|
Pár slov režiséra
Fenomén tradičně českého prostoru uprostřed prstence smíšených Sudet, byl ten důvod, proč jsem zde - v Podkrkonoší, celé roky sbíral vzpomínky, rodinné příběhy a kronikové záznamy. Jedno z mála míst s nepřerušenou historickou kontinuitou v celém našem pohraničí má navíc velice původní otisk kolorytu i povah místních obyvatel. Ve spolupráci s Ivanem Arsenjevem jsme původní záznamy zpracovali jako mozaikovitý scénář hraného snímku. Svůj návrat k autenticitě pak prodělal při realizaci, především využitím původních reálných prostředí a hereckým obsazením. Přesněji řečeno nehereckým obsazením. V drtivé většině rolí našeho snímku vystupují místní ochotníci či obyvatelé ze širokého okolí, kteří nemají s hraním zkušenosti vůbec žádné. Vybírali jsme především podle opravdovosti jejich obličejů a podle charakterů typických pro místní krkonošské podhůří. Hvězdami našeho snímku jsou tedy místní chalupníci a sedláci, poštovní doručovatelka, kovář, topič, lesák, vlekaři na sjezdovkách a mnoho dalších krásných lidí. Natáčení tak bylo logicky poznamenáno agrotechnickými lhůtami, senosečí a žněmi, rekreační sezónou a podobně. Během realizace se ukázalo, že i do nejtěžších rolí bylo třeba vybrat neprofesionální herce, protože porovnat vedle sebe školenou divadelní manýru a hrdou přirozenost místních postav bylo prakticky neřešitelné.
Významnou roli v našem snímku hrají také archivní záběry, z nichž větší část natočil kameraman Miroslav Janek na klasický černobílý film. Totéž jsme prováděli i s fotografiemi, které připravil Martin Špelda. Vesnice tak získala faksimili nikdy nevzniknuvšího archivu, jenž vychází z významných momentů zapsaných do kronik a tradovaných po hospodách. Zvukař Dan Němec pracoval jak při natáčení, tak v postprodukci převážně s kontaktními zvuky. Nejen že bychom nechtěli trápit naše ochotníky ještě postsynchrony, ale opravdovost autentického záznamu pro nás byla na prvním místě. Jak se vyjádřil dramaturg Kristian Suda, je to vlastně PAMĚŤ, která spojuje celou stavbu našeho vyprávění. Je to paměť, která v hlavách podhorských obyvatel volně přechází z velmi reálného světa drsné každodenní reality, do vzpomínek na pomezí spiritismu, do obživlých obrazů ze světa minulosti. Ten nás obklopuje více, než si myslíme... Natáčení, zajištěné jako výkonným producentem, společností BIONAUT proběhlo ve třech etapách: V létě a na podzim roku 2003 a zimní natáčení pak s příchodem sněhu během měsíce ledna 2004. Téměř půl roku jsme na filmu pracovali ve filmové střižně s Toničkou Jankovou. Nepředpokládám snad, že by noví Zapadlí vlastenci slibovali komerční trhák domácí kinematografie. Nicméně věřím, že se nám podařilo natočit žánrový unikát, jenž přinese mnoho milých okamžiků i pro diváka zcela neznalého nátury podkrkonošských zapadlých vlastenců. Z těchto příčin bylo rozhodnuto o finální podobě distribuce na DVD. Není to jen pro veliké náklady filmové kopie, která by se z klubových projekcí nikdy nevrátila, ale i pro jistou komornost snímku. Divák si může z elektronického média pustit vedle základního snímku „Mír jejich duši“ také dokument „Návrat Zapadlých vlastenců“, jenž vzniknul během našich neobvykle rozsáhlých hereckých zkoušek v létě roku 2002. Příznivci našeho snímku zde objeví také nepoužité scény a záběry, na kterých ochotnické nasazení nedošlo svého konce předepsaného scénářem, ale nezřídka vytvořilo ku radosti všech zcela neplánovanou novou opravdickou hodnotu. Pavel Štingl, režisér snímku |
