00:00:25 Dobrý večer.

00:00:26 Mezi Severní a Jižní Amerikou, kousek od Kuby, se nachází

00:00:30 Republika Haiti. To jméno zní exoticky, ale čísla už méně.

00:00:35 Nezaměstnanost 70 %, číst a psát neumí skoro 1/2 obyvatelstva,

00:00:42 kojenecká úmrtnost ve srovnání s Českou republikou zoufalá.

00:00:46 U nás je to 4,6 %, na Haiti 83 %.

00:00:52 Vydat se tam pracovat, to chce kus odvahy, a ta rozhodně nechybí

00:00:57 mému dnešnímu hostu NA PLOVÁRNĚ - páteru Romanu Musilovi,

00:01:01 který na Haiti pracuje jako misionář. Dobrý večer.

00:01:04 Dobrý večer.

00:01:05 Kluci chtějí být automobilovými závodníky nebo rockovými hvězdami,

00:01:10 vy jste chtěl být misionářem?

00:01:14 Musím se přiznat, že úplně na začátku určitě ne.

00:01:19 Ale chtěl jsem vždycky v životě něco dokázat, udělat něco dobrého.

00:01:26 Misionářem jsem chtěl být až někdy po vojně.

00:01:32 Já jsem se vyučil, udělal jsem elektrikářskou průmyslovku

00:01:38 a chtěl jsem být strojvedoucím.

00:01:41 Potom jsem měl to štěstí, že jsem se po revoluci setkal

00:01:46 s jedním českým misionářem, který pracoval více než 40 let

00:01:51 v jižní Africe. Jedná se o Otce Zdeňka Čížkovského.

00:01:56 Setkání s ním bylo pro mě osudové.

00:02:00 Od té chvíle se ve mně vzbudila touha po misiích.

00:02:09 Jít do zemí 3. světa, jít někam, kde je bída.

00:02:13 Ale ve vašem věku stát se knězem, tak to znamená vzdát se poměrně

00:02:18 velké řady věcí, které se člověku ve dvaceti vzdát nechce.

00:02:24 Bylo to tak snadné?

00:02:27 Bylo to třeba ve vašem případě momentální rozhodnutí,

00:02:30 nějaký silný impuls, nebo k tomu kněžství vedla delší cesta?

00:02:35 Já si vzpomínám, že když přijel Otec Čížkovský, tak s ním ČsT

00:02:39 natáčela rozhovor a reportérka mu položila přesně tuhle otázku.

00:02:44 Říkala, Otče, proč jste se stal knězem? Nelíbily se vám ženy?

00:02:51 Nechtěl jste se nikdy oženit?

00:02:54 A on říkal, naopak, mně se líbilo tolik žen, že jsem nevěděl,

00:02:58 kterou si mám vzít.

00:03:00 Ale potom později, právě když jsem se setkal s Otcem Z. Čížkovským

00:03:06 a přemýšlel jsem, co bych chtěl v životě dělat,

00:03:11 tak ve mně převládla touha dělat trošku něco jiného,

00:03:16 než dělají všichni.

00:03:21 To jste se trefil.

00:03:23 Myslím, že děláte opravdu něco trošku jiného, než dělají všichni.

00:03:28 Existuje něco jako škola pro misionáře?

00:03:32 Dostanete nějakou výbavu?

00:03:34 Vy jste asi chvíli sloužil ještě jako kněz tady v Čechách?

00:03:38 Sloužil. Škola pro misionáře, tak se to říct nedá,

00:03:42 ale já patřím do kongregace oblátů Paní Marie Neposkvrněné.

00:03:48 Je to kongregace, která má za cíl misie, takže průpravu jsem dostal

00:03:56 právě tam. I když to, že jsem se rozhodl vstoupit k oblátům,

00:04:02 nebylo to hlavní, co ovlivnilo moje rozhodnutí.

00:04:08 Já musím říct, že nejvíc v životě, po revoluci nebo po vojně,

00:04:16 mě ovlivnila jedna osobnost, které opravdu vděčím za všechno.

