42 Ještě jednou bychom to potřebovali udělat, aby to bylo ještě lepší.
00:06:46 Kdyby ten pohled byl víc sem...
00:06:48 A to je přesně ta kapka, kdy se to zvíře na to vykašle
00:06:51 a při nejhorším odejde nebo uteče.
00:06:56 Dělali jsme s medvědem, který měl 2 roky.
00:06:59 Nebyl už tak malý, ale ještě to bylo zvíře,
00:07:02 se kterým se dalo dobře pracovat.
00:07:05 A také paní režisérka Vihanová: Ještě jednou, ještě jednou!
00:07:07 Zavírali jsme ho do skříně.
00:07:10 Nakonec to dopadlo tak, že medvěd rozbil skříň,
00:07:12 celý štáb utekl, nikdo tam nezůstal.
00:07:15 A medvěd se mi zakousl do ruky.
00:07:18 Jsou ve světě drezéři, např. v Hollywoodu v Americe,
00:07:22 kteří cvičí třeba jenom určitý druh zvířat.
00:07:24 Třeba je specialista, který cvičí jenom sklípkany
00:07:26 a je schopen se s tím uživit.
00:07:29 Bohužel v našich podmínkách to tak nefunguje.
00:07:31 My musíme dělat všechno, abychom byli schopni se uživit
00:07:34 a ještě k tomu uživit všechna zvířata, která tady máme.
00:07:39 A i kdybych umíral, tak nehni ani brvou, rozumíš?!
00:07:40 Dívej se!
00:07:43 Au...! Je...
00:07:47 PES ŠTĚKÁ
00:08:08 -On tě má rád, Oto.
-Ano, má.
00:08:12 Hop!
00:08:17 Hodnej pejsek, hodnej...
00:08:21 Ty jsi páníčkovi pomohl, ty jsi mu zachránil život.
00:08:25 Ano... Za to ti páníček něco dá.
00:08:29 Květuš, přines mu buřtíka!
00:08:34 Mně vem taky jednoho. Dám si ho s cibulí a octem.
00:08:38 Takových posledních 5 let se snažíme hodně proniknout
00:08:41 na trh celé Evropy.
00:08:46 A myslím si, že se nám to asi 4 roky docela slušně daří.
00:08:51 Filmovali jsme ve Skandinávii, ve Španělsku, Itálii, Rumunsku,
00:08:55 Bulharsku, v Turecku...
00:09:00 Takže se nám to docela daří.
00:09:04 Také je důležité mít nějaké zvíře, které je zajímavé.
00:09:08 Které nikdo jiný nemá.
00:09:11 Třeba Ota hodně dělá s krkavci.
00:09:14 A když chcete s krkavci udělat nějakou větší práci,
00:09:17 tak jich potřebujete mít víc.
00:09:20 A nám se už teď podařilo mít docela slušnou skupinu,
00:09:23 která nám umožňuje vyjet ven a venku udělat zodpovědně práci
00:09:27 včetně přípravy, kompletního natáčení a přesunů.
00:09:33 Je to zajímavé.
00:09:35 Je třeba nějaká porada před natáčením a oni vám řeknou:
00:09:38 Krkavci přilétají někam.
00:09:41 Pak přijedete na místo natáčení, tam je obrovský starý strom,
00:09:44 který je státem chráněný.
00:09:47 A nedá se na něj vylézt, protože už je v takovém stavu,
00:09:50 že kamkoliv šlápnete, tak s vámi upadne celá větev.
00:09:53 Takže musíte s režisérem a kameramanem vymyslet,
00:09:56 jak se to celé udělá, aby ten, který je bude volat, nebyl vidět.
00:10:01 A dostanete se právě i do těch situací,
00:10:05 kdy je to trošku nebezpečné, protože vás vyvezou na plošině
00:10:07 třeba do výšky 25 metrů.
00:10:10 Tam máte 10 krkavců v různých přepravkách
00:10:13 a na určitý povel je musíte pustit. Zažíváte tam těžké chvilky,
00:10:17 když se s vámi celá ta plošina hýbá a nevíte kam dřív.
00:10:23 Jdeme, holky!
00:10:26 Pojď!
00:10:28 Či či či či! Pojď!
