Příběh o cti, morálce a lidské důstojnosti v hlavní roli s Vlastou Chramostovou, která zemřela dnes ve věku 92 let, uvádíme jako vzpomínku na tuto herečku a signatářku Charty 77 (2003). Dále hrají: J. Langmajer, S. Jachnická, I. Racek, M. Stropnický, D. Kolářová, J. Vinklář, Z. Rohlíček, M. Maurerová, M. Hofmann a další. Scénář J. Mašínová a P. Kohout. Kamera T. Sysel. Režie J. Brabec
00:00:12 (jásot, smích, veselí)
00:01:02 Ticho!
00:01:04 Její Excelence právě přichází!
00:01:15 Pozor, je to ještě horké! Na půlnoc!
00:01:45 Paní profesorko, zavřete oči...
00:01:47 Natáhněte ruce...
00:01:49 -Co to je?
-To máte od nás.
00:01:51 -Co máte nejradši?
-Mandarinky.
00:01:56 Letos nikde nebyly.
00:01:58 Petr zahlíd, jak je přivezli do zeleniny,
00:02:00 tak jsme tam do fronty vlítli všichni.
00:02:02 Museli nám je prodat. Jsme ve vývoji.
00:02:04 -No jistě!
-Na konci vývoje!
00:02:07 A kde máte toho špióna přes ty mandarinky?
00:02:09 Šli pro pivo. S Tomášem.
00:02:11 -Můžu? Zůstanete s náma?
-Ne, ne, ne...
00:02:13 -Paní profesorko!
-Ne, já musím k rodině.
00:02:18 -Vždyť já taky musím domů.
-Ale kam bys chodila?
00:02:21 -Já mám pro vás ještě jeden dárek.
-Jaký?
00:02:24 Smíte tu slavit do tří!
00:02:29 Rukamaaaa!
00:02:32 Ukala pukala ej hu!
00:02:35 Přípitek!
00:02:37 Tak dámy a pánové!
00:02:41 Šťastný a veselý! Šťastný nový, poslední školní!
00:02:46 -Bohužel...
-Ať dostanete angažmá.
00:02:49 -Zlomte vaz!
-Hurá!
00:02:53 Paní profesorko, všechno nejlepší!
00:02:57 Na zdraví!
00:02:59 Hanko, co vaši? Už odjeli?
00:03:01 Ještě ne. Jedou až třetího.
00:03:04 Nekuř, škodí to pleti!
00:03:08 Teď si dávejte pozor. Ta nová děkanka je metr!
00:03:14 Petr nás zvládne. On zvládne všechno.
00:03:17 Ale neříkej! To jsou mě novinky!
00:03:22 -Tak ať vám to vydrží.
-Děkuju.
00:03:25 Protože divadlo je mor na lásku.
00:03:31 Petr zrovna nedávno jednu z těch vašich potkal.
00:03:34 Prosím?
00:03:36 Promiňte, ale fakt... Pana Petráka.
00:03:45 Je to pravda, že psal hry hlavně pro vás? Než ho...
00:03:49 -No ano, než ho... zakázali.
-Promiňte.
00:03:53 -Pani profesorka, na zdravie!
-Na zdraví!
00:03:56 Vy ale druhého prídete, však?
00:03:58 Ale nebojte, Majdo, přece vás v tom nenechám.
00:04:00 Jsme na jedný lodi.
00:04:22 (mužské hlasy) Vždyť je Silvestr, tak...
00:04:24 No tak prosím, ať to máme za sebou!
00:04:27 Tak občanky, pánové! Občanky!
00:04:30 Hele, to je ta známá herečka, ta...
00:04:34 -Promiňte, mohu nějak pomoct?
-Pokračujte! Ty občanky!
00:04:38 Počkej, počkej! Vy je znáte, paní Damiánová?
00:04:42 Jsou to mí studenti - Petr Sláma a Tomáš Devátý.
00:04:45 Stalo se něco?
00:04:46 Maříte úřední výkon, pokračujte!
00:04:53 Promiňte, já je znám už čtvrtý rok jako mimořádně slušné chlapce.
00:05:00 Není to nějaké nedorozumění?
00:05:02 Pokračujte!
00:05:03 Ale no tak, soudruzi! Soudruzi, je Silvestr...
00:05:09 Sprostě mi nadávali. Tady soudruh kolega to taky slyšel.
00:05:12 Není o čem mluvit.
00:05:18 Můžete mi to vysvětlit?
00:05:20 No, on chtěl vědět, co to nesem.
00:05:24 Na to má organ právo a nikdo ho nesmí urážet.
00:05:27 A co jste mu řekli, Tomáši?
00:05:31 "Nic pro tvůj zobák, Monteku!" jsme mu řekli.
00:05:34 -No prosím!
-Přesně to.
00:05:37 Promiňte, to nebyla urážka, to byl citát.
00:05:43 Zkoušíme právě Romea a Julii
00:05:45 a dva Kapulety nesoucí víno provokuje nepřátelský rod Monteků.
00:05:50 -Jakou provokaci máte na mysli?
-Ale no tak, je to hra...
00:05:52 Já přece vím, že je to hra.
00:05:54 Tak když se vám přesto omluví, můžete to považovat za vyřízené?
00:05:59 Za pár hodin je nový rok, ať jsme v něm všichni šťastní!
00:06:04 No tak, mládenci!
00:06:07 My se omlouváme.
00:06:09 My se omlouváme oba.
00:06:11 No prosím, oba se omlouvají. Dej mi to!
00:06:17 -Tak to je vaše, prosím.
-Díky.
00:06:22 Tak prosím, to je vaše.
00:06:24 Všecko nejlepší, paní... Damiánová!
00:06:27 I vám.
00:06:31 Oběma... Pro děti.
00:06:33 Ale my jsme ve službě, moment!
00:06:37 -To nemyslíš vážně? Tys to...
-Vždyť mi to vnutila.
00:06:39 S vámi chci pozítří mluvit.
00:06:42 -Hezkej novej rok!
-Taky! -Na shledanou!
00:06:48 Dobrou noc!
00:06:50 "Prcka!
00:06:52 Ale prcka ne! Tady bych řek... skleničku, jo?
00:06:58 Řekneš skleničku a v tom okamžiku tady Věruška...
00:07:01 Ty se tady takhle nakloníš..."
00:07:03 Kde jsi, prosím tě?
00:07:06 Už jdu, moment!
00:07:08 Přece se ještě trošku musím upravit, ne?
00:07:15 Olgo, vy ještě nejste hotový?
00:07:19 Běž, běž, běž!
00:07:22 Míšo, co to jíš? To je na půlnoc!
00:07:28 A proč nemáte prostřeno, Olgo? Co je?
00:07:33 Stalo se něco?
00:07:35 Michalovi nabídli ústav. Teď volali...
00:07:37 Teď? A kdo volal? Jaký ústav?
00:07:40 Jaký! Ten jeho farmakologický.
00:07:44 Ředitel bude ministrem zdravotnictví
00:07:46 a Michal to má vzít po něm.
00:07:51 No ne, to je úžasné! Já ti gratuluju! Řediteli!
00:07:55 Taky mu slíbili profesuru.
00:07:57 Profe...
00:08:06 Aló, aló!
00:08:09 Pane řediteli! A proč tu dávno není šapaňské?
00:08:18 A co ty jeseteří kuličky-jikřičky?
00:08:22 Kde je ten kaviár od těch Rusů, co u nás loni hráli?
00:08:27 A proč se tváříte jako na pohřbu? Míšo, otevři to!
00:08:29 Ukaž, že nejsi jen génius, ale taky chlap!
00:08:38 Musel by vstoupit do strany.
00:08:50 Takže přece jen soudruh ředitel...
00:09:00 "Dobrý den, dovolte, abych se představil.
00:09:03 Jsem váš nový vedoucí, elektronkový počítací robot.
00:09:07 Mé jméno X27. Dobrý den!"
00:09:20 (jásot, smích, veselí)
00:09:31 A je to tady, vážení přátelé! 1. leden roku 1977!
00:09:42 Pojď na môju hruď!
00:09:53 Hanko!
00:09:57 Pojď sem, Hanko!
00:09:59 Co je?
00:10:01 Zlom vaz!
00:10:04 Ty taky! Miluju tě!
00:10:07 Počkej, počkej... Tady jsem ti to přines.
00:10:10 -Co je to?
-Je to blbý, ale chtělas ho.
00:10:12 Ale nevypraný.
00:10:14 To není, na koleji to přece...
00:10:20 Já mám pro tebe taky dárek.