00:04:23 Mám ji velice rád, a to je Matka Tereza z Kalkaty.

00:04:28 Vždycky mě u ní přitahovala nezdolná energie v práci

00:04:33 pro ty nejchudší a nejposlednější ve světě.

00:04:38 I od té doby, co působím na Haiti, tak jsem pochopil, že i v chudobě

00:04:45 se může skrývat obrovské bohatství.

00:04:49 Záměrně říkám v chudobě, ne v bídě. Chudoba a bída

00:04:53 je docela rozdíl.

00:04:56 I já jsem v té chudobě objevil obrovský poklad, který je skrytý.

00:05:00 Pro mě znamená daleko víc než všechny možné materiální hodnoty.

00:05:06 Ono to hezky zní, ale dovedu si představit, že než se k tomu člověk

00:05:11 propracuje, že to taky bolí, ne?

00:05:14 Když jde do toho člověk s nadšením a rád, tak to ani moc nebolí.

00:05:19 I když samozřejmě v zemi, jako je Haiti, život skýtá spoustu rizik.

00:05:25 Člověk, který se narodí v Evropě a je zvyklý na určitý životní

00:05:31 standard, tak když potom přijde do nejchudší země

00:05:35 celé Západní polokoule, musí tam žít bez elektrického proudu,

00:05:41 bez televize, bez rádia, bez všeho, tak jakoby na začátku snad může

00:05:47 něco chybět. Ale potom později člověk zjistí - aspoň já jsem to

00:05:52 tam tak začal pociťovat - nakolik tyhle věci, které jsem tady

00:05:59 používal u nás, mě zotročovaly.

00:06:04 Ten člověk se potom cítí svobodný od toho všeho a život mu zaplní

00:06:10 něco jiného.

00:06:11 Člověk samozřejmě počítá s tím, že to bude chudá země,

00:06:15 asi už jste o tom něco věděl, ale asi to stejně člověka překvapí,

00:06:19 když tam přijedete poprvé. Nechtěl jste se otočit a odjet?

00:06:23 Tak to jsem chtěl několikrát za tu dobu, co tam jsem.

00:06:26 Když se člověk vydá do takové země, tak má samozřejmě spoustu představ

00:06:31 o misiích, které má vyčtené z knížek. Ale realita je jiná.

00:06:36 Takže i na mě realita uhodila, a bylo to opravdu úplně jiné,

00:06:41 než jsem si předtím představoval.

00:06:44 Ta obrovská bída mě zasáhla už při cestě z letiště

00:06:48 do provinčního domu, kam mě přivezli.

00:06:51 Když jsem viděl všude hromady odpadků, žebrající děti na silnici,

00:06:59 vyhublé ženy s dětmi u pasu, tak se mi chtělo řvát.

00:07:03 Chtěl jsem se na místě otočit a odjet okamžitě zpátky.

00:07:07 Musím se přiznat, že ještě asi takový měsíc mi trvalo,

00:07:11 než jsem se vůbec s tím prvním pocitem,

00:07:14 s tím kulturním šokem vypořádal.

00:07:17 Našel jsem na internetu rady. Jedna z rad taky byla:

00:07:20 Nikdy nedůvěřujte haitským psům, i když jsou přátelští.

00:07:26 Řídil jste se tím? Je na tom něco pravdy?

00:07:29 Tak tu radu neznám, ale psů je tam ohromná spousta, to je pravda.

00:07:33 Psi jsou tam všude a živí se právě na těch hromadách odpadků.

00:07:40 Já teď působím v jedné chudé farnosti, která je vzdálená

00:07:44 asi 10 hodin cesty od hlavního města, je to taková malá vesnice,

00:07:51 ve které je taky spousta psů, ale jsou docela přátelští.

00:07:56 Takže nevím, co je na tom pravdy.

00:07:59 Píšou takhle.

00:08:01 Pokud jde o katolickou víru, tam je ta cesta docela prošlapaná,

00:08:06 na Haiti je hodně katolíků.