00:10:31 Či či či či! Pojď!
00:10:40 Jednoho dne točili Arabelu a potřebovali krkavce.
00:10:43 Někde se dověděli, že my je máme, tak nás požádali o spolupráci.
00:10:48 Tak jsme to udělali. No... vlastně jsme se to učili.
00:10:51 S těmi zvířátky se vlastně učíme každý den.
00:10:58 Fujtajxl!
00:11:01 Ti krkavci mají ale jídelníček...
00:11:05 Tam jsme se vlastně na telefonu i poznali.
00:11:08 Chodili jsme sice do stejného sokolnického klubu,
00:11:11 ale pořád jsme se míjeli.
00:11:13 Když jsem sháněl toho 2. krkavce, tak mi řekli, že on krkavce má.
00:11:17 Tak jsme to dali dohromady a ten film jsme natočili.
00:11:20 Mně v té době rušili farmu norků a dostal jsem několik nabídek.
00:11:25 Takže jsem se toho tak nějak chytil.
00:11:27 Začal jsem dělat nočního hlídače na drůbežárně.
00:11:30 Dokonce na drůbežárně, která vůbec neexistovala.
00:11:32 To kvůli razítku. Byly to asi 2 měsíce.
00:11:35 Tak v tom bordelu, který tady byl, mi chodil plat
00:11:38 a já jsem hlídal budovu, která neexistovala
00:11:40 a dělal jsem si hezky pro film.
00:11:42 A pak už toho bylo tolik, že jsem poprosil Viktora,
00:11:46 jestli by to nechtěl dělat se mnou. Tehdy dělal svoje řemeslo.
00:11:49 Trošičku váhal, protože právě založil rodinu.
00:11:52 Ale ve finále také do toho spadnul plnýma nohama a jsme u toho dodnes.
00:12:18 Naše práce má takový honosný název.
00:12:21 Jsme odborní poradci pro práci se zvířaty pro film a televizi.
00:12:24 Zahrnuje to ale vlastně úplně všechno.
00:12:27 My jsme holky pro všechno, protože někdy to znamená
00:12:30 třeba ležet bůhví v čem pod koněm...
00:12:34 Na druhou stranu to zase někdy znamená to,
00:12:38 že vám lidé zatleskají a je vám hrozně fajn.
00:12:41 Takže je to takový komediantský život.
00:12:43 Ale musíte do toho dávat odbornost a nebát se ani té špinavé práce.
00:12:47 A hlavně tomu věnovat čas.
00:12:50 Pořídit si nové zvíře je u nás vždycky velká otázka.
00:12:53 Vezměte si, že ten pes žije v průměru kolem 10 let a více.
00:12:57 Takže když si opravdu chcete pořídit psa,
00:13:00 který vás bude doprovázet tak dlouhou dobu,
00:13:03 tak je to hrozná zodpovědnost. A ne jenom pes.
00:13:05 Dravec, opice, had, cokoliv. Musíte se tomu věnovat.
00:13:09 A musíte uvážit, jestli jste schopni
00:13:12 být s tím zvířetem takovou dobu. A aby to pro vás nebyla zátěž.
00:13:15 Takže my si musíme každé zvíře opravdu speciálně vybírat.
00:13:18 Vybíráme třeba rok i déle, než najdeme toho jedince,
00:13:21 u kterého tušíme nebo předpokládáme,
00:13:24 že by se nám mohl hodit k práci a že má to nadání.
00:13:26 Protože to také nemá každé zvíře.
00:13:29 Stejně jak se dělá výběr herců, tak u zvířat je to také tak.
00:13:35 Pak si ho tedy vezmeme a většinou to vyjde.
00:13:37 A i kdyby to nevyšlo, tak to zvíře už stejně dát pryč nemůžeme.
00:13:41 Takže se zase rozmnoží náš zvěřinec a přibude další hladový krk.
00:13:45 A pak se modlíme, aby přišla nějaká ta rolička pro nějaké zvíře,
00:13:50 které aspoň chvilku bude živit ty ostatní.
00:13:52 A také samozřejmě nás.
00:13:55 Nejhorší problém je, když o tu práci nemůžete zakopnout.