00:10:21 -Jo? A kde ho máš?
-Pojď!
00:10:24 No pojď!
00:10:28 Můžeš se přestěhovat ke mně.
00:10:30 Naši se stěhujou do Moskvy. Na rok!
00:10:32 No Hanko!
00:10:36 Dovolíš?
00:10:39 -Tak všechno nejlepší!
-Díky!
00:10:42 A tobě taky všechno přeju. Toho Romea i tuhle krásnou Julii.
00:10:47 (zpívají slovenskou hymnu) "...hromy divo bijú.
00:10:49 Zastavme se, bratia, veď sa oni stratia, Slováci ožijú..."
00:11:02 "Tak na zdraví, soudružky a soudruzi!
00:11:05 Na zdravie vás všetkých!"
00:11:10 Jakou bys potěchu moh dnešní noci chtít?
00:11:13 Své věrné lásky záslib dej mi za můj.
00:11:16 Ten jsem ti dala, než sis o něj řek.
00:11:19 A přece bych jej ráda měla nazpět.
00:11:21 Proč, lásko?
00:11:23 (napovídá) Chtěla bys jej odvolat?
00:11:27 -Já vím, ne?
-Ale on ví...
00:11:29 Můžu ještě jednou?
00:11:30 Ale rychle, Peťko, nebo zmrznu.
00:11:33 Prosím ťa pekne, raz sa už konečne musíme pohnúť ďalej!
00:11:36 Ale když nebude fungovat balkón, půjde to do háje celý, že jo?!
00:11:38 Ale tak už toho dneska raději nechejte!
00:11:41 -Super!
-Ať nenastydnete!
00:11:43 No, Péťo!
00:11:53 Tak mi už vynadejte!
00:11:54 Ale o tvého Romea já se nebojím, já se bojím o tebe.
00:11:59 Prosím tě, jak ses dostal k Janu Petrákovi?
00:12:02 Občas ráno běhám v Riegráku a on taky.
00:12:06 On běhá?
00:12:07 No jo, věděl, že mě učíte. Taky se mě ptal, co zkouším.
00:12:12 A mluvil o Jáchymovi Studenovským.
00:12:17 Jakej prej on bejval fantastikej Romeo.
00:12:24 Ano, to byl.
00:12:27 Taky jsem ho učila.
00:12:29 To já vím, ale teď nehraje.
00:12:34 Odešel sám.
00:12:36 Ale až když vyrazili pana Petráka.
00:12:40 Teď měří vodu a bydlí v maringotce. Někde v háji.
00:12:45 Ano, já...
00:12:49 Už se taky dlouho nepřihlásil.
00:12:53 Víte, že jsem vůbec netušil, kolik je zakázanejch?
00:12:58 Vůbec ve všech oborech.
00:13:02 Prý o tom bude nějaká petice nebo tak něco.
00:13:08 Prosím tě...
00:13:12 Prosím tě a Jan Petrák po tobě chtěl, aby ses přidal?
00:13:16 Nebo nějak zapojil?
00:13:18 Ne, to ne!
00:13:23 Ale asi bych měl.
00:13:27 No, měli bysme, ne?
00:13:31 Řekla jsem ti někdy, kdo byl můj otec?
00:13:37 Jako generál velel pluku,
00:13:39 který jako jediný bránil republiku, když nás obsazovali nacisti.
00:13:50 Jen pár hodin.
00:13:52 Pak dostal rozkaz od prezidenta a musel to vzdát.
00:13:57 Ale i Němci ho brali jako hrdinu a nechali ho odejít do penze.
00:14:04 Jenže...
00:14:06 ...po atentátu na Heidricha po něm na gestapu chtěli,
00:14:10 aby to odsoudil.
00:14:13 On odmítl - tak ho zastřelili.
00:14:22 Zachoval se statečně...
00:14:27 ...generál Damián.
00:14:37 No a já ztratila tátu.
00:14:42 Ty jsi můj nejlepší žák - tedy po Jáchymovi Studenovském.
00:14:53 Nejdřív dojdi tam!
00:14:59 A pak si třeba piš i ty petice.
00:15:06 Dej mi na to ruku, ano?
00:15:41 Ano?! Ano?!
00:15:43 Necháš mě bez potěchy odejít?
00:15:47 Jakou bys potěchu moh dnešní noci chtít?
00:15:56 Funguje to?
00:15:57 Asi je zamčeno...
00:15:59 Tak počkej, já ti hodím klíče!
00:16:42 Paní Damiánová!
00:16:45 Paní Damiánová!
00:16:47 -Dobrý den!
-Dobrý den.
00:16:48 Pojďte sem! Chci vám říct...
00:16:54 Kdybyste si potřebovala... něco schovat,
00:17:00 dejte to v noci ke mně!
00:17:02 -Co schovat?
-To je jedno, cokoliv. Všecko.
00:17:06 -A proč?
-Večer to hlásila Svobodná Evropa.
00:17:10 Jako... Jako co? My to neumíme naladit.
00:17:15 Ale ne, nemusíte mi nic...
00:17:17 Já jen, abyste věděla, že vám držím palce.
00:17:21 Na shledanou!
00:17:23 Na shledanou...
00:17:52 -Paní profesorko!
-Co?
00:17:54 -Počkejte, počkejte!
-Co je?
00:18:00 Vy jste jediná, kdo mi řekne, co se děje.
00:18:03 A co by se mělo dít? Už se topí?
00:18:05 Ne, ale nahoře je asi horko, je to nějaká rychlovka.
00:18:10 A bolševik prej pude vod válu.
00:18:13 Pro nás je na tom nejsmutnější, že tu, řekla bych, stoku lží...
00:18:17 Prosím, posaďte se!
00:18:21 ...vypustili kromě milionářského synka Václava Havla
00:18:24 a jemu podobných, také naši bývalí kolegové -
00:18:28 dramatik Jan Petrák a ovšemže věčný provokatér Jáchym Studenovský.
00:18:35 A teď je na nás, soudružky a soudruzi,
00:18:38 jak jim na to odpovíme.
00:18:50 A mohla bys nám to, soudružko děkanko, přečíst?
00:18:54 -Co?
-No ten pamflet.
00:19:00 Samozřejmě, jakmile nám bude postoupen... Samozřejmě.
00:19:09 Já už jsem o tom slyšel v trafice, v tramvaji...
00:19:12 Tak proč to není v Ruďasu nebo v televizi?
00:19:17 Ústřední orgány vydají podrobnou informaci,
00:19:20 až budou vyšetřeny všechny okolnosti.
00:19:23 Ale předpokládá se, že i bez nich budeme vědět,
00:19:27 jak se chovat a jak reagovat.
00:19:31 Já se teda musím přiznat, že nevím.
00:19:35 Ví to tady někdo?
00:19:38 No tak, Roberte, přestaň ze sebe dělat vola!
00:19:42 Přestaň ho ze mě dělat ty a řekni teda, co budeš dělat?
00:19:48 No co já budu dělat?! To, co vždycky.
00:19:50 Řeknu svejm mladejm, aby se nesrali do něčeho,
00:19:53 do čeho jim hovno je, že jo,
00:19:54 když jsou zatím jenom blbí kandrdasové.
00:20:00 No tak, my bychom to řekli trošku spisovněji, že?
00:20:06 Ale v meritu má soudruh Nádvorník pravdu.
00:20:10 Kolegyně a kolegové!
00:20:13 Chci na vás apelovat,
00:20:15 abyste nepřipustili rozšiřování toho pamfletu na škole.
00:20:21 Svoláme vás, jakmile bude známo víc. Děkujeme!
00:20:26 A co u vás v DISKU?
00:20:28 Zkoušíme a snažíme se, aby představení dopadlo dobře.
00:20:32 Všichni vědí, že výsledek už možná rozhodne o jejich umístění.
00:20:36 Výborně! Spoléhám hlavně na vás! Ano, už jdu!
00:20:43 "Takže někde to jde vypořádat se vlastní silou s nepřízní zimy,
00:20:47 někde ne.
00:20:49 Všichni víme, že úklid ulic je problém,
00:20:51 neboť z hlediska úspory nafty
00:20:53 bude odvoz sněhu realizován jen ve zcela nezbytném rozsahu..."
00:21:00 Jaký je v tom vlastně rozdíl?
00:21:03 V čem?
00:21:04 No jestli v tý straně jsi nebo nejsi?
00:21:09 Když stejně celá léta děláš všechno pro to, abys jim nevadila.
00:21:15 Jo! Vlastně...
