Ohlédnutí

Bára a Míla

28. 11. 2017

V listopadu 1989 ještě Bára a Míla z naší druhé série na světě nebyli a jsou tak první polistopadovou generací rodičů. Mají už dvě děti a my vám s nimi přinášíme aktuální rozhovor.

Jak se máte a kolik vás doma je?

Máme se fajn, občas nevíme, kam dřív skočit, ale pomalu si na tohle tempo zvykáme.

Kromě Kubíka a Meggie se naše smečka rozrostla o Matýska, kterému bude 7 měsíců, a nově chováme ještěráka Cracse.

Co se u vás hlavně změnilo od té doby, co jste byli na obrazovce?

Změnilo se poměrně dost věcí, nejzásadnější je asi že jsme se rozrostli v dubnu o dalšího člena rodiny. Kubík začal chodit do školky a v mnoha věcech už je dost samostatný. Lego u nás vládne tedy pořád.

Já jsem úspěšně dodělala maturitu hned po skončení natáčení, udělala si řidičský průkaz, úspěšně složila zkoušky na tatérském kurzu a při mateřské jsem chodila na brigádu. Ted si užívám mateřskou dovolenou s Matýskem a pomalu ve volném čase začínám zase tetovat.

Jakou máte aktuálně největší radost a starost?

Aktuálně největší radost nám dělají oba kluci. Kubík začal hrát hokej a vážně ho to baví a jde mu to. Mílovo babička s dědou jsou jeho nejvěrnější fanoušci na tréninkách, od září chodí na lekce angličtiny, a tak speakujeme celá rodina.

Matěj už leze, staví se a chodí okolo nábytku, teď ho dost hlídáme, protože vleze všude a hlavně pořád někde bourá nebo padá. První zub už mu vyrostl před pár dny, ale teď nás poslední noci trápí nejspíš další. Noci jsou u nás ve znamení nošení v šátku kůži na kůži a srážíme teplotu. Uklidňuje nás ale fakt, že už jenom 18 a bude to mít za sebou.

Máte pocit, že už jste s druhým dítětem zkušenější rodiče a jak se to projevuje?

Mám ten pocit, že ano. Mě bylo 19, když byl Kubík miminko, Mílovi 22. Člověk si to v tu dobu nepřipouštěl, ale oba dva jsme na rodičovství nebyli připraveni. S Kubíkem bylo všechno nové, a i když jsme to zvládali, dělali jsme dost věcí po svém, jak jsme nejlépe uměli v tu dobu. Lituji doteď některých věcí, které teď poprvé zažívám až s Matýskem. Člověk si řekne: tak jsem nemohla kojit, no a, ale v tom vztahu matka dítě je to neuvěřitelný rozdíl, který už můžu soudit a porovnat. Matýsek byl plně kojený do 6,5 měsíce, začíná postupně ochutnávat i něco jiného. To samé třeba nošení v šátku. Kubíkovi se tam moc nelíbilo, poprvé jsme navázali cca ve 4 měsících, tudíž to pro nás nebyla nutnost. Matýsek byl navázaný 4. den po porodu a neumím si bez šátku představit jediný den. Bylo potřeba do určitých věcí dospět, a hlavně mít zájem se něco o tom víc dozvědět.

Jste v kontaktu s někým ze seriálu (ostatními hrdinkami, režisérkou)?

Jsme v kontaktu pouze s Kristýnou a Eldou, občas si napíšeme nebo zavoláme. Ale na Facebooku mám Kamču i Verču, a snažím být v obraze, jak se jejich rodinám daří.

Občas si napíšeme i s režisérkou Markétou.

Jak vzpomínáte na natáčení?
Na natáčení vzpomínáme převážně v dobrém, nedávno kamarádka chtěla vidět všechny díly, Bylo velice zvláštní se na to dívat po třech letech. Vážně jsem si říkala „a to jako jsem myslela vážně?“ Tímto se hluboce omlouvám za některé „výblitky“ úplně mimo mísu, jak se říká. Ale co holka v 19 může ze sebe někdy vypustit…

Chyběla vám kamera u druhého porodu?

K druhému porodu jsme šli naprosto vyrovnaní a věděli jsme oba, co od toho očekáváme. Rodili jsme znovu v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, dokonce i na stejném porodním boxu. Spokojenost s ústeckou porodnicí byla i podruhé. Jediné, co mě mrzí, že nemáme porod jako takový natočený. A samozřejmě, že mi chyběly sáhodlouhé konverzace štábu s mým manželem o tom, kde mají nejlepší občerstvení po odběru krve. Matýsek se dral vyloženě na svět a narodil se odpoledne na velikonoční pondělí. Kubík svého brášku poprvé viděl hned druhý den ráno. Oba nás vzalo, jak Kubík Matýska okamžitě přijal.

Co vám účinkování v televizi dalo a vzalo?

Člověk docela rychle zapomene na to, co jsme zažívali hned po odvysílání. V tu dobu nám to asi vzalo kus našeho soukromí, ale už to bereme s nadhledem a jako životní zkušenost. Když se natáčelo, tak nám byl štáb velikou oporou při porodu i v životě.

Co byste rádi viděli na obrazovce ve čtvrté sérii, kterou právě natáčíme?

Rádi bychom viděli podobně mladý pár jako jsme byli my. Podle toho, kolik lidí my napsalo a svěřilo se nám se svými životními příběhy, tak si myslím, že takhle mladé maminky a tatínkové na obrazovce mají smysl. Já bych osobně ráda viděla třeba dva muže v registrovaném partnerství, jak se starají o miminko, i když asi z hlediska porodu a všeho okolo by to bylo náročné. Myslím si, že je to hodně tabuizované téma ve společnosti a natáčení by určitě pomohlo, aby lidé o tomhle tématu více přemýšleli.