Jaroslav Dušek v hlavní roli komedie o nesmělém učiteli hudby, který si přivydělává jako profesionální bavič a průvodce osamělých žen (2003). Dále hrají: A. Antalová, K. Březinová, J. Somr, O. Vlach, M. Vašut, L. Županič, G. Vránová, A. Molčík a další. Scénář D. Šimon. Kamera P. Beňa. Režie M. Sobota
00:00:08 RÁDIO: Je 17 hodin.
00:00:16 Český rozhlas 1 Radiožurnál, zprávy.
00:00:20 Objem špatných úvěrů bank stoupá. Vánočních kaprů bude dostatek.
00:00:25 Čeká nás chladné počasí.
00:00:28 Podle vyjádření tiskového mluvčího Konsolidační banky dosáhla výše
00:00:33 nedobytných pohledávek ze špatných úvěrů bank částy 120 miliard korun.
00:00:36 Mojmíre, když zaplatím nájem, telefon i inkaso, tak počítej!
00:00:42 RÁDIO: Na úhradu těchto pohledávek vydáme dluhopisy za 20 miliard.
00:00:49 To mi zbydou tři tisíce.
00:00:52 Příjmy z privatizace budou letos 40 miliard.
00:00:56 Tisícovku musím dát na benzín.
00:00:59 Pětikilo musím dát na prádelnu a čistírnu.
00:01:05 Příjem 10 miliard si slibujeme od mimořádných rozpočtových škrtů.
00:01:10 Musíme si utáhnout opasek.
00:01:13 To nám zbývá 1500. To je 50 korun denně na běžné výdaje a jídlo.
00:01:20 To bychom si museli hodně utáhnout opasek, člověče.
00:01:25 NĚKDO KLEPE Tiše! Pojď sem!
00:01:29 Já vím, že jste doma. Slyšela jsem vás splachovat. Otevřte!
00:01:34 Mám dojem, že bych nemusel nějakou položku z rozpočtu vypustit
00:01:41 Poslouchejte! Jestli mi nedáte nájem do pozejtřka, máte výpověď.
00:01:48 Jste tam?
00:01:52 Nejsme doma. Jsme po smrti. Máme po kremaci, babo!
00:01:58 Já si na vás dám majzla. Můžete chodit třeba kanálama,
00:02:02 já vás načapám!
-Nás nečapaš, babizno.
00:02:07 Já mám na vás čuch.
00:02:11 Mojmíre, pojď!
00:02:29 Zůstaň tady!
00:02:40 Mojmíre, zůstaneš tady!
00:02:42 Zůstaň tady! Ty nesmíš!
00:02:49 -Dobrý večer!
-Dobrý.
00:02:53 Dobrý večer.
00:02:56 -Dobrý večer.
-Nazdar.
00:02:58 Ježišmarjá, ten zas blbne, co?
00:03:07 Ahoj, tati. Dobrý den.
00:03:10 Prosím tě, co je tohle za pitomost?
00:03:13 Čau, synu! Dobrej fór. Takhle si zvykám na to, co mě čeká.
00:03:19 Hm, to je výborný. Ty tady máš zase binec.
00:03:24 -Kdy tady byla Blaženka naposledy?
-S tou nemluvím. Hlásá prohibici.
00:03:30 No jasně.
00:03:33 Stáří je nekonečný smutek a my ho utápíme v tomhle opojném nektaru.
00:03:39 Nás slavík neuspává a skřivan neprobouzí.
00:03:45 Viď, Rostislave? Nalej si!
00:03:49 NĚKDO KLEPE Dále!
00:03:55 -Váš pes mě málem porazil.
-Mně nejde zamknout auto.
00:03:59 Ahoj, ty pse! Vítám tě v mém neutěšeném kutlochu.
00:04:05 Paní Blaženko, proč nemá tatínek poklizeno?
00:04:10 Měsíc jsem od něj neviděla korunu. Zadarmo to dělat nebudu.
00:04:14 -Kolik vám dluží?
-Tři stovky.
00:04:18 Na kořalku má, ale zaplatit za posluhu, to ne.
00:04:22 Já bych vám dal zatím stovku. Stačilo by to?
00:04:26 -Moc ho rozmazlujete, pane učiteli.
-Děkuju.
00:04:31 Tati, musíš být taky trochu rozumný.
00:04:36 Vždyť víš, že já sám nemám. Takhle to dál nejde.
00:04:41 Synu, až natáhnu brka, tak támhle na almaře
00:04:46 mám svý steinerky. To je víc než milion v bance.
00:04:51 -Na ty hrával už Toscanini.
-Já vím, samozřejmě.
00:04:56 -Tak jo, tati. Měj se pěkně.
-Mikuláši!
00:05:01 Copak?
00:05:04 Ještě?
00:05:07 Stovku ti dám. Víc opravdu nemůžu. Ale dneska hraju.
00:05:13 Když něco vydělám, tak se stavím. Tak se měj.
00:05:19 Mojmíre, jdeme!
00:05:22 Nech ho tady. My ho s Rosťou pohlídáme. Viď, pse?
00:06:00 -Tak tady je tvůj ryzlink.
-Kdepak, já jsem plonk.
00:06:04 -Platěj tě vůbec v té hudebce?
-Vždyť to znáš. Sotva na nájem.
00:06:09 -Na účet podniku.
-Tak jo. Dík.
00:06:13 Tak prodej ty tátovy vzácný steinerky.
00:06:18 Táta má takový tovární křáp. To je tak za tisícovku.
00:06:21 To je jen jeho záminka, když ze mě tahá peníze.
00:06:27 Tohle je hodnota!
00:06:30 Možná bych pro tebe něco měl. Vidíš támhle toho chlápka?
00:06:36 Víš, co dělá? Společníka ženským. Placenýho.
00:06:41 -Gigola?
-Žádného gigola. Společníka.
00:06:45 Když je ženský samotná, najme si přes agenturu společníka.
00:06:49 Jdou do divadla, pak do podniku. Ona se vykecá, on poslouchá.
00:06:53 Povídá ty řeči o životě a tak. Pak ženská zaplatí útratu a je to.
00:07:01 -Počkej. Zaplatí útratu a nic?
-Nic.
00:07:05 -Potom nic?
-Spoustě ženských stačí,
00:07:09 když je někdo poslouchá. Kdybys dělal za barem, divil by ses,
00:07:14 co ti ženský všechno řeknou.
00:07:18 Stačí, když nastavíš ucho a děláš, že tě to strašně zajímá.
00:07:23 -A víš, co ti řeknu? Zlatá hudebka.
-Zlatá bída!
00:07:28 Já mu řeknu, ať tady nechá adresu té své agentury.
00:07:32 Ne, nech to být. Táta mi hlídá Mojmíra. Já pospíchám.
00:07:43 Tady je firemní nabídka. Nabízíme společníky pro každou příležitost.
00:07:49 -Co bych s tím dělal?
-Jen si to vem. Za to nic nedáš.
00:07:53 -Tak jo. Čau.
-Čau.
00:07:55 Jo! Tady máš foršus na příští měsíc.
00:08:01 A nacvičte nějaký jódlování. Budou tady Tyroláci.
00:08:05 Díky.
00:08:15 Á, kolega Mysliveček! To máme štěstí.
00:08:19 Zrovinka jsme vás hledali. Inženýr Kraus.
00:08:23 Můj bývalý žák a nyní dobrý přítel. Právě se vrátil z Mnichova.
00:08:28 -Jistě jste o něm slyšel.
-Jistě. Mnichov je nádherné město.
00:08:32 Nemluvím o městě. Můj přítel Bedřich Kraus
00:08:37 je velký mecenáš hudby a známý impresário.
00:08:41 Moje agentura pořádá ten váš adventní koncert, víte?
00:08:47 Bedřich má prosbu. Jakže se jmenuje ta tvoje svěřenka?
00:08:51 Suková. Jiřina. Potřebuje nějakého učitele houslí, rozumíte?
00:08:56 Budu vám vděčný, pane kolego, když jí všemožně vyjdete vstříc.
00:09:01 -Jistě. Kdy ji mám očekávat?
-Už tu měla být.
00:09:05 Dorazí každým okamžikem.
00:09:08 A jak daleko jste s tou mojí drobností? Bedřichu, napsal jsem
00:09:13 půvabný opus. Nazval jsem to Andante pod stromeček
00:09:18 Beethoven to není, ale děti to chytne. Že, pane kolego?
00:09:22 -Bezpochyby.
-Víš, jak žáci říkají kolegovi?
00:09:27 -Nemám tušení.
-Paganini.
00:09:30 -Dobrý den.
-Dobrý den, děti.
00:09:33 Děti někdy mají velký smysl pro humor.
00:09:39 Mimochodem, pane kolego. Zítra vás potřebuji na malý kšeftík.
00:09:45 Trochu Mozarta, Vejvarovský, jako vždycky.
00:09:49 Pořádám vernisáž, víte? Huberta Králíková. Jistě ji znáte.
00:09:52 Ne.
00:09:54 Konceptuální umění. Moderní kumšt, ale má to srdíčko, pozor!
00:10:00 Bude tam řada význačných osobností - V.I.P.
00:10:05 Dejte si záležet.
00:10:07 -Předpokládám, že máte frak.