00:21:39 Jednou tě budou prosit, Míšo!
00:21:44 Už se stalo.
00:21:46 Co se stalo?
00:21:53 Už mě poprosili.
00:21:57 Jak?
00:21:59 Mám na všechno zapomenout, protože právě teď...
00:22:05 ...potřebujou nestraníky jako jsem já.
00:22:12 -No to je senzace!
-Míšo...
00:22:14 -Mami!
-Skleničky, skleničky!
00:22:19 Ostatně, za tu náhlou přízeň vděčím nějakým petičníkům,
00:22:24 kteří napsali něco, co nikdo nečet, ale všichni se toho bojej.
00:22:29 To je horší než zkumavky.
00:22:33 A už to jde, už to jde...
00:22:37 "A tohleto se dřív pilo jenom v moc nóbl rodinách. Na zdraví!"
00:23:03 Zeťák má kamaráda šoféra u Západních Němců
00:23:06 a ten mu říkal, že prej to tam věděli předem
00:23:09 a jestli teď někoho zavřou, tak s náma přerušej veškerý styky.
00:23:13 Prej je v tom taky náš Jáchym.
00:23:16 Já žasnu, kde na to bere tu sílu, při tom všem.
00:23:19 Při čem?
00:23:20 Je prej dost nemocnej. Vy to nevíte?
00:23:24 Potřeboval by lázně a ty mu teď nedaj, teď určitě ne.
00:23:29 -Jéžiši!
-Ano?
00:23:34 Dobrý večer. Můžu?
00:23:36 Jen pojď, pojď! Moment...
00:23:41 Ano, ještě můžu. Na chviličku.
00:23:44 Tohle je můj student Petr Sláma.
00:23:47 Pamatujte si ho, Zdeni, za chvíli budete oblíkat i jeho.
00:23:51 Tak to mě těší.
00:23:52 Takhle mluvila před vámi paní Lída jenom o jednom...
00:23:58 Ty mi chceš asi něco říct?
00:24:00 A my jsme už v pořádku, že Zdeni?
00:24:03 Ano, já se pak stavím. Tak běžte dál, běžte!
00:24:07 -Sedni si!
-Ne, to ne, já hned půjdu.
00:24:11 Paní profesorko, společenství občanů, které si říká...
00:24:16 ...Charta 77,
00:24:19 požádalo vládu, aby dodržovala protokol o lidských právech,
00:24:22 který přijala v Helsinkách.
00:24:24 Moment!
00:24:27 Celkem podepsalo už tohle všechno 242 známých osobností,
00:24:33 jenomže doručitelé byli cestou do parlamentu sbalený StB,
00:24:38 takže je z toho světovej průser.
00:24:41 Odkud to tak přesně víš?
00:24:44 Petře, tys mi dal ruku...
00:24:48 Že nic nepodepíšu, ale ne, že se nezeptám.
00:24:52 Takže ses zeptal v Riegráku, viď?
00:24:54 No, byli jsme si spolu zaběhat.
00:24:57 Paní profesorko, tohleto není žádný pamflet!
00:25:02 Přečtěte si to!
00:25:09 -Už jsi to někomu ukázal?
-Ne, to ne. Vy jste první.
00:25:15 (hlas v amplionu) "Paní Damiánová, na jeviště, prosím!"
00:25:18 Petře! Drž slovo a nech to být!
00:25:22 Nikoho dalšího mi do toho netahej! Běž radši za Hankou, běž!
00:25:32 (hlas v ampionu) "Lído, pojďte!"
00:25:43 "Pojďte už, Lído! Už je čas!"
00:25:54 Péťo! Kolíčky seber taky, tady se krade.
00:25:59 Ale nenecháš mě bez potěchy odejít?
00:26:05 Své věrné lásky záslib dej mi za můj.
00:26:08 Ten jsem ti dala, než sis o něj řek.
00:26:11 A přece bych jej ráda měla nazpět.
00:26:13 Proč, lásko? Chtěla bys jej odvolat?
00:26:16 Ne, jen marnotratně ti jej dávat znova.
00:28:00 Dobrý den!
00:28:11 Moment!
00:28:13 Já počkám...
00:28:22 -Co to bude?
-No tak spíš...
00:28:25 Paní Damiánová! Dobrý den!
00:28:29 Paní Damiánová, dobrý den! Co si dáte?
00:28:31 Dobrý den. No tak spíš, co máte.
00:28:34 Pro vás všechno. Pojďte, pojďte dál!
00:28:38 To je od vás... Děkuju.
00:28:42 -Děkuju, já...
-Pojďte dál, paní Damiánová!
00:28:44 Já jdu náhodou kolem...
00:28:47 Zrovna včera jsme vás viděli v televizoru. S Karlem.
00:28:50 -Tak to už je starší.
-No to je, ale tak dobrý...
00:28:53 No jo, klasika.
00:28:55 Já jsem si to myslela. Tak co? Co si dáme?
00:29:00 Něco na pošmak. Biftečky, co?
00:29:04 -To bych ráda.
-Biftečky: 2, 4, 6, 8?
00:29:07 Tři, my jsme tři.
00:29:09 Tři! A na dva prsty.
00:29:10 Na dva prsty.
00:29:13 To je dobrý! Na dva prsty!
00:29:16 Na dva prsty, ježíšmarjá!
00:29:19 Tak tohle až budu vyprávět Karlovi, tak ten to neto...
00:29:22 Ten mi to vůbec nebude věřit.
00:29:25 To jsme tady fakt ještě neměli. Já musím do lednice.
00:29:30 Si můžete příště taky poslat, ne? Někoho!
00:29:32 Nemusíte sama jako že chodit. Když si pošlete, já mu to dám.
00:29:36 Jo, to platí furt: Jsme s váma - buďte s náma!
00:29:38 Jo, furt takhle...
00:29:41 (hlasatelka v televizi) "Už v prvních dnes nového roku
00:29:42 přinášejí sdělovací prostředky zprávy
00:29:45 o nových pracovních rekordech.
00:29:47 Tak začíná rok, v němž si připomeneme výstřel z Aurory.
00:29:52 Rekordy padají, přemýšlíme o nových -
00:29:55 jedna z vlastností socialistického člověka."
00:29:58 "Člověk je nejspokojenější, když je ve společnosti,
00:30:00 kde vládne pevný řád,
00:30:02 kde jsou pro každého poctivého a slušného člověka
00:30:04 stejné možnosti a perspektivy.
00:30:07 A nám socialistický řád toto všechno dává."
00:30:15 Fantazie! Těm ztroskotancům se teda nevede špatně.
00:30:20 Až na to, že je právě zatýkají.
00:30:23 Jak to víš?
00:30:25 Z divadla... Nech to, musíš zase brzo vstávat!
00:30:28 Ale tak brzo neusnu.
00:30:31 A vy si snad chcete popovídat, ne?
00:30:35 -My si chceme popovídat?
-No!
00:30:40 Spíš já.
00:30:46 No, tak poslouchám.
00:30:50 Míšo!
00:30:51 -No...
-No?
00:30:53 Jo... Mami?
00:30:58 Máš s nima něco společnýho?
00:31:02 Dneska se mě na tebe ptali.
00:31:05 -A kdo? Proč?
-Náš ředitel.
00:31:09 Ono se totiž s tím mým jmenováním čeká zřejmě na to.
00:31:15 Na co?
00:31:17 No, až prý bude jasné, kdo všechno za tím je, víš?
00:31:24 Aha!
00:31:29 Takže...
00:31:32 Kdybych v tom jela já, tak...
00:31:39 Jenomže já v tom bohužel nejedu.
00:31:45 A já jsem bohužel rád, mami.
00:31:50 Tak proč jsi jim připíjel?
00:31:53 Zřejmě jsi nezapomněl, že když zemřel tvůj otec,
00:31:56 tak právě Petrák nám pomohl nejvíc.
00:31:58 A že Jáchym byl v té době něco jako tvůj bratr.
00:32:01 Neboj, to si dobře vybavuju, to si vybavuju.
00:32:13 Ale jak vidíš, tak teď už se pěkně dlouho...
00:32:19 ...oba neozvali.
00:32:21 Čtyřicet sedm...
00:32:25 Naštěstí.
00:32:27 Čtyřicet osm...
00:32:29 Mně to vyhovuje, protože já jsem normální česká poseroutka!
00:32:33 Ale mami!
00:32:37 Každej Damián nemusí skončit na popravišti! Neblbni!
00:32:43 Já vím.
00:32:48 Tak já si sklidím věci.
00:33:06 Paní profesorko! Počkat!