00:08:08 Já se musím přiznat, že jsem moc nestudoval všechny ty statistiky,

00:08:14 ale osobně si myslím, že Haiti je katolická země.

00:08:18 Osobně jsem přesvědčený o tom, že tam je 100 % lidí věřících.

00:08:22 Já bych chtěl říct jednu věc - za celé 3 roky jsem tam nepotkal

00:08:26 jediného nevěřícího člověka.

00:08:29 U nás běžná otázka: "Věříš v Boha?" se na Haiti ani nedá položit,

00:08:34 protože tam věří v Boha všichni.

00:08:36 Opravdu nevěřícího ateistu jsem tam nikde nepotkal.

00:08:39 Kdybyste tam položil otázku, věříš v Boha, tak by se divili,

00:08:42 co to je za blbou otázku.

00:08:44 To je, jako kdybyste se zeptal, jestli tahle sklenice je ze skla.

00:08:48 Takže i to mě tam překvapilo.

00:08:52 A docela mě zahanbil můj původ, že pocházím z křesťanské Evropy

00:08:57 a tam jsem cítil, že právě síla víry je paradoxně tam.

00:09:05 Jako misionář bych měl přinášet víru lidem, ale někdy se cítím

00:09:11 úplně opačně, jako by ti lidé dávali tu víru mně samotnému.

00:09:16 On taky takový haitský katolík bude vypadat asi jinak,

00:09:20 a projevovat se jinak, než katolík český.

00:09:23 Oni budou mít víc temperamentu, předpokládám.

00:09:27 Tak to mají. Opravdu, to obyvatelstvo...

00:09:31 Řekl jste to skoro jako povzdech.

00:09:36 Na Haiti je přes 90 procent černošského obyvatelstva.

00:09:39 Vlastně všichni obyvatelé, kteří na Haiti žijí,

00:09:42 jsou přistěhovalci, jsou dovezeni z Afriky.

00:09:46 Potomci těch bývalých otroků, kteří tam byli dováženi

00:09:49 někdy od 16. století, takže taková ta černošská dynamika

00:09:53 nebo horkokrevnost se v nich nezapře.

00:10:01 Zvlášť na dětech je to vidět, že to s nimi někdy doslova šije.

00:10:06 Někdy mě tam nenechají ani odpočinout.

00:10:08 Je to někdy únavné, když se stále na vás lidé hrnou a chtějí něco,

00:10:13 třeba si jen popovídat. Přesto je to krásné.

00:10:18 Je to jiné.

00:10:22 V čem se liší bohoslužba na Haiti a tady?

00:10:25 Taková pravá haitská slavnostní mše je opravdu pastva pro oči i uši.

00:10:30 Ti Haiťané mají tanec a rytmus v srdci a těle.

00:10:34 Je to dáno tím, že když vezmu např. vesnici, ve které působím,

00:10:41 tak tam není žádná jiná kultura kromě té mše.

00:10:46 Takže oni vlastně přijdou na mši svatou a je to pro ně i kulturní

00:10:50 událost, kam si jdou zazpívat, zatancovat i popovídat.

00:10:55 Vkládají do toho všechno.

00:10:58 Opravdu taková slavnostní nedělní mše, to je docela karneval.

00:11:04 Tančíte taky?

00:11:05 Někdy si podupávám.

00:11:09 Někdy si podupávám do rytmu a někdy se mi opravdu tanec líbí tak,

00:11:13 že se mi ani nechce pokračovat v následujícím kroku liturgickém.

00:11:20 Ty písně tak utkví v uchu, že to člověka zaboří.

00:11:28 A v čem oni tak hřeší?

00:11:30 Abychom nesáhli samozřejmě do zpovědního tajemství,

00:11:33 ale říkám si, jiný kraj, jiný mrav.

00:11:36 U nás určitě "nepokradeš" bude docela problém.

00:11:39 Tak v tom si jsou Haiťani a Češi docela podobní.