-Bez toho by to nešlo.
00:10:12 Nemáte? Jak to že ne? Když jsem byl ve vašem věku,
00:10:17 měl jsme dva fraky. To byla nezbytnost. Nezbytnost!
00:10:21 -Tak já nějaký frak seženu.
-Frak, to je základ. Základ!
00:10:27 -Já říkám kolegům, že, Bedřichu?
-Ano, ano.
00:10:31 Dobrý nástroj? Jistě. Talent? Samozřejmost. Ale frak?
00:10:37 -Bez fraku jako byste byl nahý.
-Vynasnažím se skrýt svou nahotu.
00:10:43 Mojmíre, pojď!
00:10:47 Pane kolego, pes do školy nepatří.
00:10:50 Už několikrát jsem vás upozorňoval... Fuj!
00:10:54 Ten pes je neškodný, pane řediteli. A dneska je to výjimka. Mojmíre!
00:10:59 Toho psa už tady nechci vidět!
00:11:04 Mikuláši, co se zase stalo?
00:11:08 Před tím tvým tátou si vždycky připadám jako debil.
00:11:13 A ten Bedřich. Dělal ze mě před ním vola.
00:11:17 Vždyť tátu znáš. A Bedřich je úspěšný. Na housle mu to moc nešlo,
00:11:22 ale prachy vydělat umí.
-Já tyhle lidi vyloženě nesnáším.
00:11:27 Já vím. Ale má dobře zavedenou uměleckou agenturu.
00:11:31 Umí sehnat sponzory. Z našeho adventního koncertu půjde
00:11:35 na dobročinnost jen pár tisícovek. Zbytek si naúčtuje jako náklady.
00:11:39 -To je nádhera.
-Udělá ti vernisáž, turné.
00:11:43 -Chceš být v televizi?
-Chráň pánbu.
00:11:47 Tak už se nemrač. Řekni, že mě miluješ.
00:11:51 -Miluju tě.
-Hezky celou větou.
00:11:53 Miluji tě celou větou.
00:11:56 Pojď, už jsme dlouho nic... Pojď! Jen pár taktíků. Rychlovku.
00:12:00 Tady před tím psem?
00:12:03 Dřív ti to nevadilo. A Mojmírovi tak ne.
00:12:08 To se náhodou pleteš. Pes je docela citlivá povaha.
00:12:12 On je ještě panic. Prosím tě, nech toho. Podrž to.
00:12:16 -Víš, co si o nás říkají kolegové?
-Že ti to dřív nevadilo?
00:12:22 Jestli se za mě stydíš, tak to řekni. Já kráva snesu všechno.
00:12:26 Já jsem na tom hůř než ten pes.
00:12:29 Přeháníš. Tobě tvůj tatínek nezakazuje chodit sem do školy.
00:12:36 Dala jsem ti svý nejlepší roky. Nevadí. Počkám ještě další.
00:12:41 Jenže mně tikají biologický hodiny. Za pár let budu stará vráska.
00:12:45 -Já už to prostě nevydržím.
-Neřvi. Chceš, aby to každý slyšel?
00:12:50 Ke všemu to pitomý jméno Kočvarová. Do smrti mi budou říkat Kočvarka.
00:12:56 No, asi jo. Pojď sem.
00:13:00 Já snad spolykám nějaký prášky, nebo skočím z mostu.
00:13:05 -To je syndrom zavírajích se dveří.
-Já vím. To znám z metra.
00:13:10 No tak se neurážej. Mezi námi se přece nic nezměnilo.
00:13:16 Ale s mým platem nemůžu zakládat rodinu.
00:13:21 O to se přece nemusíš starat. Bydlet můžeme u našich.
00:13:28 Táta půjde do penze a když se přimluví,
00:13:33 tak můžeš být ředitelem.
-To teď nebudeme řešit.
00:13:37 Nech toho! Čekám žákyni. Chápeš to? Teď se to nehodí.
00:13:41 Můžeme se sejít o víkendu. Hraju v Kolibě, pak posedíme
00:13:46 a pak můžeme jít třeba ke mně.
00:13:51 -Ty jsi můj zlatý Paganiníček. Pa!
-Pa, pa, pá! Ahoj.
00:13:56 Paganiníček.
00:13:59 Paganiníček, a vezme si Kočvarku.
00:14:24 Když večer zacinká zvoneček. Zvoneček, zvoneček, zvoneček.
00:14:31 Složil to nějakej blbeček. Blbeček, blbeček, blbeček.
00:14:45 Tohle bude můj hrobeček. Hrobeček, hrobeček, hrobeček.
00:14:56 Promiňte, klepala jsem, ale hrál jste.
00:15:00 Poranil jste se?
00:15:01 Ne. Já jsem jenom nešika. S tou čelenkou jdete asi do dramaťáku.
00:15:07 Já jdu za vámi. Jmenuji se Jiřina Suková.
00:15:12 -Promiňte.
-Měla jsem být ohlášena.
00:15:17 -Pan Kraus...
-Aha, pan Bedřich!
00:15:21 -Odpusťte. Včera už přišel vodník.
-Co? Vodník?
00:15:26 Vodník, mlynář a tak. Nahoře totiž nacvičují Lucernu.
00:15:31 Tak to jste vy? Velice mě těší. Mikuláš Mysliveček.
00:15:35 Já vás znám z Koliby. Občas tam zajdeme s přáteli.
00:15:40 Cimbálovku mám ráda. To víte, moravské geny po rodičích.
00:15:45 No, tak tohle je pro vás.
00:15:51 Aha. A co s tím mám dělat?
00:15:54 Za dveřmi je totiž Vinnetou. Já jsem Ranní červánek.
00:15:58 Už jsem si zvykla. Vy byste mohl být třeba Pádící bizon.
00:16:05 Jinak ho sem nedostanu. Můj syn totiž trvá na tom,
00:16:10 že indiáni na housle nehrají. Jeho učitelka byla konzervativní
00:16:15 a neměla pro tyto věci pochopení.
-Ten Vinnetou, to je váš syn?
00:16:19 Ano. Představuju si to asi tak. Vy byste seděl třeba tady.
00:16:25 Můžu vás poprosit? Já vám nasadím tu indiánskou čelenku.
00:16:31 Tak, výborně. Tady máte tomahawk a dýmku míru.
00:16:36 -A můžu vám podat housle?
-Ano. To budete hodná.
00:16:41 Nebo se radši postavte. Tady máte housličky.
00:16:47 -Promiňte.
-Opatrně!
00:16:50 Teď je to dokonalé. Výborně. Já ho zavolám.
00:16:55 Můžete říct něco, že ho vítáte ve svém tee pee
00:17:00 a že ho budete učit na housle.
-A co mám hrát?
00:17:04 To je jedno. Kdyby protestoval, pohrozte mu mučením u kůlu.
00:17:08 Tak víte, co máte říct?
00:17:11 Jistě. Jsem Bizon v tee pee, hraju na housle, nebo mučení u kůlu.
00:17:16 Jinak promluví vaše puška. To on ocení.
00:17:21 Promluví vaše puška. Vlastně moje puška.
00:17:25 Tak hrajte.
00:17:34 Tak tohle je můj syn Martin.
00:17:37 Tohle je Vinnetou. Pozdrav velkého náčelníka.
00:17:44 Vítej v mém vigvamu. Teda v tee pee.
00:17:51 Jsem velký náčelník Skákající... Pádící bizon.
00:17:56 -Budu tě učit na housle.
-Indiáni na housle nehrajou.
00:18:01 -My Siouxové ale ano.
-Siouxové jsou smradlaví kojoti!
00:18:06 Tak to je urážka našeho kmene.
00:18:10 V tom případě promluví... Promluví moje puška.
00:18:17 Kde máš pušku?
00:18:20 Puška je tady někde ve vigvamu, ale mám tady smrtící pěst.
00:18:26 Čuchni. Braň se, srabe!
00:18:28 Jak chceš!
00:18:33 No tohle! Za trest budeš pykat u mučednického kůlu.
00:18:42 Mojmíre, pojď sem!
00:18:46 To nic. Tady chlapec přišel k zápasu... Teda k zápisu.
00:18:51 -Mami, já chci domů!
-Omlouvám se. Byl to hloupý nápad.
00:18:56 -Třeba by to šlo nějak vymyslet.
-Je mi to líto. Nezlobte se.
00:18:59 -Mami, tak už pojď!
-Ale byl jste milý.
00:19:03 Velmi milý.
00:19:07 Dělal jsem Pádícího bizona, protože si to přála.
00:19:11 Ty bys dělal i mustanga, kdyby měla kratší sukni.
00:19:15 -Tvůj táta mi to nařídil.
-Byl jste "velmi milý"...
00:19:19 Sundej si tu maškaru!
00:19:24 Tak to vidíš, Mojmíre. Vždycky to odnesou nevinní.
00:19:37 To je krásná ženská, viď? Mojmíre, ta Jiřina je krásná.
00:19:42 Vždycky na ni koukáme v Kolibě. Ty nohy a všechno. Nádherná!
00:19:51 A to jméno! Suková. To je hudební jméno.
00:19:56 A ne Kočvarová.
00:20:00 Hele!
00:20:03 Co tomu říkáš? Pádící bizon.