00:33:09 Promiňte, jdu pozdě, spěchám.
00:33:11 Jo, jen se mi tu musíte zvěčnit.
00:33:14 A co to je?
00:33:15 Tady... Zejtra je schůze celýho sboru.
00:33:18 A co je to za novoty?
00:33:20 Zatím se to vždycky svolávalo jenom ústně.
00:33:23 Asi se bojej, že by to někdo přeslech.
00:33:25 Aha! Nashle!
00:33:31 Kapulete! Monteku! Hle jako metlou nebe trestá zášť!
00:33:38 Skrz lásku zahubilo vaši radost.
00:33:41 A já, že jsem těm vašim sporům shověl, pozbyl dvou příbuzných.
00:33:47 Pykáme všichni.
00:33:49 Svou ruku, bratře Monteku, mi dej, jediný podíl dceřin po manželovi.
00:33:55 Víc žádat nemohu.
00:33:58 Leč víc ti dám.
00:34:00 Z ryzího zlata postavím jí sochu tak nádhernou,
00:34:04 že pokud Verona Veronou bude,
00:34:07 pomník, který vztyčím, nebude možné porovnávat s ničím.
00:34:12 Já stejně skvostný jí i Romeovi, obětem přeubohým naší zloby.
00:34:22 Už s chmurným mírem schází chmurný den.
00:34:27 A samo slunce těžkou hlavu skrývá.
00:34:31 Teď zprostit toho, kdo je nevinen a ztrestat provinilé ještě zbývá.
00:34:39 Však věčně bude srdce jímat znova, žal Juliin a bolest Romeova.
00:34:53 Tak, dáme pripomienky?
00:34:55 Ne, sami vidíte, že už je to lepší než v té ledárně.
00:35:00 No ale ty, prosím, do tečky!
00:35:03 Strašně ti kručí v břiše.
00:35:05 Říšo! Ty!
00:35:10 Ztrestat provinilé ještě zbývá.
00:35:15 Však věčně bude srdce jímat znova, žal Juliin a bolest Romeova.
00:35:30 No, a teď kdo půjde pro pivo?
00:35:33 Rukama...
00:35:36 Ukala pukala ej hu!
00:35:40 -Já tam dojdu.
-No!
00:35:58 Tu máš!
00:36:05 Tak co, co je?
00:36:07 Paní profesorko, můžeme s váma mluvit?
00:36:09 No samozřejmě. Co se děje?
00:36:11 Na to se právě chcem zeptat vás.
00:36:13 Přečte nám to někdo?
00:36:15 Tu Chartu?
00:36:17 Když se to přece tak odsuzuje, tak by se mělo vědět proč, ne?
00:36:27 No tak ano. To jistě ano.
00:36:29 A vám něco řekli?
00:36:33 Na zítra je svolán celý sbor, takže nám...
00:36:38 ...určitě něco řeknou.
00:36:40 -A vy to pak řeknete nám?
-Ale samozřejmě.
00:36:43 Proč třeba nesmí hrát Jáchym Studenovský?
00:36:46 Takovej pan herec a prej... měří vodu někde v ňáký prdeli.
00:36:49 Hele, Tome, víš co řekl ve třeťáku Nádvorník!
00:36:53 Aby se nepletli, do čeho jim houby je.
00:36:55 On to teda řekl o dost líp, ale...
00:36:57 ...mně osobně po tom teda je, jestli mám bejt herec nebo...
00:37:01 ...vodoměrka - tobě ne, Petře?
00:37:05 Jo, to jo.
00:37:07 Ale právě proto, že mám hrát Romea, tak bych teď radši ty připomínky.
00:37:18 Péťa má pravdu, fakt!
00:37:38 Co je ti, Péťo?
00:37:41 Mám na sebe vztek.
00:37:44 Že jsem jí to slíbil.
00:37:47 Teď jsem všem za vola.
00:37:51 ...charta: Listina základního významu,
00:37:55 obsahující a...
00:37:59 ...práv a zásad.
00:38:10 Ano?
00:38:23 -Dobrý večer, paní Damiánová.
-Dobrý večer. Dobrý.
00:38:26 Pojďte dál, pojďte dál.
00:38:28 -Jste sama?
-Sama.
00:38:30 Dnes hlásili na Svobodný Evropě o panu Studenovským,
00:38:34 že se mu nějak nevede.
00:38:35 Já vím.
00:38:37 A jako by to bylo včera, co k vám chodil.
00:38:39 A co se u mě nazvonil!
00:38:41 -Kamarádil se s Míšou.
-Ale byl jako váš.
00:38:44 Podívejte se, tady pro klid mojí duše.
00:38:48 Co jinak si samotná ženská jako já může ze svý penze dovolit?
00:38:53 Ale řekněte mu radši, že je to od neznámé ctitelky.
00:38:57 Třeba ho to potěší.
00:39:00 Já rozumím.
00:39:35 Lído!
00:39:38 Buď zdráv, Jene!
00:39:43 Skoro jsme se nepoznali, že?
00:39:47 Já vím, že tady pravidelně běháš.
00:39:52 To ještě smím, jenomže teď už s doprovodem.
00:39:56 Vartují u východu.
00:39:58 Když se hodně opozdím, tak vyrazí mě hledat.
00:40:04 Tohle... Tohle je pro Jáchyma.
00:40:09 Od obdivovatelky. Chce ovšem... zůstat anonymní.
00:40:15 -Můžeš mu to...?
-Jistě. Díky.
00:40:21 To já děkuju.
00:40:26 Prosím tě, jak mu je? Já jsem...
00:40:29 Práce u vody.
00:40:35 Ať ví, že seženeme, kolik bude zapotřebí.
00:40:39 Vyřídím.
00:40:50 A co ty?
00:40:54 Ne, prosím tě, jenom neříkej: Nemůžu si stěžovat, nemám komu!
00:40:58 To neřeknu, protože mám komu.
00:41:05 Ale... Přiznám se, že teď někdy...
00:41:10 ...lituju, že jsme nezůstali spolu.
00:41:14 To bys už taky nehrála.
00:41:17 Jenže bych byla svobodnější.
00:41:23 Tedy v rozhodování.
00:41:25 Už je slyším.
00:41:28 Smím něco udělat pro tebe?
00:41:30 No jistě.
00:41:31 A co?
00:41:33 Drž mi palce!
00:41:46 (G. Husák v televizi) "Všetky kampane, založené na lži,
00:41:49 na nepravde, na klamstve, môžú skončiť iba krachom.
00:41:54 A žalostné figurky, ktoré sa k tomu prepožičija,
00:41:57 skončili a skončia znovu na smetišti dejin."
00:42:03 Takže: Kdo je pro?
00:42:10 Děkuji.
00:42:11 Kdo je proti?
00:42:17 Už ne.
00:42:23 Paní Ludmilo, ptali jsme se, jestli je někdo proti!
00:42:26 Ano, já vím.
00:42:30 Já si jenom myslím, že tak závažný text prostě musíme znát.
00:42:38 Nemůžeme přece odsoudit něco, co neznáme,
00:42:41 prohlášením, které za nás teprve někdo napíše.
00:42:44 A proč myslíte?
00:42:47 Budou u toho naše jména, nebo ne?
00:42:50 Chtěli jsme pro zjednodušení použít dnešní prezenčku.
00:42:52 -To je ta, co jsme podepsali včera?
-No, svým způsobem.
00:42:56 No tak... To tedy... To tedy promiňte!
00:43:06 Promiňte, že se ptám,
00:43:09 ale máme nějaké historické zkušenosti...
00:43:12 Tak dost!
00:43:14 Strana se domnívá,
00:43:15 že tak lstivě formulovaný text by mohl prosté lidi zmást.
00:43:20 Takže, my jsme tady prostí lidé!
00:43:25 Kolegyně Damiánová má recht, už jsme tady na to jednou dojeli.
00:43:29 Já teda řeknu svý třídě, aby se do toho nesrala,
00:43:32 ale můžu vám říct, že sám mám dost velký problémy,
00:43:35 abych se v tom orientoval.
00:43:37 Ale rozhodně nechci,
00:43:39 aby za mě někdo psal něco o něčem, co neznám.
00:43:42 No počkej, někdo!
00:43:44 -Soudruzi z ÚV...
-No dobře, dobře, tak...
00:43:47 Já jsem v tý partaji zůstal,
00:43:49 protože se mi jevilo potřebný dál učit,
00:43:52 ale ne proto, aby ze mě už podruhý někdo dělal vola.
00:43:56 Potřetí.