00:11:43 Já si myslím, že oni hřeší stejně jako u nás.

00:11:47 Samozřejmě, když už jste zmínil zrovna to nepokradeš,

00:11:51 tak asi u nás se budou krást auta a konta v bankách, na Haiti možná

00:11:56 slepice a kozy.

00:11:59 Ale já tam opravdu objevuji, že lidská duše je stejná.

00:12:05 Ať se ten člověk narodí v nějaké bohaté rozvinuté zemi,

00:12:09 nebo v chudé zemi třetího světa, ten princip, ten kořen života

00:12:14 je stejný jak na Haiti, tak u nás v ČR nebo Evropě.

00:12:22 Ti lidé v podstatě prožívají určité věci stejně jako u nás.

00:12:28 Tam se hodně smlouvá?

00:12:31 To je pravda, že na Haiti neexistují ceny,

00:12:35 které jsou dané předem.

00:12:39 Oni vymrští cenu, která je třeba desetkrát přehnaná.

00:12:43 Oni rádi smlouvají a záleží potom na zdatnosti, výřečnosti

00:12:49 a neústupnosti, jestli se nákup uskuteční, nebo neuskuteční.

00:12:54 Víte, proč se ptám? Protože jsem si říkal,

00:12:57 když oni tak smlouvají, jestli třeba smlouvají ve zpovědnici?

00:13:02 Jestli když jim dáte pět otčenášů, jestli řeknou, to je moc, Otče,

00:13:06 to nemůžu. Nebo jestli to tak pokorně přijmou?

00:13:11 Já jsem převzal farnost po jednom francouzském knězi,

00:13:16 který tam působil 4 roky a nakonec tam i umřel.

00:13:20 Když jsem potom přišel do kostela před velkými svátky - Velikonoce,

00:13:27 Vánoce - lidé se nechtěli chodit zpovídat. Tak jsem se na to ptal

00:13:34 jedné sestřičky (mám tam dvě řeholní sestry), čím to je?

00:13:39 Ona mi řekla, Otče, možná se stydí nebo si myslí, že byste je nechal

00:13:45 před sebou klečet.

00:13:48 Tak já jsem opravdu, zvlášť před Velikonocemi, kázal jako lev,

00:13:52 že nepřipustím nikoho ke svatému přijímání, jestliže se nevyzpovídá.

00:13:58 Potom jsem začal u dětí, které se mi podařilo přesvědčit tím,

00:14:04 že jsem jim začal rozdávat bonbóny.

00:14:10 A dospělým jsem dával obrázky, což oni mají rádi.

00:14:15 Takže potom jsem měl zpovědnici tak narvanou, že jsem se z ní

00:14:19 nemohl dostat. Byly dokonce děti, které se chodily zpovídat 3x týdně.

00:14:26 Samozřejmě všechny chtěly pamlsek. Tak to je úsměvné.

00:14:31 Ale musím říct, že haitská duše je velice upřímná a přímá.

00:14:37 Oni dokáží opravdu to, co skrývají v srdci, velice otevřeně sdělit.

00:14:45 Což je velice krásné.

00:14:49 A jsou to lidé jedné tváře, nedokáží se přetvařovat.

00:14:54 Jak se česky říká, co na srdci, to na jazyku.

00:14:59 Když se jim chce smát, tak se smějí, když se jim chce plakat,

00:15:03 tak pláčou. To je na tom krásné.

00:15:06 Líbí se mi, že neznají přetvářku, takovou tu, co můžeme zažít u nás.

00:15:13 Tam asi ten kostel vypadá trochu jinak než u nás?

00:15:16 Ten kostel je už zděný z cihel, říkají, že je jeden z nejstarších

00:15:23 v té diecézi, kde já působím. Ale je velice střídmý.

00:15:29 Vevnitř není skoro nic.

00:15:38 Při každé mši svaté jsou samozřejmě všechny dveře otevřeny,

00:15:42 takže není tam nic neobvyklého, že tam přijde na mši pes nebo koza.