00:20:07 Suková - Kočvarová. Slyšíš ten rozdíl?
00:20:14 Slyšíš ten rozdíl? Tobě je to jedno, viď?
00:20:18 Ani jsem si na ni nevzal spojení. Ale k čemu by mi to bylo, viď?
00:20:26 Hele, Mojmíre. Thálie. Půjčovna kostýmů. Mám nápad.
00:20:34 Máme vyhráno.
00:20:38 To bude pod T.
00:20:45 Počkej tady na mě.
00:20:52 Dobrý den!
00:20:55 Zdravíčko, Mistře! Jako vždycky. Dvojitej a pěkně ochucenej.
00:20:58 Tak. A vezmu si ho s sebou.
00:21:13 Dobrý den.
00:21:21 Tady máme číslo, jo, jo, jo. Okamžíček.
00:21:28 Je to tady. Objednala to nějaká paní Jiřina Suková.
00:21:32 -Ano. To je ona.
-Na adrese Kollárova 12.
00:21:36 Přijel pro to urostlý chlapec, co na kole rozváží rychlé zásilky.
00:21:41 Kauci zaplatil v plné ceně.
00:21:43 Kollárova 12. Jste velice laskav. A ještě frak.
00:21:47 -Pardon. Frak jsme neposílali.
-Ne. Já potřebuju frak.
00:21:53 Vy potřebujete fráček? Tak si račte odložit kabátek.
00:21:59 Okamžíček, pardon. Tak to tady bude.
00:22:13 -Bude si pán přát i kalhotky?
-Já myslel, že stačí ty moje.
00:22:19 Ale kdepak! Frak potřebuje i frakovou kalhotu!
00:22:25 Vidíte? Padne jako ulitý.
00:22:42 Takže jeden fráček a kalhotky. To nám dělá 300 Kč na den.
00:22:50 -Zaplatíte po vrácení.
-Ano.
00:22:53 Kauce je tisíc korun za fráček a tři stovečky za kalhotky.
00:22:59 Tu kauci bych prosil hned.
00:23:02 -Dobrý den.
-Dobrý den. My jsme něco provedli?
00:23:06 -Ta škodovka tady je vaše?
-Ano.
00:23:11 Stojíte na zákazu zastavení a vůz je odemčený. Vaše doklady.
00:23:17 -Vždyť tam stojím jen chvilku.
-Ty peníze nemusíte ani schovávat.
00:23:22 -Takže asi bez kalhotek.
-Bez kalhotek?
00:23:27 -Prosím?
-No, to je asi bez kalhotek.
00:23:30 Tedy pouze fráček. Tak to máme za tisícovečku.
00:23:35 -Tak to je tisíc korun.
-A pět set.
00:23:39 -Pět set?
-Takže asi bez fráčku.
00:23:45 Bez kalhotek bez fráčku, pane Myslivečku. Máte zamykat vůz.
00:23:52 Ano. To je pravda.
00:23:56 -Tak prosím.
-Hezké Vánoce.
00:23:59 -Vám taky. A bohatého Ježíška.
-Díky.
00:24:06 Poslyšte, pane. Vy jste hudebník, jak vidím.
00:24:11 Víte co? Sundejte si ten kabát. Já ho vezmu do zástavy.
00:24:17 -A ten frak si vemte, jste-li pro.
-To jste hodný.
00:24:21 -Pomáhat si musíme.
-Jenom bych si vzal doklady.
00:24:25 -To vám doporučuju.
-A peníze. Děkuju.
00:24:34 -Ať vám to slouží!
-Na shledanou.
00:24:39 Hodnej pejsek. Krásně počkal.
00:25:10 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:25:13 -Prosím vás, tohle je Kollárova 12?
-Jistě.
00:25:16 -Já bych chtěl paní Jiřinu Sukovou.
-Máte domluvenou schůzku?
00:25:21 Ne. Ona si u mě jenom něco zapomněla.
00:25:28 -Paní inženýrka? A tohle?
-Ano.
00:25:34 -Koho mám ohlásit?
-Pádící bizon. Ona bude vědět.
00:25:41 Heleno, je tady v recepci pan Pádící...
00:25:45 Mysliveček.
00:25:47 Pádící Mysliveček. Přijdeš si pro něj?
00:25:53 -Přijdou si pro vás.
-Děkuju.
00:26:03 Moment, pane! Promiňte, ale nemáte nějaký problém?
00:26:07 Já nerozumím.
00:26:09 Zdá se mi, že se vám něco stalo vzadu na kalhotech.
00:26:15 Ježišmarjá! Kde je tady záchod?
00:26:18 Děkuju.
00:26:25 Nějakej magor.
00:26:30 Pardon. Promiňte. Já hrozně spěchám.
00:26:35 To je taky hajzl na hovno. Ani tu není věšák.
00:26:40 To mi byl čert dlužnej. Taková ostuda!
00:26:46 Jdu za ním. Bůhví co má v té tašce.
00:26:52 Kristepane!
00:26:58 Ještě že mám tyhle kalhotky.
00:27:08 Zrovna v tuhle chvíli?
00:27:12 Klid, Mikuláši. Už je to dobrý. Už to zvládáš, už to máš.
00:27:18 A teď tenhle humus. To je teda humáč!
00:27:28 A je to.
00:27:31 -Jau!
-Promiňte. Já se omlouvám.
00:27:36 Kam to dal? Tady to není.
00:27:41 Stůj! Stát! Tašku na zem!
00:27:45 K sakru!
00:27:55 Chyťte ho. Terorista!
00:28:00 Stůj!
00:28:05 Pánové, to jsou přehledy vysílacích časů v televizích, rozhlasech
00:28:10 a plochy novin a časopisů.
00:28:12 Promiňte. To je omyl.
00:28:18 Promiňte. Jenom pokyn asistence.
00:28:23 Heleno, toho pána ve fraku přiveď do mé kanceláře.
00:28:28 A kdyby přišli moji rodiče, vem je taky nahoru.
00:28:32 Tak abych to dokončila...
00:28:37 Zmizel. Zavolám posilu.
00:28:41 Volala mi šéfová, že mám vyzvednout někoho ve fraku.
00:28:44 -Ve fraku? To byl ten Bizon. To je on. -Chyťte ho!
00:28:50 -Chyťte ho! Terorista!
-Pomoc! Zloděj!
00:28:54 -No tohle! Co je to tady za tyátr!
-Jste v pořádku, pane?
00:28:59 -Chci mluvit s ředitelkou!
-Jste ohlášený?
00:29:04 Já jsem rozčílený, mladá dámo. Spojte mě s dcerou!
00:29:09 Už vás čeká. Dobrý den. Pojďte, prosím, dál.
00:29:14 Heleno! Ten blázen tu něco nechal.
00:29:17 Že si to u něj paní inženýrka zapomněla.
00:29:21 Společník pro každou příležitost. Co to je za blbost?
00:29:25 K projektu samotnému by mohl říct konkrétní výklad doktor Bauman,
00:29:30 výkonný ředitel International... ZVONÍ MOBIL
00:29:35 Promiňte. Omlouvám se.
00:29:40 Cože? Bizon utekl? Heleno, co se tam děje?
00:29:44 Tak ty lidi uklidni. Něco si vymysli.
00:29:48 A rodičům vyřiď, že už jdu.
00:29:51 Pánové, omlouvám se, musím odejít.
00:29:54 Pan doktor Bauman vám objasní návrh projektu. Děkuji vám.
00:30:07 Tak tedy k věci, pánové.
00:30:11 Vlezu do dveří a vylít na mě šílenec. Věřila byste tomu?
00:30:15 Být o pár let mladší, ulámu mu hnáty.
00:30:20 To měl ten chudák štěstí.
00:30:22 -Jiřinko!
-Ahoj, mami.
00:30:26 Poslyš, děvče, mně je to jedno, ale matka nedá pokoj.
00:30:31 Je najvyšší čas, abys nám toho svého Bedřicha ukázala.
00:30:35 Jiřinko, jsou přece Vánoce. Hodilo by se, aby přišel do rodiny.
00:30:41 Ať ho trochu poznáme. A chlapec potřebuje tátu.
00:30:48 My už tu dlouho nebudeme.
00:30:51 Mami, vy mě chcete vdát? No to snad ne!
00:30:56 Jedno manželství mi stačilo.
00:30:59 Klidně si žijte na hromádce, ale měl by se ten pacholek předvést.
00:31:05 Nikdo ho nebude tahat k oltáři, i když slušný chlap se má vyjádřit.
00:31:11 Tak. Kdyby nám aspoň řekla, jak vypadá.
00:31:15 -No. Jak vypadá?
-Co dělá? Je hodný?
00:31:20 Proč vám to tak vrtá hlavou? Mohla bych zůstat sama.
00:31:25 -To si klidně zůstaň.
-A co děcko?
00:31:28 Jde přece o vnuka. Podívej, co se děje! Jsou toho plné noviny.
00:31:33 Ženská si přivede domů chlapa a on třeba mlátí děti.
00:31:37 Po bance ti běhá šílenec. Co když si to samý přivedeš domů?
00:31:43 Tati, prosím tě, nepřeháněj On je rozhodně normální.
00:31:47 Určitě se brzy setkáte.