00:43:58 Máš pravdu: potřetí -
00:44:00 když počítám kromě těch tanků ještě politické procesy.
00:44:04 No počkej, co s tím mají společného procesy?
00:44:07 Všechno souvisí se vším - ne, soudruzi?
00:44:12 Dobře!
00:44:13 Tak my se ještě jednou spojíme s ÚV
00:44:16 a budeme tlumočit vaše podněty, soudruhu Nádvorníku.
00:44:20 -Moment!
-Prosím?
00:44:22 Já bych měla ještě jeden.
00:44:25 Kdy bude smět hrát Jáchym? Tedy - myslím Studenovský.
00:44:33 No, to s tím už vůbec nesouvisí.
00:44:38 Pokud jsou v tom... v té Chartě, jak se proslýchá,
00:44:41 kritizovány pracovní zákazy,
00:44:43 tak by se měly řešit případy, jako je ten jeho, ne?
00:44:47 No já...
00:44:50 My...
00:44:53 Dáme to dál.
00:44:55 Pro dnešek přerušuji schůzi. Dám vědět, kdy bude pokračovat.
00:46:05 -Ahoj!
-Ano, maminko!
00:46:09 Olgo, nadila jsem kuře, to máš ráda!
00:46:27 Díky, mami, bylo to dobrý.
00:46:28 -To jsem ráda.
-Děkuju.
00:46:32 -Mami?
-No?
00:46:34 Ty s tou Chartou přece jenom něco máš?
00:46:37 Ale už jsem ti jednou řekla, že ne. Bohužel!
00:46:44 Tak cos to měla za výstup?
00:46:47 Jaký?
00:46:49 No, na schůzi.
00:46:54 Prosím tě, jak ty to víš?
00:46:56 Od kádrováka.
00:46:58 No jo, někdo od vás tam nahoře někoho má, víš?
00:47:02 Kdo?
00:47:07 To nevím.
00:47:14 Dali vám to už přečíst?
00:47:17 Cože?
00:47:20 To prohlášení.
00:47:22 Ne, neměl to u sebe.
00:47:27 Škoda.
00:47:31 Tak u nás dneska přiznali, že je to befel shora.
00:47:35 Že by to mohlo lidi pomást, jak je to "lstivě" formulované.
00:47:39 Tak já přiznala, že mě mate, když mám odsoudit, co neznám.
00:47:43 Taky proč nesmí hrát Jáchym Studenovský.
00:47:46 Když za sebou tenkrát prásknul dveřma,
00:47:48 zuřilas i ty, že ohrozil celé divadlo, ne?
00:47:51 Tak to máš pravdu.
00:47:55 Tak vidíš!
00:47:58 Dodneška se stydím.
00:48:02 Taky dodneška hraješ, mami.
00:48:07 Ty máš to štěstí, že tvoje pravda se dá vědecky dokázat.
00:48:15 Ty si neumíš představit, jakou já měla radost,
00:48:18 když mi ta naše rudá carevna musela slíbit, že se na to zeptá.
00:48:22 Mami!
00:48:24 Ta rudá carevna už z toho má pěkný průšvih.
00:48:27 Jak to? Co?
00:48:28 No ano, že si nechala rozbít schůzi starou reakční bábou!
00:48:33 Tak to je úroveň!
00:48:35 Ano, přesně tak to citoval ten kádrovák,
00:48:37 kterej se ovšem potom omlouval.
00:48:39 To doufám!
00:48:41 Mami, ta schůze už pokračovat nebude.
00:48:43 -Jak to nebude?
-Nebude!
00:48:45 Bude, slíbili to!
00:48:47 Došlo jim, že by to mohli zažít i jinde,
00:48:50 že prej musejí na vás, křehké duše, jít jinak,
00:48:54 abyste z toho neměli problém, co já vím...
00:49:01 Takže nebude?
00:49:03 Nebude!
00:49:10 Jsou kyselý. Hrozně.
00:49:13 Budeš se mnou jíst aspoň ty?
00:49:19 Mami, nezlob se, ale...
00:49:21 Asi by to bylo vůči Olze...
00:49:25 Pochop!
00:49:28 A já ani nemám hlad.
00:49:32 To je vlastně na tom nejhorší, Michálku.
00:49:36 Oni nás takhle šikovně rozdělí, že si to ani neuvědomíme.
00:49:42 Nás ne, mami. My tě máme rádi.
00:49:50 Já vás taky.
00:49:54 A v tom je náš problém.
00:49:59 My si to zejtra přihřejem.
00:50:03 Tak dobrou!
00:50:06 Dobrou!
00:50:32 -Dobrý den!
-Dobrý den, paní Damiánová!
00:50:38 Tak, tady mi to podškrábněte!
00:50:46 A dneska ještě navíc tohle!
00:50:50 -To je co?
-Ten protest.
00:50:53 Jaký?
00:50:54 Našeho divadla proti tomu... Počkejte, vás se to netýká.
00:50:59 Vy jste národní, vy tady máte pozvánku.
00:51:05 Vy nic nevíte?
00:51:07 Zkouším teď ve škole.
00:51:09 No jasně. Tak tedy zítra dopoledne tady u nás.
00:51:12 Tady v Národním... Ve Zlaté kapličce?
00:51:14 Ve Zlatý kapličce mají sraz všichni zasloužilí a národní umělci.
00:51:21 I ze Slovenska.
00:51:33 Zase v nějaký sovětský sračce!
00:51:38 A ještě k tomu hauptku!
00:51:41 Brzo se budeme domů plazit kanálama.
00:51:44 Tak to máš ještě štěstí.
00:51:47 Ale Viktore, co tohle? Dostals to taky?
00:51:52 To mě přivez šofér.
00:51:54 Asi jako že jsem důležitej, víš. Najednou! Zrovna teď!
00:51:59 Víš, oč tam půjde?
00:52:00 Oč asi!
00:52:02 Hele, plebs jim to podepsal za gáži,
00:52:06 nám k tomu zahrajou státní hymny.
00:52:11 Půjdeš tam?
00:52:14 A proč ne? Hele, pocem!
00:52:19 Hele, Lído, každej, kdo si večer zapíná bednu,
00:52:25 ví, že v tom jedeme taky,
00:52:28 protože jinak bysme v ní přece vůbec nebyli!
00:52:32 No nemám pravdu?
00:52:37 -Máš pravdu.
-Tak vidíš!
00:52:41 Měj se!
00:54:13 No ahoj! Pojď dál!
00:54:22 Klíče jako vždy nemám. Tak prosím!
00:54:25 -Dobrý den!
-Dobrý den!
00:54:28 Dovolíš?
00:54:33 Čaj? Kafe? Koňak?
00:54:35 -Nic.
-Ne?
00:54:41 -Nerušit, prosím!
-Ano.
00:54:47 Prosím!
00:54:48 Kdybych věděl, že přijdeš,
00:54:54 tak tady na stole stála flaška šampusu.
00:54:57 Šampus - to mě něco připomíná.
00:55:01 Pamatuješ?
00:55:04 No ne! A kdes to sebral?
00:55:06 To je fotka, viď?
00:55:07 Jak říká Werich: "Eště ji mám schovanou!"
00:55:11 Ani neříkej, nevzpomínej, kdy...
00:55:14 Nevzpomínej, kdy to bylo. Dávno... Mladý, ambiciózní.
00:55:19 Teď už je to nějak všecko jinak.
00:55:24 No jo, je to nějak čím dál tím těžší.
00:55:29 Přituhuje, co?
00:55:34 Potřebuješ sem někoho dostat?
00:55:36 Z rodiny?
00:55:41 Sebe.
00:55:44 Jak sebe?
00:55:49 Hospitalizuj mě! Prosím tě!
00:55:55 Co ti chybí, Lído?
00:56:02 Odvaha...
00:56:07 Odvaha nejít do Národního divadla.
00:56:14 A stejně tak odvaha jít tam.
00:56:17 A co tam dávají?
00:56:24 Má se tam hlasovat proti té Chartě, víš o co jde?
00:56:30 Povedlo se mně z toho vybruslit na škole, ale...
00:56:34 Tam to už zřejmě nepůjde.
00:56:39 Ať zvednu ruku pro nebo proti -
00:56:43 zvednu ji špatně.
00:56:49 Já teď náhodou týden nehraji a nezboří se ani ta škola.
00:56:56 Dělám se svou třídou Romea,
00:56:59 a pár dnů bez dozoru jim dokonce prospěje, takže...
00:57:05 A máš nějaké skutečné potíže, Lído?
