J. P. Rameau: Platée

Záznam letní stagiony komické opery francouzského barokního skladatele Jeana-Philippa Rameaua (2014). Režie J. Kořínek

J. P. Rameau: Platée Hudební festival Znojmo dokázal minulé léto, že za pouhé tři týdny lze kompletně nastudovat barokní operu. Pro jeho jubilejní desátou sezónu padla volba na komickou operu Platée aneb žárlivá Juno Jeana-Philippa Rameaua. Libreto k ní napsal podle původní předlohy Jacquese Autreaua Adrien-Joseph Le Valois d'Orville.

Děj první Rameauovy komické opery se opírá o humorný příběh ošklivé vodní víly Platée, která se domnívá, že ji miluje samotný Jupiter, král bohů. Intriky dalších postav – Mercura, Citherona, Junony, Momuse a dalších – Platée postupně přesvědčí, že každý tvor v těsné blízkosti jejího rodného rybníka je do ní beznadějně zamilován.

Klikněte pro větší obrázek Hlavní devizou díla je pochopitelně hudba. Barva orchestru akcentuje střední témbry neobvykle početné skupiny violoncell, hobojů a fléten. Silná unisona nejvyšších tónů jsou ve vzrušeném dialogu se skupinou basů. Při provedení v Pařížské opeře hrály osmery první housle a až dvacet violoncell, čímž skladatel dosáhl nezaměnitelné barvy svého orchestru. Hlavní role vodní nymfy patří do oboru „travesty“ a je interpretována speciálním druhem francouzského vysokého tenoru tzv. haute-contre.

Především pro svůj humor a neotřelý děj si opera získala velkou oblibu nejen u dvora, kde byla poprvé uvedena u příležitosti královské svatby ve Versailles, ale zejména u pařížské měšťanské společnosti. Sám panovník poslal Rameauovi po premiéře nadšený dopis. Oproti tomu je známý postoj Voltairův, který operu pejorativně nazval „Žabím baletem“. Přesto se Platée v mnoha obměnách hrála na tehdejší dobu neuvěřitelných 28 let.

Klikněte pro větší obrázek Hudební nastudování souborem Czech Ensemble Baroque Orchestra & Choir nabízí osobitý názor na trend poučené interpretace staré hudby. Každopádně soubor pod uměleckým vedením dirigenta Romana Válka dokázal vytvořit působivý kontrapunkt k původní režii francouzské režisérky Constance Larrieu. V hlavní roli ošklivé vodní nymfy Platée se představil francouzský kontratenorista Jean-François Lombard, renomovaný sólista známého francouzského souboru Le Poème Harmonique. Mezi dalšími pěvci zazářila rovněž nadějná Lenka Cafourková, která si ztvárněním role šílené Folie vysloužila nominaci na cenu Thálie.

Jean-Philipp Rameau byl skladatelem motet, kantát, instrumentálních skladeb, ale především velkých vokálně instrumentálních děl. V jeho rozsáhlém díle najdeme nejen vážnou operu, ale právě také operu buffu (komickou operu). Svým originálním přístupem ovlivnil mnoho pozdějších skladatelů, mezi které patřil třeba i W. A. Mozart. Všeobecně se soudí, že Rameau některými díly významně předběhl svou dobu.

J. P. Rameau: Platée Znojemský hudební festival se snaží dlouhodobě znovu oživovat zejména velká díla francouzského a italského baroka. Dnes, pod tíhou popularity romantické a moderní opery, je totiž více než záslužné přijímat výzvy k renesanci poněkud neprávem opomíjených děl starých mistrů.

Věříme, že i televizní záznam opery v režii Jakuba Kořínka pomůže šířit odkaz respektovaného komponisty, originalitu, humor a důvtipnou nadsázku jeho „opery comique“ a televizní diváky pobaví nápaditým režijním a scénickým zpracováním této opery.

Děj opery

Prolog

Po nočním večírku při vinobraní probudí vesničané Thespise, vynálezce komedie, z opilého spánku. Thespis společně s Thalií, múzou komedie, a Momusem, bohem satiry, následně plánují pomoc Jupiterovi, jenž chce vyléčit svou žárlivou manželku Juno. Vynalézají při tom „nový“ žánr – komedii.

1. dějství

Uprostřed bouře sestupuje Jupiterův pobočník Merkur a vysvětluje Citheronovi, pozemskému králi lidí, svůj nebo spíše Jupiterův záměr, jak vyléčit žárlivou Juno. Jupiter bude předstírat svou žhavou lásku k ošklivé nymfě Platée, která přebývá v bažinách se svým žabím sborem. Jakmile se Platée dozví, že ji miluje samotný pán nebes Jupiter, je zcela šťastně šílená a překvapena jde vstříc dalším událostem.

2. dějství

V doprovodu Momuse se zjevuje Jupiter nejprve v podobě osla, pak sovy a nakonec vládce hromu a blesku. Platée konsternována těmito úkazy je přesvědčena, že Jupiter těmito zjeveními zkouší její lásku. Přichází Folie a zpívá příběh o Apollonovi a Dafné jako varování Platée. Všichni naoko velebí nastávající svazek Platée a Jupitera.

3. dějství

Vše se schyluje ke svatbě, když v tom dorazí rozzuřená Juno a s nefalšovanou žárlivostí útočí na strůjce této situace a zesměšňuje Platée. Když Juno opravdu Platée spatří, uvědomuje si, že jde o vtip, usmiřuje se s manželem a nešťastná Platée zlostně skáče zpět do rybníka.

Rok vzniku: 1745
Hudba: Jean-Philippe Rameau
Libreto: Adrien-Joseph Le Valois d'Orville

Hraje: Czech Ensemble Baroque Orchestra & Choir

Dirigent: Roman Válek
Režie: Constance Larrieu (FR)
Asistent režie: Didier Girauldon (FR)
Sbormistryně: Tereza Válková
Koncertní mistr: Peter Zajíček

Obsazení:

Platée – Jean-Francois Lombard (FR)
Mercur, Thespis – Romain Champion (FR)
Jupiter, Satyre – Roman Janál
Momus – Martin Vacula
Cithéron – Jiří Miroslav Procházka
Junon – Markéta Cukrová
Thalie, Clarine – Michaela Šrůmová
Amour, La Folie – Lenka Cafourková

Choreografie: Ladislava Košíková
Scéna, kostýmy: Marie Jirásková
Light design: Arnošt Janěk
Produkce: Kateřina Svobodová
Překlad libreta: Vladimír Chytil

Natočeno v jízdárně Louckého kláštera ve Znojmě 27. 7. 2014

Stopáž112 minut
Rok výroby 2015
 HD
ŽánrHudba