Škyt

Neobvyklý, vizuálně, režijně a dramaturgicky ojedinělý snímek - takový je pozoruhodný celovečerní hraný filmový debut mladého režiséra Györgye Pálfiho, který při promítání vyvolal obrovskou pozornost doma v Maďarsku i za jeho hranicemi.

Poetický film, takřka beze slov, vypráví o obyčejném dni obyvatel jedné malé vesnice. Starý pán škytá na lavičce, opilý mladík chrápe na voze, teta s dobrotivým úsměvem sbírá na louce květiny, ženy šijí v krejčovské dílně, muži hrají kuželky, včelař stáčí med, kombajn sklízí obilí, ze kterého v mlýně bude mouka a potom v babiččině kuchyni noky, místní policajt vyšetřuje vraždy. Důmyslnou mozaiku mikropříběhů spojuje právě svérázná postavička vrásčitého devadesátníka, který trpí škytavkou. Vše doplňují obyčejné zvuky či ruchy vesnice a hlasy zvířat.

Některým divákům tento film možná připomene slavnou dokumentární trilogii tvůrce Godfreye Reggia (Koyaanisqatsi, Powaqqatsi, Naqoyqatsi).

Přestože jsou v jeho ději omezeny filmové dialogy, tento snímek ale není dokumentem. Rozehrává hrané i pouze "sbírané" obrazy plné nadsázky, černého humoru, občas i grotesky a absurdity, jež na první pohled vzbuzují impresi idylického venkova. Přitom však odhalí některé šokující informace.

V rukou talentovaného režiséra Györgye Pálfiho se tak příběh nenápadně promění až v jakýsi důmyslně vystavěný thriller ("klíč" k němu nabízí i písnička v závěru).

Škyt získal v roce 2002 několik ocenění: na Maďarském filmovém týdnu v Budapešti dostal Cenu za první film (pro režiséra) a Cenu Gena Moskowitze ex aequo, dále při udílení Evropských filmových cen obdržel Cenu za evropský objev roku.