00:15:46 Jednou dokonce mi při mši svaté přelétla z jedné strany kostela

00:15:51 na druhou slepice.

00:15:53 Život je tam takový prostý, ale krásný.

00:15:58 Musí se na ně nějak jinak než na Čechy, když si chce člověk

00:16:02 získat jejich důvěru?

00:16:04 Důvěra Haiťanů se možná získává snadněji než důvěra Čechů.

00:16:09 Já nevím, jestli to takhle můžu říct?

00:16:12 Důvěra se získává láskou.

00:16:14 U nás už možná cítíme, že slovo láska je takové zprofanované.

00:16:18 Ale tam opravdu, když ti lidé budou cítit, že je máte rád,

00:16:23 že pro ně chcete něco udělat a že žijete pro ně,

00:16:27 tak si vás zamilují taky. To je to, co mě tam drží.

00:16:33 Já si vzpomínám na to, když mě tam sousední farář představoval

00:16:37 při první mši svaté.

00:16:40 Úplně to vidím před očima, když řekl, vidíte vedle mě

00:16:43 toho bílého kněze? Tak ten je pro vás.

00:16:47 Tak ti lidé 30 minut tleskali, dupali a brečeli radostí,

00:16:51 což mě úplně šokovalo.

00:16:53 A když jsem si vzal mikrofon, tak jsem řekl, co blázníte,

00:16:55 vždyť mě ani neznáte, nevíte ani, jaký jsem, třeba zrovna jsem

00:16:59 špatný, nejsem dobrý. Ale cítil jsem, že mají obrovskou radost

00:17:06 z toho, že se vůbec někdo odhodlá s těmi lidmi tam žít,

00:17:10 v té jejich chudobě.

00:17:11 Já jsem cítil očekávání lidí, že pro ně něco udělám.

00:17:16 Samozřejmě v hlavách Haiťanů je zakódováno, že každý běloch

00:17:20 je bohatý a má peníze.

00:17:26 A to já jsem tam při mši svaté cítil. Abych jim nedával

00:17:31 falešné naděje, tak jsem jim na konci při ohláškách řekl,

00:17:35 vy teď vidíte mladého bílého kněze a myslíte si, že mám peníze.

00:17:41 Ale já nemám peníze, já tady pro vás asi nebudu moct něco udělat.

00:17:46 Načež po mši svaté se kolem mě shlukl dav a taková jedna mladá

00:17:50 mi se slzami v očích říkala, Otče, to nevadí, že nemáte peníze,

00:17:54 hlavně, že jste tady s námi.

00:17:56 Tam jsem si uvědomil, že už jenom ta přítomnost někoho,

00:18:00 kdo s nimi sdílí jejich způsob života, je pro ně obrovským darem.

00:18:05 Já musím říct, že je to vzájemná výměna. Jsem šťastný,

00:18:09 že tam můžu s těmi lidmi žít, přestože tamní podmínky nejsou

00:18:14 Evropanům nijak zvlášť nakloněné.

00:18:18 Myslím životní podmínky.

00:18:22 Vy tam taky učíte dětí?

00:18:24 Já tam neučím děti, ale mám tam na starosti jednu školu,

00:18:28 která čítá 250 dětí. Přímo na faře.

00:18:32 Kdybych učil, tak bych se z toho asi zbláznil,

00:18:35 protože mám spoustu jiných úkolů. Ale tu školu mám na starosti.

00:18:39 Mám tam řeholní sestry, které se o školu starají.

00:18:43 Škola na Haiti je velkým problémem, protože se musí platit.

00:18:46 Děti na Haiti mají školu rády a ani se netěší na prázdniny.

00:18:51 O prázdninách musí pracovat na poli nebo doma,

00:18:55 tak se snaží z té školy vytěžit co nejvíc. Jsou velice bystré.

00:18:59 Je to dáno i tím, že hlavy jsou vyprázdněné od toho,

00:19:04 čím jsou zaplněné ty naše.