00:13:57 Když vám volají 2x-3x denně, že vás potřebují,
00:14:00 tak si třeba zanadáváte, ale vůbec to tak nemyslíte.
00:14:04 Jste rádi, že vás chtějí.
00:14:06 Ale když se pak třeba měsíc nikdo neozve,
00:14:10 tak začínáte mít problémy ekonomické i psychické.
00:14:13 Protože si říkáte: Co se děje? Co se to děje?
00:14:16 No ale děláme to pomalu 20 let a zatím zaplaťpánbůh...
00:14:23 On ten papír snese úplně všechno.
00:14:25 Takže spousta scenáristů si napíše věci, které nejsou vůbec možné.
00:14:29 My začínáme u toho, že si přečteme scénář
00:14:32 a řekneme, co je možné udělat, co není možné udělat
00:14:34 a co je možné udělat lepší.
00:14:37 Pak se sejdeme s režisérem a uděláme nějaký kompromis,
00:14:40 protože většinou to nejde podle toho, jak chceme my.
00:14:44 Ale režiséři jsou většinou pro dobro věci vstřícní.
00:14:49 A pak už to jenom záleží na tom, jestli to zvíře máme, nebo nemáme.
00:14:51 Když ho nemáme, musíme zjistit, kdo ho má.
00:14:54 Za ta léta už máme velikou databázi.
00:14:57 Kdo ho má, zajistit to, připravit to, natočit to s ním.
00:15:00 Kolikrát je pro nás třeba úspěch, když nám tam hrají psi
00:15:04 a lidé si ani nevšimnou, že ten pes jde,
00:15:07 v klidu si lehne do kouta, že vlastně neruší to prostředí.
00:15:10 A toto udělat, to už je vlastně umění.
00:15:14 Ne aby koukal na páníčka za kameru apod.
00:15:17 Aby si ten pes nebo to zvíře hrálo samo jako v přírodě.
00:15:20 Tam nesmí být vidět výcvik jako na cvičáku.
00:15:22 Ta zvířata se musí před kamerou chovat přirozeně.
00:15:25 Stejně jako herci.
00:15:27 My nepřipravujeme zvířata pro nějaké cirkusové vystoupení...
00:15:30 To po nás dost často chtějí.
00:15:32 ...nebo pro nějaké speciální zkoušky na cvičáku.
00:15:35 Ale my je připravujeme pro to, aby se dokázala chovat
00:15:38 přesně podle scénáře.
00:15:39 A aby to vypadalo, že se takhle chovají stále.
00:15:42 Že se prostě tak chovají odmalička.
00:15:50 Lištičko...?
00:15:56 To zvíře musí být hmotně zainteresované a dělat to s láskou.
00:15:59 Jak jste viděli, ta kočka, která tady chodí,
00:16:02 tak za každý kousek dostane nějaký pamlsek.
00:16:05 A to i ten pes.
00:16:07 Samozřejmě v tom filmu není herec naditý piškoty,
00:16:10 protože to by bylo vidět.
00:16:13 Ale to zvíře musí vědět, že když to udělá správně,
00:16:15 tak za to přijde odměna.
00:16:17 Když je někdy přání režisérů nesplnitelné...
00:16:22 Když tady mám toho dravce...
00:16:25 Jednou jsme dělali sokolníky na takové historické svatbě.
00:16:28 A ten režisér chtěl, aby se dravec podíval doleva, doprava.
00:16:31 To všechno funguje, to se dá. Zamávat křídly se dá.
00:16:36 Ale říkal: Když je to na svatbě, tak prosím vás,
00:16:39 ať ti dravci mají veselejší výraz v obličeji.
00:16:43 Tak se podívejte... To nejde, že...
00:16:46 Nebo také bylo ve scénáři: Holubi krouží po studiu
00:16:49 a herci jim ledabyle házejí zrní nahoru a ti jej v letu chytají.
00:16:54 Tam je konkrétně napsáno: Po studiu krouží holubi
00:16:59 a Pilát pontský jim hází zrní, přičemž holubi ho chytají
00:17:03 jako racci u Karlova mostu.
00:17:07 Tak to jsou věci, které nejdou.
00:17:21 Ne!
00:17:28 Ne!