00:57:20 Ty mi nerozumíš!
00:57:30 Ty mi nerozumíš...
00:57:33 No... Naštěstí, naštěstí ne, ale...
00:57:51 Že je budu umět zahrát, mi asi věříš, viď?
00:57:55 To jo.
00:57:56 Jenomže já si tě tady nenechám,
00:58:01 protože to bys tady musela zůstat do konce tohohle režimu.
00:58:08 Máš dvě možnosti, Lído.
00:58:12 Mlčet - a dělat dál to, co umíš, a...
00:58:18 Nebo se ozvat - a co to obnáší, to asi...
00:58:23 ...právě teď prožíváš.
00:58:27 Podívej, mě taky nebaví, že si musím tykat s kdejakým idiotem,
00:58:32 ale když je někdo opravdu v koncích, tak...
00:58:41 Tak tu má pořád ještě mě.
00:58:45 Musíš se rozhodnout sama,
00:58:49 co je priorita a jakou cenu za ni chceš zaplatit.
00:59:33 Jo, jasně. Kdy?
00:59:37 Jo, tak jo, po práci. Dobře.
00:59:41 Jo, neboj, neboj.
00:59:43 Michal stejně nepřijde. Nemůže.
00:59:47 Jo, takže v Mánesu, jo?
00:59:51 Tak jo, ahoj!
01:00:35 Co je?
01:00:38 Matka se chce sejít.
01:00:40 Hned. Že večer zkouší.
01:00:45 Buď na ni hodná!
01:00:47 Nikdy jsme si na nic nehrály, jsme velký holky!
01:00:50 Á - rodinná plenárka! Tak co, přátelé, co je nového?
01:00:55 To ví snad kádrový oddělení, ne?
01:00:58 Víte co?
01:01:00 Špitněte matince, že ňákej papaláš má přímo u ní ve třídě syna.
01:01:05 -Jak se jmenuje?
-Nevím.
01:01:07 Prej má hrát... Romea? Romea!
01:01:10 Manželka s ní má hned po práci schůzku.
01:01:14 Tak ať myslí hlavně na vás, ano?
01:01:33 Olgo! Olgo!
01:01:38 To je... To je to!
01:01:40 -Znič to! Znič to!
-To je to!
01:01:43 Nám to dal kádrovák.
01:01:52 -Tak proč jste mě to...
-Lído!
01:01:59 Tak ale víte, že to odsoudit nemohu!
01:02:04 To nemůže nikdo, kdo si to přečte.
01:02:09 Nechceš cukr?
01:02:11 Na nervy...
01:02:18 Když to nevadí tobě,
01:02:21 tak ať radši Michal vstoupí do té partaje.
01:02:26 Ale... A to by ti teď nevadilo?
01:02:29 -Ne, ne.
-Promiň, ale to je od tebe nefér.
01:02:33 A navíc trochu pozdě. Někdo tě do toho chce namočit.
01:02:37 Máš zřejmě v ročníku syna nějakýho estébáka,
01:02:38 kterej pilně donáší.
01:02:43 Kdo to je?
01:02:44 Prej má hrát Romea.
01:02:48 To je blbost! Promiň, promiň, Olgo!
01:02:54 Je sirotek, jeho rodiče zahynuli při autonehodě,
01:02:58 takže ani nemá komu donášet.
01:03:00 Já jsem něco jako jeho náhradní matka.
01:03:04 Už zase?
01:03:05 Jak zase? Co zase?
01:03:08 Ale nemusí to být nejlepší charakter.
01:03:14 Nedáš si dort?
01:03:15 Hubnu...
01:03:25 Lído, naprostá většina umělců to ale odsoudit musí,
01:03:28 aby nepřišli o práci.
01:03:30 A ty si nemůžeš dovolit to odmítnout,
01:03:32 jinak z nich uděláš ještě větší sraby než jsou.
01:03:40 A taky by sis mohla už dávno uvědomit, že...
01:03:43 ...ústav je Michalovo dítě - co nemůže mít se mnou!
01:03:59 Olgo, já si tě vážím, jak při něm stojíš.
01:04:07 Ale...
01:04:10 ...a to jsem ti hlavně přišla říct -
01:04:14 já mám taky svůj vlastní život! Jestli dovolíš.
01:04:23 Já prostě nemůžu zrazovat lidi, kterých si vážím.
01:04:29 Bohužel víc než vlastního syna.
01:04:36 Olgo, co si to dovoluješ? Co si to dovoluješ!
01:04:42 Obstarala jsi Michalovi bratra, kterej byl tvoje pravá chlouba,
01:04:47 zatímco Michal trčel nad skriptama nebo u morčat.
01:04:49 Snad nechceš říct, že jsem neměla Michala dost ráda!
01:04:53 Michal neukazuje rány
01:04:55 a ty víš, že si vybral obor, kde se na výsledky čeká dlouhá léta.
01:04:58 A teď, když je má na dosah, tak dáš přednost svýmu svědomí,
01:05:00 který se zase jmenuje Jáchym!
01:05:10 To je vydírání, Olgo!
01:05:14 Promiň, ale všichni vědí, že naše Achilova pata jsi ty!
01:05:33 Já si musím jít...
01:05:36 Zdá se mně, musím si jít lehnout.
01:05:40 Když teď jdu stejně domů... Promiň!
01:05:48 Děkuji, děkuji vám.
01:05:51 Já se totiž musím pořádně vyspat, víš?
01:06:24 U Kovářů...
01:06:27 Jé, ahoj, tati!
01:06:30 Já si čistím zuby, počkej, jo?
01:06:41 No ahoj, tati, jak se máte?
01:06:44 Tady je teprve 8, u vás je 10. Vstávám...
01:06:49 No odpadla zkouška s Damiánkou.
01:06:52 Je prej nemocná, tak šprtám doma.
01:06:56 Cože?
01:07:01 No jasně, že sama!
01:07:06 Jo, vy to taky sledujete?
01:07:09 Ale prosím tě, proč já bych se do něčeho zaplítala?
01:07:13 Přece ti nepošlapu kádrovej profil!
01:07:16 Jó, to byl vtip!
01:07:19 Tak za mě mamku líbni, jo? Tak se měj hezky, ahoj!
01:07:28 Co je?
01:07:33 Co ti zas vadí?
01:07:38 Zkus si představit,
01:07:39 že některý komunisti můžou bejt taky lidi.
01:07:45 No a kdyby naši nebyli,
01:07:51 tak nejsou v Rusku a nemohl bys bejt tady.
01:07:58 Tak vidíš, jak jsou na tebe hodný!
01:08:03 Mám je ráda, je to moje rodina.
01:08:07 Teda jestli se Damiánka hodila marod,
01:08:09 aby nemusela do Národního, tak...
01:08:11 Tak si před ní kleknu.
01:08:13 No a není to jedno?
01:08:15 Člověče, Hanko, je pro tebe vůbec něco důležitý?
01:08:19 Jo! Že tě miluju.
01:09:02 (hlasatelka) "Viac ako 500 českých a slovenských umelcov
01:09:05 sa stretává na mieste,
01:09:07 kde sa už před storočím ĺud jasne a presvedčivo rozhodol
01:09:13 a prejavil svoje odhodlanie budovať svoju národnú kultúru.
01:09:18 Ideový rozpor v radoch našich tvorcov
01:09:20 môže existovať snáď už iba v snoch najvätšich neprateĺov.
01:09:25 A nech je pre týchto nejzarytejších dnešné zhromaždenie prebudením."
01:09:34 "V jubilením roce 30. výročí osvobození Československa
01:09:37 sovětskou armádou
01:09:39 náš lid, svědomitý hospodář své země,
01:09:43 vážil velkolepé dílo výstavby socialismu ve své vlasti.
01:09:47 XV. sjezd Komunistické strany Československa
01:09:50 vysoko ocenil výsledky úsilí, iniciativy a tvůrčí práce
01:09:54 dělníků, rolníků a inteligence a stanovil nové programové cíle.
01:09:59 A právě tak jako pochopili dělníci rukou...
01:10:05 ...že nastala nová epocha lidských dějin.
01:10:08 Svět imperialismu je zmítán svými vnitřními rozpory a krizemi..."
01:10:12 Zezadu! To musíš zezadu!
01:10:16 ...že se pokoušejí položit stín na naše slunečné dílo
01:10:19 i na vztahy mezi zeměmi a národy.
01:10:22 My však nedopustíme, aby v atomové vichřici,
01:10:26 tisíckrát hroznější všech minulých válečných katastrof,
01:10:29 shořelo naše dílo..."