00:31:50 Tak zítra. Stejně jsi nám slíbila večeři.
00:31:54 -Heleno!
-Ano?
00:31:57 Objednej mi, prosím tě, na zítřek stůl pro čtyři v Kolibě.
00:32:03 Viktore, kamaráde, jsi jediná moje záchrana. Pojď sem!
00:32:08 -Potřebuju půjčit kalhoty.
-Kde ses takhle vymódil?
00:32:13 Takhle tam nemůžu přijít. Taky mi půjč tu mašličku na krk.
00:32:17 -Vždyť ti to bude malý.
-Dej sem kalhoty a nekecej.
00:32:22 -Já ti půjčím tyhle.
-Ty ses zbláznil!
00:32:28 -To je k nevíře. Je tak dochvilný.
-Ale prosím tě... Já ti něco řeknu.
00:32:33 Mně bylo hned jasný, že je to magor. Už nebudeme čekat.
00:32:39 Když bude nejhůř, zahraješ sólo.
00:32:44 Dámy a pánové, vážení hosté, milovníci umění, dobrý večer.
00:32:49 Vítám vás na dnešní vernisáži. O úvodní slovo jsem poprosil
00:32:53 pana docenta Františka Plížáka, znalce moderního výtvarného kumštu.
00:33:01 Zatleskejme mladé, nadějné výtvarné umělkyni.
00:33:08 Prosím.
00:33:10 Vážení přátelé, mám tu čest zahájit první,
00:33:15 řekl bych i průlomovou výstavu mladé, nadějné výtvarnice...
00:33:20 Ahoj!
00:33:24 -Co to je?
-Nějaký kentaur nebo co.
00:33:27 Kdo se v tom má vyznat? To máš jedno. Sleduj, kdo přišel.
00:33:32 Náměstek ministra. Támhle je. Ještě pije kafe.
00:33:37 Senátor, televize, bulvár. Jsou tu všichni.
00:33:42 A možná přijde i Bauman.
00:33:46 Zůstaň! Čekej!
00:34:00 -Kde jste byl, člověče?
-Malá nehoda.
00:34:03 -Pane kolego, to snad ne.
-A co to máte na sobě?
00:34:07 Já se zblázním!
00:34:10 Dělejte!
00:34:14 Prostě jsem zde, toť obraz mé duše. Děkuji.
00:34:25 Já jsem šťastná a přála bych si, abyste i vy byli šťastní.
00:34:32 Zapomeňte prosím chvíli na peníze a všechny přízemní starosti,
00:34:36 které nám ztrpčují život a pokuste se vnímat čirou krásu.
00:34:42 Děkuji.
00:34:47 Přesto si dovolím malou poznámku. Dámy a pánové, tato nádherná socha
00:34:52 Kentaura, která tvoří dominantu naší výstavy, byla minulý týden
00:34:57 vydražena za čtvrt milionu korun! To jistě o něčem svědčí.
00:35:02 Gratulujeme ještě jednou.
00:35:04 A dříve než vás pozveme k rautu, doufám, že vám přijde vhod
00:35:10 malá hudební vložka v podání skladatele pana Bohumila Kočvary
00:35:15 a Mikuláše Myslivečka.
00:35:31 Vidíš to? Typický. Všichni se sem přišli akorát nažrat.
00:35:37 Ten Mysliveček je debil. Přišel pozdě a vypadá jako strašák.
00:35:42 -Proč? Je docela milý.
-To myslíš vážně?
00:35:47 Abych nezapomněla. Zítra večer pořádám večeři s rodiči.
00:35:53 -Chtěli by tě vidět.
-Fajn. Kdy a kde?
00:35:59 Zítra večer v sedm v Kolibě. Dík. Čekala bych protesty.
00:36:04 Prosím tě! Hele, Bauman.
00:36:08 Dobrý večer, pane doktore! Jsem moc rád, že jste přišel.
00:36:11 Inženýrku Sukovou znáte.
00:36:15 Závidím vám, Bedřichu. Máte mimořádně půvabnou přítelkyni.
00:36:19 Umíte spojit příjemné s užitečným. Úspěšná bankéřka a krásná žena.
00:36:25 -Tedy jak vy to děláte?
-To je moje know how, pane doktore.
00:36:30 -Jak to vypadá s naším festivalem?
-Naše banka to určitě podpoří.
00:36:34 To je dobrá zpráva. A intendanta už máte?
00:36:38 Samozřejmě. Stojí před vámi.
00:36:42 Tedy při vší úctě, netušil jsem, že máte takové ambice.
00:36:55 Ježišimarjá! Můj Kentaur!
00:36:59 Mojmíre, sedni si!
00:37:01 Můj Kentaur!
00:37:06 -Jak se sem dostal ten čokl?
-Chyťte tu bestii, Mikuláši!
00:37:11 -Mojmíre, ticho!
-No tak, pejsku. To bude dobrý.
00:37:15 Jménem agentury se vám omlouvám. Ale vernisáž nekončí. Bavte se dál.
00:37:22 Hodný pejsek. Zůstaň.
00:37:26 -Já vám něco povím, vy idiote.
-Já se vám strašně omlouvám.
00:37:29 Na vaši omluvu vám kašlu! A tu škodu nahradíte.
00:37:33 Jistě. Samozřejmě.
00:37:37 Slečno, já vám dám housle.
00:37:45 A kdyby to nestačilo, tak zbytek nějakým způsobem doplatím.
00:37:52 To si pište, že doplatíte. A mastně.
00:37:56 Mojmíre!
00:38:00 Ukažte! Doufám, že to má nějakou cenu.
00:38:05 Dovolíš? Zařídím to, ano?
00:38:09 O.K.
00:38:13 Co koukáš? Ty jsi to pěkně vymňouk.
00:38:18 Víš, co jsi udělal? Rozbil jsi sochu za čtvrt milionu.
00:38:23 Za čtvrt milonu, Mojmíre. Co teď já budu dělat?
00:38:31 Teď abych šel skládat uhlí. Anebo u Viktora v kuchyni.
00:38:37 Že bych tam myl nádobí za zbytky.
00:38:44 Kam jsem dal ten prospekt, Mojmíre, co mně dal Viktor?
00:38:52 O té agentuře. Nevíš, viď?
00:38:59 Tady Mysliveček. Já potřebuju mluvit s Viktorem.
00:39:04 Jo. Počkám.
00:39:10 No co? Budu dělat gigola.
00:39:14 Váš honorář je 500 korun za hodinu. Agentura si strhává 25 procent.
00:39:20 Žádný sex. Jste pouze společník. Pokud váš styk půjde nad rámec
00:39:25 smlouvy, je to vaše soukromá věc.
00:39:28 Pozor na alkohol! Kdyby něco, vymluvte se, že jste po nemoci.
00:39:32 Aha. A co tedy konkrétně mám vlastně dělat?
00:39:37 Paní Heda. Stálá klientka. Věk 50 let, ale nevypadá na to.
00:39:43 Stomatoložka. Záliby aerobik, potápění, jízda na koni.
00:39:48 Poslouchá Mahlera.
00:39:51 No, tak snad ten Mahler.
00:39:54 Vyzvednete ji taxíkem. Zálohu tři tisíce korun
00:40:00 vyúčtujeme proti výkazu práce a dokladům. Tak zlomte vaz!
00:40:04 -A tvařte se trochu suverénně.
-Co kdyby se mi ta paní nelíbila?
00:40:11 To je riziko podnikání. Kdybyste si to na poslední chvíli rozmyslel,
00:40:16 tak ve smlouvě je sankce. A to není levná záležitost.
00:40:21 U nás pak samozřejmě končíte. A tu šálu nechte raději doma.
00:40:26 Některé klientky mají vkus.
00:40:31 Dobrý den.
00:40:34 Dobrý den. Odložte si a posaďte se.
00:40:39 Prosím vás, tam ne. Do křesla.
00:40:42 To je nedorozumění. Já nejsem pacient.
00:40:47 Já vím dobře, kdo jste. Pojďte. Posaďte se na křeslo.
00:40:52 -Ale proč?
-Abych se vám koukla na zoubek.
00:40:56 -To je přece zbytečné.
-Otevřete ústa, tak...
00:41:01 -To je nedorozumění.
-Pěkně, ať tam vidím.
00:41:05 Kdy jste byl naposledy u zubaře? Trojka vpravo nahoře se mi nelíbí.
00:41:11 -Tu musíme spravit.
-Ale to já kategoricky odmítám.
00:41:15 -Dáme se do toho.
-Mně to přijde opravdu zbytečné.
00:41:20 Vypláchněte si. Na tom večírku bude spousta mých kolegů
00:41:25 a je nemyslitelné, aby můj společník neměl perfektní chrup.
00:41:30 -Ale agentura mě neinformovala.
-Já myslela, že pošlou mladšího.
00:41:36 -S vlasy taky musíme něco udělat.
-Co s vlasy?
00:41:41 -Jak se jmenujete?
-Mikuláš Mysliveček.
00:41:44 Budu vám říkat Miky. Miky, teď otevřte pusu.
00:42:10 Heduš! No Heduš! To bych se spíše nadál...
00:42:15 -Kamil. Miky. Seznamte se.
-Těší mě.
00:42:19 -Doktor Moučka. Pro tebe Kamil.