00:17:33 Někdy se stane, že zvíře funguje a je to třeba naše hvězdička,
00:17:38 kterou používáme velmi často, a najednou si postaví hlavu.
00:17:41 A my to kolikrát ani nedokážeme vysvětlit.
00:17:44 Např. včera Pajda, to je jeden z těch pejsků, kteří tady běhali.
00:17:47 Tenkrát začínala u pana režiséra Smyčka v "Bylo nás pět".
00:17:50 Mimochodem jsme jí zachránili život.
00:17:53 Tak tento pejsek hraje moc hezky, hrozně rád a baví ho to.
00:18:02 A včera jsme měli u pana režiséra Chlumského úplně obyčejnou scénu.
00:18:11 Bylo to na trhu a pes měl zůstat v bodu "A" a odejít do bodu "B".
00:18:16 My jsme toho psa nedokázali na tom místě udržet.
00:18:19 Přivedli jsme ho na to vybrané místo a ten pes tam nezůstal.
00:18:22 -Jestli tam bylo nějaké fluidum...?
-Nebo měl strach...
00:18:25 Nebo nějaké patogenní zóny... Člověk neví.
00:18:28 To zvíře jsme tam přivedli, ten pes stáhnul ocas
00:18:31 a zmizel 200 metrů daleko v cateringu a nechtěl se ani hnout.
00:18:35 A to nám dělal pořád. Museli jsem ho z té scény vyřadit.
00:18:52 -Pajdo!
-Pajdo!
00:18:54 -Pajdo, Pajdo!
-Pajdo!
00:18:56 -Pajdo, domů!
-Kde je?
00:19:00 Pro diváka to může být scéna absolutně banální.
00:19:03 Cokoliv.
00:19:05 Třeba ptáček přilétne na větev a zazpívá.
00:19:08 Malinkatý prostřih.
00:19:10 A my se s tím děláme půl roku, a nikdo si toho třeba ani nevšimne.
00:19:13 Veverka na stromě loupá oříšek...
00:19:16 -My z toho měli nervy 2 měsíce.
-Děsné!
00:19:20 A přitom to lidé denně vidí na Olšanských hřbitovech,
00:19:22 tak jim to nepřipadá divné.
00:19:25 A pak zase uděláme něco, třeba že pes přepadává člověka
00:19:28 a urve mu kus ruky, plazí se, otevírá dveře apod.
00:19:32 A to je pro nás normální.
00:19:49 Holane! Holane, běž!
00:19:58 Holane! Jdi po něm! Skoč mu po krku!
00:20:08 Ne! Ne...
00:20:20 My vlastně známe tu nejhorší špínu na zemi až po ten potlesk.
00:20:28 A je to fajn.
00:20:29 Máme to rádi.
00:20:32 Dělal jsem 6 let redaktora v ČT.
00:20:36 Když jsem z ČT odešel, hledal jsem v tom roce 1996
00:20:41 nějaké jiné uplatnění.
00:20:44 A vzpomněl jsem si, jak jsem o 10 let dřív pomáhal točit
00:20:46 slovenskému kameramanovi Jindrovi Vlachovi Večerníčky.
00:20:50 Tenkrát jsem napsal scénář. "Medvíďata" se to jmenovalo.
00:20:55 Jindrovi se to líbilo, ale nepodařilo se sehnat
00:20:58 patřičné finanční prostředky, protože Jindra točil na film.
00:21:02 Já jsem si na to opravdu vzpomněl o těch 11 let později.
00:21:07 A řekl jsem si, že bych to udělal.
00:21:10 Pak jsem si uvědomil, že by to byl strašně krok do prázdna
00:21:14 a že nevím, jestli by to děti byly schopny vůbec vnímat
00:21:19 a jak by to děti přijaly.
00:21:21 Tak jsem si řekl, že udělám něco pokusně
00:21:24 a více méně nanečisto. A to byl ten "Tuláček".
00:21:27 To byl seriál o příhodách liščete, který mě ubezpečil,
00:21:31 že děti to berou a vnímají tento druh pořadu.
00:21:37 A po Tuláčkovi přišli divočáci, protože jsem chtěl udělat
00:21:40 něco obyčejného a divoká prasata patří do naší přírody.