01:10:33 Tak co? Je tam?
01:10:36 Doma není.
01:10:37 No dobrý!
01:10:39 "...nacházíme dobré přátele mezi umělci
01:10:41 a pokrokovými lidmi různých kontinentů,
01:10:43 s nimiž nás spojují myšlenky skutečného humanismu,
01:10:46 schopného zajistit práci, svobodu a životní jistoty,
01:10:50 materiální i duchovní potřeby ne vyvolené hrstce,
01:10:53 ale milionům lidí.
01:10:56 Umělec není vyvolený nadčlověk,
01:10:58 představitel jakési nadřazené elity,
01:11:01 ale je součástí širokého dělného kolektivu
01:11:05 s významným nezastupitelným posláním.
01:11:09 Spolu s básníkem, který viděl..."
01:11:11 Nemôžeš to dať inde?
01:11:12 "... jak se ve světě rozpadají kolesa starých soustav
01:11:15 a jak celá naše země svojí pilnou prací lidu
01:11:18 si dnes může říci každý, kdo poctivě přispívá -
01:11:22 a tedy i umělec:
01:11:24 To já ostruním budoucnost,
01:11:26 už teď hraji na tu obrovskou lyru,
01:11:30 to já osvětlím všechny kouty planety jarní zelení míru..."
01:11:40 Vidíte to? I ten to pochopil!
01:11:43 -Ty vole, Werich!
-Werich?
01:11:45 Když je tam on, tak už je tam každej!
01:11:47 "...má vytvářet porozumění mezi lidmi různých zemí..."
01:11:50 Každej ale ne, jak vidíš!
01:11:53 "...míru a vzájemné spolupráce, v zájmu šťastného lidského života.
01:11:58 Proto však také pohrdáme těmi, kdo v nezkrotné pýše...
01:12:08 ...ješitné nadřazenosti, sobeckém zájmu
01:12:12 nebo dokonce za mrzký peníz se kdekoli na světě -
01:12:16 a také u nás se našla skupinka takových odpadlíků a zrádců -
01:12:20 odtrhnou a izolují od vlastního lidu,
01:12:23 jeho života a skutečných zájmů
01:12:26 a s neúprosnou logikou se stávají nástrojem
01:12:29 antihumanistických sil imperialismu
01:12:31 a v jejich službě hlasateli rozvratu a nesvárů mezi národy.
01:12:36 Vývoj nás přesvědčuje, že duch míru a spolupráce ve světě sílí,
01:12:40 že právě skutečná kultura
01:12:43 je jedním z nejúčinnějších prostředků dorozumění mezi lidmi
01:12:47 a že každé umělecké dílo spjaté se životem
01:12:50 a světlou budoucností člověka
01:12:52 je holubicí humanistického poselství lidu všech kontinentů..."
01:13:41 Proč nezkoušíte?
01:13:44 Dobrý den!
01:13:47 Doro!
01:14:01 Kde jsou všichni?
01:14:03 Obliekajú sa v krajčovne.
01:14:05 Tak to už snad měli dávno, ne?
01:14:11 My... Pozerali sme sa.
01:14:39 Prosím tě, kdo už je tady větší modla než Werich?
01:14:49 -Čest práci!
-Čest!
01:14:51 -Čest!
-Dobrý den!
01:14:53 Dobrý!
01:14:54 -Nová soudružka?
-No to už dávno.
01:14:56 -Šikovná!
-Všichni jsou šikovný.
01:14:59 -Á, soudruh Damián!
-Dobrý den.
01:15:02 Včera sem došlo tohle od soudruha ministra.
01:15:06 Jsem rád, že tě můžu pozdravit jako svýho nástupce.
01:15:11 Včera? Už včera?
01:15:14 Na! Nemyslíš si, doufám, že tvý jmenování s něčím spojoval!
01:15:19 To já neměl čas. Díval jsem se na televizi.
01:15:25 Ty chlape! Tak sem s tím šampáňem!
01:15:29 Vždy připraveno, Šárko...
01:15:32 No, no, no, nedělejte, soudruzi, že se bojíte.
01:15:38 Já se netajím tím, že jsem bejvalý pingl.
01:15:41 -To tam igristoje neměli?
-Ne, ne, jen tuhle značku.
01:15:46 Pojďte, berte si, soudruzi! Soudružko, pojď taky!
01:15:51 Tak už maj všichni?
01:15:52 Tak na tvoje zdraví, ředitelskej!
01:15:55 -Na zdraví!
-Čest! Čest!
01:16:35 Majdo!
01:16:38 Zkusíme to od začátku, co to udělá.
01:16:53 Co je?
01:16:55 Oni...
01:16:58 -My by sme s vami radi...
-Ne!
01:17:00 Dneska už jsme ztratili až dost času!
01:17:03 Tomáši, židli!
01:17:13 Teď se bude zkoušet!
01:17:17 No?!
01:17:23 -No co je?
-Není tady Petr.
01:17:28 Jak to?
01:17:32 No kde je?
01:17:35 Hanko?
01:17:37 Já nevím...
01:17:40 Tak doufám, že má vážnej důvod, protože tohle trpět nebudu.
01:17:45 Jak to, že to nemáte v rukou?
01:17:48 Já režii nestuduji!
01:17:52 Co je to tady za chaos?
01:17:55 Petr! Petr už přišel!
01:17:57 Kde je?
01:18:05 Omlouvám se.
01:18:08 Proč ještě nejste v kostýmu?
01:18:14 Byl jsem u pana Petráka,...
01:18:17 ...abych mu řekl, že já s tou Chartou souhlasím.
01:18:25 Jestli chcete vědět proč,...
01:18:29 ...tady je text!
01:18:41 Já už to podepsal.
01:18:44 Jdu se převlíknout.
01:18:55 Já se poseru...
01:19:08 Soudružka děkanka je teď absolutně zaneprázdněná.
01:19:11 "...student, co hraje Romea, přinesl na zkoušku text tý Charty.
01:19:16 -Říká, že ji podepsal..."
-Čekejte!
01:19:23 Nech toho a leť do DISKU! Máme tam protistátní provokaci!
01:19:30 Schovejte to!
01:19:35 Kde vy jste byl, Kamile?
01:19:37 Odskočil jsem si.
01:19:44 Kde je ten Petr?
01:19:47 Už jde, už jde.
01:19:51 Já jsem vám...
01:19:54 ...chtěla říct...
01:20:07 Chtěla bych vám vlastně...
01:20:25 Tak chci vám, chci se...
01:20:29 Chci se vám upřímně přiznat, že...
01:20:34 ...že...
01:20:37 Blbost! Že na sebe prostě dneska vůbec nejsem pyšná!
01:20:45 Jenomže...
01:20:50 Někdy, někdy si člověk musí vybrat mezi tím, co by chtěl
01:21:01 a tím, co musí,
01:21:09 aby na něho nedoplatili jiní, které má rád.
01:21:15 Já to pociťuju jako prohru.
01:21:24 No a taky, samozřejmě, taky jako selhání vůči vám.
01:21:30 -Jenomže...
-My vás nechceme rušit!
01:21:36 Ne, já jsem...
01:21:40 Já jsem vlastně skončila.
01:21:42 Takže dovolíte teď mně!
01:21:54 Kdo má ten text?
01:22:00 -Tady.
-To si nechte.
01:22:05 Text toho pamfletu!
01:22:34 Pokud vím,
01:22:36 sledovali jste dneska všichni, jak byl tento reakční pokus odmítnut
01:22:42 a jak se členové naší fakulty připojili k prohlášení strany.
01:22:47 Štvát proti nim studenty, to tady nebudu trpět!
01:22:55 Jste vy ten Romeo?
01:22:58 Ne, Merkucio.
01:23:15 Já jsem Romeo.
01:23:21 Zkoušel si právě kostým...
01:23:23 Už nemusí.
01:23:26 Ve smyslu vyhlášky ministra školství,
01:23:29 přerušuji vaše studium do vyřešení případu.
01:23:33 O dalším budete vyrozuměn. Můžete jít!
01:24:05 Jak máme... než se to...
01:24:09 Zvolíte běžný postup - přeobsazení!
01:24:13 Ve 4. ročníku předpokládám dostatek talentů.
01:24:17 Ale to je přece...
01:24:19 Vy můžete jít klidně za ním, nikdo vám nebrání,
01:24:23 ale máte volbu ze dvou příkladů.
01:24:25 A ten jedině správný vám dala vaše profesorka.
01:24:29 A další dá ten, kdo zachrání práci vás všech a nazkouší Romea.