-Miky.
00:42:23 -Dáme si panáčka.
-Výborně.
00:42:26 -Dobrý večer. Hedo, vypadáš skvěle.
-Děkuju ti.
00:42:31 -Docent Vrána. Přítelkyně Erika.
-Mysliveček.
00:42:36 -Dobrý večer.
-Miky.
00:42:38 Á, Miky. Takže Miky! Potápěč, nebo žokej?
00:42:45 -Houslový virtuos.
-Á, houslový virtuos.
00:42:49 Gratuluju, Hedo. Takže konečně úspěch.
00:42:54 Heda snila o vztahu s virtuosem.
00:42:57 Předpokládám, že sdílíte její slabost pro Mahlera.
00:43:01 Pro mě je to zádumčivá hudba. Byli jsme s Erikou na koncertě...
00:43:07 -Co to bylo, miláčku?
-Gott.
00:43:10 Potom. Prokofjev, nebo Čajkovskij? Promiňte. Nejsem na Rusy odborník.
00:43:16 Ty na něco nejsi odborník, Rudolfe?
00:43:19 No...
00:43:21 Lidé, kteří mají rádi Mahlera, skutečně už hudbě rozumějí.
00:43:26 -Ano.
-Protože Mahler, to chce čas.
00:43:30 A vy ho, předpokládám, máte.
00:43:33 Smím se zeptat, kdy budete mít koncert?
00:43:40 Teď v nejbližší době zrovna...
00:43:43 Určitě tě pozveme, Rudolfe. Tobě je přece jedno, kde usneš.
00:43:47 To byla ale ťafka! Vzdávám se. Dobře se bavte.
00:43:52 Příteli, ještě se uvidíme.
00:43:55 Miky, jdeme na panáka! Ten hajzl mě vždycky vytočí.
00:44:00 -Kolega?
-Ne. Bývalý manžel.
00:44:04 Myslí, že se mi po rozvodu zbořil svět. Dělá mu to dobře, hajzlovi.
00:44:09 -Vy jste věděla, že tu bude?
-Samozřejmě. Proto jsi tady.
00:44:13 Ať vidí, že nejsem sama. To mu zkazí náladu. A tykej mi.
00:44:18 -Zatím nemá zkaženou náladu.
-Ale žere ho to. A měj se ke mně.
00:44:23 Dvakrát bourbon! Nebuď nervózní. Uvolni se.
00:44:29 -Rudi!
-Hm.
00:44:44 Miky, posledního panáčka a jdeme domů.
00:44:49 Kamaráde! Tak ještě jednu skleničku.
00:44:54 -Ne. My už máme dost.
-Na lásku, na zdraví, na ženy.
00:44:59 -A hlavně na hudbu.
-Miky, pojď domů!
00:45:02 Seď, kamaráde. Jsi přece svobodný. Ještě jednu skleničku.
00:45:07 Až do konce!
00:45:11 -Miky, pojď domů.
-Já už musím domů. Já beru léky.
00:45:15 Seď, příteli! Poslyš, řekni mi důvěrně,
00:45:20 kolik ti dává za hodinu. Stovku? Dvacku? Nebo litr?
00:45:25 -Ty hajzle!
-Co si to dovolujete?
00:45:29 Nedávno jí dělal gigola jeden svalovec. Prý dostihový trenér!
00:45:35 -Ale nerozeznal žirafu od klusáka!
-Rudi, ty jsi sprostý.
00:45:40 -Pane, vy jste hulvát!
-Co si to dovoluješ, ty kudr...
00:45:45 Jsi vydržovanej za stovku na hodinu!
00:45:49 Ty hajzle!
00:46:12 Nechápu, proč to děláš. Stejně ty housle bude muset prodat.
00:46:17 -Kde by vzal tolik peněz?
-Bedřichu, jestli si tě mám vážit,
00:46:23 tak se mu neopovážíš poslat nějakou fakturu.
00:46:27 Ty jsi dobrá. Mám to snad platit ze svýho? Čtvrt milionu?
00:46:31 Netahej mě za nos. Co pojišťovna?
00:46:34 Pojišťovna! Už vidím, jak platí. A jako co, prosím tě?
00:46:39 -Jako živelnou katastrofu?
-To už nech na mně.
00:46:44 -Vzdej se, prašivý pse!
-Neblbni tam vzadu!
00:46:49 -Ty parchante!
-Martine!
00:46:52 -To samo.
-Samo? Málem jsi mi vystřelil oko!
00:46:56 Krucifix!
00:47:00 Tak my jdeme.
00:47:18 Je vám něco?
00:47:23 Nečekal jsem, že vás ještě uvidím. Vy si jdete pro můj skalp? Prosím.
00:47:29 -Vaše housle.
-To ne. Já jsem vám je dal.
00:47:34 -Jinak tu škodu nemůžu uhradit.
-Já to zařídím s pojišťovnou.
00:47:38 -Ne.
-Co byste bez nich dělal?
00:47:42 Paní Suková, to není vaše věc. Já mám ještě jedny tovární skřipky.
00:47:47 Nebuďte paličatý jako malý kluk. Tady máte vaše housle.
00:47:55 My tu nejsme tak nezištně. Martin by vás rád o něco požádal.
00:48:01 -Co máš na srdci, náčelníku?
-Jestli byste to ještě nezkusil.
00:48:07 -Já nechci!
-Miláčku, vždyť jsme se domluvili.
00:48:10 Samozřejmě, rád, paní Suková. Můžeme začít hned.
00:48:17 Náčelníku, sleduj! Slyšel jsi někdy, jak chrápe medvěd grizzly?
00:48:23 Tak hele!
00:48:30 -Dobrý, ne?
-Udělej to ještě jednou.
00:48:38 Chceš to zkusit? Tak se posaď. Paní Suková, podržte mu luk.
00:48:43 Dej si housle, jak jsi zvyklý. Tady uchop smyčec.
00:48:49 A zkus hodně zatlačit.
00:48:55 To je k nevíře. Poprvé dobrovolně chytl housle.
00:49:00 -To víte, grizzly.
-A umíš kojota?
00:49:03 To se ví. VENKU TROUBÍ AUTO
00:49:07 Musím ještě do práce. Tady je moje vizitka. Až budete končit,
00:49:12 zavolejte. Pošlu pro něho auto. Pa, miláčku.
00:49:17 Paní Suková, někdy mají rodiče zájem docházet do výuky,
00:49:22 aby viděli pokroky dítěte. Kdybyste chtěla...
00:49:26 -Uvidíme se pozítří na koncertu.
-Ano.
00:49:30 Děkuju vám.
00:49:39 -Co je tohle?
-Kvílení u mučednického kůlu.
00:49:49 Nezapomeň na tu Kolibu. A na kytku pro mámu, je ještě ze staré školy.
00:49:53 Sakra! Úplně mi to vypadlo z hlavy. Věříš tomu?
00:49:59 Já mám schůzku s Baumanem a nejde to přeložit na jindy,
00:50:03 protože zítra odlétá do Mnichova.
-To nemyslíš vážně!
00:50:08 Počkej! Víš přece, že to místo intendanta potřebuju.
00:50:15 -Poslední dobou nejdou kšefty.
-Srabe! Nechceš se s našima setkat.
00:50:21 Ale no tak, Jiřinko, pusinko. Na Vánoce jsem s tebou. Slibuju.
00:50:26 -Víš co? Táta má pravdu.
-V čem?
00:50:30 Asi se pletu v lidech.
00:50:38 Táta má pravdu, no.
00:50:41 Ahoj.
00:50:42 Ahoj. V počítačí máš to vystoupení na koncertu pozítří.
00:50:47 Tu Kolibu jsem objednala na dnešek na moje jméno. Máš stůl číslo 5.
00:50:52 Tak ji zase zruš. Večeře se nekoná.
00:50:57 -Bez ženicha nemá smysl, že?
-Bedřich?
00:51:01 -Kdo asi?
-Co řekneš vašim?
00:51:07 Já nevím. Máma to obrečí a před tátou se propadnu hanbou,
00:51:14 protože přesně tohle on čekal. Vůbec se jim to netroufám říct.
00:51:21 Budou mít zkažené Vánoce.
00:51:27 Počkej!
00:51:34 Co tomu říkáš?
00:51:41 Já nevím, jak bych se vám omluvil. Já se nikdy neperu.
00:51:45 -Honorář samozřejmě vrátím.
-Budete se divit. Paní doktorka
00:51:50 zde deponovala 10 tisíc korun jako odměnu za vaše služby.
00:51:54 Zachoval jste se prý rytířsky a ráda vaše služby znovu využije.
00:52:01 Ty peníze mi podepíšete tady.
00:52:06 Tolik peněz?
00:52:09 Až si dáte udělat nové zuby, zjistíte, že to není moc.
00:52:13 Paní doktorka si ji může dovolit. Máte to prý považovat za bolestné.
00:52:18 ZVONÍ TELEFON
00:52:22 Agentura Happy Partner.
00:52:25 Ano. A kde? Moment.
00:52:29 -Co děláte večer?
-Po páté mám orchestr.
00:52:35 -A večer kolem sedmé by to šlo?
-Ano. Ale žádný bar a stomatoložku.
00:52:41 -Je to večeře v Kolibě.