00:21:45 Původně se to jmenovalo "O třech malých prasátkách".
00:21:48 Ale jedno prasátko, které jsem dostal,
00:21:51 tak uhynulo ještě ten den.
00:21:56 A asi o 2 dny později mi přinesli malinkého jezevce.
00:22:00 Tak jsem udělal "Pruhované kamarády",
00:22:03 protože si jezevec s prasátky moc dobře rozuměl.
00:22:06 A uvědomil jsme si, že každé to zvíře,
00:22:09 se kterým dělám, musím dokonale znát.
00:22:17 V těch mých Večerníčcích není žádná drezúra.
00:22:21 Zvířata se tam chovají naprosto přirozeně.
00:22:25 Snad je jenom rozdíl v tom, že já jsem se pro ně stal
00:22:28 většinou mámou a tátou zároveň a oni mě respektují.
00:22:34 Já se zase snažím k nim chovat tak, jak bych si představoval,
00:22:37 že by se k nim chovala jejich zvířecí matka.
00:22:40 Musím samozřejmě respektovat i to, že každé to zvířátko,
00:22:46 se kterým jsem točil, má i v přírodě
00:22:49 k rodičům trochu jiný vztah.
00:22:53 Takže musím vědět, že když budu točit s liškou...
00:22:57 V přírodě to vypadá tak, že liščí máma si mláďata nechává
00:23:02 jenom určitou dobu.
00:23:05 Někdy v srpnu-září je začne kousat a odhánět
00:23:09 a liščata se musí začít starat sama o sebe.
00:23:14 Nebo zase naopak vím, že u divočáků selata zůstávají s mámou rok
00:23:19 a respektují ji.
00:23:21 A když jsem točil s medvíďaty, tak mně bylo jasné,
00:23:24 že ideální by bylo, kdybych s nimi mohl točit aspoň 2 roky.
00:23:28 Protože medvíďata zůstávají u matky delší dobu. Dva až tři roky.
00:23:32 A také ji respektují a poslouchají.
00:23:36 Tady Vydrýsek, to je něco úplně jiného,
00:23:39 protože to je zvíře, které mě od úplného začátku
00:23:42 provokovalo k tomu, abych mu nařezal.
00:23:45 Vždycky jsem mu takhle natřepal zadek
00:23:48 a jemu to dělalo vyloženě dobře. On si pro to sám chodil.
00:23:51 Nevím, jestli vydry tímto způsobem mezi sebou komunikují
00:23:55 a jestli to něco znamená.
00:23:59 Ale to je první zvíře, které když poplácám a namlátím mu,
00:24:03 tak mu to nevadí, ale naopak má radost z toho,
00:24:05 že mám o něj zájem.
00:24:08 Ze začátku jsem těm zvířatům někdy nerozuměl.
00:24:11 Třeba divočáci. Když jsem měl malinká selata
00:24:14 a chodili jsme spolu na procházky, tak mě třeba překvapilo,
00:24:18 že jsem šel po cestě a najednou ke mně selata přišla
00:24:21 a začal mně šťouchat do kotníků. A nevěděl jsem, co to znamená.
00:24:25 Až později jsem se v jedné knize dočetl,
00:24:28 že když malinká selata jdou s mámou a mají hlad,
00:24:32 tak ji začnou ťukat do nohou. A ta máma sebou okamžitě praští,
00:24:36 nastaví jim břicho, ona se napijí a mohou zase pokračovat dál.
00:24:43 Takže jsem vlastně nevěděl, že to je chvilka, kdy měla hlad.
00:24:45 Vydrys! Pojď sem! Neotravuj!
00:24:47 Vydrys!
00:24:50 Já mu hodím tady to... Pojď, Vydrýsku, pojď sem.
00:24:53 Tu máš...
00:24:54 Pojď sem! Pojď...
00:24:58 Hele, tu máš!
00:25:03 V těch mých příbězích není žádná drezúra.
00:25:07 Někdy je to všechno založeno na náhodě.
00:25:10 Někdy si třeba vymyslím, jak to zvíře bude reagovat.
00:25:16 Ale vím, že se to musí natočit napoprvé.