01:24:35 Zlomte vaz!
01:25:32 Co to děláš?
01:25:34 Tos vážně myslela, že mě tu nechaj?
01:25:37 Zkazils nám to všem!
01:25:47 Kamil Romea nikdy neutáhne!
01:25:53 Hlavně, že tobě zůstala Julie. Nebo jsi ji snad vrátila?
01:25:58 Prosím tě a co bych dělala?
01:26:00 Co bych dělala?!
01:26:05 Co budeš dělat ty?
01:26:06 Radši měřit vodu, než někdy na sebe nebejt pyšnej.
01:26:10 Péťo!
01:26:12 Peťulko!
01:26:15 Peťko!
01:26:19 Můžeš zatím bejt u nás, než se všechno vyřeší.
01:26:21 Chce mi to tatínek vyžehlit?
01:26:29 Já tě opravdu miluju.
01:26:32 Jak ti to mám dokázat?
01:26:35 Máš tam ještě ten magneťák.
01:26:39 Ten si můžeš nechat.
01:26:42 Seš zlej!
01:26:46 Jsem smutnej.
01:26:53 Jo, pane Říha, za 5 minut vypadnu.
01:26:55 Vedu vám nějaký pány.
01:26:57 Pan Sláma?
01:26:59 -Petr?
-Jo.
01:27:02 Můžeme si vás na chvilku půjčit?
01:27:04 Musím se vystěhovat.
01:27:06 Oni vám to tady schovaj.
01:27:09 To už se u nás zatýká i za názor?
01:27:12 Proč za názor? Hele, toho taky znám...
01:27:15 A proč zatýká? Vy ještě nejste zatčenej.
01:27:20 Tohleto není moje.
01:27:24 Tak za co?
01:27:26 Všechno se včas dozvíte, to není naše starost.
01:27:32 Tak...
01:27:34 31. prosince minulého roku v 18,15 jste v Karlově ulici v Praze...
01:27:41 před nadstrážmistrem Šetelíkem řekl rotmistru Kouzovi,
01:27:45 který vás legitimoval: "Vyrazím ti zuby, čuráku!"
01:27:49 To by nikdy neřekl!
01:27:51 Vy jste kdo?
01:27:52 Jenom spolužačka.
01:27:54 Nemá s tím absolutně nic společnýho.
01:27:58 S ničím!
01:27:59 Vemte si bundičku, je tam zima!
01:28:18 Já ti to dokážu, že tomu uvěříš! Já ti to dokážu!
01:28:24 Váš občanský průkaz!
01:28:39 Spojím se s vaší školou.
01:28:55 "Dneska napsat dobrou ukolébavku,
01:28:57 která by dítě - takovýhle dítě - opravdu uspala,
01:28:59 to už dneska nikdo neumí, že jo?
01:29:01 Je to problém, samozřejmě, já bych to přesto zkusil.
01:29:03 Já mám takovou písničku,
01:29:05 kterou jsme napsali přímo pro takovýhle špuntíky.
01:29:08 A hodně taky pro jejich rodiče, samozřejmě.
01:29:11 Strašně záleží na tobě.
01:29:12 Soustřeď se, uklidni se, nemysli na nic!
01:29:15 Hlavně usni, prosím tě, ať mi uděláš radost..."
01:29:48 Mami!
01:29:52 Ahoj...
01:29:54 Dostal to.
01:30:02 Představ si, ministr to podepsal už včera.
01:30:06 Takže se tě to vlastně...
01:30:10 Takže se tě to vlastně netýká.
01:30:14 Ale... Děkuju!
01:30:19 Stejně, stejně ti moc děkuju a omlouvám se.
01:30:26 Za co, prosím tě? Za co?
01:30:31 Třeba za to, že jsem zapomněl, jak...
01:30:34 ...skvělá seš máma!
01:30:41 Tak to maso!
01:30:43 Jo, dám jenom bifteky na pánev.
01:30:45 Bifteky?
01:30:46 No jasně! Podívej, podívej!
01:31:22 To jsi měla ve chránce, mami.
01:32:16 Já to vrátím... Já tu Julii hrát nebudu.
01:32:23 Já chci, abys na mě byl pyšnej...
01:32:51 Péťo? Péťo?
01:32:56 Petře!
01:32:59 Já tě opravdu miluju...
01:33:03 Ozvi se!
01:33:18 Peťko!
01:33:20 Peťko, pojď nahoru!
01:33:45 Cože? Cože...
01:33:52 Co? Jak?
01:35:16 Soudruh inženýr Kovář?
01:35:22 Ano...
01:35:26 Mohl byste chviličku?
01:35:34 Major Novák. Kapitán Novotný.
01:35:40 Velice se omlouvám, ale je to i ve vašem zájmu.
01:35:43 Má tu někdo promluvit?
01:35:47 Jistě, švagr.
01:35:50 My vám přesto chceme doporučit, abyste zůstali u hudby.
01:35:54 Památka vaší dcery by neměla být narušena nějakou...
01:35:57 Vy mi rozumíte! V těhle dnech...
01:36:00 No dobře, ale švagr...
01:36:03 Ne, je to přání vaší stranické organizace na ministerstvu,
01:36:07 které jsme pověřeni tlumočit.
01:36:16 Dobrý den, jsem obřadník a budu vás provázet vaším obřadem,
01:36:20 proto prosím následujte mne do obřadní síně.
01:36:36 Jakou jste vybrali hudbu, prosím vás?
01:36:41 Prokofjeva. Romea a Julii.
01:36:44 No to je v pořádku. Sovětský autor.
01:36:51 Ještě jsme tam našli taky její občanku, takže...
01:36:55 I já se připojuji - upřímnou soustrast!
01:36:58 Upřímnou soustrast!
01:37:00 Je to smutný...
01:38:33 Dobrou noc!
01:38:37 Dobrou noc!
01:38:40 Kéž srdce tvé týmž mírem pookřeje jako mé.
01:38:47 Necháš mě bez potěchy odejít?
01:38:51 (muž vzadu) Tady nemá co mluvit!
01:38:52 Jakou bys potěchu moh dnešní noci chtít?
01:38:59 Své věrné lásky záslib dej mi za můj.
01:39:04 (rozčilené hlasy)
01:39:11 Ten jsem ti dala, než sis o něj řek.
01:39:15 A přece bych jej ráda měla nazpět.
01:39:19 Proč, lásko? Chtěla bys jej odvolat?
01:39:27 Jen marnotratně ti jej dávat znova.
01:39:34 Volají mě!
01:39:37 Buď sbohem, sbohem, lásko!
01:39:40 (rozčilené hlasy)
01:39:45 Teď zprostit toho, kdo je nevinen
01:39:50 a ztrestat provinilé ještě zbývá.
01:39:55 Však věčně bude srdce jímat znova, žal Juliin a bolest Romeova!
01:43:37 Skryté podtitulky Jan Šmíd
Příběh kantorky, slavné herečky (V. Chramostová) a jejích studentů je zasazen do dobového rámce utužené normalizace, do doby, kdy se po okupaci sovětských vojsk snažila většina přežít v šedé zóně, a v boji proti režimu byla ochotna riskovat své postavení jen hrstka odvážných.
Herečka Damiánová připravuje na DAMU se svými studenty Shakespearovu tragédii Romeo a Julie. Je mezi nimi zamilovaná dvojice – nadaný student Petr, který hraje Romea, a jeho dívka Hanka, která zkouší roli Julie. Právě se zformovala Charta 77 a stranické orgány DAMU útočí na své pedagogy, aby ji odsoudili. ÚV KSČ zorganizuje shromáždění umělců a tvůrčích pracovníků v Národním divadle. Všichni vědí, o co půjde: odsoudit Chartu 77 a demonstrovat věrnost straně a vládě. Damiánová stojí před dilematem. Jednalo-li by se pouze o ni, reagovala by nekompromisně. Jenže na ni snacha vyvíjí nátlak. Jde o kariéru jejího syna. Všichni čekají, jak se Damiánová zachová, nejvíc její studenti. A drama spěje k závěrečné tragédii…
Působivý příběh o morálce, svědomí i o lámání charakterů natočil režisér Jaroslav Brabec podle scénáře Pavla Kohouta a s využitím archivních záběrů, které jsou v místy černobílém ladění organicky vrostlé do obrazového ztvárnění atmosféry doby. Snímek uvádíme jako vzpomínku na významnou českou herečku a signatářku Charty 77 paní Vlastu Chramostovou, která zemřela dnes ve věku 92 let.