00:19:08 Kolik stojí 1 školní rok pro jedno dítě?

00:19:15 Loni jsme to se sestřičkou počítali, tak nám vyšlo přibližně

00:19:19 30 amerických dolarů na rok.

00:19:22 Třicet dolarů na rok a dítě?

00:19:25 Na rok a dítě. Možná, když do toho nezapočítáme uniformu.

00:19:29 S tou by se to možná vyšplhalo k padesáti dolarům.

00:19:32 To znamená asi tisícovka, převedeno na koruny.

00:19:36 Přibližně 1000 korun na rok, a to je pro Haiťany někdy

00:19:40 docela částka nedostupná.

00:19:42 Jestliže taková rodina má dětí více, tak do školy pošle

00:19:47 třeba jen polovinu dětí.

00:19:50 Jak vy se vlastně dostanete do své farnosti?

00:19:54 Když přiletíte na Haiti, co se děje potom?

00:19:58 Cesta z hlavního města do farnosti, do té mojí zátoky slepic,

00:20:04 která je vzdálená asi nějakých 280 km, trvá něco přes 11 hodin.

00:20:13 Musím tam překonat spoustu řek, které nemají mosty.

00:20:16 Jestliže zaprší, tak některá místa se vůbec nedají projet.

00:20:20 Jestliže se rozhodnu to zkusit, sednu za volant, zařadím tam náhon

00:20:25 na všechna 4 kola, udělám kříž, zařadím jedničku, tak potom se

00:20:30 celou cestu modlím, abych z té řeky vyjel.

00:20:32 Z čeho tam vlastně žijou?

00:20:34 Z toho malého zemědělství, co mají doma?

00:20:37 Tuhle otázku si také často kladu i já sám.

00:20:41 Samozřejmě rozdílný způsob života je v horách a u moře.

00:20:44 Moje farnost je u moře, takže ti lidé se živí z toho, co příroda dá.

00:20:51 Někteří se živí rybolovem, ti šťastnější, kteří mají pozemek,

00:20:55 pěstují ovoce a zeleninu, a také je tam velice rozšířená výroba soli

00:21:01 ze slané vody.

00:21:03 Vy vypadáte, že jste tam namouduši šťastný. Nic vás tam netrápí?

00:21:08 Ač to říkáte, že tak i vypadám, tak já si myslím,

00:21:12 že to tak můžu říct a že to tak i cítím.

00:21:15 Já jsem tam opravdu šťastný.

00:21:17 Já si troufám říct, že bych neměnil s žádným jiným místem na světě.

00:21:23 A opravdu si myslím, že jsem našel bohatství v té chudobě,

00:21:26 ačkoli to zní tak nějak divně.

00:21:30 Samozřejmě trápí mě tam spousta věcí. Už jsem měl malárii

00:21:35 a všechny možné střevní parazity. Ale to k tomu patří.

00:21:39 Tu oběť tam člověk musí dát, ale ta je potom vynahrazena

00:21:44 daleko něčím cennějším. Alespoň pro mě.

00:21:48 Pro tu lásku tamních lidí stojí obětovat všechno. Alespoň pro mě.

00:21:54 To mě vlastně naplňuje štěstím.

00:21:57 Když cítím, že to, co dělám, má nějaký smysl, mě naplňuje.

00:22:02 Cítím se tam opravdu dobře.

00:22:06 Aspoň bych byl rád, aby to tak bylo.

00:22:09 Já vám děkuji, že jste nás tím vyprávěním o té chudobě

00:22:13 tak obohatil, protože často to člověk z obrazovky neslyší.

00:22:18 A díky, že jste si udělal čas přijít sem NA PLOVÁRNU.

00:22:20 Šťastnou cestu přeji.

00:22:22 Já taky děkuji.

00:22:24 Dnes byl naším hostem NA PLOVÁRNĚ páter ROMAN MUSIL.

00:22:29 Skryté titulky: Simona Sedmihorská Česká televize 2005