-Proč zrovna tam?
00:52:45 Přání klientky. Mám pocit, že máme právo na vaši loajalitu.
00:52:51 -Ano.
-Tak dobře. V kolik hodin?
00:52:56 Ano, píšu si. Stůl číslo pět, schůzka s rodiči,
00:53:02 paní Nováková, snoubenec.
00:53:09 Je to producent, hraje golf. Ano, mám to. K službám!
00:53:18 Když už jste se zbavil té šály, neškodilo by lepší sako.
00:53:23 To je teda gól, Mikuláši. Budeš mi sem tahat kunčofty na procenta.
00:53:28 Jak ji poznáš?
00:53:30 Stůl číslo 5. Nováková. Přijde s rodiči.
00:53:35 Pětka je támhle pod chomoutem. Na co tě potřebuje?
00:53:42 Dělám nepravého snoubence, protože ten pravý nemá čas.
00:53:46 Úspěšný, perspektivní producent, jezdí na koni, hraje golf a squash.
00:53:51 -Ty?
-No. Asi jsem to neměl brát.
00:53:57 A Simona asi něco tuší. Musel jsem jí nabulíkovat,
00:54:02 že budu v noci rozepisovat partitury na zítřejší koncert.
00:54:06 Simona nemusí vědět všechno. Kde jsi vzal na ten oblek?
00:54:12 To je honorář za minulého společníka.
00:54:18 Teda to je kšeft!
00:54:22 Hele!
00:54:29 Co blbneš?
00:54:32 -To je ona!
-No jasně. Tak tam běž, ne?
00:54:40 -Proč si sedá pod chomout?
-Čeká na tebe, ne?
00:54:44 Ale tohle je jiná. To je ta, jak jsem jí dělal indiána.
00:54:49 -To máš teda průser.
-Ta mě tady nesmí vidět.
00:54:54 -Vždyť na tebe čeká.
-Ona neví, že čeká na mě.
00:54:59 Ona neví, že dělám společníka za peníze. To by byl trapas.
00:55:03 Kdyby něco, tak já nejsem já.
00:55:17 Co je? Co blázníte, ženská? Lidi chtějí spát.
00:55:22 -Jdu za panem Myslivečkem.
-Mistr není doma. Nesvítí.
00:55:28 Poslední dobou ponocuje. Tuhle ho přivezli s nějakou divnou dámičkou.
00:55:34 -Nevíte, kde bych ho našla?
-Nejspíš fidlá na Kolibě.
00:55:42 -Hele, jde sem.
-Ježišmarjá!
00:55:46 Prosím vás, nevolal sem někdo? Nějaký pán. Čekala jsem přítele.
00:55:49 Lituju, madam. Vlastně počkejte!
00:55:53 Volali z nějaké agentury, že nepřijde. Spadnul z koně.
00:55:59 -Cože?
-Z koně.
00:56:03 Co je to za nesmysl? Bože můj!
00:56:16 Dobrý večer. Jste to vy? Málem jsem vás nepoznala.
00:56:23 -No, já jsem tady s Viktorem...
-Jak to šlo Martinovi?
00:56:27 -Výborně. Budeme si rozumět.
-To ráda slyším.
00:56:31 -Neberou to.
-Já jsem tady náhodou.
00:56:34 Dáte si skleničku, když nepřišel přítel? Mikuláš si s vámi ťukne.
00:56:39 -Jednu si ráda dám.
-Proč ne?
00:56:43 To je smůla, jestli vám někdo nepřišel.
00:56:47 To nebyl přítel. To byl společník kvůli rodičům, víte?
00:56:54 To je komplikovaná historie. Už jsou tady.
00:56:58 Jestli vám chybí někdo to počtu, tady kolega vám rád vypomůže.
00:57:03 -Ne, to nejde.
-To nejde. To by bylo...
00:57:07 Počkejte. To není špatný nápad. Představím vás rodičům
00:57:13 jako svého přítele, kdyby vám to nevadilo.
00:57:17 Jemu to nevadí. Viď? Já je jdu přivítat.
00:57:21 -Byla bych vám vděčná.
-Co mám dělat? Zase indiána?
00:57:25 -Ne. Otec bude nepříjemný.
-Tak to mám radost.
00:57:30 -Tady si půjčíme kytku pro mámu.
-Pro mámu. Ano.
00:57:34 -Tak. Jdeme?
-Jo.
00:57:45 Ahoj. Tak to je Mikuláš Mysliveček. Moje máma, můj otec.
00:57:52 Velice mě těší. A tady jsem si dovolil...
00:57:55 -To je od vás milé. Díky.
-Buďte zdráv, příteli.
00:57:59 -Trhnul jste na tom kšeftu milion?
-Na jakém kšeftu?
00:58:03 Otec myslí, že obchodování s uměním udělá z člověka přes noc boháče.
00:58:09 Aha. Zrovna včera jsme na golfu uzavřeli takový kontrakt.
00:58:14 Nebylo to nic zvláštního. Deset milionů korun.
00:58:18 Promiňte. Já jsem nerozuměla. Deset milionů?
00:58:24 Je to moc? No, ono to není každý den.
00:58:28 To je třeba jednou týdně. Nebo jednou za měsíc.
00:58:33 Promiňte, pane... Já jsem zapomněla, pane...
00:58:37 Mikuláš.
00:58:40 -Jiřinko, já myslela, že Bedřich.
-Ano. Já mám totiž dvě jména.
00:58:46 Mikuláš Bedřich. Tatínek byl Mikuláš jako Mikuláš Aleš
00:58:51 a maminka měla ráda Smetanu, tak jsem taky Bedřich.
00:58:55 Mikuláš Smetana, Bedřich Smetana, Mysliveček. Není to jedno?
00:59:00 -Tak na ten váš byznys, mládenče!
-Na zdraví!
00:59:05 Na zdraví!
00:59:08 Mně se zdá, že už jsem vás někdy viděl.
00:59:13 Ano. To je docela dobře možné.
00:59:17 Já mám totiž obličej, který si lidé pletou s jinými obličeji.
00:59:21 -Aha. Ano. Nedáme si slivovičku?
-Prosím vás, ne.
00:59:26 Já nemohu alkohol. Beru léky. Jsem po nemoci.
00:59:30 Vy jste nějaký cimprlich! Stejně už jsem vás někde viděl.
00:59:35 Co to moje oči vidí? Hudba nehraje, hudba pije!
00:59:44 Pane, laskavě zmizte a neotravujte! Máme tady společnost.
00:59:48 Moment starochu! Do toho pána jsem investoval víc než vy.
00:59:53 -A on mi teď zahraje.
-Ten pán vás zná?
00:59:57 No to bych prosil. Dámo, to je totiž můj syn.
01:00:00 Pane Mysliveček, dnes nehrajeme. Hrajeme úterý, čtvrtek, sobota.
01:00:06 No vidíš, dnes je sobota. Vypadni, blbečku.
01:00:10 -Váš otec? To je teda náhoda.
-To není žádná náhoda.
01:00:14 Můj syn je plodem vášnivé lásky v počestném loži. Zahraješ mi?
01:00:20 -Vy tady fakt fidláte?
-Támhle je přece jeho firma.
01:00:25 V životě jsem neviděl milionáře fidlat na housle.
01:00:29 Hraju jenom úterý, čtvrtek, aby byla změna.
01:00:33 -To bych teda rád viděl.
-O jakém milicionáři to mluvíte?
01:00:37 Odhoď svou nepatřičnou skromnost. Chop se houslí a hraj!
01:00:43 -Jestli ctěná společnost dovolí.
-Třeba něco lehkého.
01:00:47 -Tak už to zmáčkněte, člověče.
-Ctěná společnost odpustí,
01:00:52 já vám zahraji a ty půjdeš domů.
-To víš, že ne.
01:00:57 Takže, ctěná společnosti, dovolte malý valčíček.
01:01:12 Slyšíš to? ten člověk by se tím mohl klidně živit!
01:01:16 To jsi nám neřekla, že pan inženýr je tak vynikající hudebník.
01:01:21 To mělo být překvapení.
01:01:24 Jaképak překvapení? Cvičil osm hodin denně.
01:01:30 Já byl ras. Dostával smyčcem přes pazoury.
01:01:35 A říkal jsem mu: Bude z tebe další božský Mysliveček.
01:01:41 Il divino boemo!
01:01:45 Mikuláši! Tak takhle rozepisuješ partituru?
01:01:49 Říkal jsi, že máš moc práce. Tohle je ten koncert?
01:01:53 Já ti to vysvětlím. Promiňte, mám bezodkladnou záležitost.
01:01:58 Moment! Co ta dáma chce?
01:02:01 -Přesně. Koukejte odprejsknout!
-Vy se do toho nepleťte, dědku!
01:02:07 Komu říkáš, dědku? Ty obludo!
01:02:11 Mikuláši,ať mě ten kretén neuráží.
01:02:14 -Držte mě, nebo jí...
-Já vám to všechno vysvětlím.
01:02:18 Vy mě vůbec nezajímáte. Myslíte si, že jsem pitomá?
01:02:22 Mně bylo všechno hned jasný. Mikuláši, to je definitivní konec!
01:02:28 A nechoď za mnou!
01:02:32 -Co má tohle znamenat?