00:25:20 Protože ono se dostane do kontaktu s něčím neznámým.
00:25:23 A ono ho to zaujme jenom jednou.
00:25:27 Ten příběh už prostě nejde opakovat.
00:25:30 To nejde dělat 2x.
00:25:32 Já jim vlastně jenom připravuji situace, do jakých se mohou dostat.
00:25:38 A ty situace musí být pokud možno takové,
00:25:42 které by byly reálné i v přírodě.
00:25:46 A pokud reagují tak, jak čekám, tak je to všechno v pořádku.
00:25:51 A zvířata tak v 90% reagují.
00:25:55 VYJE
00:26:03 Tak je hodnej... No jo...
00:26:06 KŇUČÍ
00:26:08 No jo...
00:26:10 Zavyj ještě!
00:26:12 VYJE
00:26:17 Natáčení se zvířaty, aspoň ten můj způsob,
00:26:21 to je vlastně spousta vzájemných kompromisů.
00:26:26 Často musím alespoň trošku ustoupit z těch svých záměrů,
00:26:31 které by třeba byly efektní, ale pro zvířata by to byla zátěž.
00:26:39 A já mám takovou zásadu, že když člověk dělá se zvířaty,
00:26:44 která mu bezmezně věří a která jsou na něj odkázána,
00:26:48 tak musí mít v první řadě na paměti jejich způsoby, jejich zvyky.
00:26:54 A potom teprve ty vlastní záměry.
00:26:57 Ono se nedá říct, že to jedno, nebo jiné zvíře,
00:27:01 že jeden druh má takovou povahu. To vůbec ne.
00:27:07 Zjistil jsem, že jsou zvířata z jednoho vrhu,
00:27:12 ale každé bude úplně jiné.
00:27:15 Teď mě tedy čeká natáčení s vlčaty a já se na to hrozně těším.
00:27:21 Mám takovou určitou představu o jejich povahách.
00:27:26 A myslím si, že když se k nim budu chovat tak, jak se chovám,
00:27:31 tak zase z nich budou osobnosti, které mě budou překvapovat
00:27:36 při natáčení.
00:27:39 A přesto to budou zvířata poslušná a ovladatelná.
00:27:44 Myslím si, že ty nebezpečné šelmy a nebezpečné tvory
00:27:49 dělají ze zvířat především lidé špatnou výchovou.
00:27:56 Že vždycky to něčím pokazili v začátku.
00:27:59 To zvíře může být horší, může být ostřejší,
00:28:02 může být poddajnější.
00:28:06 Ale takového toho dravce, který bude napadat člověka
00:28:10 a bude se zle chovat, to ze zvířete dělají především lidé.
00:28:15 A platí to od obyčejného srnčího ratlíka po dogu.
00:28:20 S těmi vlky bych chtěl především trošku rehabilitovat
00:28:25 ta nebezpečná psí plemena, nebo tzv. nebezpečná,
00:28:34 protože dnes je ve sdělovacích prostředcích všeobecně
00:28:39 taková averze vůči velkým psům a vůči bojovým psům.
00:28:45 Ono už to slovo "bojový" je samo o sobě špatné,
00:28:49 protože to z nich udělali především lidé.
00:28:52 Já si myslím, že žádný pes není ve svém jádru agresivní
00:28:55 a že to z něj udělají lidé.
00:28:58 A u těch vlků to bude podobné.
00:29:02 Těším se na ně a myslím si, že s vlky bude také hezká práce.
00:29:13 Skryté titulky: Zbyněk Baránek
„Herecké“ výkony zvířat ve filmu nebo v televizi nám občas vyrážejí dech. Anebo si jich třeba ani nevšimneme, protože se „jen“ chovají přirozeně. Obojí ale stojí velkou námahu. Nutíme zvířata, aby se chovala jako profesionální herci. Jsou přece součástí filmové mašinerie, v níž je všechno, jen ne volnost a svoboda, která je jim vlastní. Aby se z nich herci stali, potřebují plně důvěřovat svému pánovi. V publicistickém pořadu Jana Soukupa vystoupili specialisté na výcvik rozličných druhů zvířat pro filmovou kameru a nechali tvůrce nahlédnout do vlastní kuchyně.