-Je to příliš složité.
01:02:37 Omlouvám se, že jsem vám zkazil večer. Odcházím spáchat sebevraždu.
01:02:44 Panebože! Už jsem si vzpomněl. To je ten šílenec z banky.
01:02:52 Tak! Co jsem dlužna, pane společníku?
01:02:57 Prosím tě. Tak s tím zase nezačínej.
01:03:00 Ale no tak. Tak už o tom nebudeme mluvit.
01:03:07 Byl jsi fantastický. Takhle krásně se můžeme udobřovat každou noc.
01:03:14 Tak pa. Uvidíme se ve škole, jo?
01:03:17 Jo.
01:03:20 Tak za chvíli!
01:03:24 Mojmíre, pojď sem! Pojď ke mně!
01:03:30 Já vím. Mně je taky nanic. Taky bych chtěl nejradši umřít.
01:03:36 Pojď sem.
01:03:40 -Pane kolego!
-Ano?
01:03:44 Já myslím, že bychom mohli... Už jsme delší dobu kolegové,
01:03:49 proč si neříkat méně formálně? Já jsem Bohumil.
01:03:55 -Jistě, pane řediteli.
-Bohumile, prosím. Bohumile.
01:03:59 -Tak Bohumile.
-Výborně, Mikuláši!
01:04:03 Takže abych šel k meritu věci. Dcera už mě informovala
01:04:09 ohledně, řekl bych, řešení. Prý jsi ji požádal o ruku.
01:04:15 Je tomu tak?
01:04:18 Pane řediteli, Bohumile, totiž... Simona je báječná žena.
01:04:26 -Já bych pro ni udělal cokoliv.
-O tom mě nemusíš přesvědčovat.
01:04:31 Já jen že je to poněkud delikátní situace.
01:04:36 Nastávající tchán a snoubenka na jednom pracovišti.
01:04:41 Rozhodl jsem se odejít do penze. Konkurz na ředitele bude formalita.
01:04:47 -Budeš jediným kandidátem.
-Bohumile, já nejsem připraven.
01:04:52 Už jsem se rozhodl. Zpočátku budete bydlet u nás.
01:04:57 A až přijde to maličké,
01:05:00 dědeček s babičkou po ruce, to není špatný počinek, co?
01:05:08 My jsme se se Simonou ještě...
01:05:11 Mikuláši, vždy jsem chtěl mít syna.
01:05:15 Toto je nejšťastnější okamžik mého života.
01:05:21 A pokud jde o toho psa,
01:05:26 já myslím, že se u nás pro něj místo taky najde.
01:05:35 A doufám, že tvoje vystoupení na dnešním koncertu bude sukces.
01:06:23 Dámy a pánové, vážení přátelé, vzácní hosté,
01:06:28 věřím, že během dnešního koncertu se nám pro děti z dětských domovů
01:06:33 podaří, jak už se stalo sympatickou předvánoční tradicí,
01:06:37 získat nemalé prostředky. Koncert se koná pod záštitou
01:06:41 Mezinárodní asociace hudební mládeže,
01:06:45 jejíž výkonný ředitel pan doktor Bauman je přítomen.
01:06:53 Pokud jde o profesionální řízení festivalu, je v povolaných rukou
01:06:57 ředitele pořádající agentury pana Bedřicha Krause,
01:07:02 kterému tímto předávám slovo.
01:07:09 Dámy a pánové, příjemný večer...
01:07:12 -Máme na sebe štěstí.
-Já vám moc štěstí nepřináším.
01:07:17 -Asi si myslíte, že jsem blázen.
-Nejste.
01:07:21 Naopak. Myslím, že se podceňujete.
01:07:27 Žádný muž v mém životě by si na bizona netroufl.
01:07:31 Já bych kvůli vám udělal třeba slona, jelena nebo ptakopyska.
01:07:35 -Co byste chtěla.
-To by bylo pěkné.
01:07:40 -Budu si to pamatovat.
-Chtěl bych vám něco říct.
01:07:45 Promiňte, prosím. Společnost vás postrádá, paní inženýrko.
01:07:49 Poklona, příteli. S těmi dětmi to byl pěkný výkon.
01:07:53 Kdybyste potřeboval práci, o něčem bych věděl. Půjdeme?
01:08:00 Poslyšte, člověče, vy jste jako veš.
01:08:04 Pane řediteli, slečno, dovolte, abych vám představil ředitelku
01:08:09 banky Merkuria inženýrku Sukovou.
-Moc mě těší, paní inženýrko.
01:08:14 -Mě taky.
-Prý máte velmi nadaného chlapce.
01:08:18 -Děkuji.
-Moje dcera Simona.
01:08:21 -My se, myslím, známe.
-Ano, jistě.
01:08:24 A tady přichází hrdina dnešního večera. Mikuláši!
01:08:29 Pane Baumane, vy se asi neznáte s kolegou Myslivečkem.
01:08:32 Vynikající hudebník a můj nastávající zeť.
01:08:37 -Dnes požádal o ruku mé dcery.
-Srdečně gratuluji.
01:08:41 Mikuláši! Já jsem tak šťastná!
01:08:45 Přeji vám oběma hodně štěstí. Omluvte mě.
01:08:49 -Je ti něco, miláčku?
-Ne. Jen bych se ráda napila.
01:08:53 -Doprovodíš mě?
-Samozřejmě.
01:08:57 Příteli, chápu, že byste si měl užívat této slavnostní chvíle,
01:09:03 ale čeká vás práce. Omluvíte nás?
01:09:07 Ano. Omlouvám se. My ještě máme něco...
01:09:13 Mikuláši, pa!
01:09:16 -Kam jde? -Je toho na něj asi moc tak zčistajasna.
01:09:22 Počkej. Jak zčistajasna?
01:09:26 Snad jsi mu řekl, že chceš oznámit naše zasnoubení?
01:09:30 No, ne tak docela.
01:09:35 -Ale požádal tě o mou ruku?
-To jistě.
01:09:41 Tak ano, nebo ne?
01:09:44 -Co mi radíte?
-No, vzít nohy na ramena.
01:09:52 No jo, ale co čest, odpovědnost a tyhle věci?
01:09:57 Aha. Tak to si radši ještě cvakněte.
01:10:02 Asi jo.
01:10:05 Ty se na mě pořád ještě zlobíš?
01:10:11 Chápu.
01:10:16 Chtěl bych ti jenom říct, že u mě se nic nezměnilo.
01:10:26 Tak, přátelé! Jaká by to byla oslava bez bublinek?
01:10:33 -Smutná.
-Velmi smutná.
01:10:36 -A to si nemůžeme dovolit.
-Paní inženýrko, mohu vám nalít?
01:10:41 -Samozřejmě.
-Děkuju.
01:10:45 Já bych ještě poprosil. Mně to nějak zmizelo.
01:10:50 Ono těká.
01:10:54 -Takže na ty Vánoce!
-Na Vánoce! Na co jiného?
01:10:59 Mikuláši, neměl bys pít. Ještě máš před sebou tu moji maličkost.
01:11:04 Já dobře vím, jakou tvoji maličkost mám před tebou.
01:11:08 No dobře. Nic ve zlém.
01:11:10 Slyšel jsem, že zde má zaznít jakási premiéra.
01:11:14 -Jistě. Jen se pochlub.
-Jen taková maličkost.
01:11:19 -Ale velká. -Kdysi jsem měl ctižádost komponisty. Teď už...
01:11:24 Pořádnou hudbu už nikdo nedělá. Hudba skončila u Beethovena.
01:11:30 Jistě. Protože frak... Frak, to je základ, že, Bedřichu?
01:11:35 Je čas, Maestro. Děcka čekají.
01:11:39 Tak děcka trošku počkají, protože Maestro si chce připít.
01:11:49 Já vás doprovodím, příteli.
01:11:52 Tak na ten příchod Páně!
01:11:55 -Tak pojďte.
-Moment!
01:12:07 -Zvládnete to?
-Já si dám ještě.
01:12:11 -Je to rozumné?
-Není. Dejte to sem!
01:12:18 Tak zlomte vaz. Tfuj, tfuj, tfuj!
01:12:46 Bohumil Kočvara
01:12:52 Opus... Poslední.
01:13:06 Když večer zacinká zvoneček, zvoneček, zvoneček, zvoneček,
01:13:15 jak zvonky betlémský kopeček, kopeček, kopeček, kopeček,
01:13:24 zazáří vánoční stromeček,
01:13:28 zazáří vánoční stromeček,
01:13:31 zazáří vánoční stromeček...
01:13:40 ZTRÁCÍ SE RYTMUS, SKLADBA JE POKAŽENA
01:14:01 -Ale on je opilý!
-Je zlitej jak slíva.
01:14:07 Pusťte mě!
01:14:13 Já vás totiž miluju!
01:14:16 -Mlčte!
-Maestro, proboha, seberte se!
01:14:31 Ahoj.
01:14:43 Svoje věci máš tady. Na této škole jsi skončil.
01:14:50 Simono, já jsem ti nechtěl ublížit.
01:14:54 Takové ponížení!
01:14:58 Mohli bychom to napravit, jestli chceš.
01:15:01 Mám tomu rozumět tak, že chceš, abych ti odpustila?
01:15:08 -Pokud je to možné.
-No dobře.
01:15:12 Tak s tou ženskou na to zapomeneme. Řekneme, že jsi to přehnal s pitím.
01:15:20 Svatba by mohla být hned po Novém roce.
01:15:27 -Jak si přeješ.
-A jejího kluka už nebudeš učit.
01:15:33 Zrovna měl mít hodinu.
01:15:38 Tak se s ním aspoň rozloučíš. Táta ho dá k jinému učiteli.
01:15:44 Dobrá.
01:15:47 Mikuláši, je to jen pro tvoje dobro.
01:15:52 To přece není ženská pro tebe.
01:15:56 Ty potřebuješ někoho, kdo se o tebe bude starat.
01:16:00 NĚKDO KLEPE Dále!
01:16:05 Dobrý den.
01:16:09 Tak víš, co jsme si řekli.
01:16:14 Nazdar, náčelníku. Kde máš housle?
01:16:19 Já už nebudu hrát. Máma to nechce. Mám se jenom rozloučit.
01:16:24 Čeká na mě dole.
01:16:34 Prosím vás, už se nám nepleťte do života. Budeme se brát.
01:16:39 -Najděte si jiného společníka.
-Simono, nech toho!
01:16:43 -Jakého společníka?
-Ona neví, co dělá.
01:16:47 Madam si může najmout třeba 20 gigolů. Pardon, společníků.
01:16:52 Promiňte, slečno. Já vůbec nevím, o čem mluvíte.
01:16:56 Co máte s těmi společníky?
01:17:02 Panebože!
01:17:05 Mně to je strašně trapné. Já jsem se měl přiznat už tehdy.
01:17:09 -To už je teď snad pasé.
-Prosím tě, co děláš?
01:17:14 Mikuláši, jdeme!
01:17:18 Martínku, sedni si dozadu.
01:17:21 Mikuláši, myslel jste to vaše včerejší vyznání vážně?
01:17:32 Ano. Sbohem.
01:17:39 Mami, co je to gigolů?
01:17:43 Běž si kreslit.
01:17:46 -Heleno!
-Ahoj. Co koncert? Dobrý?
01:17:51 -Kde jsi to vzala?
-Někdo to nechal v recepci.
01:17:54 -Kdo?
-Já nevím. Leželo to tam.
01:17:57 -Kdy? Vzpomínej.
-Jak tady běhal ten šílenec.
01:18:07 Takže společník.
01:18:10 Mojmíre, počítej se mnou.
01:18:14 Tady dám deset tisíc na prstýnky. Potom dám tisícovku na taxíky
01:18:20 a na svatební oznámení už nemám. NĚKDO KLEPE
01:18:27 Co je? Kdo tam je?
01:18:30 Mikuláši, jsi doma?
01:18:33 -Co je?
-Je to pravda?
01:18:35 -Co?
-Tak je to pravda?
01:18:39 -Ale co?
-Že se chceš ženit.
01:18:42 -Ta dotyčná je v pořádku?
-Je v pořádku.
01:18:47 -Není v jináči?
-Ale prosím tě...
01:18:50 -Tak žádné ženění nebude.
-Tati, to je snad moje věc, ne?
01:18:54 -Prosím tě, nemáš tisícovku?
-Co? Já? Tisícovku?
01:19:01 Synu, není čas na fóry. Já ti chci říct...
01:19:06 -Zvoní ti telefon.
-Tak ať zvoní.
01:19:10 Ještě k té veselce. Já ti radím, abys prostě...
01:19:16 -Ty to fakt nevezmeš?
-Nech to zvonit.
01:19:19 Seber si svý saky paky a rychle prchni, protože jestli...
01:19:24 To je o nervy! Co je?
01:19:28 Ano. Kdo? Hi-fi Partner? Happy Partner.
01:19:36 Prosím. Mysliveček. Ne, já jsem s tím už přestal.
01:19:41 -Kolik? Pět tisíc.
-Ježišmarjá! Pět tisíc!
01:19:46 To by možná šlo. Dneska? Novotného lávka v 15 hodin.
01:19:54 Jmelí? Jo, bude mít jmelí.
01:19:57 Dobře. Ale je to naposledy.
01:20:02 Mikuláši, ty máš zase placený rande?
01:20:08 -Víš, co dneska stojí svatba.
-No právě, proto ti říkám...
01:20:12 -Tati, kolik je hodin?
-Jedna.
01:20:15 Takže do tří hodin dvě hodiny. Mojmíre! Pohlídáš Mojmíra.
01:20:20 Já mám ještě dvě hodiny času, takže stihnu skočit na radnici
01:20:25 domluvit tu svatbu. Slíbil jsem to Simoně. Teď už z toho necouvnu.
01:20:30 Simoně? Počkej! Víš, co ta holka o mně řekla?
01:20:34 Slyšel jsi to? Teda já ti řeknu, Rosťo: My jsme v loji.
01:20:41 On půjde do chomoutu a my dva do prdele!
01:20:50 -A co o tobě řekla?
-Že jsem kretén.
01:20:54 Ajaj! Tak to si dovolila hodně.
01:20:59 -A jmenuje se Simona?
-Simona. A co?
01:21:05 -Mám to! Simona.
-Co?
01:21:09 Počkej.
01:21:13 Haló? Slečna Simona? Tady přítel.
01:21:33 Já si beru tohle jmelíčko. To je hezký.
01:21:37 -A hele! Můj společník!
-To jste vy?
01:21:41 -Doufám, že mě vidíš rád.
-Ano, ale do ordinace nepůjdu.
01:21:47 -Ale dnes jsem si tě neobjednala.
-Vážně?
01:21:52 -Hedo, větší už tam neměli.
-Podívej, koho jsem potkala.
01:21:56 -Miky! Všechno dobrý, kamaráde!
-Jak to? Vy dva...
01:22:01 Ano. Vánoční zázraky se dějí. Šťastný a veselý, Mikuláši!
01:22:07 Na tu šestku vlevo dole se koukneme v novém roce.
01:22:11 Šťastný a veselý! A přijďte někdy na panáka.
01:22:16 -Jdeme, miláčku. Tak se mějte!
-Gratuluju!
01:22:43 Dej to sem!
01:22:51 Už je tam.
01:23:00 -Ahoj.
-Ahoj.
01:23:04 Myslíte, že indiáni hrají na housle?
01:23:08 No, my Siouxové ano. Viď, náčelníku?
01:23:14 Vidím, že stará láska nerezaví.
01:23:17 -Kde se tady bereš?
-A dokonce synáček.
01:23:21 Jak dojemné. Úplná vánoční idyla.
01:23:24 Simono, já ti to vysvětlím.
01:23:27 Ubožáku! Toho pána vám ze srdce přeju, madam.
01:23:33 Zvlášť jestli máte pochopení pro takové nuly.
01:23:37 My jsme spolu skončili, Mikuláši. Pro mě už nejsi nic.
01:23:44 Martine!
01:23:52 -Já bych asi měl jít za ní.
-To nemůžete.
01:23:55 -Jak to?
-Přesně do půlnoci patříte mně.
01:24:00 Mám vás na devět hodin. Taková je smlouva s agenturou.
01:24:06 Do půlnoci?
01:24:10 Když budu chtít, mohu si vás prodloužit až do rána.
01:24:18 Ale to by bylo drahé.
01:24:22 Můžeme podepsat smlouvu i na zítra.
01:24:26 Nebo do konce roku. Je to už jenom pár dní.
01:24:32 To by byla nejkrásnější smlouva mého života.
01:24:37 A nešlo by ji uzavřít i na dobu neurčitou?
01:24:46 Já strašně rád, ale já nevím jak.
01:24:52 Co třeba začít takhle?
01:25:06 Bledý tváře vás vočumujou.
01:25:09 Půjde můj rudý bratr s náčelníkem Apačů vykouřit dýmku míru?
01:25:13 To víš, že jo. Jsem tvůj zajatec, náčelníku. Pojď! Dej mi ruku.
01:26:33 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
Starý mládenec, učitel hry na housle v hudební škole – Mikuláš Mysliveček (J. Dušek) to nemá vůbec lehké – peněz se mu nedostává, jeho dominantní snoubenka Simona (K. Březinová) zoufale touží po vdavkách a v domově důchodců má starého podivínského otce (J. Somr), který rovněž potřebuje jeho péči. A v neposlední řadě vlastní velikého psa Mojmíra, jenž je zdrojem jeho neustálých malérů a potíží. Mikulášův přítel, barman Viktor (R. Hrušínský ml.), mu poradí, že by si mohl přivydělávat jako placený společník pro každou příležitost. I přes počáteční rozpaky se nakonec rozhodne změnit svůj stereotypní život a stane se bavičem a průvodcem osamělých žen. Nesmělý učitel se tak seznamuje s ředitelkou banky, půvabnou inženýrkou Jiřinou Sukovou (A. Antalová), rozvedenou emancipovanou ženou se sedmiletým synem. Jiřina se mu líbí, ale při své bojácnosti a nesmělosti to Mikuláš za žádnou cenu nenechává na sobě znát… Půvabný, romantický televizní film z roku 2003 byl oceněn první cenou v soutěži Smích Vlasty Buriana o nejlepší televizní komedii.
